Kantony Švýcarska: Přehled 26 kantonů, historie a pravomoci

Kantony Švýcarska: přehled 26 kantonů, jejich historie, pravomoci a unikátní školské a právní rozdíly — stručně a přehledně o švýcarském federalismu.

Švýcarsko je rozděleno na 26 různých oblastí zvaných kantony. Kanton je něco jako stát ve Spojených státech — má vlastní správu, zákony v mnoha oblastech a značnou míru samosprávy.

Krátká historie kantonů

V minulosti měl každý kanton vlastní armádu a dokonce i vlastní peníze. To se změnilo po přijetí federální ústavy v roce 1848, kdy po ukončení občanské války (Sonderbundskrieg) vznikla moderní Švýcarská konfederace a postupně se centralizovaly některé kompetence — armáda a měna se staly federálními záležitostmi.

Postupně se ke konfederaci přidávaly další území. Jura je nejnovějším kantonem; vznikla po sérii referend a administrativních kroků a oficiálně se oddělila od kantonu Bern (rozhodnutí se uskutečnilo v roce 1978, kanton Jura vznikl s účinností od 1. ledna 1979).

Urkantony a „původní“ členové

Kantony Uri, Schwyz a Unterwalden (dnešní Obwalden a Nidwalden, které se společně historicky nazývaly Unterwalden) se označují jako Urkantone. Jde o kantony, které tvořily jádro původní konfederace založené tradicí roku 1291. Od nich se odvíjí většina švýcarské státní identity.

Poloviční kantony a výjimečný hlas v referendech

Některé kantony se historicky liší v tom, jak se jejich hlasy počítají při celostátních hlasováních. Basel-Stadt, Basel-Landschaft, Appenzell-Innerrhoden, Appenzell-Ausserrhoden, Obwalden a Nidwalden bývají nazývány „polovičními kantony“. To se projevuje zejména v hlasováních o změnách ústavy: při sčítání hlasů kantonů se tyto subjekty počítají jako půl kantonu (tj. mají „půl hlasy“ do kantonální většiny). Jinak jsou z hlediska institucionální struktury plnoprávnými kantony.

Co kantony dělají — pravomoci a variabilita

Ve Švýcarsku jsou jednotlivé obce a kantony velmi svobodné. Federální úroveň obvykle stanoví rámec a základní pravidla, ale kantony mají značnou volnost při jejich provádění. To znamená, že:

• školství je převážně kantonální záležitostí — existuje tedy 26 různých školských systémů s odlišnými osnovami, organizací a požadavky;
• zdravotnictví a sociální péče jsou částečně regulovány kantony, které rozhodují o organizaci nemocnic, podpoře a doplatcích;
• policie a veřejné bezpečnostní složky jsou většinou kantonální kompetencí, přičemž federální síly zasahují jen v určitých oblastech;
• daně — kantony mají právo stanovit velkou část daňových sazeb (kantonální a obecní daně), což vede k daňové konkurenci mezi kantony;
• správní právo, občanské právo v určitých otázkách — v některých oblastech se mohou zákony mezi kantony lišit (např. výkony veřejné správy, některé aspekty rodinného práva apod.).

Praktické důsledky federalismu

Zneužívání drog je federální trestný čin. Trestní sazba je obvykle jeden až tři roky odnětí svobody, ale často se ukládají jen pokuty. Problémem je, že samotná konzumace (na rozdíl od obchodování nebo rozdávání zdarma) není vždy trestána stejně — federální zákon umožňuje různé přístupy a místní orgány (policie, soudy) mohou v lehčích případech upustit od trestního stíhání nebo uložit pouze pokutu. To vede k tomu, že v jednom kantonu může být kouření marihuany znamenat pouze pokutu, zatímco v jiném kantonu může mít stejný čin za následek trest odnětí svobody — záleží na praxi policie a soudů v daném kantonu.

