Esperanto

Historie

Zamenhofovo dětství

L. L. Zamenhof vytvořil esperanto. Vyrůstal v Białystoku, městě, které bylo v Ruském impériu, ale nyní je v Polsku. Lidé v Białystoku mluvili mnoha jazyky. Zamenhof byl svědkem konfliktů mezi jednotlivými etnickými skupinami, které zde žily (Rusové, Poláci, Němci a Židé). Domníval se, že tyto konflikty způsobuje nedostatek společného jazyka, a proto začal vytvářet jazyk, který by lidé mohli sdílet a používat na mezinárodní úrovni. Domníval se, že tento jazyk by se měl lišit od národních jazyků. Chtěl, aby byl kulturně neutrální a snadno naučitelný. Domníval se, že by se ho lidé měli učit spolu s národními jazyky a esperanto používat pro komunikaci mezi lidmi s různými rodnými jazyky.

První pokusy

Zamenhof nejprve přemýšlel o tom, že by znovu začal používat latinu. Ačkoli se ji učil ve škole, uvědomil si, že je pro běžné použití příliš obtížná. Studoval také angličtinu a pochopil, že jazyky nepotřebují časovat slovesa podle osoby nebo čísla. Jednou viděl dvě ruská slova: V roce 1952 se v něm objevila dvě ruská slova: швейцарская (recepce, odvozeno od швейцар - recepční) a кондитерская (cukrárna, odvozeno od кондитер - cukrář). Tato slova se stejnou koncovkou mu vnukla myšlenku. Rozhodl se, že pravidelné předpony a přípony by mohly snížit počet slovních kořenů, které by člověk potřeboval pro komunikaci. Zamenhof chtěl, aby kořeny slov byly neutrální, a proto se rozhodl použít slovní kořeny z románských a germánských jazyků. Tyto jazyky se v té době vyučovaly v mnoha školách na mnoha místech světa.

Vytvoření konečné verze

Zamenhof svůj první projekt Lingwe univerzala (Univerzální jazyk) realizoval v roce 1878. Jeho otec, učitel jazyků, však považoval synovu práci za nereálnou. Proto původní dílo zničil. V letech 1879 až 1885 Zamenhof studoval medicínu v Moskvě a Varšavě. V těchto dnech opět pracoval na mezinárodním jazyce. V roce 1887 vydal svou první učebnici Международный языкъ ("Mezinárodní jazyk"). Podle Zamenhofova pseudonymu Doktoro Esperanto ("Doktor, který doufá") začalo mnoho lidí tento jazyk nazývat esperanto.

První pokusy o změnu

Zamenhof obdržel mnoho nadšených dopisů. V dopisech lidé psali své návrhy na změny v jazyce. Všechny návrhy zaznamenal. Zveřejnil je v časopise La Esperantisto. V tomto časopise mohli esperantisté o změnách hlasovat. Ti je nepřijali. Časopis měl v Rusku mnoho předplatitelů. Nakonec tam byl zakázán (zastaven) kvůli článku o Lvu Nikolajeviči Tolstém. Vydávání časopisu poté skončilo. Nahradil ho nový časopis Lingvo Internacia.

Pokrok komunity

V prvních letech esperanta se používalo pouze v psané podobě, ale v roce 1905 byl uspořádán první (1.) světový kongres esperanta v Boulogne-sur-Mer ve Francii. Jednalo se o první významné použití esperanta v mezinárodní komunikaci. Vzhledem k úspěchu kongresu se každoročně (s výjimkou let světových válek) pořádá dodnes.

V roce 1912 se Zamenhof během 8. světového kongresu esperanta v polském Krakově vzdal své vedoucí funkce v hnutí. Desátý (10.) světový kongres esperanta v Paříži ve Francii se nekonal kvůli začátku první světové války. Na tento kongres se přihlásilo téměř 4000 lidí.

Doba světových válek

Během první světové války měla Světová esperantská asociace svou hlavní kancelář ve Švýcarsku, které bylo ve válce neutrální. Skupina dobrovolníků Hectora Hodlera s podporou Romaina Rollanda pomáhala posílat dopisy mezi nepřátelskými zeměmi přes Švýcarsko. Celkem pomohli s 200 000 případy.

Po první světové válce se esperanto dočkalo nové naděje díky touze lidí žít v míru. Esperanto a jeho komunita se v té době rozrostly. První poválečný světový kongres se konal v roce 1920 v nizozemském Haagu. V roce 1929 bylo ve Vídni otevřeno Muzeum esperanta. Dnes je součástí Rakouské národní knihovny.

