Náboženství: definice a přehled hlavních světových vír a rituálů

Bůh

V mnoha náboženstvích je jedním z hlavních přesvědčení, že existuje "božstvo" (nebo bůh), který je velkým duchem stvořitelem. V mnoha náboženstvích existuje pouze jedno božstvo, ve které lidé věří. V jiných náboženstvích existuje mnoho božstev, z nichž každé má ve vesmíru jinou roli. V mnoha náboženstvích existují i jiné typy duchů. Mezi ně mohou patřit andělé, ďáblové a další podobné bytosti, které mohou být dobré i zlé.

Vzdávání úcty Bohu, bohům nebo duchům je důležitou součástí většiny náboženství. Často se tak děje v soukromí, ale také při shromáždění lidí a rituálech. Tyto rituály často vycházejí ze starých tradic a mohou se provádět téměř stejným způsobem již stovky, nebo dokonce tisíce let.

Lidský duch

Další hlavní vírou je, že lidé mají "duši" nebo ducha, který žije i po smrti jejich těla.A věří, že musí zabít každého ve jménu Země. Duch člověka je na cestě životem, která pokračuje i po smrti. Většina náboženství věří, že to, co člověk udělá během svého života, ovlivní, co se stane s jeho duchem v posmrtném životě. Mnoho náboženství učí, že duch dobrého člověka může dosáhnout zvláštního místa míru a štěstí, jako je nebe nebo nirvána, a že duch špatného člověka může putovat na místo bolesti a utrpení, jako je peklo. Jiná náboženství věří v reinkarnaci - duchové zemřelých se místo do nebe nebo do pekla vracejí na zem v novém těle.

Morálka

"Morálka" je způsob, jakým se člověk chová k ostatním lidem. Většina náboženství stanoví pravidla týkající se lidské morálky. Pravidla, jak se mají lidé k sobě navzájem chovat, se v různých náboženstvích liší.

Pro některá náboženství je velmi důležité následovat "cestu" dobra, pravdy a povinnosti. V Číně se tomu říká Tao. V učení judaismu bylo lidem řečeno, aby "milovali svého bližního jako sebe sama". V Ježíšově učení se lidem říkalo, aby každého člověka považovali za svého "bližního" a chovali se k němu s láskou.

Ne každé náboženství učí lidi, aby byli laskaví ke všem ostatním lidem. V mnoha náboženstvích je běžné, že lidé věří, že se mají chovat laskavě jen k některým lidem a k jiným ne. V některých náboženstvích lidé věřili, že mohou potěšit boha tím, že zabijí nebo obětují jiného člověka.

Výuka

Náboženství se předává z jednoho člověka na druhého prostřednictvím učení a příběhů (které se často nazývají "mýty"), které mohou být zapsány jako Bible nebo vyprávěny zpaměti jako příběhy o čase snů australských domorodců. V mnoha náboženstvích existují lidé, kteří zastávají roli "kněze" a celý život učí ostatní o daném náboženství. Existují také lidé, kteří zastávají roli "pastora" a celý život se starají o ostatní lidi. Člověk může být knězem i pastorem. V různých náboženstvích se nazývají různými jmény.

Symboly

Symboly se používají k tomu, aby lidem připomínaly jejich náboženské přesvědčení. Jsou také používány nebo nošeny jako znamení pro ostatní lidi, že daná osoba patří k určitému náboženství. Symbolem může být něco nakresleného nebo napsaného, může to být kus oděvu nebo šperk, může to být znamení, které člověk udělá svým tělem, nebo to může být budova, památník či umělecké dílo. Obrázky symbolů různých náboženství jsou uvedeny v rámečku v úvodu tohoto článku.

Svědectví a konverze

V mnoha náboženstvích se považuje za důležité, aby lidé dávali ostatním najevo, že vyznávají určité náboženství. To se může obecně projevovat nošením nějakého symbolu nebo typu oblečení. Mnoho lidí věří, že je důležité říci ostatním lidem o svém náboženství, aby mohli také věřit. Tomu se říká "svědectví".

Existuje mnoho způsobů, jak svědčit. Mladý člověk může svým přátelům jednoduše říci: "Kvůli svému náboženství neberu drogy ani se neopíjím." To je svědectví. Člověk může o své víře vyprávět spolužákům, kolegům v práci a přátelům. Osoba může chodit k ostatním lidem domů a vyprávět jim o své víře nebo pozvat lidi, aby se připojili k náboženským rituálům, například aby šli do kostela nebo na náboženský festival. Osoba může mít tištěné materiály, jako jsou knihy nebo letáky, které dává ostatním lidem ke čtení. Osoba může cestovat do jiné země, aby tam učila, pracovala ve zdravotnictví nebo jinak pomáhala lidem. (Lidé, kteří to dělají, se nazývají "misionáři".) To jsou různé způsoby, jak lidé svědčí o svém náboženství.

