Graubünden (Graubuenden): Největší alpský kanton Švýcarska, 'Šedý svaz'
Graubünden – největší alpský kanton Švýcarska („Šedý svaz“): divoké Alpy, tradiční kultura, lyžování a turistika. Objevte východní perlu Švýcarska.
Název tohoto článku obsahuje znak ü. Tam, kde není k dispozici nebo není žádoucí, může být název psán jako Graubuenden.
Graubünden je největší a leží nejdále na východě ze všech švýcarských kantonů. Název znamená v němčině "Šedý svaz" a kanton leží celý v Alpách. Patří mezi kantony s největším turistickým ruchem ve Švýcarsku a je známý svými středisky zimních sportů, přírodou a tradičním horským způsobem života.
Geografie a přírodní poměry
Graubünden má rozlohu přibližně 7 100 km², což z něj činí nejrozlehlejší kanton Švýcarska. Rozmanitý terén zahrnuje vysoké alpské masivy (např. pohoří Bernina), hluboká údolí a rozsáhlé horské pastviny. Nejvyšší hora kantonu i východních Alp je Piz Bernina (4 049 m n. m.).
V kantonu pramení významné evropské toky: Rýn (Vorderrhein a Hinterrhein) a Inn, který odtud směřuje do povodí Dunaje. Díky velkému počtu ledovců, přehrad a horských jezer je Graubünden důležitým zdrojem vodní energie.
Jazyky a obyvatelstvo
Obyvatelstvo kantonu čítá přibližně 200 000 obyvatel (řádově kolem dvou set tisíc). Graubünden je jazykově pestrý: většinu obyvatel tvoří německy mluvící lidé, významné menšiny tvoří mluvčí románštiny (rumantsch) a italštiny. Romansh je zde historicky důležitý a má postavení oficiálního jazyka na kantonální úrovni; zachování a podpora románských dialektů je součástí místní kulturní politiky.
Hlavní sídla a turistická střediska
Hlavním městem kantonu je Chur, jedno z nejstarších měst ve Švýcarsku, které slouží jako správní a dopravní uzel. Mezi nejznámější horská střediska patří Davos (místo konání Světového ekonomického fóra), St. Moritz (luxusní zimní letovisko), Arosa, Klosters a Lenzerheide. Tyto oblasti nabízejí zimní sporty, letní turistiku, kolařské a turistické trasy a lákají hosty po celý rok.
Doprava a technické památky
Silniční a železniční síť je v kantonu přizpůsobena horskému terénu—mnoho silnic vede přes vysoké průsmyky (např. Julier, Albula, Flüela, Bernina, Maloja, San Bernardino). Významnou roli hrají horské železnice, zejména Rhaetian Railway (Řetězová dráha), jejíž tratě Albula a Bernina jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO pro svůj technický a krajinářský význam (tunely, viadukty a unikátní řešení v alpách).
Ekonomika
Ekonomika Graubündenu je založena především na cestovním ruchu (zimní a letní turistika), dále na zemědělství (horské pastviny a chov dobytka), lesnictví a výrobě energie z přehrad. V některých údolích má historicky význam řemeslná a menší průmyslová výroba.
Příroda a ochrana
Kanton je bohatý na chráněná území a národní parky; nejznámější je Švýcarský národní park (Swiss National Park), založený v roce 1914, který je významnou rezervací alpské fauny a flóry. Krajina nabízí množství turistických tras, alpských pastvin, jezírek a příležitostí pro pozorování přírody.
Krátká historická poznámka
Název "Graubünden" odkazuje na historický Šedý svaz, jeden ze tří spolků (Three Leagues), které v oblasti vznikly ve středověku a později sehrály roli při formování politické identity regionu. Tyto leinny a spojenectví měly významný vliv na autonomii oblasti v rámci dějin Švýcarska.
Graubünden je proto kantonem, kde se setkává bohatá přírodní scenérie s živou kulturou horských komunit, unikátními jazyky a významnými dopravními a technickými památkami, které společně tvoří jeho odlišnou tvář v rámci Švýcarska.
Chur, hlavní město Graubündenu, na západě a údolí Rýna na západě.
Geografie
Rozloha kantonu je 7 105 km². Pouze třetina této plochy je využívána k zemědělství. Lesy pokrývají 20 % celkové rozlohy. Kanton má mnoho hor, které tvoří vrchoviny v údolích řek Rýn a Inn. Mnoho jeho malebných oblastí je součástí Švýcarského národního parku nebo přírodního parku Ela.
