Pákistán

Pákistán je země v jižní Asii. Sousedí s Indií, Íránem, Afghánistánem a Čínou. Oficiálně se nazývá Pákistánská islámská republika. Na jihu má dlouhé pobřeží podél Arabského moře. Pákistán má pátý největší počet obyvatel (207,77 milionu) na světě. Pákistán má celkovou rozlohu 880 940 km2 (340 130 km²) (včetně Pákistánem kontrolovaných území Azad Kašmír a Gilgit Baltistán). Pákistán je tak 34. největší zemí světa. Pákistán má sedmou největší armádu na světě. Hlavním městem Pákistánu je Islámábád. Před rokem 1960 to bylo Karáčí, které je nyní největším městem země.

Jméno Pākistān znamená v perštině a urdštině Země čistých.

Název Pákistánu

Název Pákistán (anglická výslovnost: /ˈpækɪstæn/ (poslouchat) nebo /pɑːkiˈstɑːn/ (poslouchat); urdsky: پاکستان [paːkɪˈst̪aːn]) znamená v urdštině i perštině Země (duchovně) čistých. Mnoho států a oblastí jižní a střední Asie končí na prvek -stan, například Afghánistán, Pákistán, Balúčistán, Kurdistán a Turkistán. Toto -stan je utvořeno z íránského kořene *STA "stát, pobývat" a znamená "místo (kde člověk pobývá), domov, země". Íránské národy byly po více než tisíc let hlavními obyvateli různých pozemních oblastí starověkých perských říší, které nyní patří státům. Jména jsou složeninami na -stan a názvu národů, které tam žijí. S Pákistánem je to trochu jinak; jeho název vymyslel 28. ledna 1933 jako Pakstán Choudhary Rahmat Ali, aktivista pákistánského hnutí, který jej zveřejnil ve svých novinách Now or Never. pomocí přípony -istán z Balúčistánu, před kterou se objevila první písmena Paňdžábu, Afghánistánu, Kašmíru a Sindhu. Název je vlastně zkratkou, která označuje "třicet milionů muslimských bratří, kteří žili v Pákistánu - čímž myslíme pět severních jednotek Indie, tj: Paňdžáb, (afghánská provincie), Kašmír, Sind a Balúčistán". Písmeno i bylo začleněno pro usnadnění výslovnosti a tvoří jazykově správný a výstižný název. Zajímavé je, že slovo tvarově, etymologicky i významově téměř shodné s íránskou příponou -stan se vyskytuje v polštině, která má slovo stan ve významu "stát" (ve smyslu státního zřízení i stavu). Najdeme ho například v polském názvu pro "Spojené státy americké" Stany Zjednoczone Ameryki (doslova "Spojené státy americké").

Vláda a politika

Pákistán má federální parlamentní systém. Hlavou státu je nepřímo volený ceremoniální prezident. Volební kolegium země (složené ze Senátu, Národního shromáždění a čtyř provinčních shromáždění) vybírá na pětileté období vedení, které zastupuje pákistánský prezident. Prezident je rovněž vrchním velitelem společných ozbrojených sil. V čele vlády stojí předseda vlády, který je rovněž volen nepřímo.

Jmenování prezidenta a jeho funkční období jsou ústavně nezávislé na funkčním období předsedy vlády. Předsedou vlády je obvykle předseda největší strany v Národním shromáždění nebo koalice v Národním shromáždění.

V čele vlády stojí premiér. Pákistánský zákonodárný sbor se skládá ze 100členného Senátu (horní komora) a 342členného Národního shromáždění (dolní komora). Předseda pákistánského Nejvyššího soudu je hlavním soudcem, který dohlíží na soudní systém na všech stupních řízení.

Dne 17. srpna 2018 byl bývalý boxer Imran Chán zvolen novým premiérem Naya Pakistan. Protože v roce 2018 Imran Chán (předseda PTI) vyhrál všeobecné volby v Pákistánu v roce 2018 se 116 křesly, a stal se tak současným 22. předsedou vlády Pákistánu ve volbách do Národního shromáždění Pákistánu na post předsedy vlády, když získal 176 hlasů proti Šehbazovi Šarífovi (předseda PMLN), který získal 96 hlasů. V čele Pákistánu stojí rovněž "prezident", předseda vlády působí jako vůdce Pákistánu.