Druhá světová válka tento růst jazyka zastavila. Mnoho esperantistů bylo vysláno do boje. Nacisté rozbíjeli esperantské skupiny, protože jazyk považovali za součást celosvětového židovského spiknutí. Mnoho esperantistů zemřelo v koncentračních táborech. Také Sovětský svaz se k esperantistům choval špatně, když byl jeho vůdcem Stalin.

Po válkách

Po druhé světové válce esperanto podporovalo mnoho lidí. Petici na podporu esperanta v OSN podepsalo 80 milionů lidí.

Každoročně pořádají velká esperantská setkání, jako je Světový esperantský kongres, Mezinárodní esperantský kongres mládeže a SAT-Kongres (setkání Sennacieca Asocio Tutmonda - Světové asociace esperantistů).

V roce 1990 vydal Svatý stolec dokument Norme per la celebrazione della Messa in esperanto, který povoluje používání esperanta při mších bez zvláštního povolení. Esperanto je jediným zkonstruovaným jazykem, který od římskokatolické církve obdržel podobné povolení.

Esperanto má mnoho webových stránek, blogů, podcastů a videí. Lidé esperanto používají také v sociálních sítích a online diskusích a v soukromé komunikaci prostřednictvím e-mailu a instant messagingu. Několik programů (zejména open source a svobodný software) má vlastní jazykovou verzi v esperantu. Internetové rádio Muzaiko vysílá od roku 2011 24 hodin denně v esperantu.

První učebnice esperanta z roku 1887 v ruštině.


Rodiny L. L. Zamenhofa a Alfreda Michauxe [fr] na prvním světovém kongresu esperantistů v Boulogne


Většina účastníků esperantského setkání v Xantenu (Německo) v roce 2006.

Cíle esperantského hnutí

Zamenhof chtěl vytvořit jednoduchý jazyk, který by zvýšil mezinárodní porozumění. Chtěl, aby se esperanto stalo univerzálním druhým jazykem. Jinými slovy, i když nechtěl, aby esperanto nahradilo národní jazyky, chtěl, aby esperantem mluvila většina lidí na celém světě. Tento cíl zpočátku sdílelo mnoho esperantistů. Valné shromáždění UNESCO uznalo esperanto v roce 1954. Od té doby má Světový esperantský svaz oficiální vztahy s UNESCO. Esperanto však nikdy nebylo vybráno Organizací spojených národů ani jinými mezinárodními organizacemi a nestalo se všeobecně uznávaným druhým jazykem.

Někteří esperantisté mají esperanto rádi i z jiných důvodů, než je jeho použití jako univerzálního druhého jazyka. Mají rádi esperantskou komunitu a kulturu. Rozvoj esperantské kultury je pro ně cílem.

Lidé, kterým záleží více na současné hodnotě esperanta než na jeho univerzálním využití, se někdy v esperantu nazývají raŭmistoj. Myšlenky těchto lidí lze společně označit jako raŭmismo nebo anglicky "raumism". Názvy pocházejí z názvu města Rauma ve Finsku. Tam se v roce 1980 sešel Mezinárodní kongres esperantské mládeže a učinil velké prohlášení. Řekli, že udělat z esperanta univerzální druhý jazyk není jejich hlavním cílem.

Lidé, kteří mají pro esperanto cíle podobnější Zamenhofovým, se někdy v esperantu nazývají finvenkistoj. Název pochází z esperantského výrazu fina venko, který znamená "konečné vítězství". Odkazuje na teoretickou budoucnost, v níž téměř všichni na Zemi budou mluvit esperantem jako druhým jazykem.

Pražský manifest (1996) vyjadřuje myšlenky řadových členů esperantského hnutí a jeho hlavní organizace, Světového esperantského svazu (UEA).

Německé město Herzberg am Harz používá od 12. července 2006 přezdívku die Esperanto-Stadt/la Esperanto-urbo ("esperantské město"). Společně s polským partnerským městem Góra vyučují tento jazyk na základních školách a pořádají některé další kulturní a vzdělávací akce s využitím esperanta.

Esperanto je jediný jazyk, který římskokatolická církev uznává jako liturgický jazyk. V tomto jazyce se slouží mše a Vatikánský rozhlas v něm každý týden vysílá.

Papež Jan Pavel II. přebírá od organizace esperantských katolíků esperantský misál a lekcionář.

Esperantská kultura

Mnoho lidí používá esperanto ke komunikaci s esperantisty v jiných zemích prostřednictvím pošty, e-mailu, blogů nebo chatů. Někteří cestují do jiných zemí, aby se setkali s jinými esperantisty a hovořili s nimi v esperantu.

