Švýcarsko

Rozloha Švýcarska je 41 285 km². Konfederace je rozdělena na 23 plnohodnotných států zvaných kantony. Všech 26 kantonů je: Aargau, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Basel-Stadt, Basel-Land, Bern, Fribourg, Ženeva, Glarus, Graubünden, Jura, Lucerne, Neuchâtel, Nidwalden, Obwalden, Schaffhausen, Schwyz, Solothurn, St Gallen, Thurgau, Ticino, Uri, Valais, Vaud, Zug a Zürich.

Ve středním a jižním Švýcarsku jsou hory velmi vysoké. Přibližně 60 % Švýcarska se nachází v oblasti Alp. Žije zde jen málo lidí. Nejvyšší horou je vrchol Dufour s výškou 4 634 m.

V mnoha horách je led po celý rok. Tento led se nazývá ledovec. Ve švýcarských horách pramení řeky Rýn, Rhôna a mnoho dalších řek.

Ve Švýcarsku je mnoho jezer. Největší jezera se nacházejí na severu a západě: Ženevské jezero (Lac Léman), Curyšské jezero, Neuchâtelské jezero a Bodamské jezero (Bodensee).

Na severu Švýcarska je hor méně a jsou menší. Proto většina Švýcarů žije ve městech a městečkách na severu. Pohoří Jura se nachází na severozápadě Švýcarska.

Města

Švýcarsko má 2 485 vesnic, měst a obcí.

Největšími městy jsou:

Ve Švýcarsku žije přibližně 8,4 milionu lidí. Přibližně 64 % obyvatel mluví švýcarskou němčinou (alemanštinou) jako svým mateřským jazykem, a to v severním a středním Švýcarsku. Francouzštinu jako svůj mateřský jazyk používá 19 % lidí, především na západě Švýcarska. Italsky mluví 8 % lidí, a to na jihu Švýcarska. Pouze 1 % lidí hovoří románsky, a to v jihovýchodní části Švýcarska. Romština je starý jazyk, který je podobný latině.

Německy mluvící obyvatelé Švýcarska ve skutečnosti nemluví "německy" jako svým rodným jazykem. Švýcaři mluví tzv. alemanštinou, která má vlastní spisovný jazyk a gramatiku, ale přesto je obvykle považována za německý dialekt. Alemanština může být pro Němce obtížně srozumitelná. Švýcaři píší stejně jako obyvatelé Německa a také velmi dobře mluví standardní němčinou, zejména ve větších městech.

Přibližně 23 % obyvatel Švýcarska nepochází ze Švýcarska. Přicházejí z jiných míst, aby ve Švýcarsku obvykle pracovali.

Většina obyvatel Švýcarska vyznává křesťanství. 43 % obyvatel vyznává katolictví. K protestantismu se hlásí 35 % obyvatel. 2 % vyznávají východní pravoslaví. Islám vyznávají 4 % obyvatel. Ostatní vyznávají jiná náboženství nebo nemají žádné náboženství.

Švýcarsko je známé svou čokoládou, sýrem, bankovním systémem, hodinkami a horami.

V roce 1291 se lidé z Uri, Schwyzu a Unterwaldenu chtěli osvobodit. Podepsali smlouvu o spolupráci nazvanou Věčné spojenectví. Společně se mohli osvobodit od lidu Habsburků, který byl velmi silný. V roce 1315 bojovali lidé z Věčné aliance proti Habsburkům v bitvách u Morgartenu, Sempachu a Näfelsu. Lid Věčné aliance ve všech bitvách zvítězil.

Lidé z jiných oblastí podepsali smlouvu a připojili se k Věčné alianci. Stále více lidí spolupracovalo, aby se osvobodili. V roce 1648 uzavřely další země z Evropy dohodu, že Švýcarsko je svobodné. Název této dohody byl Vestfálský mír. Součástí Švýcarska se staly další oblasti.

V roce 1798 Francie napadla Švýcarsko. Vládcem Francie byl Napoleon. Změnil mnoho zákonů. V roce 1815 se Švýcarsko opět stalo nezávislým na Francii. Ostatní země se na Vídeňském kongresu dohodly, že Švýcarsko je svobodné a neutrální.

Švýcarská ústava, která vznikla po krátké občanské válce v roce 1848, byla nahrazena v roce 1999. Švýcarsko se nezúčastnilo první ani druhé světové války. Od roku 2002 je Švýcarsko součástí Organizace spojených národů. Do OSN nevstoupilo po dobu 57 let z důvodu své neutrality.

Švýcarsko je republika. Švýcarsko nemá stejný typ prezidenta jako Spojené státy nebo Francie. Práci prezidenta vykonává sedm osob (tzv. ministrů). Anglicky se nazývají Federal Council, německy Bundesrat, francouzsky Conseil Fédéral, italsky Consiglio Federale a rumunsky Cussegl Federal. Každý rok se jeden z nich stává prezidentem. Prezident není důležitější než ostatních šest osob. V současné době jsou 3 ze 7 osob ženy.