Politika

Pákistán je oficiálně federativní republikou, ale během dlouhého období své historie se změnil na demokratický stát a vojenskou diktaturu. Mezi vojenské diktátory patří Ayub Khan v 60. letech 20. století, generál Zia-ul-Haq v 80. letech 20. století.

Dvěma největšími pákistánskými politickými stranami jsou Pákistánská lidová strana a vládní strana Pákistánská muslimská liga (N). V posledních letech získala na popularitě také strana Pákistánský Tehrík-e-Insaf.

27. prosince 2007 byla zavražděna vůdkyně Pákistánské lidové strany Bénazír Bhuttová. Důvod zatím nebyl zjištěn.

Správní rozdělení

Pákistán se skládá ze čtyř provincií, dvou teritorií a dvou zvláštních oblastí. Obě zvláštní oblasti se nacházejí v Kašmíru. Provincie a teritoria jsou rozděleny do 26 divizí, z nichž je nyní přímo vyčleněno 147 okresů. Každý okres se dělí na několik tešilů a každý tešil se dělí na několik svazových rad. V Pákistánu je přibližně 596 tehsilů a více než 6 000 svazových rad.

Provincie:

  1. Flag of BalochistanBalúčistán
  2. Flag of Khyber PakhtunkhwaChajbar Pachtunchvá (dříve NWFP)
  3. Flag of PunjabPaňdžáb
  4. flag of SindhSindh

Ze čtyř provincií má nejvíce obyvatel Paňdžáb, ale rozlohou je největší provincií Balúčistán. (Balúčistán a Chajbar Paštúnchvá mají také provinciálně spravované kmenové oblasti (PATA), které se stanou regulérními okresy).

Území:

  1. flag of Islamabad Capital TerritoryÚzemí hlavního města Islámábádu
  2. Flag of the Federally Administered Tribal AreasFederálně spravované kmenové oblasti

Správní oblasti (Kašmír spravovaný Pákistánem)

  1. flag of Azad KashmirAzad Kašmír
  2. Flag of Gilgit BaltistanGilgit Baltistan

Indie, Pákistán a Čína kontrolují části Kašmíru samostatně. Indické a pákistánské části jsou rozděleny kontrolní linií. Pákistánsko-čínská hranice je mezinárodně uznávaná. Obchod mezi oběma zeměmi je běžný.

Národní symboly

Státní symboly Pákistánu (oficiální)

Národní zvířata

Markhor

Národní pták

Chukar

Národní strom

Cedrus deodara

Národní květina

Jasminum officinale

Národní kulturní dědictví státní zvíře

Snow Leopard

Národní ptačí dědictví

Shaheen Falcon

Národní vodní mořští savci

Delfín říční Indus

Národní plazi

Krokodýl indický

Národní ryby

Tor putitora

Národní obojživelník

Bufo stomaticus

Národní motýl

Indický purpurový císař

Národní ovoce

Mango

Národní základní plodina

Cukrová třtina

Národní nápoje

Šťáva z cukrové třtiny

Národní zelenina

Okra

Národní kuchyně

Pákistánské biryani (hovězí)

Národní sport

Pozemní hokej

Národní oblečení

Salwar kameez

Národní mešita

Faisalova mešita

Národní mauzoleum

Mazar-e-Quaid

Národní řeka

Řeka Indus

Národní pohoří

K2

Ekonomika

Pákistán má částečně industrializované hospodářství. Póly růstu pákistánského hospodářství se nacházejí podél řeky Indus. Diverzifikované ekonomiky městských center Karáčí a Paňdžábu koexistují s méně rozvinutými oblastmi v ostatních částech země. Přestože byl Pákistán v roce 1947 velmi chudou zemí, tempo hospodářského růstu bylo v následujících čtyřech desetiletích lepší než celosvětový průměr, ale neuvážená politika vedla na konci 90. let ke zpomalení.

Rozsáhlé ekonomické reformy v poslední době vedly k posílení hospodářského výhledu a zrychlení růstu, zejména v odvětvích zpracovatelského průmyslu a finančních služeb. Od devadesátých let došlo k výraznému zlepšení pozice na devizovém trhu a k rychlému růstu devizových rezerv.

Odhad zahraničního dluhu v roce 2005 se blížil 40 miliardám USD. Kč, který se však snížil díky pomoci Mezinárodního měnového fondu a významnému odpuštění dluhu ze strany Spojených států. Hrubý domácí produkt Pákistánu měřený paritou kupní síly se odhaduje na 475 miliard USD, zatímco příjem na obyvatele činí 2 942 USD. Míra chudoby v Pákistánu se odhaduje na 23 až 28 %.

