Umění války

Změna pravidel

Když Sun Tzu poprvé napsal Umění války, nebyla to první kniha o vojenské taktice. Cituje z Knihy o vojenské správě od Chun Chenga. Citace se omezuje na používání signálních praporků a bubnů k pohybu vojáků. Chun chengova kniha se do dnešních dnů nedochovala, takže se ví jen málo o tom, co dalšího v ní bylo. Tehdejší knihy však vycházely z pravidel vedení války, kterými se řídily všechny strany. Válka byla sportem bohatých šlechticů. Pravidla byla založena na rytířství. Sun Tzu odmítal považovat válku za sport. Používal taoistické principy a aplikoval je na válčení. Tím změnil pravidla války. Na rozdíl od generálů, kteří si užívali dlouhá tažení, pochopil, že válka je vážná věc. Sun Tzu věřil, že jakmile válka začne, cílem je porazit nepřítele. Sun Tzu byl nekonvenční v tom, že se neřídil převládající moudrostí své doby. Ostatní generálové byli na Sun Tzuovu taktiku jednoduše nepřipraveni. Sun Tzu ovládal umění být ve válce nepředvídatelný.

David versus Goliáš

V situacích, kdy menší slabší síla čelí silnější větší síle, je taktika Sun Tzu velmi často úspěšná. David a Goliáš je biblický příběh o slabším pastýři, který se utkal s obrem, jenž je zkušený válečník. David použije netradiční zbraň a Goliáše zabije. David odmítl bojovat podle Goliášových pravidel. Politolog Ivan Arreguín-Toft provedl výpočty týkající se válek. Zjistil, že zhruba ve třetině případů slabší země skutečně vítězí.

Umění války je Mao Ce-tungovi připisováno jako dílo, které mu pomohlo porazit Čankajška v čínské občanské válce. Ho Či Min byl fanouškem SunTzu. Vedl komunistické Vietnamce v jejich boji proti Američany podporovanému Jižnímu Vietnamu. Američtí generálové Norman Schwarzkopf mladší a Colin Powell se ve válce v Perském zálivu řídili zásadami knihy Umění války.