Středověk

Byzanc: Druhá strana Říma

Mezitím se z pozůstatků východního Říma stala Byzantská říše, kterou založil římský císař Konstantin v roce 330 n. l. a jejíž hlavní město se jmenovalo Konstantinopol. Byzantská říše ovládala Malou Asii a severní Afriku a někdy i jižní Španělsko a jižní Itálii, ale její území pomalu nahlodávali nepřátelé, jako byli Turci a Frankové.

Konstantinopol jako opevněné město na poloostrově bylo obtížné napadnout. Osmanští Turci se Konstantinopole nakonec zmocnili v roce 1453. Město nazvali jeho dnešním jménem Istanbul. Pád Konstantinopole je někdy označován za konec středověku.

Obléhání Konstantinopole je zachyceno v rukopise z 15. století (Chronique de Charles VII).

Islám a jeho zlatý věk

Islám založil na počátku 7. století islámský prorok Mohamed. Muslimové věří, že Korán je konečné Boží zjevení lidstvu. Islám si rychle podmanil velkou část Blízkého východu a severní Afriky a rozšířil se podél hlavních obchodních cest starého světa, kde našel zalíbení u obchodníků a cestovatelů.

Islámské náboženství se brzy rozdělilo na sunnitské a šíitské. Sunnité tvoří většinu (zhruba 85 % muslimů patří k této sektě), většina šíitů žije v dnešním Íránu a Iráku. Rozdělení sunnitů a šíitů se přirovnává k protestantské reformaci v křesťanské církvi, která proběhla mnohem později, v roce 1517.

Muslimové brzy formálně dobyli křesťanská území v dnešním Iráku, Sýrii, Egyptě, severní Africe a Španělsku. Křesťané si dokázali udržet Francii a další evropské země. Muslimská Osmanská říše nakonec dobyla i části východní Evropy. Mnohé muslimské státy držely rozsáhlá území; díky tomu se staly velmocemi středověku.

Během velké části středověku dosáhli muslimové toho, co je připomínáno jako zlatý věk vědění. V těchto dobách bojů v Evropě mnozí muslimští chalífové a sultáni shromažďovali starověké texty velkých klasických říší: například chalífové z andaluské Kordoby s římskými texty nebo anatolští seldžučtí sultáni s řeckými texty) a snažili se tyto znalosti znovu začlenit do své současnosti. V této době pomohl perský muslim rozvinout pokrok v algebře. Zlatý věk islámu skončil s mongolskými nájezdy v polovině 13. století.

Asijský obchod a dýmějový mor

Ve středověku se obchod mezi zeměmi stal mnohem běžnějším. Nejčastěji se obchodovalo po blízkovýchodní a asijské obchodní cestě známé jako Hedvábná stezka. Arabové sloužili jako prostředníci v mezinárodním obchodu. Obchod se v této době odvíjel od toho, jak cenný byl daný předmět. Předměty, které měly vyšší hodnotu a nízkou hmotnost, putovaly nejdále (zlato, hedvábí atd...) a předměty, které byly těžší a měly nižší hodnotu, putovaly většinou na krátké vzdálenosti. Například potraviny cestovaly většinou jen v rámci několika vesnic.

Během vrcholného středověku se začalo vracet bohatství a spotřebitelé začali opět požadovat luxusní zboží. Hedvábí, porcelán, koření, kadidlo, zlato a drahokamy, to vše putovalo tisíce kilometrů přes pouště, hory a pláně. Sklo se zase dováželo z Evropy do Asie.

Obchod byl několikrát výrazně přerušen během křížových výprav (1095-1291) kvůli válkám mezi muslimy a křesťany a kvůli mongolským nájezdům a později kvůli černému moru. Předpokládá se, že Mongolové s sebou mor přinesli z Asie a v letech 1347-1351 zpustošili světovou populaci. V této době byla morem zabita téměř třetina světové populace, ačkoli Ameriky se nemoc vůbec nedotkla.

Buddhismus ve středověku

Buddhismus je neteistické náboženství (jinými slovy, buddhisté nevěří v boha), které je založeno na filozofii. Vznikl v Indii, ale v současnosti z této oblasti téměř úplně vymizel. Muslimští nájezdníci v Indii tento systém víry vytlačili a víceméně donutili buddhismus uprchnout na Východ (kde nakonec silně zakořenil v Číně).

Mongolská říše a čínský průzkum

Ve středověku vytvořili Mongolové největší souvislou říši na světě, která ovládala velkou část Asie, Blízkého východu a dálněvýchodní Evropy. Mongolská říše byla tak velká a mocná, že její síla zavedla něco, co se později nazývalo Pax Mongolica, podobně jako římský Pax Romana (pax je latinsky mír). Uvnitř Mongolské říše se neválčilo, mezinárodní obchod a diplomacie podél Hedvábné stezky se značně rozšířily.

Mongolský vůdce Čingischán vybudoval říši, která byla tak velká, že se zhroutila pod vlastní velikostí (podobně jako říše Alexandra Velikého) v době chánovy smrti v roce 1227. Bývalá mongolská říše se rozdělila na čtyři části a dominantní mocností Dálného východu se opět stala Čína. Později Číňané opět ovládli severní Čínu za vlády dynastie Jüan.

Kolem roku 1405 se čínský admirál Čeng Che vydal na cestu do světa. Jeho flotila 300 "lodí pokladů" prozkoumala velké oblasti východního světa a byla mnohonásobně větší než cokoli, co postavili Evropané. (Čeng Cheova loď pokladu byla širší než Kolumbova loď Santa Maria).

Obraz Donia a Jelckama bojujícího za svobodu svého lidu. Obraz se jmenuje: "Dapperheid van Grote Pier", což znamená: "Statečnost velkého piru".

Pozdní středověk

Pozdní středověk jsou poslední dvě století středověku, přibližně od roku 1291 (kdy skončily křížové výpravy) do roku 1492 (Kolumbova cesta do Nového světa). V tomto období se změnila válečná zbraň a aristokracie a feudalismus ztratily na významu. Státy zakládaly stálé armády. Dříve se armády zakládaly pouze v případě války. Státy pouze stanovily své zákony, peníze a identitu stejnou v celé zemi. ^[upřesnit] Rozvíjela se technika, hospodářství a věda. Byla zakládána města a stávající města se zvětšovala a bohatla. Francie a Anglie vedly stoletou válku. Moskevské velkoknížectví získalo stejně jako Číňané nezávislost na Mongolech a pod názvem "Rusko" se stalo nejvýznamnějším státem ve východní Evropě.

V 15. století dobyli osmanští Turci Byzantskou říši. Tato událost přerušila Hedvábnou stezku a Evropané museli hledat nové obchodní cesty. Muslimové byli na oplátku vyhnáni ze Španělska. Tato událost odstartovala věk objevů v období renesance.

V pozdním středověku se Frísové v letech 1515 až 1523 vzbouřili proti Habsburkům. Do boje je vedli legendární válečníci a vojevůdci Donia a Jelckama. Nakonec byli poraženi a sťati v Leeuwardenu.