Věže ISE v IslámábáduZoom
Věže ISE v Islámábádu

Historie

Pákistán se v roce 1947 stal nezávislým na Spojeném království, které bylo známé jako britský Rádž. První organizovaní lidé ve starověkém Pákistánu žili před 9000 lety. Tito lidé tvořili civilizaci údolí Indu, která je jednou z nejstarších civilizací na Zemi. Poté přišlo védské období. Ta zahrnovala i části severozápadní Indické republiky. Do roku 1971 patřila k Pákistánu také oblast v severovýchodní Indii. Ta se nyní nazývá Bangladéš. O tuto oblast přišel po válce s indickou armádou a společnou bojovou skupinou indicko-bangladéšské aliance Mitro Bahini ze Západního Bengálska. V poslední době se Pákistán ocitl v centru světové politiky. Nejdříve kvůli jeho podpoře partyzánů v Afghánistánu po sovětské invazi v roce 1979 a později v 90. letech 20. století kvůli spolupráci s režimem Tálibánu v Afghánistánu a jeho podpoře. Od roku 2000 však Pákistán podporuje Západ v jeho válce proti fundamentalistickému terorismu, včetně odstranění režimu Talibanu v Afghánistánu.

Pákistán je členem Společenství národů. Po válce ve Východním Pákistánu však byla země vyloučena (v letech 1972-1989). Členem byl také v letech 1999-2007, v roce 2007 byl na čas vyloučen, ale v roce 2008 se opět stal členem.

"Kněz král" civilizace údolí InduZoom
"Kněz král" civilizace údolí Indu

Geografie a podnebí

V oblasti dochází k mnoha zemětřesením. Zemětřesení z roku 2005 s centrem v Kašmíru je dosud nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením. Dne 8. října 2005 bylo zabito nebo zraněno více než 100 000 lidí.

Pákistán má rozlohu 880 940 km2 (340 130 mil čtverečních), což je zhruba tolik, jako je rozloha Francie a Spojeného království dohromady. Jeho východní oblasti se nacházejí na Indické desce a západní a severní oblasti na Íránské plošině a Euroasijské desce. Kromě pobřeží Arabského moře o délce 1 046 km (650 mil) má Pákistán pozemní hranice o celkové délce 6 774 km (4 209 mil) - 2 430 km (1 510 mil) s Afghánistánem na severozápadě, 523 km (325 mil) s Čínou na severovýchodě, 2 912 km (1 809 mil) s Indií na jihu a východě a 909 km (565 mil) s Íránem na jihozápadě.

V severní a západní části Pákistánu se rozkládá pohoří Karákóram a Pamír, které patří k nejvyšším vrcholům světa, včetně K2 (8 611 m) a Nanga Parbat (8 126 m). Na západě se rozkládá náhorní plošina Balúčistán a na východě poušť Thár a rozlehlé aluviální roviny Paňdžáb a Sindh. Zemí protéká 1 609 km dlouhá řeka Indus a její přítoky od sporného území okupovaného Kašmíru až k Arabskému moři.

Pákistán má čtyři roční období: chladnou a suchou zimu od prosince do února, horké a suché jaro od března do května, letní období dešťů neboli jihozápadní monzun od června do září a období ustupujícího monzunu v říjnu a listopadu. Začátek a délka těchto ročních období se poněkud liší v závislosti na lokalitě. Srážky se mohou z roku na rok radikálně měnit a neobvyklé nejsou ani po sobě jdoucí záplavy a sucha.

Toto je mapa Pákistánu a Kašmíru, jak je vidět z vesmíru.Zoom
Toto je mapa Pákistánu a Kašmíru, jak je vidět z vesmíru.

K2 s výškou 8 611 m je druhým nejvyšším vrcholem světa.Zoom
K2 s výškou 8 611 m je druhým nejvyšším vrcholem světa.

Mangový sad v Multánu, PaňdžábZoom
Mangový sad v Multánu, Paňdžáb

Lidé

Jazyky

Urdština nahrazuje angličtinu jako státní jazyk země. Angličtina se stále používá mezi pákistánskou elitou a na většině ministerstev. Mnoho lidí hovoří také sáríjsky, paňdžábsky, hindsky, paštunsky, sindhsky, balúčsky, brahujsky a chowarsky.

