Židé
Žid je osoba, která má židovský původ nebo která konvertovala k židovskému náboženství. Židé se obvykle považují za národ, a ne pouze za vyznavače určitého náboženství, proto je Židem nejen ten, kdo vyznává judaismus, ale také ten, kdo má židovské etnické dědictví. Židé vznikli jako etnonáboženská skupina na Blízkém východě. Podle tradičního židovského práva, které se nazývá halacha, je Židem ten, jehož matka byla Židovka, nebo ten, kdo k judaismu konvertoval. Judaismus je popisován jako náboženství, rasa, etnická skupina, kultura, národ a rozšířená rodina.
Izrael je jedinou moderní zemí s židovskou většinou, ale na mnoha místech světa žijí židovské menšiny. Většina z nich žije ve velkých městech ve Spojených státech, Argentině, Evropě a Austrálii. V Izraeli i v USA žije více než pět milionů Židů. V Sovětském svazu žily více než dva miliony Židů, ale mnoho z nich se po rozpadu Sovětského svazu přestěhovalo do Izraele, USA a dalších západních zemí.
Židé byli obětí různých pronásledování. K jednomu z nejznámějších došlo během druhé světové války, kdy nacisté zabili téměř šest milionů Židů. Je známý jako holocaust.
Davidova hvězda je symbolem judaismu.
Židovské etnické skupiny
Všichni etničtí (nekonvertovaní) Židé mají genetické dědictví z Levanty (oblast dnes známá jako Izrael a/nebo Palestina). V rámci všech Židů na světě existují židovské etnické skupiny. Dvě největší se nazývají aškenázští (kteří historicky žili ve střední a východní Evropě) a sefardští (kteří historicky žili v zemích kolem Středozemního moře, zejména ve Španělsku a Portugalsku). Židé z Blízkého východu, Kavkazu a Střední Asie se nazývají mizrahi. Existují také etiopští Židé, indičtí Židé (Bene Israel) a čínští Židé (Kaifeng Židé). Mnohé z těchto skupin se stěhovaly z jednoho místa na druhé. Například mnoho aškenázských Židů žije ve Spojených státech a mnoho sefardských a mizrahi Židů žije ve Francii.
Židé mluví jazyky zemí, ve kterých žijí. Hebrejština je jazykem judaismu, protože v ní byla napsána Bible. Stále se používá k modlitbám. V Izraeli je běžným jazykem ivrit, což je název pro novou hebrejštinu. Existují také další židovské jazyky, například jidiš a ladino, kterými někteří Židé stále mluví a píší.
Historie
Židovské písmo říká, že judaismus začal muž jménem Abram, který žil ve městě Ur v dnešním Iráku. Podle midraše Abram pevně věřil, že lidé v Uru se nesprávně modlí k různým bohům a sochám. Věřil, že ve skutečnosti existuje pouze jeden bůh, který není sochou. Tóra vypráví, že Bůh k Abramovi promluvil a řekl mu, aby se svou rodinou opustil Ur a přestěhoval se do Kanaánu, kde založil nové náboženství. Bůh mu řekl, že jeho jméno bude změněno na Abraham. Midraš také říká, že andělé naučili Abraháma novému svatému jazyku, o němž Židé věří, že je to jazyk dnes známý jako hebrejština. Hebrejština je dodnes jazykem judaismu. Abrahamův vnuk Jákob prý jako první dostal jméno "Izrael".
Když se Židé v Egyptě stali otroky, řekl Bůh Mojžíšovi, aby požádal o osvobození 12 izraelských kmenů. Faraon opakovaně říkal "ne" a pokaždé Bůh seslal na Egypťany mnoho hrozných trestů, aby ho přiměl Hebrejce propustit. Nakonec faraon Hebrejce propustil, ale pak se rozhodl poslat egyptskou armádu, aby Židy zajala zpět. Aby jim pomohl utéct, přikázal Bůh Rudému moři, aby jim otevřelo cestu. Voda se pak vrátila a egyptskou armádu utopila. Tóra říká, že poté se Mojžíš setkal s Bohem na hoře Sinaj a přijal od Boha Desatero a Tóru.
