Zoroastrismus (mazdaismus) – vznik, věrouka a hlavní zásady
Zoroastrismus (mazdaismus/parsismus): vznik, věrouka a zásady — Ahura Mazda, Zend Avesta, dualismus dobra a zla a heslo "Dobré myšlenky, dobrá slova, dobré skutky".
Zoroastrismus je náboženství. Zoroaster, který žil ve východním starověkém Íránu kolem roku 1000 př. n. l., vytvořil zoroastrismus. Datování života Zoroastra (někdy uváděného jako Zarathuštra) není zcela jisté – v odborné literatuře se objevují odhady od 2. tisíciletí př. n. l. až po 6. století př. n. l. Dalšími názvy zoroastrismu jsou mazdaismus a parsismus.
Vznik a historické pozadí
Zoroastrismus vznikl v prostředí indoiránských společností v západní a střední Asii. Jeho texty a rituály se formovaly postupně; jádrem náboženství jsou písně a hymny připisované Zoroastrovi, které jsou součástí svaté knihy Zend Avesta. V různých obdobích měl zoroastrismus rozdílný vliv: do určité míry se uplatnil již v době Achaimenovců (6.–4. století př. n. l.) a stal se výrazným státním náboženstvím zejména za vlády dynastie Sásánovců (224–651 n. l.), kdy byl institucionalizován kněžský řád a státní podpora jeho kultu.
Věrouka a hlavní zásady
Zoroastrismus je v jádru monoteistické náboženství, jehož nejvyšší božství je Ahura Mazda (doslova „Pán moudrosti“). Svatá kniha zoroastrismu je Zend Avesta, psaná v jazyce avestánštině, která obsahuje hymny (Yasny), rituální texty, zákoníky a mýty.
Zároveň je zoroastrismus často popisován jako dualistický v tom smyslu, že ve světě probíhá zápas mezi silami dobra a zla. Zoroastriáni věří, že Ahura Mazda stvořil princip dobra (Spenta Mainyu nebo spíše řadu božských atributů nazývaných Amesha Spentas), zatímco protikladnou destruktivní sílu představuje zlo (Angra Mainyu, někdy zvaný Ahriman). Tato dualita je především kosmicko-etická: lidé mají svobodnou vůli rozhodovat mezi dobrem a zlem. Volba dobra vede ke štěstí a spáse, volba zla k utrpení a úpadku. Výrazným mottem náboženství je: „Dobré myšlenky, dobrá slova, dobré skutky.“
Božstva, bytosti a posvátné principy
Kromě Ahura Mazdy vystupují v zoroastrijské cosmologii tzv. Amesha Spentas – „svatí nepřemožitelní“, což jsou personifikované vlastnosti či aspekty Boha (např. pravda, spravedlnost, duchovní život). Dále texty zmiňují řadu nižších duchovních bytostí a andělů a také démonické síly spojené s Angra Mainyu. Zoroastrijská eschatologie obsahuje představy o posledním soudu, zmrtvýchvstání a konečném vítězství dobra.
Kult, rituály a svátky
V zoroastrijské praxi hraje důležitou roli oheň, který je chápán jako symbol božského světla a pravdy. Náboženské stavby pro uctívání se nazývají ohniskové chrámy (často překládáno jako „ohnivé chrámy“ nebo „fire temples“). Kněží (historicky označovaní jako magi) vykonávají rituály, udržují posvátné ohně a provádějí obřady za komunitu.
Mezi významné svátky patří perský Nový rok Nowruz, svátky připomínající roční období a roční oběty (Gahambars), svátek Sadeh (oslava ohně a světla) a jiné rituály spojené s čistotou. Zoroastrijské rituály kladou důraz na čistotu živlů (oheň, voda, země) – proto jsou například tradiční pohřební zvyklosti (tzv. věže ticha, dakhma) orientovány tak, aby zabránily kontaminaci země a ohně těly zemřelých (těla byla vystavována ptactvu), i když moderní komunity někde přijaly jiné formy pohřbívání v souladu s místními zákony a hygienickými požadavky.
Historie a proměny
Zoroastrismus byl významným náboženstvím starověké Persie a v průběhu staletí ovlivňoval politiku, právo i kulturu. Po arabském dobytí Persie v 7. století n. l. (kdy islámské Araby dobyli Persii) většina Peršanů postupně přijala islám, což vedlo k poklesu počtu zoroastriánů. Některé komunity se zachovaly; část z nich emigrovala do Indie, kde se usadili v oblastech dnešního Gudžarátu a získali tam označení Parsíové. Parsíové si v Indii vybudovali prosperující obchodní a kulturní komunitu a významně přispěli k indické společnosti.
