Napoleonské války

1805-1812: Napoleonské dobývání Evropy

18. května 1804 byl Napoleon Bonaparte v katedrále Notre Dame de Paris korunován francouzským císařem. Následujícího roku začala třetí koalice. V reakci na ni se Napoleon nechal korunovat italským králem. Rakouský císař František I. rozzlobeně vyhlásil Napoleonovi válku, čímž začala válka třetí koalice. Britové v říjnu v bitvě u Trafalgaru zničili francouzské námořnictvo. V prosinci se Rakušané a Rusové spojili a bojovali proti Francouzům v bitvě u Slavkova. Rusko-rakouská armáda utrpěla zdrcující porážku a musela s Napoleonem podepsat smlouvu.

V roce 1806 začala válka čtvrté koalice. Pruské království vyhlásilo válku Francii jako první, ale bylo rozdrceno Napoleonovými vojsky v bitvě u Jeny. Napoleon se zmocnil Berlína dříve, než mu mohli pomoci Rusové. V roce 1807 Napoleon porazil ruskou armádu v bitvě u Friedlandu a ukončil tak čtvrtou koalici.

V roce 1809 začala válka páté koalice, když Rakousko vyhlásilo válku Napoleonovi. V počátečních fázích války měli Rakušané převahu, ale později Francouzi obsadili Vídeň, čímž pátá koalice skončila. Na vrcholu své moci v roce 1810 Napoleon ovládal Francii, Španělsko, severní Itálii, Německo až po Rusko. V roce 1808 začala poloostrovní válka, kdy Napoleon korunoval svého bratra Josefa Bonaparta španělským králem a bojoval proti britským, španělským a portugalským vojskům. V roce 1809 začala finská válka mezi Ruskem a Švédskem, když Švédsko a Portugalsko skutečně uzavřely mír s Francií. To vedlo k anexi Finska Ruskem a rozhodujícímu neúspěchu Švédska. V roce 1811 se Francie a Rusko opět nepohodly a Napoleon se spojil s Pruskem a Rakouskem a napadl Rusko.

1812: Invaze do Ruska/Válka roku 1812

Napoleon v roce 1812 zorganizoval francouzskou invazi do Ruska, právě když Spojené státy a Velká Británie zahájily válku z roku 1812. Právě v Rusku byl Napoleon poprvé zastaven při dobývání Evropy, a to v obrovské bitvě u Borodina. Rusové však museli ustoupit a přenechat hlavní město Moskvu postupujícím francouzským vojskům. Napoleon našel Moskvu prázdnou a hořící. Mrazivá zima spolu s hladem způsobeným taktikou spálené země Napoleonovu armádu zničily.

Oslabená Napoleonova Grande Armee musela přes ruskou mrazivou zimu ustoupit do Paříže, ale nakonec byla Rusy poražena. Prusko a Rakousko po Napoleonově neúspěchu vyhlásily válku, čímž začala válka šesté koalice. Ve druhé polovině 19. století román Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír a hudební dílo Petra IljičeČajkovského Předehra 1812 zobrazovaly Vlasteneckou válku a oslavovaly odpor a osvobození Ruska.

Mezitím začala mnohem menší válka z roku 1812 mezi Británií a Spojenými státy kvůli námořním otázkám. Trvala až do roku 1815, přičemž ani jedna strana nic nezískala. Revoluce v Latinské Americe vytvořily z většiny španělského impéria v Americe nezávislé státy.

1813-1814: Bitva u Lipska a první restaurace

Po bitvě u Vitorie vytlačili Britové, Španělé a Portugalci Napoleonova vojska ze Španělska. Spojenci (tvoření Velkou Británií, Ruskem, Pruskem a Rakouskem) porazili Napoleona v bitvě u Lipska a v roce 1814 dobyli Paříž. Bratr krále Ludvíka XVI. se již předtím prohlásil francouzským králem, Ludvík XVIII. a byl pruskými vojsky vyslán do Paříže a korunován bourbonským králem. Napoleon byl nucen abdikovat.

1815: Bitva u Waterloo a Sto dní

Napoleon byl později vyhoštěn na Elbu a málem byl zavražděn. Poté však spolu s dalšími 200 muži uprchl zpět do Paříže a donutil Ludvíka XVIII. sesadit se z trůnu, čímž začalo Sto dní. Bývalí členové koalice vytvořili Sedmou koalici a britský vévoda z Wellingtonu s pomocí Prusů v roce 1815 Napoleona znovu porazil v bitvě u Waterloo. Ludvík XVIII. se opět vrátil na trůn a začala druhá restaurace.