Láhaur: kulturní srdce Pákistánu a zahradní metropole Paňdžábu

Láhaur — kulturní srdce Pákistánu a zahradní metropole Paňdžábu: bohaté památky, zelené parky, živá kultura a Lollywood čekají na objevitele.

Autor: Leandro Alegsa

Láhaur (urdsky: لاہور) je druhé největší město v Pákistánu. Je hlavním městem provincie Paňdžáb. Je také známé jako "město zahrad", protože se zde nachází mnoho parků a zahrad. Toto město je známé svou bohatou kulturou a živou atmosférou. V "kulturním srdci Pákistánu" zde sídlí hlavní pákistánský urdský filmový průmysl Lollywood. Nachází se 60 km západně od indického Amritsaru. Panuje zde polosuché podnebí (BSh podle Koeppenovy klimatické klasifikace).

Stručná historie

Láhaur má dlouhou a složitou historii, sahající až do starověku. Město bylo důležitým centrem během vlády maurijské, islámských sultanátů a zejména během mughalského období, kdy vznikla řada monumentálních staveb, které dodnes lákají návštěvníky. Po konci britské nadvlády a rozdělení Indie v roce 1947 se Láhaur stal jedním z hlavních měst nově vzniklého Pákistánu a významným kulturním i politickým centrem.

Památná místa a architektura

Mezi nejvýznamnější památky patří:

  • Lahore Fort (Šahi Qila) – mohutná pevnost s paláci a mešitami, částečně zapsaná na seznamu UNESCO;
  • Badshahi Mosque – velká mughalská mešita z 17. století, symbol města;
  • Shalimar Gardens – terasovité mughalské zahrady a další památka UNESCO;
  • Minar-e-Pakistan – památník spojený s hnutím za vznik Pákistánu;
  • staré město (Walled City) s úzkými uličkami, trhy jako Anarkali a tradičními domy;
  • Lahore Museum a další kulturní instituce dokumentující historii a umění regionu.

Kultura, umění a festivaly

Láhaur je živé kulturní centrum, kde se mísí pákistánská, paňdžábská a islámská tradice. Město je známé pro svou hudbu, poezii, divadlo a filmový průmysl Lollywood. Každoročně se zde konají literární večery, hudební festivaly a tradiční slavnosti. Mezi známé události patří také náboženské urs u svatyní místních súfijských světců. Historicky populární byl i jarní festival Basant (světýlka a soutěže v pouštění draků), přestože jeho konání bylo v minulosti omezováno z bezpečnostních důvodů.

Kuchyně

Lahor je proslulý kuchyní, která nabízí bohaté a kořeněné speciality. Mezi místní speciality patří nihari, haleem, různorodé kebaby, payas, pečené placky a sladkosti. Oblíbená jsou i pouliční jídla a restaurace v oblasti Food Street poblíž historických památek, kde lze ochutnat tradiční paňdžábské pokrmy.

Vzdělání a kultura poznání

Láhaur je domovem několika významných univerzit a kulturních institucí. Patří sem University of the Punjab, LUMS (Lahore University of Management Sciences), National College of Arts a další vysoké školy a výzkumná pracoviště, které přitahují studenty z celé země.

Ekonomika a průmysl

Město je hospodářským centrem Paňdžábu: rozvíjí se zde textilní a obuvnický průmysl, potravinářství, technologie a služby. Láhaur je důležitý obchodní uzel a centrum médií a zábavy v Pákistánu.

Doprava

Láhaur má rozvinutou dopravní síť: silniční spojení do ostatních částí země, železnice a mezinárodní letiště Allama Iqbal International Airport. V posledních letech bylo zavedeno i městské metro (např. Orange Line) a zvýšily se investice do infrastruktury. Nedaleko leží i hraniční přechod Wagah, kde se každodenně koná známá vojenská ceremonie.

Podnebí a příroda

Město leží v oblasti s BSh (polosuché) klimatickou klasifikací, s horkými léty, vlhkým monzunovým obdobím a mírnými zimami. Jarní a podzimní měsíce jsou příjemnější pro návštěvy. Díky mnoha parkům a zahradám, jako jsou Shalimar Gardens nebo Bagh-e-Jinnah (dříve Lawrence Gardens), má Láhaur přezdívku "město zahrad".

Obyvatelstvo a společnost

Většinu obyvatel tvoří Paňdžábci mluvící paňdžábštinou a urdštinou; převládá islám, přesto zde existují i menší náboženské komunity. Láhaur je známý svou pohostinností, bohatým kulturním životem a silným zastoupením uměleckých tradic.

Turismus a návštěvy

Láhaur přitahuje turisty kvůli svým historickým památkám, živým trhům, gastronomii a kulturním akcím. Návštěvníci by měli dodržovat místní zvyky a náboženské normy a informovat se o aktuálních bezpečnostních doporučeních. Díky své blízkosti k indické hranici je Láhaur také vnímán jako místo s bohatou historií společnou oběma stranám Paňdžábu.

Celkově je Láhaur městem kontrastů: historická místa a zahrady sousedí s rušnými trhy a moderní infrastrukturou, což vytváří pestrou a živou atmosféru, která představuje kulturní bohatství Pákistánu.

