Mešita

Architektura

Mnohé mešity jsou slavnými architektonickými díly. Často jsou postaveny ve stylu, který zůstává stejný po mnoho staletí. Mnoho mešit má modlitební sály, kopule a minarety. Mohou mít také nádvoří. Mešity jsou často postaveny se vzorovanými stěnami.

Mešity byly poprvé postaveny na Arabském poloostrově. Muslimové, kteří je stavěli, používali staré architektonické styly. Tyto styly také nově kombinovali. Velký vliv měly paláce postavené za vlády perské dynastie Parthů a Sásánovců. Dobrým příkladem je palác Sarvestan ze sásánovské éry. Má klenutý vchod a centrální kopuli. Tyto prvky existovaly v Persii již před islámem.

Po arabské invazi do Persie byl nový styl se sásánovským vlivem použit pro nový islámský svět. V různých oblastech islámského světa se vyvinulo mnoho podob mešit. Mezi významné typy mešit patří rané abbásovské mešity, mešity typu T a mešity s centrální kopulí v Anatolii. Ve 20. století mnoho zemí, které zbohatly na ropě, zaplatilo výstavbu mnoha nových mešit. Vládci těchto zemí často najímali přední architekty, aby tyto mešity navrhli. Byli mezi nimi i nemuslimové.

Arabský plán

Mnoho raných mešit má čtvercový nebo obdélníkový půdorys. Mají také modlitební sál a uzavřené nádvoří. Takový plán je známý jako arabský. První mešity tohoto typu byly postaveny za dynastie Umajjovců.

Plochá střecha modlitebny byla podepřena sloupy. K podepření takové střechy bylo zapotřebí mnoha řad sloupů; tomu se říká "hypostylová architektura". Jednou z nejznámějších hypostylových mešit je Mezquita de Córdoba ve Španělsku. Podepírá ji více než 850 sloupů.

V teplém středomořském a blízkovýchodním podnebí sloužilo nádvoří pro velký počet věřících během pátečních modliteb. Hypostylové mešity mají často vnější podloubí. Ty umožňují návštěvníkům využívat stín. Arabské půdorysné mešity se stavěly především za umajjovské a abbásovské dynastie. Arabský půdorys byl velmi jednoduchý, což neumožňovalo jeho další rozvoj. To způsobilo, že tento styl mešit upadl v nemilost.

Centrální kopule

Osmané začali stavět mešity s centrální kopulí v 15. století. Tyto mešity mají velkou kopuli umístěnou nad modlitebním sálem. Mohou zde být také menší kopule, které jsou mimo střed nad modlitebním sálem nebo zbytkem mešity. Tento styl byl silně ovlivněn byzantskou náboženskou architekturou s použitím centrálních kopulí.

Iwan

Iwanské mešity jsou známé svými kopulovitými místnostmi a iwany. Iwany jsou prostory s klenutou střechou. Na jednom konci mají otvor. Jeden nebo více ivanů směřuje do centrálního nádvoří, které slouží jako modlitební sál. Tento styl je převzat z předislámské íránské architektury. Nejvíce mešit v tomto stylu se nachází v Íránu.

Mešita Jami Ul Alfar v Kolombu na Srí Lance má pozoruhodnou maurskou a koloniální architekturu s fasádou s pruhy v barvě cukrových bonbonů.


Mešita Al Azhar v egyptské Káhiře má hypostylový sál.

Části mešit

Minarety

Většina mešit má minarety. Minarety jsou vysoké věže. Obvykle se nacházejí v jednom z rohů mešity. Vrchol minaretu je nejvyšším bodem mešity a obvykle i nejvyšším bodem v okolí mešity. Nejvyšší minaret na světě se nachází v mešitě Hassana II. v Casablance v Maroku.

První mešity neměly minarety. Nejkonzervativnější islámské skupiny, jako jsou wahhábisté, se stavbě minaretů stále vyhýbají. Považují je za pouhou efektní ozdobu a za zbytečné. První minaret byl postaven v roce 665 v Basře za vlády umajjovského chalífy Muávije I. Muávija podporoval stavbu minaretů, protože měly být stejné jako zvonice na křesťanských kostelech. Z tohoto důvodu architekti mešit používali pro své minarety tvar zvonice. Minaret i zvonice slouží stejnému účelu - svolávají věřící k modlitbě.

