Pákistánská ústava z roku 1973
Ústava Pákistánu z roku 1973
Jedním z nejnaléhavějších úkolů nové vlády bylo vypracování nové ústavy. Když bylo konečně zrušeno stanné právo, bylo v dubnu 1972 svoláno shromáždění na základě výsledků voleb v roce 1970 v bývalém západopákistánském regionu. Byl sestaven výbor složený z politiků různých stran. Ve výboru panovaly neshody ohledně toho, zda má nová ústava zavést parlamentní nebo prezidentský systém vlády. Rozdílné názory panovaly také v otázce autonomie provincií. Ústavnímu výboru trvalo osm měsíců, než 10. dubna 1973 předložil svou zprávu. Návrh ústavy byl schválen Federálním shromážděním 135 hlasy pro, tři poslanci se zdrželi hlasování. V platnost vstoupila 14. srpna 1973 a Bhutto byl 12. srpna Národním shromážděním zvolen předsedou vlády. Hlavní rysy ústavy byly následující:
I. Pákistán je federativní republikou s parlamentním systémem vlády. V čele vlády stojí premiér, který je volen z většinové strany.
II. Zdůrazňuje se zvláštní postavení islámu jako státního náboženství a požaduje se, aby předseda vlády i prezident byli muslimové.
III. Pákistán se standardně prohlašuje za islámskou republiku.
IV. Návrh zákona o změně ústavy potřebuje dvoutřetinovou většinu v dolní komoře a většinu v horní komoře.
V. Všechna základní lidská práva musí být zaručena, ale byla přidána podmínka, že podléhají přiměřeným omezením stanoveným zákonem".
VI. Nejvyšší soud a vrchní soudy budou mít pravomoc prosazovat základní práva.
VII. Prezident jedná v souladu se závaznou radou předsedy vlády a všechny jeho příkazy spolupodepisuje předseda vlády.
VIII. Senát neboli horní komora parlamentu bude volena převážně z provinčních vlád, a tak budou poprvé zájmy provincií chráněny v centru. Senát nesmí být rozpuštěn ani v mimořádných situacích.
IX. V případě mimořádných událostí může federální vláda přijmout zákon o čemkoli a může dokonce pozastavit základní svobody.
X. Urdština bude úředním jazykem země, přičemž pákistánština bude zachována po dobu dalších 15 let.
Xl.Výuka svatého Koránu a islámu by měla být povinná.
XlI. Pákistán bude federálním islámským státem, takže zbytkové pravomoci budou mít provincie, nikoliv ústřední vláda.
Ústava z roku 1973 tedy znamenala návrat k parlamentní formě demokracie po prezidentském experimentu zavedeném ústavou z roku 1962. Byly také učiněny ústupky provinciím, aby se zmírnily obavy, že jim bude centrální vláda nadřazena ve všech otázkách. To bylo důležité, protože systém jedné jednotky byl zrušen teprve nedávno a protože 2 ze 4 provinčních vlád v novém státě nebyly z PPP. Ústava z roku 1973 však měla oproti svým dvěma předchůdkyním ještě jednu výhodu: byla schválena a odhlasována demokraticky zvoleným shromážděním. To jí dávalo větší autoritu, a přestože byla za dalšího válečného stavu pozastavena, Od získání nezávislosti Pákistán vymyslel a změnil tři psané ústavy a čtvrtá byla vypracována a obnovena 30. prosince 1985 a platí dodnes.
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaký byl jeden z nejnaléhavějších úkolů nové vlády?
A: Jedním z nejnaléhavějších úkolů nové vlády bylo vypracování nové ústavy.
Otázka: Kdy bylo zrušeno stanné právo?
Odpověď: Stanné právo bylo nakonec zrušeno v dubnu 1972.
Otázka: Jak vzniklo shromáždění?
Odpověď: Shromáždění bylo svoláno v dubnu 1972 na základě výsledků voleb v roce 1970 v bývalém západopákistánském regionu.
Otázka: Kdo tvořil ústavní výbor?
Odpověď: Ústavní výbor byl složen z politiků různých stran.
Otázka: Jaké byly některé neshody v rámci výboru?
Odpověď: Ve výboru panovaly neshody ohledně toho, zda zavést parlamentní nebo prezidentský systém vlády, a ohledně autonomie provincií.
Otázka: Jak dlouho trvalo, než předložili svou zprávu?
Odpověď: Trvalo osm měsíců, než 10. dubna 1973 předložili svou zprávu.
Otázka: Ke kterému datu zprávu předložili?
Odpověď: Svou zprávu předložili 10. dubna 1973.