Válka

Válka a počátek národů

Od nejstarších dob jednotlivé státy nebo politická uskupení využívaly válku k získání suverenity nad regiony. V jedné z nejstarších civilizací v dějinách, v Mezopotámii, se téměř neustále válčilo. Starověký Egypt ve svém raně dynastickém období vznikl válkou, když se Dolní a Horní Egypt spojily v jednu zemi, asi 3100 let př. n. l.. Dynastie Čou vládnoucí starověké Číně se dostala k moci v roce 1046 díky válce. Scipio Africanus (236-183 př. n. l.) porazil Kartágo, což vedlo starověký Řím k zahájení dobývání známého světa. Filip II. makedonský (382-336 př. n. l.) sjednotil skupinu městských států, které se staly starověkým Řeckem.

Druhy války

Někdy lidé nevidí rozdíl mezi bojem mezi zeměmi nebo lidmi a formálním vyhlášením válečného stavu. Ti, kteří tento rozdíl vidí, obvykle používají slovo "válka" pouze pro boje, v nichž si vlády zemí oficiálně vyhlásily válku. Menší ozbrojené konflikty se často nazývají nepokoje, vzpoury, převraty atd.

Jedna země může vyslat své jednotky do jiné země z různých důvodů. Někdy je to proto, aby pomohla udržet pořádek nebo zabránila zabíjení nevinných lidí či jiným zločinům proti lidskosti. Může jít o ochranu spřátelené vlády před povstáním. V tomto případě se může jednat o policejní akci nebo humanitární intervenci namísto války. Někteří lidé si myslí, že se stále jedná o válku.

Od roku 1947 do roku 1991 existoval jiný druh války, tzv. studená válka. Ta začala rozpadem diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Obě země disponovaly jadernými zbraněmi a obě byly připraveny je proti sobě použít. Ke skutečné válce mezi nimi však nedošlo. Skončila pádem Sovětského svazu v roce 1991. Studená válka byla také nazývána zadržováním, kdy se Spojené státy snažily zabránit šíření komunismu do dalších zemí. Během studené války nebojovaly velmoci samy, ale často podporovaly třetí strany v tzv. zástupné válce. Jako příklad zástupné války se často uvádí válka ve Vietnamu. K zástupným válkám však docházelo již dlouho před studenou válkou a dochází k nim i nadále.

Válka mezi národy a skupinami v jedné zemi se nazývá občanská válka. Obecně se má za to, že občanskou válku dělají dvě věci. Musí se jednat o boj mezi skupinami ve stejné zemi nebo státě o politickou kontrolu nebo o vynucení zásadní změny vládní politiky. Druhým kritériem je, že musí být zabito více než 1000 lidí, z toho minimálně 100 z každé strany. Příkladem občanské války je americká občanská válka. Ačkoli se jedná o pouhé odhady, předpokládá se, že celkový počet obětí činil přibližně 750 000.

Válečné zákony

Teprve v posledních zhruba 150 letech se státy dohodly na mezinárodních zákonech, které omezují vedení války. Bylo to především z humanitárních důvodů. Ženevské úmluvy a Haagskéúmluvy jsou dva příklady dohod, které stanovují zákony upravující války. Souhrnně se obvykle nazývají mezinárodní humanitární právo (MHP). Protože se jedná o zavedené zákony, omezují účastníky ozbrojených konfliktů v dodržování MHP. Země také musí nejen respektovat toto právo, ale musí také zajistit, aby ho respektovaly i ostatní země. Nemohou zavírat oči (to znamená předstírat, že nic nevidí) nad zeměmi, které MHP nedodržují. První z nich byla Ženevská úmluva z roku 1864. Ta se stala mezinárodním právem díky podpisům 100 zemí.

Statistická analýza

Statistickou analýzu válek zahájil Lewis Fry Richardson po první světové válce.Novější databáze válek byly sestaveny v rámci projektu Correlates of War Project a Peterem Breckem.

Související stránky

• Mír, slovo, které má opačný význam - kde je mír, tam není válka.
• Seznam válek
• Seznam bitev