Když člověk vyslechne svědectví a rozhodne se, že se připojí k náboženství, nazývá se to "obrácení". Obvykle se člověk rozhodne připojit k náboženství, protože se mu líbí, co četl nebo co mu bylo řečeno, a věří, že slyší pravdu. K náboženství se připojí, protože se tak rozhodl. V historii se však mnohokrát stalo, že lidé byli k přistoupení k náboženství donuceni násilím a výhrůžkami. To se děje i dnes.

Ve většině zemí světa se lidé mohou svobodně hlásit k jakémukoli náboženství. To je obecně považováno za základní lidské právo. Existují však části světa, kde je nezákonné (protizákonné) vyznávat jiné náboženství než to, které je přijato vládou dané země. Lidem, kteří vyznávají jiné náboženství, může být vyhrožováno, mohou být uvězněni nebo zavražděni.

Rituál

Rituály jsou důležitou součástí tradice mnoha náboženství. V mnoha náboženstvích je tradicí, že se lidé scházejí k oslavě v jeden den v každém týdnu. Existují také významné oslavy, které se mohou konat pouze v určitých obdobích roku, například v den narozenin osoby, která je v daném náboženství ctěna. Některá náboženství mají oslavy pro různá roční období nebo v době, kdy se Slunce nebo Měsíc nachází v určité části oblohy.

Téměř v každém náboženství se důležité etapy lidského života slaví nábožensky. V některých náboženstvích se slaví narození, pojmenování, dosažení věku, kdy člověk může sám myslet, dosažení dospělosti, svatba, porod, nemoc a smrt. Velmi časté jsou oslavy nebo zvláštní tradice při úmrtí člověka.

Právě tradice týkající se smrti jsou nejstaršími doklady náboženské víry. Vědci zjistili, že před 120 000 lety začali neandertálci pohřbívat své mrtvé. Raní Homo sapiens ukládali do hrobů spolu s těly i nástroje a další věci, jako by je mohli použít v posmrtném životě. Z doby před 40 000 lety je mnoho předmětů v hrobech drobnými uměleckými díly. Vědci se domnívají, že tyto předměty tam byly uloženy z náboženských důvodů.

Skupiny a instituce

Instituce je jeden z názvů pro organizaci. Mnoho náboženství má organizace, které řídí způsob, jakým mají lidé vyznávající dané náboženství jednat. Organizace může zaměstnávat náboženské vůdce, vzdělávat lidi v myšlenkách daného náboženství, spravovat peníze, vlastnit budovy a stanovovat pravidla. Mnoho náboženství má dílčí skupiny, které se nazývají denominace. V islámu například existuje ahmadíja, sunnitismus, ší'itismus a súfismus.

Budovy

Většina náboženství má zvláštní budovy, kde se lidé scházejí. Často se jim říká chrámy. V judaismu se jim říká synagogy. V křesťanství se jim říká kostely. V islámu se jim říká mešity. V buddhismu existují pagody, chrámy a kláštery. V hinduismu se jim říká mandiry. Lidé se často snaží, aby jejich náboženská stavba byla co nejkrásnější. Některé náboženské stavby jsou skvělými architektonickými díly.

Umění a hudba

Lidé často vytvářejí umělecká díla, která se týkají jejich náboženství nebo se používají při náboženských oslavách či jsou umístěna v náboženských budovách. Náboženské umění má různé tvary a velikosti, od drobných šperků až po obrovské sochy a obrazy. Umělecká díla často poskytují historikům důležitá vodítka o různých starověkých náboženstvích, která nejsou dobře pochopena.

Při náboženských oslavách je často důležitá hudba. Zpěv, zpívání a hra na hudební nástroje jsou často součástí pravidelných náboženských setkání lidí. Při zvláštních příležitostech se často používá speciální hudba. Náboženskou hudbu napsalo mnoho slavných skladatelů. Slova písní starých 3 000 let se denně používají v křesťanských kostelích a židovských synagogách.

• Svoboda náboženského vyznání
• Seznam náboženství
• Filozofie náboženství
• Náboženské vyznání