Achaimenovská říše
Achaimenovská říše neboli Achaimenovská perská říše (550-330 př. n. l.) byla první z perských říší, která ovládala značnou část Velké Persie (neboli Íránu). Následovala po Médské říši jako druhá velká říše íránských národů. Na vrcholu své moci měla Achaimenovská říše rozlohu přibližně 7,5 milionu km2 a byla územně největší říší klasického starověku.
Říši vytvořil Kýros Veliký. Rozkládala se na třech kontinentech, včetně částí Afghánistánu a Pákistánu, částí Střední Asie, Malé Asie, Thrákie, velké části pobřežních oblastí Černého moře, Iráku, severní Saúdské Arábie, Jordánska, Izraele, Libanonu, Sýrie a všech významných populačních center starověkého Egypta až po Libyi. Říše byla nepřítelem řeckých městských států v řecko-perských válkách. Osvobodila Izraelity z babylonského zajetí a zavedla aramejštinu jako úřední jazyk říše. Vzhledem k rozsáhlosti a dlouhému trvání říše přetrvává perský vliv na jazyk, náboženství, architekturu, filozofii, právo a vládu národů celého světa dodnes.
Historie
Říše začínala jako tributární stát Médů, ale nakonec si Médskou říši podmanila a rozšířila ji o Egypt a Malou Asii. Za Xerxa se velmi přiblížila k dobytí starověkého Řecka. Achaimenovci byli svrženi dobytím Alexandrem Velikým v roce 330 př. n. l.
Svět kolem roku 500 př. n. l., zobrazující Achaimenovskou říši (hnědou barvou) ve vztahu ke zbytku tehdejšího světa.
Achaimenovští králové a vůdci
- Teispes z Anšanu, syn Achaemena
- Kýros I. Anšanský, syn Teispův
- Kambýsés I. Anšanský, syn Kýra I.
- Kýros II., Veliký, syn Kambýsa I., vládl v letech cca 550-530 př. n. l. (vládce Ansanu cca 559 př. n. l. - dobyl Médii 550 př. n. l.)
- Kambýsés II., syn Kýra Velikého, vládl v letech 529-522 př. n. l.
- Smerdis (Bardiya), údajný syn Kýra Velikého, vládl 522 př. n. l. (pravděpodobně uzurpátor)
- Dareios I. Veliký, Smerdidův švagr a Arsamův vnuk, vládl v letech 521-486 př. n. l.
- Xerxes I., syn Dareia I., vládl v letech 485-465 př. n. l.
- Artaxerxés I. Longimanus, syn Xerxa I., vládl v letech 465-424 př. n. l.
- Xerxes II, syn Artaxerxe I., vládl 424 př. n. l.
- Sogdianus, nevlastní bratr a soupeř Xerxa II., vládl v letech 424-423 př. n. l.
- Dareios II Nótský, nevlastní bratr a soupeř Xerxa II, vládl v letech 423-405 př. n. l.
- Artaxerxés II Mnémon, syn Dareia II, vládl 404-359 př. n. l. (viz také Xenofón)
- Artaxerxes III Ochus, syn Artaxerxe II, vládl v letech 358-338 př. n. l.
- Artaxerxes IV Arses, syn Artaxerxe III, vládl 338-336 př. n. l.
- Dareios III Codomannus, pravnuk Dareia II, vládl v letech 336-330 př. n. l.
Související stránky
- Perská říše
- Kýros Veliký, zakladatel dynastie Achaimenovců a král Persie.
- DareiosI., perský král.
- Sásánovská říše
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo založil Achaimenovskou říši?
Odpověď: Achaimenovskou říši založil Kýros Veliký.
Otázka: Jaká byla přibližná rozloha Achaimenovské říše v době jejího největšího rozkvětu?
Odpověď: Na svém vrcholu měla Achaimenovská říše rozlohu přibližně 7,5 milionu km² a byla územně největší říší klasického starověku.
Otázka: V jakých oblastech se rozkládala?
Odpověď: Achaimenovská říše se rozkládala na třech kontinentech, včetně částí Afghánistánu a Pákistánu, částí Střední Asie, Malé Asie, Thrákie, velké části pobřežních oblastí Černého moře, Iráku, severní Saúdské Arábie, Jordánska, Izraele, Libanonu, Sýrie a všech významných populačních center starověkého Egypta až po Libyi.
Otázka: Kdo byli jejich nepřátelé v boji?
Odpověď: Říše byla nepřítelem řeckých městských států v řecko-perských válkách.
Otázka: Jaký jazyk zavedli jako svůj úřední jazyk?
Odpověď: Achaimenovská říše zavedla jako svůj úřední jazyk aramejštinu.
Otázka: Jak dlouho tato říše trvala?
Odpověď: Achaimenovská říše trvala v letech 550-330 př. n. l.
Otázka: Jak se perský vliv udržel až do dnešních dnů?
Odpověď: Vzhledem k obrovskému rozsahu a dlouhému trvání je perský vliv na jazyk, náboženství, architekturu, filozofii, právo a vládu dodnes patrný po celém světě.