Před pěti povinnými denními modlitbami svolává věřící k modlitbě z minaretu muezzin. V mnoha zemích, jako je Singapur, kde muslimové netvoří většinu, je v mešitách zakázáno hlasitě přehrávat výzvy k modlitbě. Hlavním problémem je používání elektronického zesílení volání, které je nyní v mešitách hojně využíváno.

Kopule

Kopule byly často umístěny přímo nad hlavní modlitební síní. Představují vesmír, který stvořil Alláh. Zpočátku byly tyto kopule malé. Zabíraly jen malou část střechy v blízkosti mihrábu. Později zabíraly celou střechu nad modlitebnou. Kopule mají obvykle tvar polokoule. Mughalové v Indii zpopularizovali cibulovité kopule v jižní Asii a Persii. Některé mešity mají kromě hlavní velké kopule i několik kopulí. Ostatní kopule jsou často menší.

Kopule pomáhají imámovi být slyšet, protože zvukové vlny se odrážejí od kopule a pak z ní vycházejí, čímž se hlas stává hlasitějším.

Modlitební sál

Všechny mešity mají modlitebnu, která se také nazývá musalla. Obvykle v ní není žádný nábytek kromě modlitebních rohoží nebo koberců. Ty jsou nezbytné, protože islámská modlitba se obvykle koná vkleče.

Některé mešity mají na stěnách arabské kaligrafie a verše z Koránu, které věřícím pomáhají soustředit se na krásu islámu a jeho nejsvětější knihy, Koránu, a také slouží jako dekorace.

Stěna qibla je obvykle na druhé straně vchodu do modlitebny. Tato stěna je speciálně zdobená. Ve správně umístěné mešitě je umístěna kolmo k linii vedoucí k Mekce. Lidé se modlí v řadách rovnoběžně se stěnou qibla. Postaví se tak, aby byli obráceni k Mekce. Ve stěně qibla, obvykle uprostřed, je mihráb, výklenek nebo prohlubeň ukazující směr k Mekce. Mihráb slouží jako místo, kde imám vede pět denních modliteb.

Mytí (wudhu)

Všichni lidé se musí před modlitbou umýt. Mešity mají často u vchodu nebo na nádvoří kašny nebo jiná zařízení na mytí, aby lidé mohli před modlitbou provést rituál mytí. Ve velmi malých mešitách mohou věřící k rituálnímu mytí neboli wu'du používat toalety. V tradičních mešitách se často nachází budova speciálně určená k mytí. Ta se často nachází uprostřed nádvoří. V modlitebních sálech se nesmí nosit boty, a to z podobného důvodu.

Moderní funkce

Moderní mešity by se měly líbit komunitě, které slouží. Z tohoto důvodu mohou být v mešitě k dispozici i další zařízení, jako jsou zdravotní poradny, knihovny a sportovní haly.

Vnitřek mešit

Na stěnách mohou být ozdobné obklady, omítky nebo barevné mozaiky. Nejsou zde žádné obrazy ani sochy.

Velká mešita v syrském Aleppu. Věžovitá stavba je minaret.


Kopule mešity Khatem Al Anbiyaa v Bejrútu, Libanon


Jednoduchá mešita v australském vnitrozemí se liší od velkolepých projektů starších islámských komunit. Hřbitov Bourke, Nový Jižní Wales.

Náboženské funkce

Modlitby

Dospělí muslimové se musí modlit pětkrát denně. Ve většině mešit jsou pro každou z těchto dob stanoveny formální modlitby. Pokud je vykonání modlitby obtížné, například pro nemocné lidi, jsou stanoveny výjimky.

V mešitách se také koná speciální modlitební obřad zvaný džumua. Ta se koná jednou týdně. Je to forma šabatu a nahrazuje páteční modlitby v mešitě. Denní modlitby lze konat kdekoli. Od muslimů se však očekává, že páteční modlitbu vykonají v mešitě.

Když zemře muslim, obvykle se koná pohřební modlitba. Koná se venku na nádvoří nebo náměstí v blízkosti mešity. Modliteb se účastní všichni přítomní věřící včetně imáma. Během zatmění se v mešitách konají speciální modlitby nazývané modlitby při zatmění.

V islámském kalendáři jsou dva velké svátky (íd). Během těchto dnů se ráno v mešitách konají zvláštní modlitby. Větší mešity je obvykle pořádají pro své komunity i pro lidi z menších místních mešit. V mešitách, zejména v zemích, kde muslimové tvoří většinu, se modlitby Íd pořádají také venku na nádvořích nebo náměstích.