Těchto sedm lidí je:

• Eveline Widmer-Schlumpfová
• Doris Leuthardová
• Simonetta Sommaruga
• Didier Burkhalter (viceprezident v roce 2012)
• Johann N. Schneider-Ammann
• Ueli Maurer (prezident v roce 2013)
• Alain Berset

Ve Švýcarsku existují dvě části parlamentu. Rada států a Národní rada. Pouze obě společně mohou přijímat zákony. V Radě států zasedá 46 osob. Každý plnoprávný švýcarský kanton může vyslat 2 osoby. V Národní radě je 200 osob. Nejvíce lidí do Národní rady vysílá největší kanton. Nejmenších 6 kantonů může do Národní rady vyslat pouze jednoho člověka.

Obyvatelé Švýcarska mohou sbírat podpisy, pokud se jim nový zákon nebo jeho změna nelíbí. Tomu se říká referendum. Podepíše-li referendum dostatečný počet lidí, lidé hlasují. Lidé mohou sbírat podpisy také za účelem změny ústavy. Tomu se říká iniciativa. Ústava je základním zákonem země.

Švýcarsko není členem Evropské unie, ale je členem Evropské dohody o volném obchodu (ESVO). ESVO usnadňuje obchod s ostatními zeměmi v Evropě. V roce 1999 Švýcarsko a Evropská unie uzavřely smlouvu. Tato smlouva obchod ještě více usnadňuje. Nedávno uzavřely další dvě smlouvy.

Švýcarské banky a pojišťovny ve Švýcarsku vytvářejí dohromady jedenáct procent hrubého domácího produktu. Ve Švýcarsku je důležitý cestovní ruch. Je zde mnoho míst pro turisty. Ve Švýcarsku se nachází Davos, Svatý Mořic, Pontresina a Flims. Tato města jsou důležitá jak v zimě (kvůli lyžování), tak v létě. Turisté si oblíbili také města Lucern, Ženevu a Curych.

V roce 2011 farmaceutický průmysl ve Švýcarsku přímo i nepřímo zaměstnával přibližně 135 000 lidí. Společnosti Novartis a Roche jsou druhou a třetí největší farmaceutickou společností na světě. Obě vynalezly mnoho život zachraňujících léků díky dobře rozvinutým výzkumným a vývojovým zařízením.

Švýcarská literatura se dělí podle používaného jazyka. Většina švýcarské literatury byla od roku 1291 do roku 1798 psána německy. V 18. století se v Bernu i jinde stala populární francouzština a mnoho slov i v německy mluvících částech Švýcarska pochází z francouzštiny a Němci je neznají. Italština a románsko-latinská literatura jsou ve Švýcarsku méně rozšířené.

Heidi, kniha pro děti od Johanny Spyri, je nejznámější švýcarskou knihou. Nachází se v horách v Graubündenu.

Mezi nejoblíbenější sporty ve Švýcarsku patří lyžování, snowboarding a horolezectví. Vzhledem k velkému pohoří je příroda země pro tyto aktivity velmi vhodná. Ve Svatém Mořici byly vynalezeny bobové dráhy. První mistrovství světa v lyžování se konalo v Mürrenu (1931) a ve Svatém Mořici (1934). Svatý Mořic hostil druhé zimní olympijské hry v roce 1928 a v roce 1948. Mezi nejúspěšnější lyžaře a mistry světa patří Pirmin Zurbriggen a Didier Cuche.

Mnoho Švýcarů je fanoušky fotbalu. Národní tým je hojně podporován. Švýcarsko bylo spolu s Rakouskem hostitelem turnaje Euro 2008. Mnoho Švýcarů také sleduje lední hokej. V dubnu 2009 Švýcarsko již podesáté hostilo mistrovství světa IIHF 2009. Národní liga A je nejnavštěvovanější ligou v Evropě.

Díky velkému množství jezer je Švýcarsko vhodným místem pro plachtění. Největší z nich, Ženevské jezero, je domovem jachtařského týmu Alinghi. Jako první evropský tým vyhráli v roce 2003 Americký pohár. Zvítězili také v roce 2007. Stále populárnějším se stává tenis. Švýcarští hráči jako Martina Hingisová a Roger Federer vyhráli několik grandslamů.

Po katastrofě v Le Mans v roce 1955 byly ve Švýcarsku zakázány závodní dráhy a závody v motorsportu. Výjimku tvořily závody, jako je například Hillclimbing. Tento zákaz byl zrušen v červnu 2007. V tomto období v zemi stále jezdili úspěšní závodní jezdci jako Clay Regazzoni, Sebastian Buemi, Jo Siffert a úspěšný jezdec mistrovství světa cestovních vozů Alain Menu. Švýcarsko také v letech 2007-2008 vyhrálo s jezdcem Neelem Janim Světový pohár v motorsportu A1GP. Švýcarský motocyklový závodník Thomas Lüthi vyhrál v roce 2005 mistrovství světa MotoGP v kategorii do 125 ccm.

K tradičním sportům patří švýcarský zápas neboli "Schwingen". Jedná se o starou tradici z venkovských centrálních kantonů, kterou někteří považují za národní sport. Dalším původním švýcarským sportem je Hornussen. Je to něco jako kříženec baseballu a golfu. Steinstossen je švýcarskou verzí stone put, soutěže v hodu těžkým kamenem. Je zaznamenáno, že se konala v Basileji ve 13. století. Je také ústředním bodem Unspunnenfestu, který se poprvé konal v roce 1805.

• Seznam řek Švýcarska
• Švýcarsko na olympijských hrách
• Švýcarská fotbalová reprezentace