Schůzky

Každoročně se konají setkání esperantistů. Největší z nich je Universala Kongreso de Esperanto ("Světový kongres esperanta"), který se koná každý rok v jiné zemi. V posledních letech se ho účastní kolem 2 000 lidí z 60 a více zemí. Pro mladé lidi je určen Internacia Junulara Kongreso ("Mezinárodní kongres esperanta pro mládež").

Během esperantských setkání se koná mnoho různých kulturních akcí: koncerty esperantských hudebníků, divadelní představení, diskotéky, prezentace kultury hostitelské země a kultury zemí účastníků, přednášky, jazykové kurzy atd. V místě konání esperantských setkání je také hospůdka, čajovna, knihkupectví atd. s esperantsky mluvícími pracovníky. Počet aktivit a možností závisí na velikosti nebo na tématu setkání.

Literatura

Existují knihy a časopisy psané v esperantu. Do esperanta bylo přeloženo mnoho literatury z jiných jazyků, včetně slavných děl, jako je Bible (poprvé v roce 1926) a Shakespearovy hry. Do esperanta byla přeložena i méně známá díla, z nichž některá nemají český překlad.

Významnými esperantisty jsou např.: Trevor Steele (Austrálie), István Nemere (Maďarsko) a Mao Zifu (Čína). William Auld byl britský spisovatel poezie v esperantu a čestný předseda Esperantského centra PEN (esperantská část Mezinárodního PEN klubu). Někteří ho doporučovali na Nobelovu cenu za literaturu.

Hudba

V esperantu existuje hudba různých žánrů, včetně lidových písní, rockové hudby, kabaretu, písní pro sólové zpěváky, sbory a operu. Mezi aktivní esperantské hudebníky patří například švédská sociálně-kritická hudební skupina La Perdita Generacio, okcitánský zpěvák JoMo, finská skupina Dolchamar, brazilská skupina Supernova, fríská skupina Kajto nebo polský písničkář Georgo Handzlik. Také někteří autoři a umělci populární hudby, včetně Elvise Costella a amerického zpěváka Michaela Jacksona, nahráli písně v esperantu, složili písně inspirované tímto jazykem nebo jej použili ve svých propagačních materiálech. Některé písně z alba Esperanto z produkce Warner Bros , které vyšlo - celé v esperantu - ve Španělsku v listopadu 1996, dosáhly vysokého umístění ve španělské hitparádě; podobně se v roce 1999 v Německu proslavila hiphopová hudební skupina Freundeskreis se svým singlem Esperanto. Klasickými díly pro orchestr a sbor s texty v esperantu jsou La Koro Sutro Lou Harrisona a První symfonie Davida Gainese. Ve francouzském Toulouse působí společnost Vinilkosmo, která produkuje esperantskou hudbu. Hlavní internetový esperantský zpěvník KantarViki měl v květnu 2013 k dispozici 3 000 písní, a to jak původních, tak přeložených.

Divadlo a film

Hrají dramata různých autorů, jako jsou Carlo Goldoni, Eugène Ionesco a William Shakespeare, také v esperantu. Filmaři někdy používají esperanto v pozadí filmů, například ve Velkém diktátorovi Charlieho Chaplina, v akčním filmu Blade: Trinity nebo v komediálním sci-fi seriálu Červený trpaslík. Celovečerní filmy v esperantu nejsou příliš časté, ale existuje asi 15 celovečerních filmů, které mají esperantskou tematiku.

Film Incubus z roku 1966 je pozoruhodný tím, že jeho dialogy jsou pouze v esperantu. Dnes někteří lidé překládají titulky různých filmů do esperanta. Tyto titulky shromažďuje webová stránka Verda Filmejo.

Rozhlas a televize

Rozhlasové stanice v Brazílii, Číně, na Kubě a ve Vatikánu vysílají pravidelné pořady v esperantu. Některé další rozhlasové pořady a podcasty jsou dostupné na internetu. Internetová rozhlasová stanice Muzaiko vysílá esperantské pořady na internetu 24 hodin denně od července 2011. V letech 2005-2006 existoval také projekt mezinárodní televize "Internacia Televido" v esperantu. Od 5. dubna 2014 vysílá na internetu esperantská televize ze Sydney v Austrálii.

Internet

Na internetu existuje mnoho online diskusí v esperantu na různá témata. Existuje mnoho webových stránek, blogů, podcastů, videí, televizních a rozhlasových stanic v esperantu (viz výše). Překladač Google podporuje překlady z esperanta a do esperanta od 22. února 2012 jako svůj 64. jazyk.