Události v Rodmanu

Během ramadánu, nejposvátnějšího měsíce islámu, se koná mnoho akcí. Během ramadánu se muslimové musí přes den postit. V mešitách se po západu slunce pořádají večeře iftar. Ty se konají po čtvrté povinné modlitbě dne. Část jídla dávají členové komunity, čímž vznikají noční večeře z hrnců. Příspěvek komunity na tyto večeře je povinný. Z tohoto důvodu nemusí být mešity s menšími komunitami schopny pořádat večeře iftár denně.

V některých mešitách se také ráno před svítáním koná jídlo. Mešity často zvou na tato jídla chudší členy komunity. Islám považuje dávání milodarů během ramadánu za dobrý skutek.

Větší mešity někdy nabízejí zvláštní nepovinné modlitby. Ty se konají po poslední povinné modlitbě dne. Během každé noční modlitby přednese jeden člen komunity, který se naučil celý Korán nazpaměť, určitou část knihy. To může trvat až dvě hodiny. Někdy se při tom střídá několik takových lidí (nemusí být nutně z místní komunity). Během posledních deseti dnů ramadánu se ve větších mešitách konají celonoční programy k oslavě svátku Laylat al-Qadr. Je to noc, kdy muslimové věří, že islámský prorok Mohamed poprvé obdržel zjevení Koránu. V tuto noc, mezi západem a východem slunce, mešity zaměstnávají řečníky, kteří věřící učí o islámu. Mešity nebo komunita obvykle poskytují jídlo v určitých časech po celou noc.

Muslimové provádějící salát v Umajjovské mešitě


Mešita v Afghánistánu


Mešitu Al-'Abbás v irácké Karbale každoročně navštíví miliony šíitských poutníků.

Politické funkce

Na konci dvacátého století se stále více mešit využívalo k politickým účelům. Moderní mešity v západním světě chtějí vychovávat dobré občany. Podrobnosti se v jednotlivých mešitách a zemích značně liší.

Advokacie

Země s malým počtem muslimů využívají mešity jako způsob podpory občanské participace. Dělají to častěji než země velkého Blízkého východu s muslimskou většinou. V amerických mešitách se konají kampaně na registraci voličů a občanskou účast. Ve Spojených státech jsou muslimové často přistěhovalci nebo děti přistěhovalců. Mešity chtějí tyto lidi zaujmout pro politiku. Chtějí je také informovat o otázkách, které se týkají muslimské komunity. Lidé, kteří pravidelně navštěvují bohoslužby v mešitě, se častěji účastní protestů, podepisují petice a zapojují se do politických záležitostí.

Souvislost mezi politickými názory a návštěvností mešit je stále patrná i v jiných částech světa. Po bombovém útoku na mešitual-Askari v únoru 2006 využívali imámové a další islámští představitelé mešity a páteční modlitby k výzvám ke klidu a míru během rozsáhlých násilností.

Od konce dvacátého století až do počátku století jednadvacátého se malý počet mešit stal také základnou extremistických imámů, kteří podporují terorismus a extrémní islámské ideály. Jednou z takto využívaných mešit je mešita Finsbury Park v Londýně.

Sociální konflikt

Stejně jako jiná modlitební místa mohou být i mešity středem sociálních konfliktů.

Mešita Babrí byla centrem tohoto konfliktu až do počátku 90. let, kdy byla zbořena. Než se podařilo najít řešení, mešitu zničilo asi 200 000 hinduistů. Stalo se tak 6. prosince 1992. Mešitu nechal postavit Babur na znamení místa, kde se narodil Ráma. Předpokládalo se, že stojí na místě dřívějšího hinduistického chrámu. Konflikt o mešitu přímo souvisel s nepokoji v Bombaji (dnešní Bombaj) a také s bombovými útoky v roce 1993, při nichž zahynulo 257 lidí.

V únoru 2006 byla při bombovém útoku vážně poškozena irácká mešita al-Askari. To zvýšilo stávající napětí. Konflikt mezi dvěma muslimskými skupinami v Iráku již vedl k dalším bombovým útokům. Bombové útoky na mešity se však neomezují pouze na Irák. V červnu 2005 zabil sebevražedný atentátník v afghánské mešitě nejméně 19 lidí. V dubnu 2006 došlo ke dvěma výbuchům v indické mešitě Jama Masjid.

Po útocích z 11. září se terčem útoků stalo několik amerických mešit. Ty se pohybovaly od prostého vandalismu až po žhářství.

