Byzantská říše

Název

Byzantská říše byla pro své obyvatele známá jako:

• "Římská říše" nebo "říše Římanů" (latinsky Imperium Romanum, Imperium Romanorum; řecky Βασιλεία τῶν Ῥωμαίων Basileia tōn Rhōmaiōn, Ἀρχὴ τῶν Ῥωμαίων Archē tōn Rhōmaiōn),
• "Rumunsko" (latinsky: Romania; řecky: Ῥωμανία Rhōmania),
• "Římská republika" (latinsky: (Res Publica Romana; řecky: Πολιτεία τῶν Ῥωμαίων, Politeia tōn Rhōmaiōn),
• "Graecia" (řecky Γραικία, což znamená "země Řeků"),
• "Rhōmais" (řecky: Ῥωμαΐς).

Počátek říše 330-476 n. l.

V roce 324 římský císař Konstantin I. přenesl hlavní město Římské říše do Byzance a přejmenoval ho na Konstantinopol. O 150 let později, poté co město Řím v období stěhování národů pomalu ovládli Germáni, zůstala Konstantinopol jediným hlavním městem říše. Tato východní říše měla menší území než původní římská říše.

Problémy v říši 476-717 n. l.

Války na Západě

Byzantská říše se snažila získat zpět Řím a Itálii od Němců. V letech 530-555 n. l. Byzantinci zvítězili v mnoha bitvách a získali Řím zpět.

Tyto zisky však netrvaly dlouho. Přišli další Němci a Itálie a Řím byly nakonec opět ztraceny. Ještě hůře bylo, když přišli Avaři a Slované, aby od Byzantinců převzali moderní Bulharsko a Řecko. Postupně po roce 560 získali útočníci velkou část Balkánu. Tyto nájezdníky později následovali Bulhaři. Avaři i Bulhaři byli zpočátku turkickými národy. Vládli nad slovanským národem zvaným "Sklavinai" a pomalu vstřebávali slovanský jazyk a zvyky.

Války na Východě

Poté, co západní Řím obsadili Germáni, říše nadále ovládala moderní Egypt, Řecko, Palestinu, Sýrii a Turecko. Jiná říše, známá jako Perská nebo Sásánovská říše, se však snažila tyto země získat pro sebe. V letech 224-628 n. l. svedli Římané a Peršané mnoho bitev, v nichž zahynulo mnoho mužů. Nakonec byli Peršané v roce 627 n. l. poraženi v dnešním Iráku, poblíž starověkého města Ninive, a Byzantinci si tak mohli své země ponechat.

Poté se objevil další nepřítel: Arabové. Boje s Peršany Byzantince ekonomicky poškodily. Arabům se nedokázali postavit. V letech 635 až 645 ztratili Palestinu, Sýrii a Egypt. Byzantinci však ubránili Malou Asii (dnešní Turecko) a arabský postup se zastavil.

Obnova říše: 717-1025 n. l.

V roce 718 n. l. byli Arabové poraženi před Konstantinopolí, čímž skončila arabská hrozba na východě, ale Byzantská říše byla značně oslabena. Na západě podnikli Byzantinci řadu útoků proti Bulharům. Některé z nich byly úspěšné, jiné ne a vedly k smrti mnoha císařů. Postupem času Byzantská říše slábla, protože ztrácela území ve prospěch cizích útočníků.

Obnova na západě

V letech 1007-1014 ambiciózní byzantský císař Basil II. mnohokrát zaútočil na Bulharsko a nakonec dosáhl velkého vítězství. Později plně dobyl Řecko a připojil je zpět k Byzantské říši. Poté pokračoval v dobývání Bulharska, které dokončil v roce 1018.

Obnova na východě

Na východě se Arabové opět stali hrozbou pro říši. Útoky Basila II. však přinesly mnohem více vítězství. Říši byla navrácena velká část Sýrie a Turecko a Arménie byly zajištěny. Po roce 1025 již Arabové nepředstavovali pro Byzantskou říši hrozbu.

