Islám

Islám (/ˈɪslɑːm/; arabsky: ٱلْإِسْلَام, romanizovaně: al-Islām, [alʔɪsˈlaːm] ( poslouchat)) je abrahámovské monoteistické náboženství. Veškeré jeho učení a víra jsou sepsány v Koránu (psáno také Korán nebo Korán), svatém písmu islámu. Věřící islámu se nazývají muslimové, což znamená "podřizující se Bohu". Věří, že Korán byl Mohamedovi řečen andělem Džibrílem a že je slovem Alláha. Mohameda považují za proroka a Božího posla. Další přesvědčení a pravidla o tom, co by měli muslimové dělat, vycházejí ze zpráv o tom, co Mohamed učil, neboli hadísů.

Muslimové věří, že před Mohamedem bylo od úsvitu lidstva mnoho dalších proroků, počínaje prorokem Adamem a konče prorokem Noemem (Nuh), prorokem Abrahámem (Ibrahim), prorokem Mojžíšem (Musa) a prorokem Ježíšem (Isa). Věří, že všichni tito proroci dostali od Boha poselství o Boží jednotě pro svá společenství v různých obdobích dějin lidstva, ale Satan (v arabštině označovaný jako "šajtán") přiměl minulá společenství, aby se od poselství o jednotě a dalších společenských kodexů odchýlila. Muslimové věří, že obsah Koránu (psaný arabsky) je chráněn Alláhem, jak je uvedeno v Koránu, a je posledním Božím poselstvím pro celé lidstvo až do soudného dne.

Většina muslimů patří do jedné ze dvou skupin. Nejrozšířenější je sunnitský islám (75-90 % všech muslimů jsou sunnité). Druhou skupinou je šíitský islám (10-20 % všech muslimů jsou šíité - nazývaní také šíité). Existuje však mnohem více skupin, jako jsou například alevité v Turecku.

Islám je s přibližně 1,75 miliardy vyznavačů (24 % světové populace) druhým největším náboženstvím na světě. Islám je také nejrychleji rostoucím náboženstvím na světě. Islám je také druhým největším a nejrychleji rostoucím náboženstvím v Evropě.

Víra a praxe

Pět pilířů islámu

Podle islámské tradice by muslimové měli dělat pět základních věcí. Říká se jim "pět pilířů islámu":

  1. Tawheed: Svědectví (anglicky faith) je jádrem muslimské víry, že neexistuje jiný bůh než sám Alláh a že Mohamed je jeho posledním poslem.
  2. Salát: Muslimové se modlí pětkrát denně ve zvláštní denní dobu. Při modlitbě stojí čelem ke Kaabě, velké krychlové stavbě, která se nachází ve svatém městě Mekka. Salát se v perštině, turečtině a urdštině nazývá namaz. Šíitští muslimové se mohou modlit odpolední a večerní modlitbu hned po sobě.
  3. Zakát: Muslimové, kteří mají peníze, musí dát procento z peněz, které mají ještě po dobu jednoho roku, 1/40 svých peněz (anglicky charita) na pomoc lidem, kteří nemají peníze nebo potřebují pomoc.
  4. Sawm nebo Siyam: Půst během ramadánu, devátého měsíce islámského roku. Muslimové po dobu jednoho lunárního měsíce nejedí a nepijí od svítání do západu slunce. Po ramadánu následuje svátek zvaný Íd al-Fitr (což v angličtině znamená "svátek ukončení půstu"). Na svátek Íd al-Fitr muslimové obvykle ráno chodí do mešity na zvláštní náboženskou bohoslužbu a poté se baví s rodinami a přáteli.
  5. Hadždž (anglicky Pilgrimage): V měsíci Zulhejja, 12. měsíci islámského kalendáře, se koná pouť do Mekky, nejsvětějšího města islámu. Pokud však muslim není finančně schopen hadždž vykonat, není nutné, aby tak učinil. Největší povinnost vykonat hadždž měli ti, kteří mají velké finanční možnosti.

Poznámka: Pět pilířů islámu je termín, který se v sunnitském islámu objevil na základě hadísů. V šíitském islámu existuje jiný termín Osul al-Din (anglicky Religion Principles). Ten obsahuje pět přesvědčení: Tawhíd, Adl, Nabovah, Imáma, Maad.

Korán

Podle islámské víry je Korán svatou knihou islámu a obsahuje slova Alláha (Boha) a je předán proroku Mohamedovi archandělem Jibraelem, který byl od Adama pověřen předáváním Božích slov jako vedení lidstva. Korán je ústředním referenčním bodem a je spojovacím článkem, který spojuje lidstvo s Bohem.

