Období stěhování národů, barbarských nájezdů neboli Völkerwanderung, se v Evropě odehrálo v letech 300-700 n. l., na konci antických dějin a v raném středověku.

Migrace zahrnovala Góty, Vandaly, Franky a další germánské, bulharské a slovanské kmeny. Mohly být ovlivněny útoky Hunů na východě a mohou také souviset s turkickými migracemi ve střední Asii, přelidněním nebo klimatickými změnami. V tomto období se do Británie stěhovaly také skupiny Anglů, Sasů, Frísů a některých Jutů.

Migrace pokračovaly i ve středověku, po roce 1000 n. l., kdy se postupně vystřídaly vlny Slovanů, Alanů, Avarů, Bulharů, Maďarů, Pečeněhů, Kumánů a Tatarů, které změnily etnické složení východní Evropy. Západoevropští historikové však mají tendenci zdůrazňovat migrace, které se nejvíce týkaly západní Evropy.