Úpadek říše 1025-1453

Počátek úpadku (1025-1071)

Po smrti byzantského císaře Basila II. nastoupilo na trůn mnoho nekvalifikovaných císařů. Ti plýtvali penězi říše a zmenšovali její armádu. To znamenalo, že se nemohla dobře bránit nepřátelům, pokud by zaútočili. Později se Byzantinci spoléhali na žoldnéře, vojáky, kteří bojovali za peníze, a ne za svou zemi, takže byli méně loajální a spolehliví a dražší. Protože měli žoldnéře, mohli se vojenští generálové dostat k moci a uchvátit ji z propracované byrokracie, systému správy, kde jsou úkoly rozděleny podle oddělení.

Vzestup Turků (1071-1091)

Velký počet lidí známých jako Turci přijel na koních ze střední Asie a zaútočil na Byzantskou říši. Seldžucká říše zabrala Byzanci do roku 1091 celé Turecko. Byzantincům však pomohli lidé z Evropy. Tato pomoc je známá jako první křížová výprava. Mnoho rytířů a vojáků odjelo na pomoc Byzanci, ale také proto, aby pro křesťany zajistili Jeruzalém, který byl v té době v rukou muslimů.

Byzantinci přežívají (1091-1185)

Byzantská říše přežila a s pomocí Evropanů získala od Turků zpět polovinu Turecka, přičemž druhá polovina zůstala pod Turky. Byzanc přežila, protože v ní postupně vládli tři dobří císaři, kteří umožnili Byzanci znovu zesílit.

Byzanc opět slábne (1185-1261)

Po třech dobrých císařích vládli zbývající císaři špatně a opět promrhali mnoho peněz a vojáků.

Na západě Evropané zradili Byzantince a zaútočili na jejich hlavní město Konstantinopol. Byzantinci o své hlavní město přišli v roce 1204 a získali ho zpět až v roce 1261. Byzanc byla poté rozdělena na mnoho menších řeckých států, které mezi sebou bojovaly o trůn říše.

Turci dobývají Byzanc (1261-1453)

Poté, co Byzantinci dobyli zpět Konstantinopol, byli příliš zaneprázdněni bojem proti Evropanům, kteří je zradili, a nemohli najít dostatek vojáků ani peněz na boj proti nové osmanské říši Turků. Do roku 1331 byla celá Anatolie ztracena. V roce 1369 přešli Turci z Turecka do Řecka a v letech 1354-1450 obsadili velkou část Řecka.

Byzantinci ztratili tolik půdy, peněz a vojáků, že velmi zeslábli a prosili Evropany o pomoc. Když Turci v dubnu 1453 zaútočili na Konstantinopol, přišlo Byzanci na pomoc několik vojáků a lodí z Itálie a od papeže. Byli však ve velké přesile a konstantinopolské hradby byly těžce poškozeny děly, která Turci používali. Koncem května 1453 Turci dobyli Konstantinopol vniknutím jednou z bran podél hradeb a říše skončila. Město bylo tři dny drancováno. Nakonec bylo obyvatelstvo, kterému se nepodařilo uprchnout, deportováno do Edirne, Bursy a dalších osmanských měst, takže město zůstalo opuštěné s výjimkou Židů z Balatu a janovských obyvatel z Pery. Poté se Konstantinopol stala Istanbulem, hlavním městem Osmanské říše, kterým byla až do roku 1900, kdy bylo hlavní město přesunuto do Ankary, města v asijské části Turecka.

Dědictví

Byzantská říše dosáhla mnoha úspěchů:

• Chránili Evropu před nájezdy z východu.
• Zachovali řecký jazyk a helénistickou kulturu.
• Zachovali mnoho římských politických tradic, které západní Evropa ztratila.
• Uchovali pro nás mnoho znalostí, o kterých si dnes můžeme přečíst.
• Vytvořili mnoho výtvarných děl s osobitým stylem.
• Byli ochránci a sponzory východní církve, která se později stala pravoslavnou církví.
• Použili dobrou architekturu, která se stále používá.
• Jejich města měla vodovod, který se stále používá.
• Mnoho krásných kostelů a mešit v Turecku a Řecku dnes pochází z byzantských staveb nebo je jimi inspirováno.
• Vynalezli několik vynálezů, například plamenomet a "řecký oheň", druh napalmu.
• Dosáhli pokroku v mnoha oborech, například v politologii, diplomacii a vojenských vědách.