Francouzština
Francouzština (francouzsky: français, vyslovuje se "Fronce-eh") je románský jazyk, kterým se poprvé mluvilo ve Francii. Mluví se jí také v Belgii (Valonsko), Lucembursku, kanadském Quebecu, Švýcarsku (Romandie) a v mnoha různých zemích Afriky (frankofonní Afrika). Přibližně 220 milionů lidí mluví francouzsky jako rodným nebo druhým jazykem. Je také jedním z kořenů dalších jazyků, například haitské kreolštiny. Stejně jako ostatní románské jazyky má podstatná jména rozdělená na slova mužského (maskulin) a ženského (féminin) rodu.
Historie
V dávných dobách žili Keltové na území dnešní Francie. Tehdy se tato země nazývala Galie (latinsky Gallia). Římané si Gallii podrobili a učinili z ní provincii. Protože Římané mluvili latinsky, místní obyvatelé se naučili latinsky a začali jí mluvit. Jejich vlastní jazyk, galština, se používal spíše méně často, i když bretonština je jazyk, kterým se dodnes mluví v části Francie zvané Bretaň a který vznikl ze starého keltského jazyka.
Francouzská výslovnost se více než v jiných románských jazycích radikálně lišila od latiny. Po pádu Římské říše a přílivu germánských národů se vulgární latina rychle měnila. Ve středověké Francii se změnila na dva dialekty či jazyky: langue d'oc a langue d'oïl. Oba znamenají "jazyk ano", protože oc znamenalo na jihu "ano" a oïl na severu "ano". Dnes se ve francouzštině pro "ano" používá slovo oui, které se vyslovuje jako "my".
V roce 1635 byla ve Francii založena Francouzská akademie s cílem standardizovat francouzský jazyk. Akademie dodnes stanovuje pravidla pro standardní francouzštinu.
Langue d'oc se dnes nazývá okcitánština a stále jí mluví mnoho obyvatel jižní Francie.
Frankofonní Afrika
Dopisy
Francouzština používá římskou abecedu stejně jako angličtina. Je zde několik rozdílů, protože k samohláskám lze přidat tři typy diakritických znamének. Jedná se o ostrý přízvuk é, velární přízvuk è a obkročný přízvuk î. K hlásce c lze také přidat cedilku a vytvořit tak hlásku ç.
Samohlásky
- a se vyslovuje stejně jako ve slově "otec".
- ai a ei se vyslovují jako "ay" ve slově "say".
- an a en se vyslovují jako "on" ve slově "wrong", ale ne, pokud jsou za ním dvě písmena n nebo e.
- au a eau se vyslovují jako "o" ve slově "note".
- V koncovkách er a ez se e vyslovuje jako ay ve slově say.
- eu se vyslovuje jako "e" ve slově "verse".
- Jinak je e jako a ve slově "about". Pokud však není na konci slova, je němý, pokud se nejedná o krátké slovo.
- é se vyslovuje jako "ay" ve slově "say".
- è a ê se vyslovují jako "e" ve slově "bed".
- Kromě e nemají tato tři diakritická znaménka na výslovnost ostatních samohlásek žádný vliv.
- i a y se vyslovují jako "ee" ve slově "tree".
- "in" se vyslovuje jako "an" ve slově "bank", ale ne, pokud jsou za ním dvě písmena n nebo e.
- o se vyslovuje stejně jako ve slově "note".
- oi se vyslovuje jako "w", po kterém následuje "a" ve slově "father".
- oin se vyslovuje jako "wan" ve slově "twang".
- "on" se vyslovuje stejně jako "on" ve slově "long", ale ne, pokud jsou za ním dvě písmena n nebo e.
- ou se vyslovuje jako "oo" ve slově "food".
- œ se vyslovuje jako "e" ve slově "verš", ale se zaoblenějšími rty.
- u není zvuk, který by v angličtině existoval. Vyslovuje se stejně jako "ee" ve slově "feed", ale se zakulacenými rty tak, jak se vyslovuje slovo "food".
- un se vyslovuje jako "un" ve slově "hung", ale ne, pokud jsou za ním dvě písmena n nebo e.
Souhlásky
- Stejně jako v angličtině se c vyslovuje jako "k" před většinou písmen, ale jako měkké "s" před e, i nebo y.
- ç se vyslovuje jako měkké "s".
- ch, š a sch se vyslovují jako "š" ve slově "shop".
- g se před většinou písmen vyslovuje jako tvrdé "g". Před e, i nebo y se vyslovuje jako "s" ve slově "poklad".
- gn se vyslovuje jako "ny" ve slově "canyon".
- h vždy mlčí.
