V roce 340 př. n. l. Filip shromáždil velké makedonské vojsko a vtrhl do Thrákie. Šestnáctiletého Alexandra pověřil, aby v jeho nepřítomnosti vládl Makedonii jako regent. Když však makedonská armáda postoupila hluboko do Thrákie, thrácký kmen Maediů hraničící se severovýchodní Makedonií se vzbouřil a představoval pro zemi nebezpečí. Alexandr shromáždil armádu, vedl ji proti vzbouřencům a rychlým postupem Maedy porazil, dobyl jejich pevnost a přejmenoval ji na Alexandropolis.
Alexandr se stal makedonským králem v roce 336 př. n. l., když byl jeho otec zavražděn. Na shromáždění řeckých měst byl jmenován strategem (generálem nebo vrchním velitelem). Tuto pravomoc využil k zahájení otcových plánů vojenské expanze. V roce 334 př. n. l. vtrhl do Malé Asie ovládané Peršany. Zahájil sérii tažení, která trvala deset let. Alexandr zlomil moc Persie v řadě rozhodujících bitev, především v bitvách u Issu a Gaugamely. Svrhl perského krále Dareia III. a podrobil si celou perskouříši. V té době se Alexandrova říše rozkládala od Jaderského moře až k řece Indus.
V roce 326 př. n. l. zaútočil na Indii a porazil krále Poruse, který vládl oblasti v Paňdžábu. Poté se stali spojenci. Indie byla v té době rozdělena na stovky království. Vojsko odmítlo překročit řeku Indus a bojovat s králi na druhé straně, a tak je Alexandr vyvedl z Indie.
Alexandr zemřel v Babylonu v roce 323 př. n. l. z neznámých příčin. Předpokládá se otrava, vražda nebo horečka po bitvě. V době své smrti plánoval sérii tažení, která měla začít invazí do Arábie. V letech následujících po jeho smrti rozvrátila jeho říši řada občanských válek. Několik států pak ovládli Diadochové, Alexandrovi přeživší generálové a dědicové. Ti spolu bojovali a dobývali se navzájem. Největší přeživší částí byla Seleukovská říše.
Alexandrův odkaz zahrnuje kulturní šíření makedonských myšlenek a jazyka. Založil přibližně dvacet měst, která byla pojmenována po něm, především Alexandrii v Egyptě. Alexandrovo usídlení makedonských kolonistů vyústilo v novou helénistickou civilizaci. Její známky lze pozorovat v Byzantské říši v polovině 15. století n. l. Ve střední a dálněvýchodní Anatolii žili makedonsky mluvící lidé až do 20. let 20. století.
Když Alexander zemřel, bylo mu pouhých 32 let.
