Islámská expanze
První arabské muslimské výboje (632-732), (arabsky: فتح, Fatah, doslova otevření), označované také jako islámské výboje nebo arabské výboje, začaly po smrti islámského proroka Mohameda. Ten založil na Arabském poloostrově nové jednotné politické zřízení, které za následujících chalífátů Rašídunů a Umajjovců znamenalo století rychlého rozšiřování arabské moci daleko za hranice Arabského poloostrova v podobě rozsáhlé muslimské arabské říše s oblastí vlivu, která sahala od severozápadní Indie, přes Střední Asii, Blízký východ, severní Afriku, jižní Itálii a Pyrenejský poloostrov až k Pyrenejím.
Arabské výboje přinesly pád Sásánovské říše a velkou územní ztrátu pro Byzantskouříši. Ačkoli byly arabské úspěchy velkolepé, není těžké je zpětně pochopit. Sásánovská perská a byzantská říše byly vojensky vyčerpány desítkami let vzájemných bojů. To jim bránilo účinně se vypořádat s mobilními arabskými nájezdníky operujícími z pouště. Navíc mnohé národy žijící pod vládou těchto říší, například židé a křesťané v Persii a monofyzité v Sýrii, byly neloajální a někdy dokonce arabské nájezdníky vítaly, a to především kvůli náboženským konfliktům v obou říších.
Historie
Zde jsou zmíněna některá z jednotlivých vítězství:
Byzantsko-arabské války: 634-750
Byzantsko-arabské války probíhaly mezi Byzantskouříší a nejprve Rašídunským a poté Umajjovským chalífátem.
Za Rašidunů byla dobyta Sýrie (637), Arménie (639), Egypt (639) a severní Afrika (652). Za Umajjovců pokračovalo dobývání severní Afriky (665), druhé arabské obléhání Konstantinopole (717-718) a dobytí Tbilisi (736). V roce 827 následovalo dobytí jižní Itálie (827).
Dobývání Asie: 633 - 712
Poslední vládce Sásánovské říše v Persii byl poražen Rašiduny v letech 633 a 636, ale konečné vojenské vítězství přišlo až v roce 642, kdy byla perská armáda zničena.
V sedmém století Umajjovci úspěšně bojovali proti raným Rádžputům v severní Indii a ve střední Asii.
V roce 711 porazila muslimská výprava rádžu Dahira v dnešním Hajdarábádu v Sindhu a v roce 712 nastolila vládu Umajjovců. Umajjovci dostali pod kontrolu celé území dnešního Pákistánu od Karáčí až po Kašmír a během tří let dosáhli hranic Kašmíru. Poměrně brzy poté však vznikly polonezávislé arabské státy.
Dobytí Hispánie: 711-718
Dobývání Pyrenejského poloostrova začalo v roce 711, kdy Maurové (většinou Berbeři a někteří Arabové) vtrhli do vizigótské křesťanské Iberie (dnešní Španělsko, Portugalsko, Gibraltar, Andorra). Dne 30. dubna se vylodili na Gibraltaru a postupovali na sever. Toto území se pod arabským názvem Al-Andalus stalo po svržení dynastie v Damašku Abbásovci nejprve emirátem a poté nezávislým umajjovským chalífátem. V roce 1031 zahájila křesťanská království reconquistu až do roku 1492, kdy Granada, poslední království Al-Ándalus, připadla španělským králům.
Další dobytí: 1200-1800
V subsaharské Africe rozšířilo Sahelské království muslimská území daleko od pobřeží. Muslimští obchodníci šířili islám.
V novověku vznikly tři mocné muslimské říše: Osmanská říše na Blízkém východě a v Evropě, Safavidská říše v Persii a Střední Asii a Mughalská říše v Indii, které spolu soupeřily a padaly s koloniálními mocnostmi v Evropě.
Úpadek a kolaps: 1800-1924
Mughalská říše zanikla v roce 1707 po smrti Aurangzeba a byla oficiálně zrušena Brity po indickém povstání v roce 1857.
Věk chalífů Expanze za Mohameda, 622-632/A.H. 1-11 Expanze za Rašídunského chalífátu, 632-661/A.H. 11-40 Expanze za Umajjovského chalífátu, 661-750/A.H. 40-129
Muslimská (zelená plocha) nadvláda ve středomořském světě v roce 800 n. l.
Otázky a odpovědi
Otázka: Jak se jmenují dobyvačné výpravy, které začaly po Mohamedově smrti?
Odpověď: První muslimská dobývání (632-732), označovaná také jako islámská dobývání nebo arabská dobývání.
Otázka: Co udělal Mohamed, když na Arabském poloostrově založil nový jednotný politický stát?
Odpověď: V jeho době začalo století rychlého rozšiřování arabské moci daleko za hranice Arabského poloostrova v podobě rozsáhlé muslimské arabské říše s oblastí vlivu, která sahala od severozápadní Indie přes Střední Asii, Blízký východ, severní Afriku, jižní Itálii a Pyrenejský poloostrov až k Pyrenejím.
Otázka: Co se stalo v důsledku těchto výbojů?
Odpověď: Arabské výboje vedly ke zhroucení Sásánovské říše a k velkým územním ztrátám Byzantské říše.
Otázka: Proč se tyto říše nedokázaly bránit mobilním arabským nájezdníkům?
Odpověď: Byly vojensky vyčerpány desítkami let vzájemných bojů, což jim bránilo účinně čelit mobilním arabským nájezdníkům operujícím z pouštních oblastí.
Otázka: Jak někteří lidé žijící v těchto říších reagovali na arabské nájezdníky?
Odpověď: Mnozí je vítali kvůli náboženskému konfliktu v obou říších.
Otázka: Kdo byl zodpovědný za toto rychlé rozšíření moci mimo Arábii?
Odpověď: Za tuto rychlou expanzi byl zodpovědný Mohamed, který v Arábii vytvořil novou jednotnou politickou politiku.
