Prezident Pákistánu: funkce, volba a role v parlamentní soustavě
Prezident Pákistánu: jak probíhá volba, jaké má pravomoci a jakou roli zaujímá v parlamentní soustavě — historie, změny moci a vztah k armádě.
Pákistánský prezident (urdsky: صدر, Sadr-e-Mumlikat) je hlavou pákistánského státu. Pákistán má parlamentní formu vlády. Podle ústavy je prezident volen sborem volitelů na pětileté funkční období. Volební kolegium se skládá ze Senátu, Národního shromáždění a provinčních shromáždění.
Funkce a pravomoci
Postavení prezidenta v Pákistánu je většinou formální a ceremoniální. Konkrétní ústavní pravomoci zahrnují:
- formální udílení souhlasu s přijatými zákony (podepisování zákonů a jejich promulgace);
- udělování milostí, amnestií a komutací trestů;
- jménování některých vysokých ústavních činitelů a diplomatů podle ústavních postupů (obvykle na návrh vlády nebo podle zvláštních komisí);
- reprezentace státu navenek – přijímání pověřovacích listin zahraničních velvyslanců a vyhlašování státních ceremonií;
- může na základě ústavních ustanovení vyhlašovat výjimečný stav, obvykle na návrh vlády;
- formální postavení vrchního velitele ozbrojených sil (v praxi bývá velení a politické řízení obrany v rukou civilní vlády a armádního vedení).
Volba prezidenta
Prezident je volen Volebním kolegiem složeným z obou komor federálního parlamentu a ze všech provinčních shromáždění. Hlasování se koná obvykle tajným hlasováním a členství v kolegiu vyžaduje ústavní způsobilost kandidátů. Hlasy členů provinčních shromáždění se váží tak, aby se zohlednily rozdílné velikosti provincií a zajistila rovnováha v zastoupení. Funkční období prezidenta je pět let a ústava připouští opětovné zvolení.
Role v parlamentní soustavě
V praxi má Pákistán parlamentní systém, kde výkonná moc spočívá primárně na předsedovi vlády (premiérovi) a kabinetu, kteří nesou politickou odpovědnost před Národním shromážděním. Prezident má převážně reprezentativní roli a vykonává své pravomoci obvykle na doporučení vlády. Přesto může být prezident v určitých situacích významným aktérem – například při politických krizích, rozpuštění shromáždění v dřívějších obdobích nebo při vzájemných sporech mezi institucemi.
Historické změny a vliv armády
Historie pákistánského prezidentského úřadu ukazuje významné změny pravomocí v závislosti na ústavních úpravách a politickém kontextu. V letech, kdy armáda zasáhla do politiky nebo vládl vojenský režim, prezidenti často disponovali rozšířenými pravomocemi a reálnou výkonnou mocí. Významným zlomem bylo navrácení některých pravomocí parlamentu a kabinetu v důsledku ústavních změn posilujících parlamentní systém. Důležité jsou také politické úpravy, které měnily pravomoci prezidenta při rozpuštění Národního shromáždění nebo jmenování vlády.
Odvolání, náhradní zastupování a další aspekty
Prezident může být podle ústavních postupů odvolán; tento proces vyžaduje kvalifikovanou většinu v parlamentu a postupy stanovené ústavou. V případě vakance úřad dočasně vykonává předseda Senátu (a pokud i on nemůže, předseda Národního shromáždění), dokud nebude zvolen nový prezident. Úřad prezidenta má také protokolární atributy—oficiálním sídlem je Aiwan-e-Sadr v Islámábádu a úřad je spojen s řadou ceremoniálních povinností a státních vyznamenání.
Závěr
Stručně řečeno, prezident Pákistánu je formální hlavou státu, jehož pravomoci a vliv závisí jak na ústavním rámci, tak na politickém a institucionálním kontextu. V běžném parlamentním fungování jde o ceremoniální pozici vykonávající ústavní a reprezentativní úkoly; v krizových obdobích nebo za zvláštních politických okolností však může prezident hrát významnější roli.
