Ur — starověké sumerské město v Mezopotámii
Ur je jedno z nejstarších měst světa; sumerský městský stát v jižní Mezopotámii s výrazným zigguratem, královskými hroby a bohatým archeologickým dědictvím.
Ur patří mezi nejstarší známá městská sídla lidstva. Leželo v jižní Mezopotámii a vzniklo jako sumerské městské stát přibližně v 4. tisíciletí př. n. l. Písemné doklady o správě a obchodu pocházejí z pozdějších období, zejména z 3. tisíciletí př. n. l., a poskytují cenné informace o hospodářském a náboženském životě. Původně stál Ur u pobřeží, blízko ústí Eufratu do Perského zálivu, dnes však leží výrazně ve vnitrozemí, přibližně 16 km od moderního města Násirija, a je často uváděn mezi nejstaršími sídly na starověkém světě.
Galerie obrázků
10 Obrázky
Charakteristika a hlavní stavby
Městské jádro Uru tvořily chrámy a administrativní budovy kolem centrální svatyně. Nejznámější je zikkurat — stupňovitá chrámová stavba, dnes často označovaná jako Zikkurat z Uru-Nammua, která dominovala okolí. Dalšími významnými prvky jsou rozsáhlé hrobky vrchnosti (tzv. královské hroby), pozůstatky obytných čtvrtí, hradby a sítí kanálů umožňujících zavlažování a obchodní plavby.
- Zikkurat: náboženské a ceremoniální centrum města.
- Královské hroby: nálezy bohatých hrobových souprav s cennými předměty.
- Administrativa a písmo: tabulky s klínovým písmem zaznamenávaly hospodářské operace.
Historie a vývoj
Osídlení Uru sahá hluboko do eneolitu a rané doby bronzové. Během tzv. doby dynastické se město rozrostlo a získalo politický význam. Největší mocenský záblesk zažilo pod tzv. Třetí dynastií Uru (Ur III), kdy panovníci jako Ur‑Nammu obnovili centrální vládu a rozvíjeli správu, zákony a státní ekonomiku. Později se město postupně oslabilo; změny v říčním režimu a postupné zamělňování deltických oblastí přesunuly obchodní trasy a přispěly k úpadku.
Archeologie a význam pro vědu
Moderní vykopávky začaly systematicky v 20. století; mezi nejznámější výzkumníky patřil Sir Leonard Woolley, který odkryl slavných královských hrobů a přispěl k porozumění materiální kultuře starověkého Sumeru. Nálezy z Uru — zlaté a mušlové výzdoby, nástroje, keramika a tisíce tabulek s klínovým písmem — jsou klíčové pro studium rané urbanizace, obchodu, náboženství a administrativních systémů.
Významné poznámky a rozdíly
Ur je často uváděn jako příklad přechodu od vesnice k městu a ilustruje rané formy státnosti. Jeho poloha se v průběhu tisíciletí měnila vlivem sedimentace a posunů koryt řek; díky tomu se městské přístavy ocitly daleko od pobřeží. V literatuře se Ur někdy ztotožňuje s biblickým "Úr Chaldejců", ovšem přesné vztahy mezi archeologickými a textovými prameny jsou předmětem diskusí. Archeologický materiál z Uru dnes studují badatelé po celém světě a expozice jeho nálezů jsou dostupné v několika muzeích.
Ur zůstává jedním z nejdůležitějších míst pro pochopení počátků městského života a administrativních technik v historii lidstva.
Zikkurat
V sumerském městě Zikkurat v Uru se nad městem tyčil mrakodrap. Byl vysoký asi 20 metrů (66 stop). Později se zikkurat stal více než jen místem pro bohy. Byly zde dílny pro řemeslníky. Pro kněze to byly chrámy k vykonávání bohoslužeb. Byly tam velké hvězdice, po kterých se dalo vystupovat a sestupovat. Dnes se z nich zachovala pouze spodní úroveň. Vypovídají hodně o lidech, kteří je postavili. Sumerové neměli žádné nástroje a stroje jako my. Byli to pečliví stavitelé cihel. Cihláři tam tvořili dokonalé hliněné cihly. Po vyschnutí je odvezli na staveniště a na místě je vyspravili asfaltem. Bitumen je hustá lepkavá černá hmota. Je to něco jako asfalt, kterým se dláždí silnice. Aby byly pevnější, opletli rákos a zahákli je jako ocelová lana.
Společenské třídy
Ur měl tři společenské třídy. Na vrcholu stáli bohatší, jako vládní úředníci, kněží a vojáci. Na druhé úrovni byli obchodníci, učitelé, dělníci, zemědělci a řemeslníci. Nejspodnější byli pro otroky zajaté v bitvě. Pohřby v Uru umožňují nahlédnout do společenského postavení lidí. Králové a královny byli pohřbíváni s pokladem. Bohatí lidé byli pohřbíváni s menším množstvím. Protože zavlažování poskytovalo Urům hojnost úrody, nemuseli všichni pracovat na farmách. Lidé se naučili jiným dovednostem. Sir Leonard Woolley našel tabulku, na které jsou uvedeni speciální pracovníci v Uru. Dlátaři vyráběli sochy, brusiči drahokamů drahokamy a plniči tupovali utkanou vlnu, aby byla měkká. Kovotepci vyráběli zbraně. Města měla různé skupiny. Někteří bohatší lidé jsou mocnější.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com Ur — starověké sumerské město v Mezopotámii Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/103528
Zdroje
- books.google.com : The Cambridge Ancient History
- books.google.com : Reallexikon der Assyriologie und vorderasiatischen Archaologie: Meek - Mythologie