Židovská obranná liga byla podezřelá z přípravy bombového útoku na mešitu krále Fahda v kalifornském Culver City. K podobným útokům došlo ve Velké Británii po bombových útocích v Londýně 7. července 2005. Mimo západní svět se v červnu 2001 stala terčem útoků mešita Hassana Beka. Útoků se zúčastnily stovky Izraelců, kteří byli naštvaní na Araby za předchozí útok.

Vliv Saúdské Arábie

Saúdská účast na stavbě mešit po celém světě sahá pouze do 60. let 20. století. V 80. letech 20. století začala saúdskoarabská vláda platit výstavbu mešit v zemích po celém světě. Odhaduje se, že saúdskoarabská vláda vynaložila na mešity a islámské školy v cizích zemích 45 miliard dolarů. Saúdské noviny Ain al-Yaqeen v roce 2002 uvedly, že saúdské peníze možná pomohly postavit až 1 500 mešit a 2 000 dalších islámských center. Saúdští občané také věnovali mnoho peněz na mešity v islámském světě, zejména v zemích, kde jsou podle nich muslimové chudí a utlačovaní. Po pádu Sovětského svazu v roce 1992 dostaly mešity v Afghánistánu peníze od saúdských občanů. Mešita krále Fahda v kalifornském Culver City a Islámské kulturní centrum Itálie v Římě jsou dvě největší investice Saúdské Arábie do zahraničních mešit, neboť bývalý saúdský král Fahd bin Abdul Azíz as-Saud věnoval na tyto dvě mešity 8 milionů dolarů a 50 milionů dolarů.

Mešita v Cuiabá, Brazílie

Pravidla a chování v mešitách

V mešitě by se lidé měli soustředit na uctívání Alláha. Z tohoto důvodu existuje řada pravidel o správném chování v mešitě. Některá z těchto pravidel jsou stejná po celém světě, například v modlitebně by se neměly nosit boty. Jiná pravidla se v jednotlivých mešitách liší.

Vedoucí modlitby

Obecně se považuje za dobré, aby modlitby vedl někdo, kdo je vede, i když to není nezbytně nutné. Osoba, která obvykle vede modlitby, se nazývá imám. Musí to být svobodný a čestný člověk. Měl by být také autoritou, pokud jde o odpovědi na otázky týkající se náboženství. V mešitách, které byly postaveny nebo které jsou udržovány vládou, imáma vybírá vládce. V soukromých mešitách vybírá imáma komunita, a to většinovým hlasováním.

Modlitby za muže mohou vést pouze muži. Ženy mohou vést modlitby za shromáždění, kde jsou pouze ženy.

Navštěvování mešity

Kromě mytí platí i další pravidla pro ty, kdo vstupují do mešity, i když se tam nechtějí modlit. V modlitebním sále je zakázáno nosit obuv pokrytou kobercem. V některých mešitách není dovoleno nosit obuv ani v jiných částech, i když nemusí být určeny k modlitbě.

Islám vyžaduje, aby jeho věřící nosili skromné oblečení. Proto musí muži i ženy při návštěvě mešity toto pravidlo dodržovat (i když mešity nemusí vždy tato pravidla dodržovat). Muži mají do mešity přicházet ve volném a čistém oblečení, které neukazuje tvar těla. Stejně tak ženy, které přicházejí do mešity, mají nosit volné oblečení, košile, kalhoty, které zakrývají zápěstí a kotníky, a zakrýt si hlavu, například hidžábem. Mnoho muslimů bez ohledu na svůj etnický původ nosí při zvláštních příležitostech a modlitbách v mešitách blízkovýchodní oblečení spojené s arabským islámem.

Mešity jsou místa uctívání. Proto by se lidé uvnitř mešity měli chovat uctivě k modlícím se osobám. V prostorách, kde se lidé modlí, je zakázáno hlasitě mluvit nebo diskutovat o tématech, která by mohla být neuctivá. Za neslušné se také považuje chodit před modlícími se muslimy nebo je jinak rušit.

Muži a ženy se modlí v různých částech

Islámské právo vyžaduje, aby muži a ženy byli v modlitebně odděleni. V ideálním případě by se ženy měly modlit za muži. Druhý chalífa Umar svého času bránil ženám navštěvovat mešity, zejména v noci, protože se obával, že by je muži mohli škádlit, a proto je nutil, aby se modlily doma. Někdy byla zvláštní část mešity pro ženy oddělena zábradlím; například guvernér Mekky v roce 870 nechal mezi sloupy přivázat provazy, aby vytvořil oddělené místo pro ženy.