Knihovna Quaid-e-Azam v Lawrence Gardens, The Mall, LáhaurZoom
Knihovna Quaid-e-Azam v Lawrence Gardens, The Mall, Láhaur

Původ

Podle legendy město před tisíci lety založil Láva neboli Lav, syn božstva Rámy (hrdiny Rámájany). Jeho původní název zněl buď "Lav-garh" (Lavova/Lávova pevnost), nebo "Lavapuri" (Lavovo/Lávovo místo), který se později změnil na "Lavhur" nebo "Lahor" a poté na "Lahore".

Podle historiků a archeologů byl Láhaur hlavním městem několika hinduistických dynastií přibližně od roku 300-250 př. n. l. Pravděpodobně první z těchto dynastií byla dynastie Lohů (neboli Lavů) z kmene Gudžarů. Někteří lidé se také domnívají, že se jedná o stejné město, které zmiňuje Ptolemaios ve své Geografii.

Starobylé "opevněné město" byl starý, vlastní Láhaur, který se později rozšířil do různých směrů. Králové Dillíského sultanátu a poté Mughalové na něm vykonali poměrně hodně práce. Většina novějších oblastí a předměstí města pochází z pozdějšího období britského rádže z let 1849 až 1947.

Historický význam

Láhaur je historicky významným místem jihoasijského subkontinentu. Mezi slavné stavby, které zde vznikly v době Mughalské říše, patří mešita Badshahi, pevnost Lahore Fort a zahrady Shalimar Gardens. Na počátku 19. století bylo hlavním městem sikhské říše. Mnoho starých artefaktů a historických pokladů města v průběhu věků si můžete prohlédnout ve slavném Láhaurském muzeu, které bylo postaveno později v 19. století za britské vlády v Indii.

Láhaur je důležitý také díky své roli centra pozdějšího pákistánského hnutí, v roce 1940 zde byla pracovním výborem Všeindické muslimské ligy přijata slavná Láhaurská rezoluce, která nakonec vedla k vytvoření nezávislého státu Pákistán v roce 1947. Tuto událost připomíná budova Minar-e-Pakistan v Iqbalově parku.

Na severu Láhauru, poblíž řeky Ravi, se nachází staré předměstí Šáh Dara, které je rovněž považováno za historicky významné, neboť se zde nacházejí hrobky mughalského císaře Džahángíra a jeho manželky Núr Džahán. Podle anglického cestovatele Thomase Coryata, který navštívil Láhaur v jeho "zlatém věku" za vlády Džahángíra, bylo město v té době pravděpodobně nejkrásnějším na světě a "převyšovalo i Konstantinopol ve své velikosti" (Bylo dokonce větší než Konstantinopol).

Noční pohled na mešitu Badshahi v LáhauruZoom
Noční pohled na mešitu Badshahi v Láhauru

Vzdělávání

Láhaur je nejvýznamnějším pákistánským vzdělávacím centrem. Stará Paňdžábská univerzita má ve městě dva kampusy. Mezi další staré a známé vysokoškolské instituce patří Government College University (GCU), Forman Christian College a Kinnaird College for Women. Nachází se zde také National College of Arts, specializovaný institut výtvarného umění.

Ve městě se nachází také nejprestižnější pákistánská střední a vysoká škola Aitchison College Lahore. Mezi další instituce patří Central Model School, St Anthony's School, Beaconhouse School System, Lahore College of Arts and Sciences (LACAS) a Lahore Grammar School a v Láhauru se nachází také světoznámá Lékařská univerzita krále Eduarda.

Kulturní život

Láhaur je kulturním, literárním a uměleckým srdcem Pákistánu. Najdete zde jedno z nejlepších jídel na celém indickém subkontinentu v ulici Gawalmandi Food Street poblíž starého města obehnaného hradbami a několik významných kulturních center, jako je divadlo Alhamra, Punjab Arts Council, Lahore Museum, Shakir Ali Museum, Fakir Khana museum a Rafi Peer Theatre Group. Lawrencovy zahrady v Láhauru jsou dalším místem z britských dob, které stojí za návštěvu. Součástí historické kultury Láhauru je také proslulá Heera Mandi ve staré oblasti Taxali Gate. Skvělým místem pro tradiční nákupy je také Anarkali Bazaar.

Láhaur je v Pákistánu důležitý také jako centrum kulturní a náboženské tolerance. Na rozdíl od některých jiných částí této země zde není mnoho náboženských fanatiků a extremistů. Hlavním důvodem je silný vliv mnoha slavných súfijských světců, kteří zde v minulosti žili. Svatyně (pohřebiště) některých z nich dodnes navštěvuje mnoho lidí. Zvláště proslulé jsou svatyně Hazrat Daata Sahib a Mian Mir Sahib.

Související stránky

Další čtení

  • Griffin a Massey, Chiefs and Families of Note in the Punjab, revidované vydání 1910-11.
  • WG Osborne, The Court and Camp of Runjeet Singh, Londýn, 1846.
  • Lady Emily Eden, Up the Country, nové vydání, Londýn, 1983.
  • Hakim Ahmad Shuja, Lahore ka Chelsea (urdsky), Lahore, 1969.
  • Ian Talbot, Rozdělená města: Lahore and Amritsar:1947-1957, Karáčí, vydání z roku 2005.
  • FS Aijazuddin, Láhaur: Ilustrované pohledy z 19. století, Láhaur, b.d.
  • WJ Glover, Making Lahore Modern: Constructing and Imagining a Colonial City, Karáčí, 2011.
  • B. Gascoine, The Great Mughals, Londýn 1971.
  • M. Athar Tahir, Punjab Portraits, Lahore, 1992.
  • Isobel Shaw, Příručka pro Pákistán 1988.


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3