Korán obsahuje mnoho pasáží a kapitol, které se týkají celého lidstva až do nejmenších detailů. Od stvoření a početí lidského dítěte až po podrobnosti o Zemi i mimo ni. Z hlediska lidského života obsahuje příběhy a vyprávění o starých civilizacích a minulých prorocích a jejich životních kronikách. Korán také obsahuje právo syaria' neboli hudud a zdůrazňuje rovná práva mužů i žen, přičemž matkám je přiznáno zvláštní postavení, kdy je hříšné se na ně byť jen podívat.

Korán má celkem 30 juzuků. Každý z nich obsahuje mnoho súr nebo veršů, celkem 114 súr, které začínají súrou al-Fatehah (Počátek) a končí súrou an-Naas (Lidstvo). Hafeez je muslim, který si Korán zapamatoval a dokáže přesně odříkat každé slovo v Koránu, aniž by otočil jedinou stránku, a aplikovat je v každodenním životě.

Dalšími důležitými naukami islámu jsou sunna (vypráví o Mohamedově životě) a hadísy (jsou to sbírky rozhovorů, které podle muslimů Mohamed řekl).

Korán je v islámu považován za příručku pro celé lidstvo a jeho učení mají jeho čtenáři naplňovat a sdílet.

Místo uctívání / čtení Koránu

Muslimové se modlí v modlitebně zvané mešita. Mešita se arabsky nazývá masdžid. Většina mešit byla většinou uznána mající alespoň jednu kopuli a některé mají jednu nebo více věží. Mnoho mešit však bylo postaveno bez kopulí i věží.

Muslimové si před vstupem do masdžidy sundávají boty, aby se pomodlili. Modlitba je jednou z nejdůležitějších činností muslima.

Modlitba

Muslim je pětkrát denně vyzýván k modlitbě neboli solahu. Toto svolávání k modlitbě se nazývá adhán. Muezzin, muž vybraný k volání k modlitbě, používá reproduktor, který přenáší jeho hlas k lidem v okolí. V muslimských zemích se svolávání k modlitbě často provádí nahlas, na veřejnosti. Volání k solahu je pro většinu lidí v muslimských zemích běžnou součástí každodenního života.

Muslimové se modlí na rohoži, které se anglicky říká prayer mat nebo prayer rug. Mezi běžné arabské názvy pro modlitební podložku patří sajjāda a namazlık.

Když je čas modlitby, muslimové se dívají směrem ke qible - směru, kterým se mají modlit, tedy k Mekce. Poté si rozbalí modlitební rohožku a vykonají modlitbu k Bohu.

Mír s ním

Podle islámského učení musí muslimové říkat "mír s ním" (PBUH nebo pbuh), kdykoli slyší Prorokovo jméno. Tímto způsobem projevují Mohamedovi a ostatním prorokům úctu.

Modlitební podložkaZoom
Modlitební podložka

Muslimové se modlí v mešitě, jako je tato v Jeruzalémě.Zoom
Muslimové se modlí v mešitě, jako je tato v Jeruzalémě.

Muži modlící se v mešitě.Zoom
Muži modlící se v mešitě.

Korán je pro muslimy svatou knihou. Věří, že obsahuje zjevené Boží slovoZoom
Korán je pro muslimy svatou knihou. Věří, že obsahuje zjevené Boží slovo

Islám ve světě

V roce 2009 byla provedena studie ve 232 zemích a územích. Tato studie zjistila, že 23 % světové populace, tedy 1,57 miliardy lidí, tvoří muslimové. Z nich je 75 až 90 % sunnitů a deset až 25 % šíitů. Malá část patří k jiným islámským sektám. Přibližně v padesáti zemích je více než polovina obyvatel muslimského vyznání. Arabové tvoří přibližně dvacet procent všech muslimů na světě. Islám má tři svatá místa: Jeruzalém, Mekku a Medínu.

Většina muslimů žije v Asii a Africe. Přibližně 62 % muslimů na světě žije v Asii, přičemž v Indonésii, Pákistánu, Indii a Bangladéši je více než 683 milionů stoupenců. Na Blízkém východě jsou největšími muslimskými zeměmi nearabské země jako Turecko a Írán; v Africe žijí největší muslimské komunity v Egyptě a Nigérii.

Podle většiny odhadů žije v Čínské lidové republice asi 20 až 30 milionů muslimů (1,5 až 2 % populace). Údaje, které poskytlo Mezinárodní populační centrum při Státní univerzitě v San Diegu časopisu U.S. News & World Report, však naznačují, že v Číně žije 65,3 milionu muslimů. V mnoha evropských zemích je islám druhým největším náboženstvím po křesťanství a v Americe pomalu dohání tento status.

Země, kde je více než polovina obyvatel muslimského vyznání.Zoom
Země, kde je více než polovina obyvatel muslimského vyznání.