- j se vyslovuje jako "s" ve slově "poklad".
- l se obvykle (ale ne vždy) vyslovuje jako "y" ve slově "ano", pokud následuje za písmenem i; jinak se vyslovuje jako "l".
- m a n se mění, pokud následují po samohlásce - viz výše.
- qu se vyslovuje jako "k".
- r se vyslovuje jinak než v angličtině, je to kloktavý zvuk vydávaný vzadu v krku.
- th se vyslovuje jako "t", ne jako v angličtině.
- x se vyslovuje "gz" nebo "ks".
- b, d, f, k, p, ph, s, t, v, w a z se vyslovují stejně jako v angličtině.
Pokud slovo končí souhláskou, obvykle se nevyslovuje, pokud následující slovo nezačíná samohláskou. Pokud je však slovo velmi krátké nebo je poslední souhláskou c, r, l nebo f, vyslovuje se i tak.
Příklady
Zde je několik příkladů francouzských slov a vět :
Slovo | Význam |
Oui | Ano (si, když se používá jako odpověď na ne- nebo negativní výrazy) |
Ne | Ne |
Bonjour | Dobrý den (formální) |
Au revoir | Sbohem |
Salut | Ahoj a sbohem (neformální) |
Merci | Děkuji |
Merci beaucoup | Děkuji mnohokrát |
Monsieur | Pane, pane |
Madame | Paní, paní |
Homme | Muž |
Femme | Žena |
Fille | Dívka |
Garçon | Chlapec |
Poulet | Kuře |
Obrovský | Nádherné |
En vacances | Na dovolené |
Eau | Voda |
Manger | K jídlu |
Parlez-vous français? | Mluvíte francouzsky? |
Je parle français. | Mluvím francouzsky. |
Comment allez-vous? | Jak se máte? (formální nebo více než jedna osoba) |
Comment vas-tu? | Jak se máte? (neformální) |
Je t'aime. | Miluji tě. |
Où sont les toilettes s'il vous plaît ? | Kde jsou prosím toalety? |
Comment t'appelles-tu? | Jak se jmenujete? |
Je m'appelle... (vaše jméno) | Jmenuji se... (vaše jméno) |
Je parle l'anglais | Mluvím anglicky |
S'il vous plaît | Prosím (formální) |
J'ai besoin d'un taxi | Potřebuji taxi |
Mnoho francouzských slov je podobných anglickým, protože angličtina převzala mnoho slov z normanštiny, dialektu francouzštiny ovlivněného starou norštinou. A to i přesto, že vědci považují angličtinu za germánský jazyk, podobně jako němčinu. Slova v různých jazycích se stejným významem, která se píší podobně, se nazývají kognáty. Většina anglických slov končících na "tion" a "sion" pochází z francouzštiny. Další příklady naleznete níže:
Slovo | Význam |
Ne | Ne |
Théâtre | |
Crème | Cream |
Ballon | Balón |
Difficile | Obtížné |
Drak | Drak |
Krysy | Krysy |
Cinéma | Kino |
Énergie | Energie |
Ennemi | Nepřítel |
Oncle | Strýček |
Související stránky
- Seznam územních celků, kde je francouzština úředním jazykem
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Francouzský ostrov?
A: Francouzština je románský jazyk, kterým se poprvé mluvilo ve Francii.
Otázka: Kde se kromě Francie mluví francouzsky?
A: Francouzsky se mluví také v Belgii, Lucembursku, Quebecu (Kanada), Švýcarsku a v mnoha různých zemích Afriky (frankofonní Afrika).
Otázka: Kolik lidí mluví francouzsky jako rodným nebo druhým jazykem?
Odpověď: Přibližně 220 milionů lidí mluví francouzsky jako rodným nebo druhým jazykem.
Otázka: Jaký další jazyk byl jedním z kořenů francouzštiny?
Odpověď: Francouzština je jedním z kořenů haitské kreolštiny.
Otázka: Má francouzština u podstatných jmen rod?
Odpověď: Ano, stejně jako ostatní románské jazyky má i francouzština podstatné jméno rodu mužského (maskulin) a ženského (féminin).
Otázka: Jaká je výslovnost francouzského slova "French"?
A: Francouzské slovo pro "Francouze" se vyslovuje "français" a vyslovuje se "Fronce-eh".
Otázka: Ve kterých dalších zemích kromě Francie se nachází francouzsky mluvící oblasti?
Odpověď: V Belgii (Valonsko), Lucembursku, Quebecu (Kanada), Švýcarsku (Romandie) a mnoha různých zemích Afriky (frankofonní Afrika) se nacházejí francouzsky mluvící oblasti.