Antika
Klasický starověk (také klasická doba nebo klasické období) je široký pojem pro dlouhé období kulturních dějin v oblasti Středomoří. Zahrnuje civilizace starověkého Řecka a starověkého Říma, známé jako řecko-římský svět.
Klasický starověk je období rozkvětu řecké a římské literatury (např. Aischylos, Ovidius a další). Toto období začíná Homérovými díly (8.-7. století př. n. l.) a končí příchodem křesťanství a úpadkem Římské říše (5.-6. století n. l.).
Archaické období (8. až 6. století př. n. l.)
Nejstarší období klasického starověku se odehrávalo před opětovným objevením historických pramenů po úpadku doby bronzové. Nejstarší řecké abecední nápisy pocházejí z první poloviny 8. století. Obvykle se předpokládá, že Homér žil v 8. nebo 7. století, a jeho život je často považován za počátek klasického starověku. Do této doby spadá i tradiční datum prvních antických olympijských her, které se konaly v roce 776 př. n. l. Podle římské legendy bylo město Řím založeno v roce 753 př. n. l. Zdá se, že v této době došlo k prvnímu osídlení římského fóra.
Féničané
Féničané původně expandovali z levantských přístavů a v 8. století ovládli obchod ve Středomoří. Kartágo bylo založeno v roce 814 př. n. l. a Kartaginci do roku 700 př. n. l. pevně zakotvili na Sicílii, v Itálii a na Sardinii, což vyvolalo střety zájmů s Etrurií.
Řecko
Archaické období následovalo po řeckém temném středověku a bylo svědkem vzestupu demokracie, filozofie, divadla, poezie a také oživení psaného jazyka (který se během temného středověku ztratil).
Keramické styly z pozdější části archaického období jsou černofigurová keramika, která začala vznikat v Korintu v 7. století př. n. l. Jejím nástupcem byl červenofigurový styl, který vyvinuli Andokidové kolem roku 530 př. n. l.
Klasické Řecko (5. až 4. století př. n. l.)
Klasické období starověkého Řecka trvalo od pádu aténské tyranie v roce 510 př. n. l. do smrti Alexandra Velikého v roce 323 př. n. l. V tomto období trůní dlouhé boje mezi Spartou a Athénami a války mezi Řeky a Peršany. Vzestup Makedonie ve 4. století převrátil všechny ostatní politické systémy, alespoň na čas.
Délský spolek ("Athénská říše"), těsně před Peloponéskou válkou v roce 431 př. n. l.
Rozloha Římské republiky a Římské říše v letech 218 př. n. l. (tmavě červená), 133 př. n. l. (světle červená), 44 př. n. l. (oranžová), 14 n. l. (žlutá), po 14 n. l. (zelená) a maximální rozšíření za Trajána 117 (světle zelená).
Rozsah Římské říše za Trajána 117
Helénistické období (330 až 146 př. n. l.)
Helénistické období začalo s Alexandrem, kdy se řečtina stala jazykem daleko za hranicemi samotného Řecka a helénistická kultura se dostala do kontaktu s kulturami Persie, Střední Asie, Indie a Egypta. Helénistické období skončilo vzestupem Římské republiky v nadregionální mocnost ve 2. století př. n. l. a dobytím Řecka Římany v roce 146 př. n. l.
Římská republika (5. až 1. století př. n. l.)
Římské fórum bylo ústředním prostorem, kolem něhož se rozvíjel starověký Řím.
Republikánské období starověkého Říma začalo svržením monarchie kolem roku 509 př. n. l. a trvalo více než 450 let až do jejího rozvratu, a to prostřednictvím řady občanských válek a císařského období.
Římská říše (1. století př. n. l. až 5. století n. l.)
Přesné určení konce republiky je předmětem sporu. Tehdejší římští občané neuznávali, že republika zanikla.
Dá se říci, že Řím měl již císařský charakter. Neměl císaře, když si podmanil Galii, Ilýrii, řeckou Hispánii a římskou provincii Asii.
Pozdní antika (4. až 6. století n. l.)
V pozdní antice se křesťanství za Konstantina I. prosadilo a v roce 393 se stalo římským císařským kultem. Postupné nájezdy germánských kmenů znamenaly v 5. století konec Západní říše, ale Východní říše přetrvala po celý středověk jako Byzantská říše.
Západořímská a Východořímská říše do roku 476
Oživení
Úcta ke starým Řekům a Římanům ovlivnila politiku, filozofii, sochařství, literaturu, divadlo, vzdělání, architekturu a dokonce i sexualitu.
V politice byla přítomnost římského císaře žádoucí ještě dlouho po pádu říše. Tato tendence dosáhla svého vrcholu, když byl Karel Veliký v roce 800 korunován "římským císařem", což vedlo ke vzniku Svaté říše římské. Z tohoto období pochází představa, že císař je panovník, který převyšuje pouhého krále. V tomto politickém ideálu měla vždy existovat Římská říše, stát, jehož jurisdikce se vztahovala na celý civilizovaný západní svět.
Dílčí témata
- Starověké dějiny
- Starověké Řecko
- Starověký Řím
- Dacia
- Roman Dacia
- Římská Británie
- Hispania
- Starověká Makedonie
- Galie
- Carthage
Související stránky
- Období Kofun (Japonsko, 250 n. l. - 538 n. l.)
- Období Asuka (Japonsko, 538 n. l. - 710 n. l.)
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to klasická antika?
Odpověď: Klasický starověk je široký pojem pro dlouhé období kulturních dějin v oblasti Středomoří, včetně civilizací starověkého Řecka a starověkého Říma.
Otázka: Kdy toto období začalo?
Odpověď: Obvykle se uvádí, že toto období začíná Homérovými díly v 8.-7. století př. n. l..
Otázka: Kdy toto období skončilo?
Odpověď: Končí příchodem křesťanství a úpadkem Římské říše v 5.-6. století našeho letopočtu.
Otázka: Jaké jsou příklady literatury z tohoto období?
Odpověď: Příkladem mohou být Aischylos, Ovidius a další díla řeckých a římských autorů.
Otázka: Kdo byl Homér?
Odpověď: Homér byl starořecký básník, který v tomto období napsal eposy jako Iliada a Odyssea.
Otázka: Jak se v tomto období objevilo křesťanství?
Odpověď: Křesťanství se v tomto období objevilo díky misijní činnosti Ježíšových následovníků po jeho smrti, která se nakonec rozšířila po celé Evropě i mimo ni.
Otázka: Co způsobilo úpadek Římské říše v tomto období?
Odpověď: Úpadek Římské říše byl způsoben různými faktory, jako je ekonomická nestabilita, nadměrné vojenské výdaje, politická korupce, invaze vnějších sil a vnitřní občanské války.