Historie
V roce 1947 se Pákistán stal dominií a součástí Britského společenství národů s britským monarchou jako hlavou státu, kterou zastupuje generální guvernér Pákistánu. V roce 1956 byla v Pákistánu přijata první ústava a Pákistán se stal republikou a královnu a generálního guvernéra nahradil prezident.
Prvním pákistánským prezidentem byl Iskander Mirza, který byl zároveň posledním generálním guvernérem. V roce 1958 zrušil ústavu a vyhlásil stanné právo. O několik týdnů později byl svržen generálem Ayubem Khanem, který se poté prohlásil prezidentem. Ústava byla změněna a prezident se stal vládcem Pákistánu. Ústava také stanovila, že prezident musí být volen lidem. Volby se konaly v roce 1963 a Chán v nich porazil Fatimu Džinnah, sestru zakladatele Pákistánu Muhammada Alího Džinny.
Seznam prezidentů Pákistánu
| Ne | Portrét | Název (narození-smrt) | Nástup do funkce | Levá kancelář | Volby | Politická strana | Poznámka | ||
| Pákistánské dominium 1947 až 1956 | |||||||||
| 1 | (1876-1948) | 15. srpna 1947 | 11. září 1948 (zemřel v úřadu) | - | |||||
| 2 | alt=|129x129px | Sir Khawaja Nazimuddin (1894-1964) | 14. září 1948 | 17. října 1951 | - | Pákistánská muslimská liga | |||
| 3 | alt=|150x150px | Sir Ghulam Muhammad (1895-1956 ) | 17. října 1951 | 7. srpna 1955 (propuštěn) | - | Nezávislý) | |||
| 4 | alt=|154x154px | Iskander Mirza(1899-1969) | 7. srpna 1955 | 23. března 1956 (stal se prezidentem) | - | Republikánská strana (Pákistán) | |||
| Pákistánská islámská republika . Den Pákistánu 23. března 1956 | |||||||||
| 1 | alt=Černobílý portrét Iskandera Mirzy|154x154px | Iskander Mirza(1899-1969) | 23. března 1956 | 27. října 1958 | PГЎkistГЎnskГЅ stГЎtnГ pЕ™evrat v roce 1958 | Republikánská strana | |||
| 2 | alt=Černobílý portrét Ájúba Chána|137x137px | Ájúb Chán (1907-1974) | 27. října 1958 | 8. června 1962 | PГЎkistГЎnskГЅ stГЎtnГ pЕ™evrat v roce 1958 | - | |||
| align="center" style="background-color: Template:Muslimská liga/meta/color" | | 8. června 1962 | 31. března 1969 | 2. ledna 1965 | Pákistánská muslimská liga (C) | |||||
| 3 | Fazlul Qadir Chaudhry ( 1919-1973) | 29. listopadu 1963 | 12. června 1965 | - | - | ||||
| 4 | align="center" style="background-color: Template:Muslimská liga/meta/color" | | alt=Černobílý portrét Ájúba Chána|137x137px | Ájúb Chán(1907-1974) | 12. června 1965 | 31. března 1969 | 2. ledna 1965 | Pákistánská muslimská liga (C) | ||
| 5 | alt=Portrét Yahya Khan|112x112px | Yahya Khan(1917-1980) | 31. března 1969 | 20. prosince 1971 | - | - | |||
| 6 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Peoples Party/meta/color" | | alt=Černobílá fotografie Wajahata Haidera během jednání|156x156px | Zulfikar Ali Bhutto(1928-1979) | 20. prosince 1971 | 13. srpna 1973 | 20. prosince 1971 | Pákistánská lidová strana | ||
| 7 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Peoples Party/meta/color" | | 125x125px | Fazal Ilahi Chaudhry(1904-1982) | 14. srpna 1973 | 20. dubna 1978 | 14. srpna 1973 | Pákistánská lidová strana | ||
| 8 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Peoples Party/meta/color" | | Šejk Anwarul Haq(1917-1995) | 20. dubna 1978 | 7. května 1978 | 14. srpna 1973 | Pákistánská lidová strana | |||
