Svatá říše římská
Svatá říše římská by neměla být zaměňována za Římskou říši.
Svatá říše římská (latinsky Romus Spiritus Sanctus) byla skupina regionů a svobodných měst ve střední Evropě, které spadaly pod vládu císaře voleného knížaty a magistráty regionů a měst v říši. Když Karel Veliký zemřel, jeho franská říše připadla jeho dětem a byla rozdělena na tři různé země: Západní Franky, Lotharingii a Východní Franky. Svatá říše začala vznikat, když se Ota I. z Východní Francie stal v roce 962 císařem, a skončila až Napoleonem v roce 1806. Císaři se prohlašovali za dědice Karla Velikého a tvrdili, že říše vznikla v roce 800, kdy se Karel Veliký stal franským císařem.
V 16. století se musela Svatá říše římská vypořádat s povstáním Frísů vedených Pierem Gerlofsem Doniem a Wijerdem Jelckamou. To trvalo od roku 1515 do roku 1523.
V 17. století byla říše rozvrácena třicetiletou válkou (1618-1648). Zahynulo v ní téměř třicet procent obyvatel říše. Svatá říše římská národa německého přišla o část svého území.
Až do 13. století byla Svatá říše římská mocná. Později začala získávat větší moc všechna vévodství a hrabství uvnitř říše. Nakonec už císaři neměli téměř žádnou skutečnou moc a země existovala jen podle jména. Poslední císař zrušil říši v roce 1806 během napoleonských válek.
Voltaire, francouzský filozof 18. století, kdysi žertoval, že národ není ani svatý, ani římský, ani říše.
Politika
Říše byla ve skutečnosti germánská, nikoli římská, protože se rozkládala především v oblastech dnešního Německa a Rakouska. Ve skutečnosti nebyla svatá, protože po Karlu V. v roce 1530 nebyl žádný císař korunován papežem. Říší byla skutečně jen podle názvu: území, která zahrnovala, byla většinou nezávislá. Říše měla vlastní ústřední vládu a ozbrojené síly, které vystupovaly jako jeden celek. Než v roce 1806 padl rod Habsburků, vládl jí rod Habsburků. Napoleon donutil císaře k abdikaci, když Francie začala během prvního francouzského císařství napadat Svatou říši římskou. Císař se stal rakouským císařem a ukončil existenci Svaté říše římské.
Svatá říše římská nebyla vysoce centralizovaným státem jako většina dnešních zemí. Místo toho byla rozdělena na desítky - případně stovky - samostatných celků, které spravovali králové, vévodové, hrabata, biskupové, opati a další vládci. Ti byli souhrnně označováni jako knížata. Některým oblastem vládl přímo císař. V žádném případě nemohl císař pouze vydávat dekrety a vládnout autonomně nad celou říší. Jeho moc byla různými místními vůdci značně omezena.
Císařství bylo jednou z mála zemí v Evropě, kde existovala volená monarchie. To znamenalo, že císaře volila malá skupina knížat-voličů. Běžnou praxí bylo zvolit na trůn pouze dědice zemřelého císaře nebo císařovny.
Mapa říše.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Svatá říše římská?
Odpověď: Svatá říše římská byla skupina regionů a svobodných měst ve střední Evropě pod vládou císaře, který byl volen knížaty a magistráty regionů a měst v říši.
Otázka: Kdy vznikla?
Odpověď: Svatá říše vznikla v roce 962, kdy se císařem stal Ota I. Východofranský.
Otázka: Kdo ji ukončil?
Odpověď: Poslední císař, Napoleon, zrušil říši v roce 1806 během napoleonských válek.
Otázka: Jak souvisí s Karlem Velikým?
Odpověď: Císaři se prohlašovali za dědice Karla Velikého a říše vznikla v roce 800, kdy se Karel Veliký stal franským císařem.
Otázka: Co se stalo během třicetileté války?
Odpověď: Během této války (1618-1648) zahynulo téměř třicet procent obyvatel říše a část jejího území byla ztracena.
Otázka: Jak mocný byl zpočátku císař Svaté říše římské?
Odpověď: Zpočátku měl značnou moc, ale postupem času se všechna vévodství a hrabství uvnitř říše stávala mocnějšími, takže ve 13. století už měl jen malou skutečnou moc.
