Mezopotámie

Mezopotámie (starořecky Μεσοποταμία - "země mezi řekami") je historická oblast na Blízkém východě. Zahrnovala většinu dnešního Iráku a části dnešního Íránu, Sýrie a Turecka. Dvě řeky" v názvu označovaly řeky Tigris a Eufrat.

Arabové tuto zemi nazývali "Al-Džazíra" ("ostrov") a egyptolog J. H. Breasted ji později zařadil do "úrodného půlměsíce". Oblast je na severovýchodě ohraničena pohořím Zagros a na jihovýchodě Arabskou plošinou.

Tato oblast je často nazývána "kolébkou civilizace". Starověké písmo zvané klínopis bylo poprvé použito Sumery kolem roku 3000 př. n. l. Mezi historicky významná města v Mezopotámii patřila Uruk, Ur, Nippur, Ninive a Babylon.

Hlavními územními státy byly Akkadské království, Třetí dynastie Ur a Asyrská říše. Mezi významné historické mezopotámské vůdce patřili Ur-Nammu (král Uru), Sargon Akkadský (zakladatel Akkadského království), Chammurabi (který založil starobabylónský stát) a Tiglat-Pileser I. (který založil Asyrskou říši).

Starověcí Sumerové dosáhli mnoha technologických pokroků, například zavlažování, říčního obchodu a kontroly záplav. Sumerové měli zemědělství a domestikovaná zvířata neboli hospodářská zvířata již od prvních záznamů. Babylon je pravděpodobně prvním městem postaveným usedlými lidmi. Mezopotámie byla také místem, kde bylo poprvé použito kolo. Nejprve to bylo hrnčířské kolo, které se používalo k výrobě hliněných nádob, poté jej Sumerové přizpůsobili pro dopravu.

Dvě řeky v MezopotámiiZoom
Dvě řeky v Mezopotámii

Geografie

Mezopotámie se skládá z různých oblastí. Severní Mezopotámii tvoří pahorkatiny a roviny. Země je díky sezónním dešťům a řekám a potokům, které přitékají z hor, poměrně úrodná. První osadníci obdělávali půdu a využívali dřevo, kovy a kámen. Jižní Mezopotámii tvoří bažinaté oblasti a široké, rovinaté pláně. Města se rozvíjela podél řek Eufrat a Tigris, které regionem protékají. První osadníci museli zavlažovat půdu podél břehů řek, aby se jim dařilo pěstovat plodiny.

Lidé Mezopotámie

Mezopotámie byla mnohokrát dobyta mnoha různými národy. Byla srdcem Sumerské, Akkadské, Babylonské a Asyrské říše. Jak se do oblasti stěhovala každá nová skupina, přejímala některé kulturní prvky, tradice a víru lidí, kteří přišli předtím. Dobyli ji Alexandr Veliký (332 př. n. l.), Parthové (150 př. n. l.), Římané, Perská říše a Arabové (7. století). Dodnes je jednou z nejúrodnějších (a tedy nejcennějších) částí Blízkého východu.

Starověká Mezopotámie začíná koncem 6. tisíciletí př. n. l. a končí buď nástupem Achaimenovců v 6. století př. n. l., nebo dobytím Mezopotámie muslimy v 7. století n. l. Toto dlouhé období lze rozdělit následovně:

