Italština
Italština je jazykem Itálie. Dalšími zeměmi, které používají italštinu jako úřední jazyk, jsou San Marino, Vatikán a Švýcarsko. Slovinsko a Chorvatsko také používají italštinu jako úřední jazyk, ale pouze v některých regionech. Italsky mluví asi 70 milionů lidí v několika zemích, včetně některých částí Monaka, Malty, Albánie, Černé Hory, Dodekanésu (Řecko), Eritreje, Libye, Etiopie, Somálska a Tuniska. Pro zápis se většinou používá standardní verze z Toskánska, ale někdy se píše i jinými dialekty.
Většinou pochází z latiny, některá slova pocházejí z řečtiny, etruštiny a dalších jazyků. Říká se jí skloňovaný jazyk - to znamená, že význam slov lze měnit změnou jejich koncovek. Italská podstatná jména jsou buď mužského, nebo ženského rodu (s přirozeným rodem mají obvykle jen málo společného).
Většina podstatných jmen mužského rodu v jednotném čísle končí na -o a většina podstatných jmen mužského rodu v množném čísle na -i.
Většina podstatných jmen ženského rodu v jednotném čísle končí na -a a většina podstatných jmen ženského rodu v množném čísle na -e.
Takže:
- gatto = kocour
- gatta = kočka
- gatti = kocouři
- gatte = kočky
Koncovky sloves jsou kvůli konjugaci poměrně komplikované. Koncovky závisí na čase slovesa (minulý, přítomný, budoucí atd.) a na osobě slovesa (já, ty, oni atd.). Vzhledem k tomu, že italská gramatika používá koncovky pro tato skloňování, není osobní zájmeno vždy nutné (v následujícím příkladu je v závorce).
Takže:
- (io) parlo = mluvím
- (noi) parliamo = mluvíme
- (lui) parlava = mluvil
- (loro) parlarono = mluvili
- (io) parlerò = budu mluvit
- parliamo! = mluvme!
Těchto koncovek je velmi mnoho - je to jedna z nejobtížnějších částí italské gramatiky. Výslovnost je však jednoduchá - je třeba se naučit jen několik pravidel a téměř žádné obtížné hlásky.
Do češtiny se dostalo mnoho italských slov pro jídlo, například pizza, špagety a ravioli. Mnoho odborných slov v hudbě je italských, například forte a allegro. Mnoho názvů hudebních nástrojů je také italských, například violoncello a tuba. Mafie a vendeta pocházejí z temné stránky italské kultury .
Otázky a odpovědi
Otázka: Ve kterých zemích se používá italština jako úřední jazyk?
A: Italština je úředním jazykem Itálie, San Marina, Vatikánu a Švýcarska. Jako úřední jazyk se používá také v některých regionech Slovinska a Chorvatska.
Otázka: Kolik lidí mluví italsky?
Odpověď: Italsky mluví přibližně 70 milionů lidí na celém světě.
Otázka: Jaké jsou příklady vlivu rodu na podstatná jména v italštině?
Odpověď: Většina podstatných jmen mužského rodu v jednotném čísle končí na -o a většina podstatných jmen mužského rodu v množném čísle končí na -i. Většina podstatných jmen ženského rodu v jednotném čísle končí na -a a většina podstatných jmen ženského rodu v množném čísle na -e. Například gatto = kočka mužského pohlaví; gatta = kočka ženského pohlaví; gatti = kočky mužského pohlaví; gatte = kočky ženského pohlaví.
Otázka: Jak konjugace ovlivňuje koncovky sloves?
Odpověď: Koncovky sloves závisí na čase slovesa (minulý, přítomný, budoucí atd.) a na osobě slovesa (já, ty, oni atd.). Protože italská gramatika používá koncovky pro tato skloňování, nejsou osobní zájmena při tvoření věty vždy nutná.
Otázka: Jsou při vyslovování slov v italštině nějaké obtížné hlásky, které je třeba se naučit?
Odpověď: Ne, výslovnost je jednoduchá, stačí se naučit jen několik pravidel a téměř žádné obtížné hlásky.
Otázka: Jaké jsou příklady slov z italštiny, která byla přejata do češtiny?
A: Příklady: pizza, špagety a ravioli pro potraviny; forte a allegro pro hudební výrazy; cello a tuba pro hudební nástroje; mafie a vendetta z temných aspektů kultury.
Otázka: Jaké pidžiny vznikly z italštiny?
Odpověď:Pidžinové verze vznikly z italštiny v koloniích, jako je Eritrea , Somálsko , Libye .