Kromě webových stránek a blogů esperantistů a esperantských organizací existuje také esperantská Wikipedie (Vikipedio) a další projekty nadace Wikimedia, které mají také svou esperantskou jazykovou verzi nebo esperanto používají (Wikibooks, Wikisource, Wikinews, WikimediaCommons a Wikidata). Lidé mohou také používat esperantskou verzi sociálních sítí, například Facebooku, Diaspory a dalších webových stránek.

Esperantskou verzi má také několik počítačových programů, například webový prohlížeč Firefox a kancelářský balík (soubor programů pro práci v kanceláři) LibreOffice.

Účastníci výletu na Pražský hrad během Mezinárodního kongresu esperantské mládeže v roce 2009


Přehrávání médií Videoklip k esperantské písni La fina venk' od i.d.c.


Studentské divadlo DOMA ze Svitav (Česká republika) zahrálo v roce 2012 drama Karla Čapka R.U.R. v esperantu.


Hlavní stránka Wikipedie v esperantu v roce 2012.

Jazyk

Esperanto používá gramatiku a slova z mnoha přirozených jazyků, jako je latina, ruština a francouzština. Morfémy v esperantu (nejmenší části slova, které mohou mít význam) nelze měnit a lidé je mohou kombinovat do mnoha různých slov. Jazyk má společné znaky s izolačními jazyky (ke změně významu věty používají slovosled), jako je čínština, zatímco vnitřní struktura esperantských slov má společné znaky s aglutinačními jazyky (ke změně významu slova používají afixy), jako je turečtina, svahilština a japonština.

Abeceda

Základem esperantské abecedy je latinka. Má šest písmen s diakritikou: ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ (s cirkumflexem) a ŭ (s breve). Abeceda neobsahuje písmena q, w, x ani y.

Abeceda o 28 písmenech je následující:

Esperantská abeceda

Číslo

1

2

3

4

5

6

8

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

Velké písmeno

A

B

C

Ĉ

D

E

F

G

Ĝ

H

Ĥ

I

J

Ĵ

K

L

M

N

O

P

R

S

Ŝ

T

U

Ŭ

V

Z

Malé písmeno

a

b

c

ĉ

d

e

f

g

ĝ

h

ĥ

i

j

ĵ

k

l

m

n

o

p

r

s

ŝ

t

u

ŭ

v

z

Foném IPA

a

b

t͡s

t͡ʃ

d

e

f

ɡ

d͡ʒ

h

x

i

j=i̯

ʒ

k

l

m

n

o

p

r

s

ʃ

t

u

w=u̯

v

z

• A je jako a v otci
• B je jako b ve slově boy
• C je jako zz v pizze
• Ĉ je jako ch na židli
• D je jako d ve slově pes
• E je jako e ve slově vejce
• F je jako f v květině
• G je jako g ve slově go
• Ĝ je jako j ve slově jam
• H je jako h ve slově med
• Ĥ je jako ch ve skotském lochu
• I je jako i v něm
• J je jako y ve slově ano
• Ĵ je jako s v míře
• K je jako k ve slově king
• L je jako l ve slově look
• M je jako m ve slově man
• N je jako n ve slově no
• O je jako o ve slově open
• P je jako p v koláči
• R je jako r ve slově silnice, ale je rolované (trilkované, jako ve španělštině, italštině, arabštině, ruštině).
• S je jako s ve slově simple
• Ŝ je jako sh ve slově ovce
• T je jako t ve stromu
• U je jako u v bull
• Ŭ je jako w ve slově well
• V je jako v v jeskyni
• Z je jako s v jeho.

Psaní diakritiky

I když svět používá Unicode, písmena s diakritikou (která se nacházejí v části "Latin-Extended A" standardu Unicode) mohou způsobovat problémy při tisku a práci s počítačem, protože se nenacházejí na klávesnicích, které používáme.

Existují dva způsoby řešení tohoto problému, oba používají digrafy pro písmena s diakritikou. Zamenhof, vynálezce esperanta, vymyslel "h-systém", který nahrazuje ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ a ŭ písmeny ch, gh, hh, jh, sh a u. V tomto pořadí se jedná o "h-systém". Nověji se používá také "x-systém", který nahrazuje ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ a ŭ za cx, gx, hx, jx, sx a ux, v tomto pořadí.

Existují počítačové klávesnice s podporou esperanta, například Amiketo pro Microsoft Windows, Mac OS X a Linux, Esperanta Klavaro pro Windows Phone a Gboard & AnySoftKeyboard pro Android.