Tento princip preferencí a rozdílného uplatňování práva se shrnuje pod pojem federalismus — kantony mají velkou autonomii a vlastní instituce. Každý kanton má svou vlastní vládu a ústavu. Ústava kantonu je vnitřně nejvyšším právním aktem v rámci daného kantonu, pokud není v rozporu s federální ústavou nebo mezinárodními závazky.

Orgány kantonu

• Výkonná moc: kantonální rada / vláda (vykonává denní řízení);
• Zákonodárná moc: kantonální parlament nebo shromáždění občanů (v menších kantonech);
• Soudní moc: kantonální soudy řeší většinu občanskoprávních a trestních věcí, federální soudy jsou poslední instance pro federální otázky;
• Referenda a iniciativy: přímá demokracie funguje i na kantonální úrovni — občané mohou vyvolávat referenda a lidové iniciativy pro změny kantonálních zákonů či ústavy.

Reprezentace kantonů na federální úrovni

Každý kanton volí zástupce do dvoukomorového federálního parlamentu. V Radě států (Ständerat) mají kantony obvykle dva zástupce, zatímco tzv. poloviční kantony mají jednoho zástupce. V Národní radě (Nationalrat) je zastoupení určeno počtem obyvatel.

Seznam 26 kantonů (s hlavním městem a úředním jazykem)

Následuje přehled kantonů — u každého je uvedeno hlavní město a úřední jazyk(y). (Úřední jazyky mohou být kantonální: němčina, francouzština, italština, a v některých oblastech také rétorománština.)

• Aargau — Aarau (němčina)
• Appenzell Ausserrhoden — Herisau (němčina)
• Appenzell Innerrhoden — Appenzell (němčina)
• Basel-Landschaft — Liestal (němčina)
• Basel-Stadt — Basel (němčina)
• Bern — Bern (němčina, francouzština částečně)
• Fribourg / Freiburg — Fribourg / Freiburg (francouzština a němčina)
• Genève — Genève (francouzština)
• Glarus — Glarus (němčina)
• Graubünden / Grisons — Chur (němčina, rétorománština, italština)
• Jura — Delémont (francouzština)
• Luzern — Luzern (němčina)
• Neuchâtel — Neuchâtel (francouzština)
• Nidwalden — Stans (němčina)
• Obwalden — Sarnen (němčina)
• St. Gallen — St. Gallen (němčina)
• Schaffhausen — Schaffhausen (němčina)
• Schwyz — Schwyz (němčina)
• Soleure / Solothurn — Solothurn (němčina)
• Thurgau — Frauenfeld (němčina)
• Ticino — Bellinzona (italština)
• Uri — Altdorf (němčina)
• Valais / Wallis — Sion / Sitten (francouzština a němčina v horších oblastech)
• Vaud — Lausanne (francouzština)
• Zug — Zug (němčina)
• Zürich — Zürich (němčina)

Praktické poznámky

• Kantony se liší rozlohou, počtem obyvatel i hospodářským profilem — např. Zürich je nejlidnatějším kantonem a finančním centrem, zatímco Appenzell Innerrhoden je velmi malý a tradiční.
• Rozdíly v pravidlech a službách (školství, daně, zdravotnictví) znamenají, že životní podmínky a náklady se mohou mezi kantony výrazně lišit.
• Pro firmy i jednotlivce je běžné, že si vybírají místo bydliště či sídla podle daňové politiky kantonu.

Celkově kantony představují základní stavební kameny švýcarské konfederace: kombinace místní autonomie, přímé demokracie a koordinace na federální úrovni dává Švýcarsku jeho specifickou politickou a správní podobu.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to švýcarský kanton?

Otázka: Jak se změnilo uspořádání Švýcarska v roce 1848?

Otázka: Co je to Urkanton?

Otázka: Kdy se Jura stala novým kantonem?

Otázka: Jak se některé švýcarské kantony liší od ostatních, pokud jde o hlasování?

Otázka: Jak velkou svobodu mají obce a kantony ve Švýcarsku?

Otázka: Jak se liší tresty za zneužívání drog v jednotlivých švýcarských kantonech?

Hledání podle dopisu