Parlament: co to je — definice, historie a role zákonodárného sboru

Parlament: co to je — přehled definice, historie a role zákonodárného sboru. Dozvíte se původ, vývoj a funkce parlamentů včetně nejstarších a moderních příkladů.

Parlament je druh zákonodárného sboru.

Nejznámějším parlamentem je pravděpodobně parlament Spojeného království, který je někdy nazýván "matkou všech parlamentů". Slovo "parlament" pochází z francouzského slova parler, což znamená rozhovor.

Althing, islandský národní parlament, byl založen již dříve (930 n. l.), a je tak nejstarším dosud existujícím zákonodárným sborem na světě. Althing však po čtyři století nefungoval jako zákonodárný sbor a jeho role jako primárního zákonodárného orgánu je moderní.

Definice a základní rysy

Parlament je instituce zastupitelské demokracie, která představuje občany a má primárně právomoc přijímat zákony. V jednotlivých státech se však může lišit rozsah jeho pravomocí, vnitřní organizace a vztah k vládě či hlavě státu. Obvyklé znaky parlamentu jsou:

• právo navrhovat, projednávat a schvalovat zákony;
• kontrola vlády (dozor, interpelace, vyšetřovací výbory);
• schvalování rozpočtu a veřejných výdajů;
• zastupitelská funkce – zastupování zájmů voličů;
• ratifikace mezinárodních smluv a potvrzování některých jmenování (např. soudců nebo členů ústavních orgánů).

Typy parlamentů a vnitřní členění

Parlamenty mohou být:

• unicameralní – jedná komora (typické pro menší státy a jednotné státy s jednodušší strukturou),
• bicameralní – dvě komory (dolní a horní), kde dolní komora obvykle reprezentuje obyvatelstvo přímo a horní komora může zastupovat regiony, historické elity nebo plnit roli revizního orgánu.

Komory pracují prostřednictvím výborů (komisí), které připravují odborná stanoviska k návrhům zákonů, provádějí vyšetřování a dohlížejí na konkrétní oblasti politiky.

Funkce a průběh legislativy

Typický legislativní proces zahrnuje:

• předložení návrhu zákona (vládou, poslanci, senátory nebo občanskou iniciativou v závislosti na právním řádu),
• diskuse a první čtení,
• práce ve výborech a odborná připomínková řízení,
• druhé a třetí čtení s možností pozměňovacích návrhů,
• hlasování a případné schválení oběma komorami (u bicamerálních systémů),
• prezidentské nebo jiné formální potvrzení (např. vyhlášení do sbírky zákonů).

Parlamentarismus vs. prezidentský systém

V parlamentarismu je vláda odpovědná přímo parlamentu (může být odvolána hlasováním o důvěře) a obvykle vzniká z většiny v parlamentu. V prezidentském systému má hlava státu (prezident) silnou výkonnou moc, která je oddělena od zákonodárné moci, a vláda nemusí být přímo odpovědná parlamentu.

Historie a vývoj

Instituce parlamentu má kořeny v raně středověkých a předstátních shromážděních, kde se scházeli velmoži, rádci a zástupci komun. Postupem času se tato shromáždění měnila v ustálené orgány s pravidelnými zasedáními a postupným rozšířením zastupitelství. Významné milníky:

• středověké sněmy a stavy, které poskytly předobraz moderních rad a parlamentů,
• vývoj v Anglii vedl k vytvoření Parlamentu Spojeného království a parlamentární praxe, která ovlivnila mnoho dalších zemí,
• 19. a 20. století – rozšíření volebního práva a institutů parlamentní kontroly v souvislosti s demokratizací společností.

Práva a imunity

Poslanci a senátoři mají často určitá privilegia, jako je imunita za projevy v parlamentu (zajišťující svobodnou debatu) nebo ochrana proti některým formám stíhání při výkonu mandátu. Současně podléhají etickým kodexům a disciplinárním pravidlům parlamentu.

Význam pro demokracii

Parlament je centrálním prvkem zastupitelské demokracie: umožňuje veřejnou debatu, poskytuje legitimitu zákonům, zajišťuje transparentnost vládnutí a dává občanům prostředky účasti prostřednictvím volených zástupců. Síla a účinnost parlamentu závisí na ústavním uspořádání, právních zvyklostech a politické kultuře dané země.

Vývoj parlamentů i jejich praktické fungování se nadále mění s vlivem globalizace, rozvoje médií a digitálních technologií (elektronická komunikace, veřejné konzultace, živé přenosy jednání apod.), které mění vztah mezi občany a jejich zástupci.

Hledání podle dopisu