Ahmadíja
Ahmadíja (احمدیہ Ahmadiyya) je islámské hnutí založené v 19. století Mirzou Ghulamem Ahmadem, který je považován za Mahdího. Vzniklo ještě před rozdělením Indie na dnešní státy Indii, Pákistán a Bangladéš.
Ahmad chtěl provést reformy, aby islám obnovil své původní poselství. V roce 1914 se hnutí rozdělilo na dvě různé skupiny kvůli otázce, kdo by se měl stát příštím chalífou. Obě skupiny existují dodnes.
Mirza Ghulam Ahmad tvrdil, že naplnil proroctví o Mahdím. Kromě toho, že byl Mahdí, byl také nazýván mudžaddidem (božským reformátorem) 14. islámského století a zaslíbeným Mesiášem.
Ahmadíci se považují za muslimy a tvrdí, že vyznávají islám, který učil a praktikoval Mohamed a jeho následovníci. Mirza Ghulam Ahmad založil hnutí v roce 1889 a pojmenoval ho Ahmadíjská muslimská džamáat (komunita). Jeho cílem bylo vrátit život do islámu.
Původní hnutí Ahmadíja se po smrti Nooruddína, prvního nástupce Ghulama Ahmada, rozdělilo na dvě samostatné skupiny.
Těmito hnutími jsou Ahmadíjské společenství a menší Láhaurské Ahmadíjské hnutí pro šíření islámu (Ahmadíjský anžumán isháat-i-islám, AAIIL).Tyto skupiny si Ahmadovo učení a jeho tvrzení vykládají různě. Mají také rozdílné názory na to, kdo měl přijít po Mirzovi Ghulamovi Ahmadovi a jakým způsobem měla být tato osoba vybrána.
Větší frakce Ahmadíjského hnutí, známá jako Ahmadíjské společenství, působí ve 190 zemích světa. Mezinárodní ústředí Ahmadíjského společenství se v současné době nachází v Londýně v Anglii. Menší frakce, známá jako Láhaurské hnutí Ahmadíja, působí v 17 zemích světa. Nejvýznamnější jsou v Německu, Austrálii a Pákistánu. Mezinárodní ústředí Láhaurského ahmadijského hnutí se nachází ve městě Láhaur v Pákistánu, kde Láhaurské hnutí vzniklo. Na území pákistánského Láhauru se nacházejí "Ahmadíjské budovy Láhaur", které slouží jako mezinárodní administrativní základna Láhaurského hnutí Ahmadíja.
Mezi kontroverzní body patří názor ahmadíjců na smrt a návrat Ježíše a jejich pojetí džihádu. Ahmadíjské společenství má také odlišný výklad verše 33,40 Koránu. Tento verš hovoří o Mohamedovi jako o pečeti proroků. Členové lahorejského hnutí Ahmadíja takové kritice nepodléhají, protože nevěří, že Mirza Ghulam Ahmad byl prorokem. Z tohoto důvodu mají blíže k tradičnímu hlavnímu proudu islámu. ačkoli je muslimové považují za heretiky. ahmadíjci (zejména členové Mezinárodního muslimského společenství Ahmadíja) tvrdí, že jejich víra je v souladu s islámem, a pomocí argumentů z Koránu, hadísů a názorů islámských právníků a teologů zpochybňují tvrzení skupin, které je označují za nemuslimy.
Ahmadíci přeložili svatý Korán do všech hlavních jazyků světa. Vysílají celosvětově na svých 24hodinových satelitních televizních kanálech, jako jsou MTA 1, MTA 2, MTA 3 (pro arabské diváky) a nedávno zavedený MTA Africa. Ahmadíci poskytují učitele, lékaře a humanitární pomoc v mnoha rozvojových zemích. Čtvrtý chalífa Hazrat Mirza Tahir Ahmad pomáhal propagovat homeopatii jako systém medicíny tím, že školil praktiky prostřednictvím pravidelné televizní výuky a zřídil mnoho bezplatných ambulancí po celém světě. Níže uvedené oficiální webové stránky Al-Islámu jsou rozsáhlým online zdrojem knih a videí, které vysvětlují názory hnutí a odpovídají na běžné otázky.