Příklady slov

• z románských jazyků

• z latiny: abio (jedle), sed (ale), okulo (oko), akvo (voda)
• z francouzštiny: dimanĉo (neděle), frapi (klepat), ĉevalo (kůň)
• z italštiny: ĉielo (nebe), fari (dělat), voĉo (hlas)
• z dalších románských jazyků: facila (snadný, jednoduchý), fero (železo), tra (skrz), verda (zelený)

• z germánskýchjazyků

• z němčiny: baldaŭ (v krátké době), bedaŭri (litovat), jaro (rok), nur (pouze)
• z angličtiny: birdo (pták), ŝarko (žralok), jes (ano)
• z více germánských jazyků: fiŝo (ryba), fremda (cizí), ofta (častý)

• ze slovanských jazyků

• z polštiny: ĉu (slovo pro otázky ano/ne)
• z ruštiny: barakti (bojovat), vosto (ocas)
• z češtiny: ne (ne, ne), roboto (robot), ĉerpi (pumpovat)
• z více slovanských jazyků: krom (kromě), celo (cíl, cíl, cíl)

• z jiných indoevropských jazyků

• z řečtiny: hepato (játra), kaj (a), biologio (biologie), politiko (politika)
• z litevštiny: du (dva), tuj (najednou)
• ze sanskrtu: budho (buddha), nirvano (nirvána), pado (stezka, cesta).

• z ugrofinských jazyků

• z finštiny: saŭno (sauna)
• z maďarštiny: ĉardaŝo (Csárdás - maďarský národní tanec), ĉuro (semeno)

• ze semitských jazyků

• z hebrejštiny: kabalo (kabala)
• z arabštiny: aŭ (nebo)

• z jiných jazyků

• z japonštiny: cunamo (tsunami), zeno (zen)
• z čínštiny: tofuo (tofu), teo (čaj)
• z havajštiny: vikio (wiki)

Tištěná a ručně psaná písmena esperantské abecedy.


Často se říká, že esperanto je jazyková hádanka.

Gramatika

Gramatika esperanta (pravidla jazyka) má být jednoduchá. Pravidla esperanta se nikdy nemění a lze je vždy použít stejným způsobem.

Články

Esperanto má pouze určitý člen la (totéž co "the" v češtině) a žádný neurčitý člen (totéž co "a" nebo "an" v angličtině). Určitý člen používají, když mluví o věcech, o kterých už něco řekli.

Podstatná a přídavná jména

	Nominativ	Akuzativ
Singular	-o	-na
Množné číslo	-oj	-ojn

Podstatná jména končí na -o. Například patro znamená otec. Chcete-li z podstatného jména vytvořit množné číslo, přidejte -j. Například: patroj znamená otec.

	Nominativ	Akuzativ
Singular	-a	-na
Množné číslo	-aj	-ajn

Přídavná jména končí na -a, příslovce na -e, například granda znamená velký, bona znamená dobrý, bone znamená dobře.

Koncovka -n označuje přímý předmět (akuzativní pád) u podstatných a přídavných jmen. Např:

• Mi vidas vin. - Vidím tě.
• Li amas ŝin. - Miluje ji.
• Ili havas belan domon. - Mají pěkný dům.

V přídavných jménech a příslovcích je srovnání provedeno slovy pli (více) a plej (nejvíce). Např:

• pli granda - větší
• plej granda - největší
• pli rapide - rychlejší
• plej rapide - nejrychlejší

Zájmena

		Singular	Množné číslo
První osoba		mi (I)	ni (my)
Druhá osoba		ci (ty jednotné číslo)	vi (vy jednotné nebo množné číslo)
Třetí osoba	Mužský	li (on)	ili (oni)
	Feminine	ŝi (ona)
	Kastrace	ĝi (it)
Nejisté		oni ("jeden")
Reflexivní		si (self)

• Osobní zájmena jsou: mi - já, ci - ty v jednotném čísle, li - on, ŝi - ona, ĝi - ono, ni - my, vi - vy v jednotném nebo množném čísle, ili - oni, oni - jeden/oni, si (já). Zájmeno oni se používá pro neurčitý podmět (podobně jako man v němčině). Zájmeno ci znamená ty, ale lidé ho příliš nepoužívají. Místo toho používají vi, a to téměř výhradně, jako tvar jednotného čísla - vy, nebo tvar množného čísla - vy všichni.
• Přivlastňovací zájmena se tvoří přidáním koncovky -a k osobnímu zájmenu: mia - můj, cia - váš jednotné číslo, lia - jeho, ŝia - její, ĝia - jeho, nia - náš, via - váš množné číslo, ilia - jejich. Lidé používají přivlastňovací zájmena jako přídavná jména.
• Přízvučný pád (koncovka -n) se používá i u zájmen: min - mně, cin - tobě, lin - jemu, ŝin - jí, ĝin - jí, nin - nám, vin - vám nebo vám všem, ilin - jim. Jak bylo uvedeno u ci, cin se v současném mluveném esperantu používá velmi zřídka.