V mnoha mešitách jsou dnes ženy umístěny za zábranou, přepážkou nebo v jiné místnosti. Mešity v jižní a jihovýchodní Asii umisťují muže a ženy do oddělených místností, protože rozdělení bylo do mešit zabudováno již před staletími. V téměř dvou třetinách amerických mešit se ženy modlí za přepážkami nebo v oddělených prostorách, nikoliv v hlavní modlitební síni; některé mešity ženy vůbec nepřipouštějí. Velká mešita v Mekce je sice oddělená, ale existují v ní sekce pouze pro ženy a děti.

Nemuslimové v mešitách

Někteří znalci islámského práva se domnívají, že nemuslimové mohou do mešity vstoupit, pokud v ní nespí nebo nejedí. Stoupenci školy islámského práva Maliki s tímto názorem nesouhlasí. Ti tvrdí, že nemuslimové nesmějí do mešit vůbec.

Různé země mají na tuto otázku různé názory. Téměř všechny mešity na Arabském poloostrově a v Maroku nepovolují vstup nemuslimům. Mešita Hassana II. v Casablance je jednou ze dvou mešit v Maroku, které jsou v současné době otevřeny nemuslimům.

V současné Saúdské Arábii je Velká mešita a celá Mekka přístupná pouze muslimům. Stejně tak je těm, kteří nevyznávají islám, nepřístupná i Masjid al-Nabawi a město Medina, které ji obklopuje. U mešit v ostatních oblastech se nejčastěji vychází z toho, že nemuslimové mohou do mešit vstoupit pouze tehdy, pokud jim k tomu muslimové udělí povolení a pokud k tomu mají řádný důvod.

V moderním Turecku mohou nemuslimští turisté vstoupit do každé mešity, ale musí dodržovat pravidla slušného chování. Návštěva mešity je povolena pouze mezi modlitbami, návštěvníci musí mít dlouhé kalhoty a zout si boty, ženy si musí zakrýt hlavu, nesmí se fotografovat a nesmí se mluvit nahlas. Nejsou povoleny žádné odkazy na jiná náboženství (žádné křížky na náhrdelnících, žádná gesta s křížem atd.).

Na Západě i v islámském světě však existuje mnoho dalších míst, kde jsou nemuslimové do mešit vítáni. Například většina mešit ve Spojených státech uvádí, že každý měsíc přijímá nemuslimské návštěvníky. Mnoho mešit po celých Spojených státech vítá nemuslimy na znamení otevřenosti vůči zbytku komunity a na podporu konverze k islámu.

Psi

Psi mají obvykle vstup do mešit zakázán, ale 24. září 2008 vydala Muslimská právní rada Spojeného království zvláštní rozhodnutí, tzv. fatvu, která slepému muslimovi povolila vzít si do mešity svého vodicího psa.

Baitul Mukarram (Dháka), bangladéšská národní mešita Stavba připomíná Kaabu v Mekce.


Interiér Mezquity, bývalé hypostylové mešity se sloupy uspořádanými do mřížky, ve španělské Córdobě.


Muslimové modlící se v mužské části mešity ve Šrínagaru, Džammú a Kašmír, Indie

Mešity jako ubytovny

Menší mešity běžně slouží jako ubytovny pro muslimy na pouti do Mekky. Někdy jsou mešity využívány pro uprchlíky nebo jako dočasné domovy pro lidi bez domova. Povinnosti vůči sousedům jsou v islámu velmi přísné a specifické. V Koránu Mohamed(pbuh) řekl, že člověku, který pomáhá druhým v nouzi a který pomáhá utlačovaným, tomu Bůh pomůže v Den utrpení (agónie). Existují i další příkazy, například pomáhat chudým a být milý k lidem. Důležitou součástí muslimské víry nebo jen součástí mešity je péče o lidi, kteří potřebují pomoc. Mešita je společenská i náboženská skupina.

Medresa je něco jiného než mešita. Medresa se zaměřuje na výuku islámu, obvykle pro děti a mládež.

Mešity ve Španělsku

V době, kdy bylo Španělsko pod muslimskou nadvládou, patřily k nejkrásnějším stavbám mešity. Po roce 1491 bylo Španělsko pod křesťanskou kontrolou. Křesťané však mešity nezbourali. Jednoduše do nich umístili kříž, aby se z nich staly kostely. Tyto mešity ovlivnily renesanční architekturu (způsob stavění) v Evropě.

Mezquita de Córdoba byla mešita. Dnes je to katedrála v Córdobě.