Byzantská říše

Byzantská říše byla pro své obyvatele známá jako:

• "Římská říše" nebo "říše Římanů" (latinsky Imperium Romanum, Imperium Romanorum; řecky Βασιλεία τῶν Ῥωμαίων Basileia tōn Rhōmaiōn, Ἀρχὴ τῶν Ῥωμαίων Archē tōn Rhōmaiōn),
• "Rumunsko" (latinsky: Romania; řecky: Ῥωμανία Rhōmania),
• "Římská republika" (latinsky: (Res Publica Romana; řecky: Πολιτεία τῶν Ῥωμαίων, Politeia tōn Rhōmaiōn),
• "Graecia" (řecky Γραικία, což znamená "země Řeků"),
• "Rhōmais" (řecky: Ῥωμαΐς).

V roce 324 římský císař Konstantin I. přenesl hlavní město Římské říše do Byzance a přejmenoval ho na Konstantinopol. O 150 let později, poté co město Řím v období stěhování národů pomalu ovládli Germáni, zůstala Konstantinopol jediným hlavním městem říše. Tato východní říše měla menší území než původní římská říše.

Války na Západě

Byzantská říše se snažila získat zpět Řím a Itálii od Němců. V letech 530-555 n. l. Byzantinci zvítězili v mnoha bitvách a získali Řím zpět.

Tyto zisky však netrvaly dlouho. Přišli další Němci a Itálie a Řím byly nakonec opět ztraceny. Ještě hůře bylo, když přišli Avaři a Slované, aby od Byzantinců převzali moderní Bulharsko a Řecko. Postupně po roce 560 získali útočníci velkou část Balkánu. Tyto nájezdníky později následovali Bulhaři. Avaři i Bulhaři byli zpočátku turkickými národy. Vládli nad slovanským národem zvaným "Sklavinai" a pomalu vstřebávali slovanský jazyk a zvyky.

Války na Východě

Poté, co západní Řím obsadili Germáni, říše nadále ovládala moderní Egypt, Řecko, Palestinu, Sýrii a Turecko. Jiná říše, známá jako Perská nebo Sásánovská říše, se však snažila tyto země získat pro sebe. V letech 224-628 n. l. svedli Římané a Peršané mnoho bitev, v nichž zahynulo mnoho mužů. Nakonec byli Peršané v roce 627 n. l. poraženi v dnešním Iráku, poblíž starověkého města Ninive, a Byzantinci si tak mohli své země ponechat.

Poté se objevil další nepřítel: Arabové. Boje s Peršany Byzantince ekonomicky poškodily. Arabům se nedokázali postavit. V letech 635 až 645 ztratili Palestinu, Sýrii a Egypt. Byzantinci však ubránili Malou Asii (dnešní Turecko) a arabský postup se zastavil.

V roce 718 n. l. byli Arabové poraženi před Konstantinopolí, čímž skončila arabská hrozba na východě, ale Byzantská říše byla značně oslabena. Na západě podnikli Byzantinci řadu útoků proti Bulharům. Některé z nich byly úspěšné, jiné ne a vedly k smrti mnoha císařů. Postupem času Byzantská říše slábla, protože ztrácela území ve prospěch cizích útočníků.

Obnova na západě

V letech 1007-1014 ambiciózní byzantský císař Basil II. mnohokrát zaútočil na Bulharsko a nakonec dosáhl velkého vítězství. Později plně dobyl Řecko a připojil je zpět k Byzantské říši. Poté pokračoval v dobývání Bulharska, které dokončil v roce 1018.

Obnova na východě

Na východě se Arabové opět stali hrozbou pro říši. Útoky Basila II. však přinesly mnohem více vítězství. Říši byla navrácena velká část Sýrie a Turecko a Arménie byly zajištěny. Po roce 1025 již Arabové nepředstavovali pro Byzantskou říši hrozbu.

