Ur
Ur byl jedním z prvních měst na světě v Mezopotámii. Byl to sumerský městský stát založený kolem roku 3 800 př. n. l. Písemné záznamy pocházejí z 26. století. Ur byl kdysi pobřežním městem poblíž ústí řeky Eufrat do Perského zálivu. Nyní leží značně ve vnitrozemí, jižně od Eufratu na jeho pravém břehu, 16 km od iráckého města Násirija.
Částečně rekonstruovaný zikkurat v Uru
Počítačový model Zikkuratu
Zikkurat
V sumerském městě Zikkurat v Uru se nad městem tyčil mrakodrap. Byl vysoký asi 20 metrů (66 stop). Později se zikkurat stal více než jen místem pro bohy. Byly zde dílny pro řemeslníky. Pro kněze to byly chrámy k vykonávání bohoslužeb. Byly tam velké hvězdice, po kterých se dalo vystupovat a sestupovat. Dnes se z nich zachovala pouze spodní úroveň. Vypovídají hodně o lidech, kteří je postavili. Sumerové neměli žádné nástroje a stroje jako my. Byli to pečliví stavitelé cihel. Cihláři tam tvořili dokonalé hliněné cihly. Po vyschnutí je odvezli na staveniště a na místě je vyspravili asfaltem. Bitumen je hustá lepkavá černá hmota. Je to něco jako asfalt, kterým se dláždí silnice. Aby byly pevnější, opletli rákos a zahákli je jako ocelová lana.
Společenské třídy
Ur měl tři společenské třídy. Na vrcholu stáli bohatší, jako vládní úředníci, kněží a vojáci. Na druhé úrovni byli obchodníci, učitelé, dělníci, zemědělci a řemeslníci. Nejspodnější byli pro otroky zajaté v bitvě. Pohřby v Uru umožňují nahlédnout do společenského postavení lidí. Králové a královny byli pohřbíváni s pokladem. Bohatí lidé byli pohřbíváni s menším množstvím. Protože zavlažování poskytovalo Urům hojnost úrody, nemuseli všichni pracovat na farmách. Lidé se naučili jiným dovednostem. Sir Leonard Woolley našel tabulku, na které jsou uvedeni speciální pracovníci v Uru. Dlátaři vyráběli sochy, brusiči drahokamů drahokamy a plniči tupovali utkanou vlnu, aby byla měkká. Kovotepci vyráběli zbraně. Města měla různé skupiny. Někteří bohatší lidé jsou mocnější.