Různé denominace

Stejně jako v jiných náboženstvích se i v islámu postupem času vyvinula různá hnutí. Tato hnutí vycházejí z různých výkladů písem. V následujících kapitolách jsou uvedena nejběžnější hnutí.

  • Muslimové bez vyznání jsou muslimové, kteří nevyznávají žádnou větev a jednoduše se nazývají muslimy. Říká se jim také Ghayr Muqallids.
  • Muwahidíni neboli muwahidští muslimové jsou muslimským hnutím obnovy, které přijímá hlavní proud islámu, ale v otázkách týkajících se práva šaría se raději orientuje na přednost Božích příkazů. Muwahídové věří, že moderní islám se smísil s mnoha kulturními tradicemi, a chtějí to změnit.
  • Šíité věří, že stejně jako může Bůh jmenovat proroka, může po něm jmenovat i druhého vůdce. Šíitští muslimové věří, že Bůh si za vůdce po Mohamedovi vybral Alího. K ší'itům se hlásí asi 10-20 % muslimů, což znamená, že jich je na celém světě asi 120 milionů. Šíitští muslimové tvoří většinu muslimů v Íránu, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Iráku a Libanonu. Největší adhab v Jemenu jsou zajdističtí šíité. Šíité se běžně shromažďují na den Ašúrá v Karbale. Uznávají čtyři hadísy.
  • Sunnité považují Abú Bakra za Mohamedova nástupce. Sunnité tvoří zhruba 75 % muslimů. Sunnité věří, že vůdci islámu by měli být vybíráni lidmi muslimského světa. Po smrti Abú Bakra nastoupil na jeho místo Omar, poté Uthmán a nakonec Alí. Všichni byli Mohamedovými společníky a žili v Medíně. Sunnitská víra se obvykle opírá o Korán a Kutub al-Sittah (šest hadísů). Sunnité jsou někdy nazýváni bukharisty.
  • Súfisté jsou odnoží islámu, která se zaměřuje spíše na duchovní a mystické prvky islámu. Súfisté obvykle končí své modlitby recitací dhikru.
  • Koranijóni obecně odmítají autoritu hadísů. Tito muslimové, známí také jako koranisté nebo ahle koranisté, věří, že Korán je jediným zdrojem vedení. Tvrdí, že hadísy nejsou Koránem potvrzeny, a někteří je označují za novátorskou bid'ah.
  • Ibádovci jsou muslimové, kteří pocházejí z kharidžitů. Dnešní ibádisté mají reformovanou víru z původních charidžitů.
  • Ahmadíjové jsou muslimové, kteří následují Mirzu Ghulama Ahmeda, jehož považují za mahdího. Dělí se na dvě podskupiny: Ahmadíjské muslimské společenství a Hnutí Ahmadíja v Láhauru.
  • Islámský národ je islámská denominace zaměřená především na Afroameričany.
  • Pětiprocentní národ, denominace složená převážně z Afroameričanů, známá také jako Národ bohů a zemí.
Súfijští vířící dervišové v TureckuZoom
Súfijští vířící dervišové v Turecku

Související stránky

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je islám?


Odpověď: Islám je abrahámovské monoteistické náboženství, které učí a věří v Korán, svaté písmo islámu. Znamená podřízení se Boží vůli a muslimové považují Mohameda za Božího proroka a posla.

Otázka: Kdo jsou muslimové?


Odpověď: Muslimové jsou věřící islámu, kteří se podřizují Boží vůli.

Otázka: Co v islámu znamená slovo "káfir"?


Odpověď: Káfir je výraz, který se v islámu používá pro nemuslimy.

Otázka: Jak je definován jazykově?


Odpověď: Jazykově je islám definován jako podřízení se Božímu příkazu bez námitek, podřízení se, vzpoury nebo tvrdohlavosti.

Otázka: V co muslimové věří ohledně proroků před Mohamedem?


Odpověď: Muslimové věří, že před Mohamedem bylo od úsvitu lidstva mnoho dalších proroků, včetně Adama, Noeho (Nuh), Abraháma (Ibrahim), Mojžíše (Musa) a Ježíše (Isa). Věří, že všichni tito proroci dostali poselství od Boha, ale satan přiměl minulá společenství, aby se od nich odchýlila.

Otázka: Jaké skupiny tvoří většinu muslimské populace?


Odpověď: Většina muslimů patří do jedné ze dvou skupin: sunnitský islám, který tvoří 75-90 %, nebo šíitský islám, který tvoří 10-20 %. Existují také další menší skupiny, například alewité v Turecku.

Otázka: Kolik vyznavačů má islám na celém světě?


Odpověď: Islám je s přibližně 1,75 miliardy stoupenců (24 % světové populace) druhým největším náboženstvím na světě a jeho počet rychle roste jak celosvětově, tak i v Evropě.

AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3