Chcete-li tedy v esperantu říci, kolik je někomu let, stačí říci:

• Lia aĝo estas dudek = Je mu dvacet (20) let. (doslovný překlad: Jeho věk je dvacet (20) let. )

Slovesa

	Orientační nálada	Příčestí činné	Příčestí pasivní	Infinitiv	Jussivní nálada	Podmíněná nálada
Minulý čas	-je	-int-	-it-	-i	-u	-na
Přítomný čas	-jako	-ant-	-at-
Budoucí čas	-os	-ont-	-ot-

Slovesa končící na -as jsou v přítomném čase. Angličtina používá I am, you are, he is. V esperantu však existuje jen jedno slovo pro am, are, is - estas. Podobně kuras může znamenat běh nebo běží. Infinitivy končí na -i. Například esti znamená být, povi znamená moci. Snadno se tvoří minulý čas - vždy se přidá koncovka -is. Chcete-li vytvořit budoucí čas, přidejte koncovku -os. Např:

• kuri - běžet
• mi kuras - běhám
• vi kuras - běžíš
• li který - běžel
• ĝi kuros - poběží

Mnoho slov lze změnit na opačná přidáním mal na začátek.

• bona = dobrý. malbona = špatný
• bone = dobře, malbone = špatně
• granda = velký, malgranda = malý
• peza = těžký, malpeza = lehký

Příklady vět, které ukazují pravidla:

• Mi povas kuri rapide. = Umím rychle běhat.
• Vi ne povas kuri rapide. = Nemůžeš běžet rychle.
• Mi estas knabo. = Jsem chlapec.
• Mi estas malbona Esperantisto. = Jsem špatný esperantista.

Otázky ano/ne

Chcete-li vytvořit otázku typu ano nebo ne, přidejte na začátek Ĉu. Například:

• Ĉu vi parolas Esperanton? = Mluvíte esperantem?
• Jes, mi parolas Esperanton tre bone. = Ano, mluvím esperantem velmi dobře.
• Ne, mi estas komencanto. = Ne, jsem začátečník.

Na rozdíl od angličtiny mohou na otázku ano/ne odpovědět pouze jes (ano) nebo ne (ne).

Čísla

Čísla jsou následující:

0	nul
1	unu
2	du
3	tri
4	kvar
5	kvin
6	ses
7	sep
8	ok
9	naŭ
10	dek
100	cent
1000	mil

Čísla jako jednadvacet (21) vznikají jejich skládáním podle řádu. Například: dek tri znamená třináct (13), dudek tri znamená dvacet tři (23), sescent okdek tri znamená šest set osmdesát tři (683), mil naŭcent okdek tri znamená (jeden) tisíc devět set osmdesát tři (1983).

Předpony a přípony

Esperanto má více než 20 speciálních slov, která mohou změnit význam jiného slova. Lidé je kladou před nebo za kořen slova.

Tato slova mohou v kombinaci tvořit velmi dlouhá slova, například malmultekosta (levný), vendredviandmanĝmalpermeso (zákaz jíst maso v pátek).

Předpony

Předpony se přidávají před kořen slova.

• bo- - znamená "příbuzný". Patro znamená otec a bopatro znamená tchán.
• dis- - znamená "všechny nebo mnoho směrů". Iri znamená jít a disiri znamená jít různými směry.
• ek- - znamená "začátek" něčeho. Kuri znamená běžet a ekkuri znamená začít běžet.
• eks- - tvoří slovo "bývalý". Amiko znamená přítel a eksamiko znamená bývalý přítel.
• fi- - zhoršuje význam slova. Knabo znamená chlapec a fiknabo znamená špatný chlapec; odoro znamená zápach a fiodoro znamená špatný zápach.
• ge- - mění význam slova na "oba rody". Frato znamená bratr a gefratoj znamená bratr(ka) a sestra(ka).
• mal- - tvoří protiklad ke slovu. Bona znamená dobrý a malbona znamená špatný.
• mis- - znamená "špatný". Kompreni znamená rozumět a miskompreni znamená rozumět špatně.
• pra- - znamená "prehistorický", "velmi starý" nebo "primitivní". Homo znamená člověk a prahomo znamená prehistorický člověk.
• re- - znamená znovu. Vidi znamená vidět a revidi znamená znovu vidět.

