Klasický starověk (také klasická doba nebo klasické období) je široký pojem pro dlouhé období kulturních dějin v oblasti Středomoří. Zahrnuje civilizace starověkého Řecka a starověkého Říma, známé jako řecko-římský svět.
Klasický starověk je období rozkvětu řecké a římské literatury (např. Aischylos, Ovidius a další). Toto období začíná Homérovými díly (8.-7. století př. n. l.) a končí příchodem křesťanství a úpadkem Římské říše (5.-6. století n. l.).
Nejstarší období klasického starověku se odehrávalo před opětovným objevením historických pramenů po úpadku doby bronzové. Nejstarší řecké abecední nápisy pocházejí z první poloviny 8. století. Obvykle se předpokládá, že Homér žil v 8. nebo 7. století, a jeho život je často považován za počátek klasického starověku. Do této doby spadá i tradiční datum prvních antických olympijských her, které se konaly v roce 776 př. n. l. Podle římské legendy bylo město Řím založeno v roce 753 př. n. l. Zdá se, že v této době došlo k prvnímu osídlení římského fóra.
Féničané původně expandovali z levantských přístavů a v 8. století ovládli obchod ve Středomoří. Kartágo bylo založeno v roce 814 př. n. l. a Kartaginci do roku 700 př. n. l. pevně zakotvili na Sicílii, v Itálii a na Sardinii, což vyvolalo střety zájmů s Etrurií.
Archaické období následovalo po řeckém temném středověku a bylo svědkem vzestupu demokracie, filozofie, divadla, poezie a také oživení psaného jazyka (který se během temného středověku ztratil).
Keramické styly z pozdější části archaického období jsou černofigurová keramika, která začala vznikat v Korintu v 7. století př. n. l. Jejím nástupcem byl červenofigurový styl, který vyvinuli Andokidové kolem roku 530 př. n. l.
Klasické období starověkého Řecka trvalo od pádu aténské tyranie v roce 510 př. n. l. do smrti Alexandra Velikého v roce 323 př. n. l. V tomto období trůní dlouhé boje mezi Spartou a Athénami a války mezi Řeky a Peršany. Vzestup Makedonie ve 4. století převrátil všechny ostatní politické systémy, alespoň na čas.
Helénistické období začalo s Alexandrem, kdy se řečtina stala jazykem daleko za hranicemi samotného Řecka a helénistická kultura se dostala do kontaktu s kulturami Persie, Střední Asie, Indie a Egypta. Helénistické období skončilo vzestupem Římské republiky v nadregionální mocnost ve 2. století př. n. l. a dobytím Řecka Římany v roce 146 př. n. l.
Římské fórum bylo ústředním prostorem, kolem něhož se rozvíjel starověký Řím.
Republikánské období starověkého Říma začalo svržením monarchie kolem roku 509 př. n. l. a trvalo více než 450 let až do jejího rozvratu, a to prostřednictvím řady občanských válek a císařského období.
V pozdní antice se křesťanství za Konstantina I. prosadilo a v roce 393 se stalo římským císařským kultem. Postupné nájezdy germánských kmenů znamenaly v 5. století konec Západní říše, ale Východní říše přetrvala po celý středověk jako Byzantská říše.
Úcta ke starým Řekům a Římanům ovlivnila politiku, filozofii, sochařství, literaturu, divadlo, vzdělání, architekturu a dokonce i sexualitu.
V politice byla přítomnost římského císaře žádoucí ještě dlouho po pádu říše. Tato tendence dosáhla svého vrcholu, když byl Karel Veliký v roce 800 korunován "římským císařem", což vedlo ke vzniku Svaté říše římské. Z tohoto období pochází představa, že císař je panovník, který převyšuje pouhého krále. V tomto politickém ideálu měla vždy existovat Římská říše, stát, jehož jurisdikce se vztahovala na celý civilizovaný západní svět.
Odpověď: Klasický starověk je široký pojem pro dlouhé období kulturních dějin v oblasti Středomoří, včetně civilizací starověkého Řecka a starověkého Říma.
Odpověď: Obvykle se uvádí, že toto období začíná Homérovými díly v 8.-7. století př. n. l..
Odpověď: Končí příchodem křesťanství a úpadkem Římské říše v 5.-6. století našeho letopočtu.
Odpověď: Příkladem mohou být Aischylos, Ovidius a další díla řeckých a římských autorů.
Odpověď: Homér byl starořecký básník, který v tomto období napsal eposy jako Iliada a Odyssea.
Odpověď: Křesťanství se v tomto období objevilo díky misijní činnosti Ježíšových následovníků po jeho smrti, která se nakonec rozšířila po celé Evropě i mimo ni.
Odpověď: Úpadek Římské říše byl způsoben různými faktory, jako je ekonomická nestabilita, nadměrné vojenské výdaje, politická korupce, invaze vnějších sil a vnitřní občanské války.