  • Předkeramický neolit:
    • Jarmo (~7000 př. n. l. - ~6000 př. n. l.)
  • Keramika neolitická:
    • Hassuna (~6000 př. n. l. -? př. n. l.), Samarra (~5700 př. n. l. - 4900 př. n. l.) a Halaf (~6000 př. n. l. - 5300 př. n. l.).
  • Chalkolit nebo doba měděná:
    • Ubaidské období (~5900 př. n. l.-4400 př. n. l.)
    • Urucké období (~4400 př. n. l.-3200 př. n. l.)
    • Období Jemdet Nasr (~3100 př. n. l.-2900 př. n. l.)
  • Raná doba bronzová
    • Raně dynastické sumerské městské státy (~2900 př. n. l.-2350 př. n. l.)
    • Elam 2700 (570 př. n. l.).
    • Akkadská říše (~2350 př. n. l.-2193 př. n. l.).
    • Třetí dynastie Ur ("sumerská renesance" nebo "novosumerské období") (~2119 př. n. l.-2004 př. n. l.)
  • Střední doba bronzová
  • Pozdní doba bronzová
  • Doba železná
    • Novochetitské nebo syrochetitské regionální státy (11. až 7. století př. n. l.)
    • Novoasyrská říše (10.-7. století př. n. l.)
    • Chaldejsko, Novobabylonská říše (7.-6. století př. n. l.)
  • Klasický starověk
    • Perská Babylónie, Achaimenovská říše (6.-4. století př. n. l.)
    • Seleukovská Mezopotámie (4.-3. století př. n. l.)
    • Parthie, pak Asuristán (3. století př. n. l. - 3. století n. l.)
    • Osroene (2. století př. n. l. - 3. století n. l.)
    • Adiabene (1.-2. století n. l.)
    • Římská Mezopotámie, Římská Asýrie (2. století n. l.)
  • Pozdní antika
    • Sásánovský Asuristán (3.-7. století n. l.)
    • Arabské dobytí Mezopotámie (7. století n. l.)

Epos o Gilgamešovi

Epos o Gilgamešovi je starověký příběh o vztahu Gilgameše a jeho blízkého druha Enkidua. Enkidu je divoký muž, kterého bohové stvořili jako Gilgamešova vrstevníka, aby ho odvrátil od utlačování obyvatel Uruku. Společně podnikají nebezpečné výpravy, které vyvolávají nelibost bohů. Nejprve se vydají k Cedrové hoře, aby porazili Humbabu, jejího nestvůrného strážce. Později zabijí nebeského býka, kterého poslala bohyně Ištar, aby Gilgameše potrestal za to, že odmítl její návrhy.

Druhá část eposu je o Gilgamešově rozrušené reakci na Enkiduovu smrt, která má podobu hledání nesmrtelnosti. Gilgameš se pokouší poznat tajemství věčného života tím, že podnikne dlouhou a nebezpečnou cestu za nesmrtelným hrdinou potopy Utnapištimem. Slova adresovaná Gilgamešovi uprostřed jeho výpravy předznamenávají konečný výsledek:

"Život, který hledáš, nikdy nenajdeš. Když bohové stvořili člověka, přidělili mu smrt, ale život si ponechali ve své moci."

Související stránky

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to Mezopotámie?


Odpověď: Mezopotámie je historická oblast na Blízkém východě, která zahrnovala většinu dnešního Iráku a části dnešního Íránu, Sýrie a Turecka. Název odkazuje na řeky Tigris a Eufrat, které touto oblastí protékaly.

Otázka: Jak se nazývalo starověké písmo, které používali Sumerové?


Odpověď: Starověké písmo, které používali Sumerové, se nazývalo klínopis. Poprvé bylo použito kolem roku 3000 př. n. l.

Otázka: Kdo byli někteří významní historičtí vůdci z Mezopotámie?


Odpověď: Mezi významné historické vůdce z Mezopotámie patřili Ur-Nammu (král města Ur), Sargon Akkadský (zakladatel Akkadského království), Chammurabi (který založil starobabylónský stát) a Tiglat-Pileser I. (který založil Asyrskou říši).

Otázka: Jakého technologického pokroku dosáhli Sumerové?


Odpověď: Sumerové dosáhli mnoha technologických pokroků, jako je zavlažování, říční obchod, kontrola záplav, zemědělství, domestikace zvířat/dobytka a používání hrnčířského kruhu k výrobě hliněných nádob. Přizpůsobili ho také pro dopravu.

Otázka: Kde se Mezopotámie geograficky nachází?


Odpověď: Z geografického hlediska je Mezopotámie na severovýchodě ohraničena pohořím Zagros a na jihovýchodě Arabskou plošinou.

Otázka: Čím je Mezopotámie historicky významná?



Odpověď: Mezopotámie je často označována jako "kolébka civilizace" díky svému historickému významu; bylo to místo, kde kolem roku 3000 př. n. l. vzniklo klínopisné písmo u Sumerů, a také místo, kde se Babylon pravděpodobně stal jedním z prvních měst postavených usedlými lidmi, kteří také vynalezli kolo pro výrobu keramiky a dopravní účely.

AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3