Hebrejci neboli Izraelité ve dvanácti kmenech založili v Kanaánu zemi zvanou Izrael. Vedli mnoho válek proti ostatním národům v oblasti. Název Žid pochází ze jména jednoho z těchto kmenů, Judy. Později, na počátku 6. století př. n. l., Judsko dobyla Babylónie a jeho obyvatelé byli odvedeni do babylonského zajetí. Když Babylon dobyla Perská říše, mohli se do Judska opět vrátit. Někteří Židé zůstali v Babylonu (dnešní Irák) a další žili i v jiných zemích.
V roce 50 př. n. l. bylo Judsko (tehdy nazývané Judea) pod nadvládou Římské říše. V této době byla hlavním jazykem Judska aramejština. Židům se nelíbila římská vláda ani zvyky a často dělali Římanům potíže. V roce 70 n. l., po vzpouře židovské komunity proti vládě, Římané zničili hlavní město Judska, Jeruzalém, a téměř všechny Židy poslali do vyhnanství.
Poté už židovský národ neměl vlastní zemi. Téměř všude, kde žili, tvořili malou menšinu. Toto období se nazývá diaspora, kdy se Židé rozptýlili po celém světě. Žili v mnoha dalších zemích. Židé žijící ve Španělsku a Portugalsku používali jazyk ladino (nazývaný také židovská španělština). Židé žijící v Německu, Polsku, Rusku a dalších zemích středovýchodní Evropy mluvili jazykem jidiš. Židé žijící v severní Africe mluvili judeoarabsky nebo haketštinou, což je místní název pro ladino. Židé žili na většině, ale ne na všech místech světa, včetně Indie, Číny, Jemenu a Etiopie. I dnes se o Židech, kteří nežijí v Izraeli, často říká, že žijí "v diaspoře". Na některých místech, například v Indii, žili Židé bez problémů. Na jiných místech, například ve většině Evropy a v islámských zemích, panovala vůči Židům bigotnost nebo dokonce nenávist a žili na základě diskriminačních zákonů. Někdy Židé trpěli přímým pronásledováním (to znamená: systematickou nenávistí a násilím), jindy byli nuceni oblékat se do zvláštních, ošklivých šatů, platit vyšší daně než ostatní, nestavět vyšší domy než ostatní, nejezdit na koni nebo oslu, nosit určité odznaky atd. V Evropě, kde římskokatolická církev zakazovala křesťanům půjčovat peníze na úrok, pracovali někteří Židé jako bankéři a lichváři a stali se známými jako obratní bankéři.
Jeden kočovný národ, Chazaři, konvertoval k judaismu v 8. století. Chazarský chanát, který se rozkládal na území dnešní Ukrajiny a Běloruska, byl jediným nezávislým židovským státem před vznikem dnešního Izraele. Chazarský stát byl zničen východními Vikingy (Rusy) v roce 987.
Židovský národ vždy věřil, že má od Boha zvláštní poslání. Dělají si věci po svém, například mají zvláštní pravidla ohledně jídla a stravování, nepracují o šabatu, dodržují své vlastní svátky a neberou si lidi z jiných náboženství. Kvůli tomu si lidé v mnoha různých dobách a zemích mysleli, že Židé jsou zvláštní a možná i nebezpeční. Mnoho zemí vydalo zákony, podle kterých Židé nemohli pracovat v některých zaměstnáních nebo žít na některých místech. Někdy byli Židé kvůli svému náboženství zabíjeni. Slovo "antisemitismus" označuje nenávist k Židům.
Ve 30. a 40. letech 20. století si nacistická neboli nacionálně socialistická vláda Německa podmanila většinu Evropy. Vůči židovskému obyvatelstvu se dopouštěla strašných věcí, protože věřila, že Židé jsou zodpovědní za problémy v Německu během první světové války a po ní. Nacistická vláda zabila více než šest milionů Židů. Než byli zabiti, často pomocí plynové komory nebo nakloněných železničních vagónů do pece, z mnoha Židů udělali nucené dělníky a někteří z nich byli nuceni pomáhat při zabíjení a zajetí ostatních.
V roce 1948 po druhé světové válce vytvořila OSN pro Židy v Palestině zemi Izrael, která se nachází na stejném místě jako původní Izrael, tedy na Blízkém východě. Tato země byla před první světovou válkou součástí Osmanské říše, poté oblast pod dohledem OSN kontrolovala Velká Británie. Od konce 19. století se mnoho Židů přestěhovalo zpět do Izraele, tehdy nazývaného Palestina. Když v roce 1948 vznikl stát Izrael, žilo v něm asi 600 000 Židů. Dnes v ní žije asi 5 600 000 Židů.