Přípony

Přípony se přidávají za kořen slova, ale před koncovku.

• -aĉ- - dělá slovo ošklivějším. Domo znamená dům, domaĉo znamená ošklivý dům.
• -ad- - znamená neustálé provádění něčeho. Fari znamená dělat a Faradi znamená neustále dělat.
• -aĵ- - znamená věc. Bela znamená krásný a belaĵo znamená krásná věc; trinki znamená pít a trinkaĵo znamená nápoj ("něco k pití").
• -an- - znamená člen něčeho. Klubo znamená klub a klubano znamená člen klubu.
• -ar- - znamená mnoho věcí stejného druhu. Arbo znamená strom a arbaro znamená les.
• -ĉj- - tvoří mužské zdrobněliny. Patro znamená otec a paĉjo znamená tatínek.
• -ebl-- znamená schopnost nebo možnost. Manĝi znamená jíst a manĝebla znamená jíst.
• -ec- - znamená kvalitu. Granda znamená velký a grandeco znamená velikost.
• -eg- - zvětšuje slovo. Domo znamená dům a domego znamená velký dům.
• -ej- - znamená místo. Lerni znamená učit se a lernejo znamená škola ("místo pro učení").
• -em- - znamená tendenci. Mensogi znamená lhát a mensogema znamená s tendencí lhát.
• -end- - znamená něco, co je třeba udělat. Pagi znamená platit a pagenda znamená něco, co se musí zaplatit.
• -er- - znamená trochu větší skupinu. Neĝo' znamená sníh a neĝero znamená sněhovou vločku.
• -estr- - znamená náčelník. Urbo znamená město a urbestro znamená starosta ("náčelník města").
• -et- - zmenšuje slovo. Domo znamená dům a dometo znamená malý dům.
• -id- - znamená dítě. Kato znamená kočka a katido znamená kotě.
• -il- - znamená nástroj. Ŝlosi mens zamykat a ŝlosilo znamená klíč (nástroj k zamykání).
• -ind- - znamená důstojnost. Ami znamená milovat a aminda znamená něco, co stojí za to, aby bylo milováno.
• -in- - mění rod slova na ženský. Patro znamená otec a patrino znamená matka.
• -ing- - znamená držák. Kandelo znamená svíčka a kandelingo znamená svícen ("držák svíčky").
• -ismus- - znamená ideologii nebo hnutí. Nacio znamená národ, naciismo znamená nacionalismus.
• -ist- - znamená někoho, kdo něco dělá (třeba jako práci). Baki znamená péct a bakisto znamená pekař; scienco znamená věda a sciencisto znamená vědec. Esperantisto znamená esperantista.
• -nj- - tvoří zdrobněliny ženského rodu. Patrino znamená matka a panjo znamená maminka.
• -obl- - znamená časy. Tri znamená tři a trioble znamená třikrát. Tvoří také násobky. Kvin znamená pět a kvinoblo znamená násobek pěti.
• -on- - tvoří zlomky. Kvar znamená čtyři (4) a kvarono znamená čtvrtina (čtvrtina něčeho).
• -uj- - obecně znamená nádobu. Salo znamená sůl a salujo znamená slánka ("nádoba na sůl").
• -ul- - znamená osoba určité kvality. Juna znamená mladý a junulo znamená mladý člověk.
• -um- je přípona pro případy, kdy není možné vytvořit slovo z jiných existujících přípon, předpon nebo kořenů.

Obálka knihy Detala Gramatiko de Esperanto ("Podrobná gramatika esperanta") od Bertila Wennergrena, člena Akademie esperanta.


Esperanto má pro tyto gramatické časy pravidelné koncovky: -is - minulý čas -as - přítomný čas -os - budoucí čas

Kritika

Některé kritické připomínky k esperantu jsou běžné pro všechny projekty konstruovaných mezinárodních jazyků: nový jazyk má jen malou šanci nahradit dnešní mezinárodní jazyky, jako je angličtina, francouzština a další.

Kritika, která je specifická pro esperanto, se zaměřuje na různé části samotného jazyka (speciální esperantská písmena, koncovku -n, zvukovou stránku jazyka atd.).

Někteří lidé ^[who?]tvrdí, že používání diakritiky (písmen ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ, ŭ) činí jazyk méně neutrálním, než kdyby se používala pouze základní písmena latinky. Žádný jiný jazyk nepoužívá písmena ĉ, ĥ a ĵ. Písmeno ĥ je v esperantu nejméně používané písmeno a ĵ se také nepoužívá často, což vede lidi k otázce, nakolik jsou potřebná.