Šina je také jedním z regionálních jazyků Pákistánu. Mluví se jím v Gilgitu-Baltistánu.

Náboženství

Většina (97 %) obyvatel jsou muslimové.[] Většina pákistánských muslimů jsou sunnité (>75 %) a někteří šíité (20 %). Existuje však několik menšinových skupin. V Pákistánu žije také několik menšinových skupin křesťanů, hinduistů, sikhů, zoroastriánů a animistů v severních částech země.

Náboženství v Pákistánu

Náboženství

Procenta

Islám

97%

Hinduismus

1.5%

Křesťanství

1.5%

Po odtržení od Britské Indie měl hinduismus v nově vzniklém státě Pákistán mnohem menší význam, ale hrál důležitou roli v jeho kultuře a politice i v historii jeho regionů. Ve skutečnosti má Pákistán po Srí Lance pátou největší populaci hinduistů.

Slovo hinduismus pochází z pákistánské řeky Sindhu (Indus). Sindhu je jednou ze svatých řek hinduismu. Země, která je dnes silně muslimským Pákistánem, tak v mnoha ohledech sehrála důležitou roli při vzniku hinduismu. V Pákistánu žijí přibližně 3 miliony hinduistů.

Chudoba

Chudoba v Pákistánu je stále větším problémem. Přestože se v Pákistánu rozrostla střední třída, téměř čtvrtina obyvatelstva byla v říjnu 2006 klasifikována jako chudá.

Proslulá svatyně "Data Durbar" súfijského světce Hazráta Alího al-Hadžvery v Láhauru je známá pro ctitele z celého světa.Zoom
Proslulá svatyně "Data Durbar" súfijského světce Hazráta Alího al-Hadžvery v Láhauru je známá pro ctitele z celého světa.

Sport

Pákistánským národním sportem je pozemní hokej, i když nejoblíbenější hrou v zemi je kriket. Národní kriketový tým jednou vyhrál Světový pohár v kriketu (v roce 1992), jednou se umístil na druhém místě (v roce 1999) a dvakrát byl spolupořadatelem těchto her (v letech 1987 a 1996). Pákistán se v roce 2007 umístil na druhém místě v prvním ročníku ICC World Twenty20, který se konal v Jihoafrické republice, a v roce 2009 se stal vítězem ICC World Twenty20, který se konal v Anglii. Tým také vyhrál dva Asijské poháry v letech 2000 a 2012. V poslední době však pákistánský kriket silně utrpěl kvůli týmům, které odmítly cestovat do Pákistánu poté, co v březnu 2009 militanti zaútočili na cestující tým Srí Lanky, po čemž se mezinárodní kriket nehrál až do května 2015, kdy s cestou souhlasil tým Zimbabwe.

Kromě sportů, jako je pozemní hokej, kriket, squash, fotbal a další, se Pákistánci věnují také různým druhům jezdectví a mnoho z nich hraje jezdecké sporty, jako je pólo a tradiční kuželky. Mezi další tradiční venkovské sporty patří dva druhy zápasu, kabbadi a bojové umění zvané gatka.

Související stránky

  • Náboženství Pákistánu
  • Seznam řek Pákistánu
  • Pákistánské politické rodiny
  • Doprava v Pákistánu

Otázky a odpovědi

Otázka: Jaký je oficiální název Pákistánu?


Odpověď: Oficiální název Pákistánu je Islámská republika Pákistán.

Otázka: Kolik lidí žije v Pákistánu?


Odpověď: V roce 2020 žilo v Pákistánu 207,77 milionu lidí.

Otázka: Jaká je celková rozloha Pákistánu?


Odpověď: Celková rozloha Pákistánu je 880 940 km2 (340 130 km²), včetně Pákistánem kontrolovaných území Azad Kašmír a Gilgit Baltistán.

Otázka: Kde se v Pákistánu nachází hlavní město?


Odpověď: Hlavním městem Pákistánu je Islámábád. Před rokem 1960 to bylo Karáčí, které je nyní největším městem země.

Otázka: Co znamená Pākistān v perštině a urdštině?


Odpověď: Pākistān v perštině a urdštině znamená Země čistých.

Otázka: Které země hraničí s Pákistánem?


Odpověď: Mezi země, které hraničí s Pákistánem, patří Indie, Írán, Afghánistán a Čína.

Otázka: Jakou hodnost má pákistánská armáda ve světě?


Odpověď: Pákistán má sedmou největší armádu na světě.

AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3