Když se Židé přestěhovali zpět do Palestiny, žilo tam už několik lidí. Většina z nich nechtěla žít v židovské zemi. To byl začátek izraelsko-arabského nebo izraelsko-palestinského konfliktu, který trvá dodnes.
Do Izraele přicházejí Židé z celého světa a přinášejí s sebou různé jazyky, hudbu, jídlo a historii, což vytváří jedinečnou kulturu. Izrael je jedinou zemí na světě, kde většinu obyvatel tvoří Židé a kde je hlavním jazykem hebrejština.
Židovské dějiny pokračují dodnes v Izraeli i v diaspoře. Mimo Izrael žije mnoho Židů ve Spojených státech, Velké Británii, Kanadě, Francii, Rusku, na Ukrajině, v Německu, Argentině, Brazílii, Jižní Africe a Austrálii. V ostatních částech světa žije menší počet Židů.
Mezi hlavní problémy, kterým dnes židovský národ čelí, patří řešení izraelsko-palestinského konfliktu a řešení vysoké míry asimilace (ztráty židovské identity) v některých zemích, například ve Spojených státech.
Slavní Židé
Mnoho Židů dosáhlo velkých úspěchů ve vědě, literatuře, podnikání a umění. Mezi nejznámější patří:
- Lauren Bacall, herečka
- David Ben-Gurion, izraelský politik
- Mel Brooks, filmový režisér
- Noam Chomsky, americký lingvista a spisovatel
- Ježíš Kristus , ústřední postava křesťanství
- Aaron Copland, skladatel
- Bob Dylan, americký zpěvák
- Albert Einstein, vědec
- Anne Franková, autorka deníku
- George Gershwin, skladatel
- Karel Marx, filozof a otec marxismu
- Theodor Herzl, zakladatel moderního sionismu
- Franz Kafka, spisovatel
- Henry Kissinger, bývalý americký ministr zahraničí
- Emma Lazarus, autorka
- Sigmund Freud, vědec, otec psychoanalytika
- Bratři Marxové, komici
- Golda Meirová, izraelská politička
- Benjamin Netanjahu, izraelský politik
- Šimon Peres, izraelský politik
- Philip Roth, americký spisovatel
- Mark Rothko, americký malíř
- Steven Spielberg, filmový režisér
- Baruch Spinoza, filozof
- Mark Spitz, plavec
- Barbra Streisand, zpěvačka a herečka
- Larry David, herec, producent
- Jerry Seinfeld, komik
- Andy Samberg, komik
- Natalie Portman, herečka
- Adam Sandler, herec
- Drake, rapper
- Rick Rubin, americký hudební producent
- Bernie Sanders, senátor Spojených států
- Jon Stewart, americký komik
- Sarah Silverman, americká komička
- Maimonides, židovský filozof
Albert Einstein, který přišel s rovnicí E=mc 2, byl židovského původu.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to žid?
Odpověď: Žid je člověk, který je židovského původu nebo který konvertoval k židovskému náboženství. Židé se obvykle považují za národ a ne pouze za vyznavače určitého náboženství, takže to není jen ten, kdo praktikuje judaismus, ale také člověk s židovským etnickým dědictvím.
Otázka: Odkud Židé pocházejí?
Odpověď: Židé vznikli jako etnonáboženská skupina na Blízkém východě.
Otázka: Jak tradiční židovské právo definuje, že je člověk Žid?
Odpověď: Podle tradičního židovského práva, které se nazývá halacha, je za Žida považován ten, jehož matka byla Židovka, nebo ten, kdo konvertoval k judaismu.
Otázka: Existuje nějaká země, kde žijí většinou Židé?
Odpověď: Ano, jedinou moderní zemí s většinou Židů je Izrael. Na světě je však také mnoho dalších míst, kde žije významná část židovské populace, například Spojené státy, Argentina, Evropa a Austrálie. V Izraeli i v USA žije více než pět milionů Židů.
Otázka: Kolik Židů žilo v Sovětském svazu před jeho rozpadem?
Odpověď: Před jeho zhroucením žily v Sovětském svazu více než dva miliony Židů, ale mnoho z nich se od té doby přestěhovalo do Izraele, USA a dalších západních zemí.
Otázka: Co se stalo během druhé světové války, která postihla miliony Židů?
Odpověď: Během druhé světové války bylo nacisty zabito téměř šest milionů Židů, což se stalo známým jako holocaust.