Kritici esperantské^{[ lasičky wor d]}také tvrdí, že stejná koncovka přídavného a podstatného jména (např. "bona lingvo", "bonaj lingvoj", "bonajn lingvojn") je zbytečná. Například angličtina nemá požadavek, aby se přídavné jméno a podstatné jméno shodovaly v čase, a nemá indikativ pro akuzativní pády.

Kritizují také skutečnost, že většina slov v esperantu pochází z indoevropských jazyků, což činí jazyk méně neutrálním.

Jednou z častých výtek ze strany esperantistů i neesperantistů je, že v esperantu existuje jazykový sexismus. Některá slova se standardně vztahují k mužům a ženské protějšky se musí tvořit přidáním přípony -in- k mužskému kořeni. Takovými slovy jsou slova jako patro (otec) a patrino (matka), filo (syn) a filino (dcera), onklo (strýc) a onklino (teta) atd. Většina všech esperantských slov nemá specifický význam na základě pohlaví. Někteří navrhli příponu -iĉ- s mužským významem, aby byl význam základního slova neutrální. Tento návrh však není mezi esperantisty široce přijímán.

Kritika některých částí esperanta motivovala vznik různých nových konstrukčních jazyků, jako je Ido, Novial, Interlingua a Lojban. Žádný z těchto konstruovaných jazyků však nemá tolik mluvčích jako esperanto.

Příklad textu

Normální vzorek: Ĉiuj homoj estas denaske liberaj kaj egalaj laŭ digno kaj rajtoj. Ili posedas racion kaj konsciencon, kaj devus konduti unu la alian en spirito de frateco.

Verze v h-systému: V tomto případě se jedná o to, že se jedná o denaske liberaj kaj egalaj lau digno kaj rajtoj. Ili posedas racion kaj konsciencon, kaj devus konduti unu la alian en spirito de frateco.

Verze v systému x: Cxiuj homoj estas denaske liberaj kaj egalaj laux digno kaj rajtoj. Ili posedas racion kaj konsciencon, kaj devus konduti unu la alian en spirito de frateco.

Jednoduchý překlad do češtiny: Všichni lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jsou rozumní a morální a měli by se k sobě chovat laskavě.

Modlitba Páně

Esperanto			Angličtina
Normální	H-systém	Systém X
Patro nia, kiu estas en la ĉielo,	Patro nia, kiu estas en la chielo,	Patro nia, kiu estas en la cxielo,	Otče náš, jenž jsi na nebesích,
Cia nomo estu sanktigita.	Cia nomo estu sanktigita.	Cia nomo estu sanktigita.	Posvěť se jméno tvé.
Venu Cia regno,	Venu Cia regno,	Venu Cia regno,	Přijď království tvé,
plenumiĝu Cia volo,	plenumighu Cia volo,	plenumigxu Cia volo,	Staň se vůle tvá,
kiel en la ĉielo, tiel ankaŭ sur la tero.	kiel en la chielo, tiel ankau sur la tero.	kiel en la cxielo, tiel ankaux sur la tero.	na zemi jako v nebi.
Nian panon ĉiutagan donu al ni hodiaŭ.	Nian panon chiutagan donu al ni hodiau.	Nian panon cxiutagan donu al ni hodiaux.	Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
Kaj pardonu al ni niajn ŝuldojn,	Kaj pardonu al ni niajn shuldojn,	Kaj pardonu al ni niajn sxuldojn,	A odpusť nám naše viny,
kiel ankaŭ ni pardonas al niaj ŝuldantoj.	kiel ankau ni pardonas al niaj shuldantoj.	kiel ankaux ni pardonas al niaj sxuldantoj.	jako my odpouštíme těm, kdo se proti nám provinili.
Kaj ne konduku nin en tenton,	Kaj ne konduku nin en tenton,	Kaj ne konduku nin en tenton,	A neuveď nás v pokušení,
sed liberigu nin de la malbono.	sed liberigu nin de la malbono.	sed liberigu nin de la malbono.	ale vysvoboď nás od zlého.

Metaforické použití slova "esperanto"

Lidé někdy používají slovo "esperanto" v přeneseném významu (nikoli v doslovném). Používají ho, když chtějí říci, že něco má za cíl být mezinárodní nebo neutrální, nebo že používá širokou směs myšlenek. Říkají, že programovací jazyk Java je "nezávislý na konkrétních počítačových systémech [např. Windows, Android], stejně jako je esperanto nezávislé na ... národech". Podobně písmo Noto nazývají "esperantem písem", protože se snaží dobře fungovat pro písmo každé kultury.