V Grisonských Alpách se nachází mnoho významných vrcholů, včetně Tödi (3614 m) a nejvyššího vrcholu Piz Bernina (4049 m). V mnoha pohořích se nacházejí obrovské ledovce, například v pohořích Adula, Albula, Silvretta, Bernina, Bregaglia a Rätikon. V pohořích v centrální oblasti se nachází mnoho nejhlubších údolí ve Švýcarsku.
Kanton sousedí na severu s Lichtenštejnskem, na severu a východě s Rakouskem, na jihu s Itálií, na severozápadě s kantony St.Gallen, na západě s Glarusem a kantonem Uri a na jihozápadě s Ticinem. Hlavním městem je Chur. Davos a Svatý Mořic jsou světoznámá letoviska a najdete je v této oblasti.
Historie
Většina území kantonu byla kdysi součástí římské provincie Raetia, která vznikla v roce 15 př. n. l. Později byla oblast součástí území diecéze v Churu.
V roce 1367 byla založena Liga Božího domu proti moci biskupa z Churu. Následovalo vytvoření Šedé ligy, někdy nazývané Oberbund, v roce 1395 v údolí Horního Rýna. Název Šedá liga je odvozen od domácího šedého oblečení, které lidé nosili. Název této ligy dal později jméno kantonu Graubünden.
Prvním krokem k přejmenování kantonu na Graubünden bylo spojení Ligy deseti jurisdikcí s Ligou Božího domu v roce 1450. V roce 1471 se obě ligy spojily s Ligou Šedých. To znamenalo, že se tyto ligy spojily se Švýcarskou konfederací. Habsburkové byli poraženi u Kalvenské soutěsky a Dornachu, což pomohlo Švýcarské konfederaci a spojeneckým ligám kantonu Grisons k uznání.
Poslední stopy jurisdikce biskupa z Churu byly zrušeny v roce 1526. Válka s Mussem v roce 1520 přiblížila Tři ligy ke Švýcarské konfederaci. Země kantonu Graubünden byly součástí Helvétské republiky, ale "věčný spojenec" Švýcarska se stal kantonem až v roce 1803. Ústava kantonu pochází z roku 1892.
Znaky všech tří původních lig jsou nyní součástí znaku kantonu.
Soukromá auta byla v kantonu Graubünden povolena až po několika hlasováních v roce 1926.
Kultura
Graubünden je známý díky pochoutce ze sušeného hovězího masa zvané Bündnerfleisch a díky ořechovému a medovému koláči známému jako Bündner Nusstorte. Další specialitou, která se vyrábí hlavně v západní části Grisonu, je Capuns, syté jídlo z těstovin a trochy masa, zabalené do listů mangoldu, případně zapečené na způsob gratinovaného pokrmu se sýrem.
Ekonomika
Většinu hospodářství kantonu tvoří zemědělství a cestovní ruch. Zemědělství kombinuje lesy a horské pastviny, v létě převážně hovězí, ale také ovce a kozy. Turistický ruch je v celém kantonu, především v okolí měst Davos/Arosa, Flims a Svatý Mořic/Pontresina, která jsou důležitá jak v zimě, tak v létě. V kantonu je velké množství dalších středisek, kam se mohou návštěvníci země vydat.
V okolí hlavního města Chur se vyrábí víno. Chur je také centrem průmyslu. V jižních údolích Mesolcina/Misox a Poschiavo se pěstuje kukuřice a kaštany.
Demografické údaje
V Graubündenu se mluví německy na severozápadě, románsky v Engadinu a v okolí Disentis/Mustér a standardní italštinou v údolích Mesolcina/Misox, Calanca, Val Bregaglia a Poschiavo.
Hlavními náboženstvími jsou protestantismus a katolicismus. Obě jsou v kantonu hojně zastoupena, přičemž římští katolíci tvoří mírnou většinu.
Okresy
Graubünden se dělí na 11 okresů:
- Albula
- Bernina
- Hinterrhein
- Imboden
- Hostinec
- Landquart
- Maloja
- Moesa
- Plessur
- Davos
- Surselva
Obce
V Graubündenu je 209 obcí (stav k dubnu 2004):
|
|
|
Vyhledávání