| 9 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Peoples Party/meta/color" | | 125x125px | Fazal Ilahi Chaudhry(1904-1982) | 7. května 1978 | 16. září 1978 | 14. srpna 1973 | Pákistánská lidová strana | ||
| 10 | alt=Muhammad Zia-ul-haq v černém šerváni, při pohledu do kamery|124x124px | Muhammad Zia-ul-Haq(1924-1988) | 16. září 1978 | 17. srpna 1988 | - | - | |||
| 11 | Ghulam Ishaq Khan(1915-2006) | 17. srpna 1988 | 18. července 1993 | 13. prosince 1988 | Nezávislé | ||||
| 12 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Muslim League (N)/meta/color" | | 115x115px | Wasim Sajjad(1941- ) | 18. července 1993 | 14. listopadu 1993 | Pákistánský pokus o státní převrat v roce 1995 | Pákistánská muslimská liga (N) | ||
| 13 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Peoples Party/meta/color" | | néant|121x121px | Farooq Leghari(1940-2010) | 14. listopadu 1993 | 2. prosince 1997 | 14. listopadu 1993 | Pákistánská lidová strana | ||
| 14 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Muslim League (N)/meta/color" | | 115x115px | Wasim Sajjad(1941- ) | 27. prosince 1997 | 1. ledna 1998 | - | Pákistánská muslimská liga (N) | ||
| 15 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Muslim League (N)/meta/color" | | alt=Fotografie Muhammada Rafíka Tarara na předávání cen|106x106px | Muhammad Rafík Tarár(1929-) | 1. ledna 1998 | 20. června 2001 | 31. prosince 1997 1999 Pákistánský státní převrat | Pákistánská muslimská liga (N) | ||
| 16 | alt=Portrét Perveze Mušarafa|153x153px | Pervez Mušaraf(1943- ) | 20. června 2001 | 6. října 2007 | 1. ledna 2004{{{refn|Mušaraf přijal hlasování o důvěře od pákistánského sboru volitelů a nechal se zvolit pákistánským prezidentem. | - | |||
| style="background-color: Template:Pakistan Muslim League (N)/meta/color" | | 6. října 2007 | 18. srpna 2008 | 6. října 2007 | Pákistánská muslimská liga (Q) | |||||
| 17 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Muslim League (N)/meta/color" | | 100x100px | Muhammad Mian Soomro(1950- ) | 18. srpna 2008 | 9. září 2008 | - | Pákistánská muslimská liga (N) | ||
| 18 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Peoples Party/meta/color" | | alt=Portrét Asifa Alího Zardárího|134x134px | Asif Alí Zardárí(1955- ) | 9. září 2008 | 9. září 2013 | 6. září 2008 | Pákistánská lidová strana | ||
| 19 | align="center" style="background-color: Template:Pakistan Muslim League (N)/meta/color" | | 133x133px | Mamnoon Hussain(1941- ) | 9. září 2013 | 9. září 2018 | 30. července 2013 | Pákistánská muslimská liga (N) | ||
| 20 | 150x150px | Arif Alvi(1949- ) | 9. září 2018 | Přítomný (Funkční období končí 9. září 2023) | 4. září 2018 | Pákistánský Tehrík-e-Insaf | |||
Žijící bývalí prezidenti
· Žijící bývalí prezidenti
· .jpg)
Muhammad Rafík Tarár
(PML-N)
9. místo, služba v letech 1998-2001
(1929-11-02) 2. listopadu 1929
· .jpg)
Pervez Mušaraf
(PML-Q)
10. místo, služba v letech 2001-2008
(1943-08-11) 11. srpna 1943
· 
· .jpg)
Mamnoon Hussain
(PML-N)
12., sloužil 2013-2018
(1940-12-23) 23. prosince 1940
Současný držitel funkce
Předsedou je nyní Arif Alvi, bývalý zubař. Od srpna 2018 je členem pákistánského Národního shromáždění. Předtím byl členem Národního shromáždění od června 2013 do května 2018. Je členem Pákistánského tehríku-e-Insaf, umírněné strany s demokratickými ideály.
Vyhledávání