Mughalská říše (hindsky: मुग़ल साम्राज्य, persky: دولتِ مغل) byla říše v Asii, která existovala v letech 1526 až 1858. Mughalská vláda nad Indií se objevuje v pramenech jako říše, protože zahrnovala rozsáhlé území a relativně centralizovanou státní moc. Na svém vrcholu v 17. století ovládala většinu indického subkontinentu, tehdy často označovaného Hindustán, a části dnešní Indie, Afghánistánu a území dnešního Pákistánu a Bangladéše. Podíl mughalské ekonomiky na světovém HDP v 17. století je historiky odhadován na desítky procent (některé odhady uvádějí až kolem 25 %); říše byla významným hospodářským a kulturním centrem a proslula bohatou architekturou.
Mughalští císaři byli původně Turci-Mongolové. Babur z dynastie Timuridů založil Mughalskou říši (a dynastii Mughalů) v roce 1526 po vítězství v bitvě u Panipatu a vládl až do roku 1530. Po něm následovali Humayun (1530–1540 a 1555–1556), Akbar (1556–1605), Jahangir (1605–1627), Shah Jahan (1627–1658) a islámský Aurangzeb (1658–1707). Aurangzeb prosazoval náboženskou ortodoxii a některé politiky spojené se šaríi, avšak po jeho smrti (1707) se centrální autorita postupně oslabovala a moc císařů zůstávala častěji formální.
Mughalskou říši zakládali vládcové muslimského původu, pocházející z oblastí dnešního Uzbekistánu. V Indii přinesla říše do určité míry politickou jednotu velkých oblastí a rozvinula institucionální rámec správy. Funkčními prvky byly daňové systémy, vojenské hodnosti a úřední organizace (např. mansabdárský systém), které umožňovaly regrutaci a financování armády i správy; zároveň v krajích dále působily místní elity a tradiční instituce. Během mughalského období došlo k rozkvětu literatury, miniaturistického malířství, řemesel a architektury; vznikly významné památky, paláce a mauzolea.
V 18. století, zvláště po Aurangzebově smrti, se říše politicky i vojensky rozpadala: posilovaly regionální mocnosti (např. maráthové, sikhové a místní panovníci), zatímco evropské obchodní společnosti, zejména Britská východoindická společnost, nabývaly vlivu. V roce 1857 vypuklo rozsáhlé povstání proti britské nadvládě; poté, co bylo potlačeno, skončila formální existence říše a moc byla v roce 1858 předána britské koruně (tzv. britský rádž).
Mughalové zanechali trvalou stopu ve společnosti, kultuře, umění a architektuře Indie. Jejich památky, artefakty a literatura dokumentují období vysoké kulturní produkce a hospodářského významu. Miniatury a portrétní malba poskytují informace o oděvu, dvorském životě a společenských zvycích; stavební památky ilustrují technické a estetické možnosti té doby. Obrazy v miniaturním stylu nás seznamují s oděvem a životním stylem lidí.
