Graubünden (Graubuenden): Největší alpský kanton Švýcarska, 'Šedý svaz'

Rozloha kantonu je 7 105 km². Pouze třetina této plochy je využívána k zemědělství. Lesy pokrývají 20 % celkové rozlohy. Kanton má mnoho hor, které tvoří vrchoviny v údolích řek Rýn a Inn. Mnoho jeho malebných oblastí je součástí Švýcarského národního parku nebo přírodního parku Ela.

V Grisonských Alpách se nachází mnoho významných vrcholů, včetně Tödi (3614 m) a nejvyššího vrcholu Piz Bernina (4049 m). V mnoha pohořích se nacházejí obrovské ledovce, například v pohořích Adula, Albula, Silvretta, Bernina, Bregaglia a Rätikon. V pohořích v centrální oblasti se nachází mnoho nejhlubších údolí ve Švýcarsku.

Kanton sousedí na severu s Lichtenštejnskem, na severu a východě s Rakouskem, na jihu s Itálií, na severozápadě s kantony St.Gallen, na západě s Glarusem a kantonem Uri a na jihozápadě s Ticinem. Hlavním městem je Chur. Davos a Svatý Mořic jsou světoznámá letoviska a najdete je v této oblasti.

Většina území kantonu byla kdysi součástí římské provincie Raetia, která vznikla v roce 15 př. n. l. Později byla oblast součástí území diecéze v Churu.

V roce 1367 byla založena Liga Božího domu proti moci biskupa z Churu. Následovalo vytvoření Šedé ligy, někdy nazývané Oberbund, v roce 1395 v údolí Horního Rýna. Název Šedá liga je odvozen od domácího šedého oblečení, které lidé nosili. Název této ligy dal později jméno kantonu Graubünden.

Prvním krokem k přejmenování kantonu na Graubünden bylo spojení Ligy deseti jurisdikcí s Ligou Božího domu v roce 1450. V roce 1471 se obě ligy spojily s Ligou Šedých. To znamenalo, že se tyto ligy spojily se Švýcarskou konfederací. Habsburkové byli poraženi u Kalvenské soutěsky a Dornachu, což pomohlo Švýcarské konfederaci a spojeneckým ligám kantonu Grisons k uznání.

Poslední stopy jurisdikce biskupa z Churu byly zrušeny v roce 1526. Válka s Mussem v roce 1520 přiblížila Tři ligy ke Švýcarské konfederaci. Země kantonu Graubünden byly součástí Helvétské republiky, ale "věčný spojenec" Švýcarska se stal kantonem až v roce 1803. Ústava kantonu pochází z roku 1892.

Znaky všech tří původních lig jsou nyní součástí znaku kantonu.

Soukromá auta byla v kantonu Graubünden povolena až po několika hlasováních v roce 1926.

Graubünden je známý díky pochoutce ze sušeného hovězího masa zvané Bündnerfleisch a díky ořechovému a medovému koláči známému jako Bündner Nusstorte. Další specialitou, která se vyrábí hlavně v západní části Grisonu, je Capuns, syté jídlo z těstovin a trochy masa, zabalené do listů mangoldu, případně zapečené na způsob gratinovaného pokrmu se sýrem.

Většinu hospodářství kantonu tvoří zemědělství a cestovní ruch. Zemědělství kombinuje lesy a horské pastviny, v létě převážně hovězí, ale také ovce a kozy. Turistický ruch je v celém kantonu, především v okolí měst Davos/Arosa, Flims a Svatý Mořic/Pontresina, která jsou důležitá jak v zimě, tak v létě. V kantonu je velké množství dalších středisek, kam se mohou návštěvníci země vydat.

V okolí hlavního města Chur se vyrábí víno. Chur je také centrem průmyslu. V jižních údolích Mesolcina/Misox a Poschiavo se pěstuje kukuřice a kaštany.

V Graubündenu se mluví německy na severozápadě, románsky v Engadinu a v okolí Disentis/Mustér a standardní italštinou v údolích Mesolcina/Misox, Calanca, Val Bregaglia a Poschiavo.

Hlavními náboženstvími jsou protestantismus a katolicismus. Obě jsou v kantonu hojně zastoupena, přičemž římští katolíci tvoří mírnou většinu.

Graubünden se dělí na 11 okresů:

• Albula
• Bernina
• Hinterrhein
• Imboden
• Hostinec
• Landquart
• Maloja
• Moesa
• Plessur
• Davos
• Surselva

V Graubündenu je 209 obcí (stav k dubnu 2004):