Zaslíbený Mesiáš tvrdil, že během tří století lidé přestanou věřit, že Ježíš sestoupí z nebe, a islám se stane většinovým náboženstvím na celém světě.
Mirza Ghulam Ahmad
Liwa-e-Ahmadiyya, Vlajka společenství Ahmadíja
Kritika
Ahmadíjové jsou ortodoxními muslimy považováni za kacíře, protože se Mirza Ghulam Ahmad prohlásil za Mahdího islámu, křesťanského Mesiáše a posledního avatara neboli vtělení Višnua, a také proto, že nevěří, že prorok Mohamed je posledním prorokem. Na základě božských zjevení prohlásil, že se svou tváří a postavou podobá Ježíši, že byl poslán, aby "zlomil kříž", a ukázal, že ukřižování byla jen pohádka. Většina muslimů proto neoznačuje ahmadovce tímto jménem, ale používá hanlivé Qadianis (Qadian v severozápadní Indii je Ahmadovým rodištěm) a Mirzai (s odkazem na Mirzu Ahmada). Používáním těchto výrazů se zdůrazňuje, že ahmadíja je nové náboženství založené konkrétní osobou v konkrétní době, na rozdíl od islámu, který je univerzální: Mohamed je prorok, nikoli zakladatel, a proto se považuje za hanlivé označovat islám jako "mohamedánství".
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to ahmadíja?
Odpověď: Ahmadíja je islámské hnutí založené v 19. století Mirzou Ghulamem Ahmadem, který se prohlásil za Mahdího a zaslíbeného Mesiáše. Cílem hnutí bylo obnovit původní poselství islámu.
Otázka: Jak došlo k rozdělení hnutí Ahmadíja?
Odpověď: Hnutí se rozdělilo na dvě různé skupiny v roce 1914 kvůli otázce, kdo by se měl stát příštím chalífou. Obě skupiny existují dodnes.
Otázka: Kdo byl Mirza Ghulam Ahmad?
Odpověď: Mirza Ghulam Ahmad byl zakladatelem muslimského společenství Ahmadíja a tvrdil, že naplnil proroctví o Mahdím. Byl také nazýván mudžaddidem (božským reformátorem) 14. islámského století a zaslíbeným Mesiášem.
Otázka: Jaké jsou dvě hlavní frakce v rámci Ahmediyya?
Odpověď: Dvě hlavní frakce v rámci ahmediády jsou známé jako Ahmadíjské společenství a Láhaurské ahmadíjské hnutí za šíření islámu (Ahmadíjský anžumán isháat-i-islám, AAIIL).
Otázka: Kde se nachází mezinárodní ústředí jednotlivých frakcí?
Odpověď: Mezinárodní ústředí Ahmadíjského společenství se v současné době nachází v Londýně v Anglii, zatímco ústředí Láhaurského Ahmadíjského hnutí se nachází v Láhauru v Pákistánu, kde vzniklo.
Otázka: S jakými spornými body se členové Ahmedíje potýkají?
Odpověď: Mezi kontroverzní body patří jejich názor na smrt a návrat Ježíše, pojetí džihádu, výklad verše Koránu 33:40, který hovoří o Mohamedovi jako o pečetních prorocích, a to, že je většinoví muslimové považují za heretiky, přestože tvrdí, že vyznávají stejný islám, jaký učil Mohamed a jeho následovníci.
Otázka: Jak ahmedijci propagují svou víru po celém světě?
Odpověď: Ahmediáni propagují svou víru celosvětově prostřednictvím překladů Koránu do všech hlavních jazyků, 24hodinových satelitních televizních kanálů jako MTA 1, MTA 2 a 3 , poskytováním učitelů , lékařů a humanitárních pracovníků v mnoha rozvojových zemích a propagací homeopatického systému medicíny prostřednictvím pravidelných televizních kurzů a bezplatných ambulancí po celém světě.