Počátek úpadku (1025-1071)

Po smrti byzantského císaře Basila II. nastoupilo na trůn mnoho nekvalifikovaných císařů. Ti plýtvali penězi říše a zmenšovali její armádu. To znamenalo, že se nemohla dobře bránit nepřátelům, pokud by zaútočili. Později se Byzantinci spoléhali na žoldnéře, vojáky, kteří bojovali za peníze, a ne za svou zemi, takže byli méně loajální a spolehliví a dražší. Protože měli žoldnéře, mohli se vojenští generálové dostat k moci a uchvátit ji z propracované byrokracie, systému správy, kde jsou úkoly rozděleny podle oddělení.

Vzestup Turků (1071-1091)

Velký počet lidí známých jako Turci přijel na koních ze střední Asie a zaútočil na Byzantskou říši. Seldžucká říše zabrala Byzanci do roku 1091 celé Turecko. Byzantincům však pomohli lidé z Evropy. Tato pomoc je známá jako první křížová výprava. Mnoho rytířů a vojáků odjelo na pomoc Byzanci, ale také proto, aby pro křesťany zajistili Jeruzalém, který byl v té době v rukou muslimů.

Byzantinci přežívají (1091-1185)

Byzantská říše přežila a s pomocí Evropanů získala od Turků zpět polovinu Turecka, přičemž druhá polovina zůstala pod Turky. Byzanc přežila, protože v ní postupně vládli tři dobří císaři, kteří umožnili Byzanci znovu zesílit.

Byzanc opět slábne (1185-1261)

Po třech dobrých císařích vládli zbývající císaři špatně a opět promrhali mnoho peněz a vojáků.

Na západě Evropané zradili Byzantince a zaútočili na jejich hlavní město Konstantinopol. Byzantinci o své hlavní město přišli v roce 1204 a získali ho zpět až v roce 1261. Byzanc byla poté rozdělena na mnoho menších řeckých států, které mezi sebou bojovaly o trůn říše.

Turci dobývají Byzanc (1261-1453)

Poté, co Byzantinci dobyli zpět Konstantinopol, byli příliš zaneprázdněni bojem proti Evropanům, kteří je zradili, a nemohli najít dostatek vojáků ani peněz na boj proti nové osmanské říši Turků. Do roku 1331 byla celá Anatolie ztracena. V roce 1369 přešli Turci z Turecka do Řecka a v letech 1354-1450 obsadili velkou část Řecka.

Byzantinci ztratili tolik půdy, peněz a vojáků, že velmi zeslábli a prosili Evropany o pomoc. Když Turci v dubnu 1453 zaútočili na Konstantinopol, přišlo Byzanci na pomoc několik vojáků a lodí z Itálie a od papeže. Byli však ve velké přesile a konstantinopolské hradby byly těžce poškozeny děly, která Turci používali. Koncem května 1453 Turci dobyli Konstantinopol vniknutím jednou z bran podél hradeb a říše skončila. Město bylo tři dny drancováno. Nakonec bylo obyvatelstvo, kterému se nepodařilo uprchnout, deportováno do Edirne, Bursy a dalších osmanských měst, takže město zůstalo opuštěné s výjimkou Židů z Balatu a janovských obyvatel z Pery. Poté se Konstantinopol stala Istanbulem, hlavním městem Osmanské říše, kterým byla až do roku 1900, kdy bylo hlavní město přesunuto do Ankary, města v asijské části Turecka.

Byzantská říše dosáhla mnoha úspěchů:

• Chránili Evropu před nájezdy z východu.
• Zachovali řecký jazyk a helénistickou kulturu.
• Zachovali mnoho římských politických tradic, které západní Evropa ztratila.
• Uchovali pro nás mnoho znalostí, o kterých si dnes můžeme přečíst.
• Vytvořili mnoho výtvarných děl s osobitým stylem.
• Byli ochránci a sponzory východní církve, která se později stala pravoslavnou církví.
• Použili dobrou architekturu, která se stále používá.
• Jejich města měla vodovod, který se stále používá.
• Mnoho krásných kostelů a mešit v Turecku a Řecku dnes pochází z byzantských staveb nebo je jimi inspirováno.
• Vynalezli několik vynálezů, například plamenomet a "řecký oheň", druh napalmu.
• Dosáhli pokroku v mnoha oborech, například v politologii, diplomacii a vojenských vědách.