Současnost a počet věřících
Počet zoroastriánů ve světě je předmětem odhadů a liší se podle zdrojů. Dřívější údaje někdy zmiňovaly vyšší čísla; současné odborné odhady často ukazují, že komunita je relativně malá a čítá typicky řád desetitisíců až stovek tisíc věřících. Největší skupiny žijí v Íránu, Indii (Parsíové) a v diaspoře (zejména ve Spojených státech, Velké Británii, Kanadě a Austrálii). Mnohé komunity čelí demografickým problémům: nízkému přírůstku, endogamii (preferenci sňatků uvnitř komunity) a sporným otázkám kolem konverzí a členství, což ovlivňuje dlouhodobý počet věřících.
Vliv na ostatní náboženství
Zoroastrijské myšlenky měly vliv na náboženské a filosofické tradice v regionu. Některé motivy (božský soud, nebe a peklo, eschatologie, andělé a démoni) se objevují později v židovské, křesťanské a islámské tradici, a odborníci diskutují o vzájemných vlivech během perských kontaktů a exilu.
Souhrn
Zoroastrismus (také mazdaismus, parsismus) je staré íránské náboženství založené na učení Zoroastra, zaměřené na uctívání Ahura Mazdy, na etickou volbu mezi dobrem a zlem a na rituální uctívání ohně a čistoty. Přes historický úpadek po arabském dobytí si náboženství udrželo pokračující tradice v Íránu i v diaspoře, zejména u Parsíů v Indii, a jeho dědictví zůstává významnou součástí kulturních a náboženských dějin Blízkého východu a střední Asie.
Základní přesvědčení
To jsou základní názory zoroastrismu:
Existuje jediný Bůh, který se nazývá Ahura Mazda. On je jediný nestvořený Stvořitel. Zoroastriáni uctívají pouze jeho.
Ahura Mazda stvořil vše. Existuje konflikt mezi řádem (který stvořil) a chaosem (neboli nepořádkem). Vše ve vesmíru je součástí tohoto konfliktu, včetně lidí.
Aby lidé pomohli bojovat proti chaosu, musí:
- Vést aktivní život;
- konat dobré skutky a
- Mějte dobrá slova a dobré myšlenky pro druhé.
I tyto věci musí lidé dělat, aby byli šťastní. Tento aktivní život je základem toho, čemu zoroastriáni říkají svobodná vůle. Nevěří, že by lidé měli žít na vlastní pěst, aby našli Boha (například v klášterech).
Konflikt nebude trvat věčně. Ahura Mazda v něm nakonec zvítězí. Až se tak stane, vše, co Ahura Mazda stvořil, bude opět spolu s ním - dokonce i duše lidí, kteří zemřeli nebo byli vyhnáni.
Všechny špatné věci na světě jsou představovány jako Angra Mainyu, "ničivý princip". Všechny dobré věci představuje Spenta Mainyu, dobrý duch, kterého stvořil Ahura Mazda. Prostřednictvím Spenta Maniu je Ahura Mazda ve všech lidech. Tímto způsobem Stvořitel komunikuje se světem.
Když Ahura Mazda vše stvořil, vytvořil sedm "jisker", kterým se říká Amesha Spentas ("Štědří nesmrtelní"). Každá z nich představuje část Ahura Mazdova stvoření. Těmto sedmi jiskrám pomáhá mnoho "menších principů", Jazatů. Každá Jazata je "hodna uctívání" a také představuje část stvoření.
Někteří historici se domnívají, že tři mudrci, kteří navštívili Ježíše po jeho narození, byli zoroastriánští kněží.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo založil zoroastrismus?
Odpověď: Zoroastrismus založil Zoroaster, který žil ve východním starověkém Íránu kolem roku 1000 př. n. l..
Otázka: Jaké jsou další názvy zoroastrismu?
A: Další názvy zoroastrismu jsou mazdaismus a parsiismus.
Otázka: Jaká je svatá kniha zoroastrismu?
Odpověď: Svatá kniha zoroastrismu je Zend Avesta.
Otázka: Je to monoteistické náboženství?
Odpověď: Ano, je to monoteistické náboženství, jehož bohem je Ahura Mazda.
Otázka: Jaké je motto tohoto náboženství?
Odpověď: Heslem tohoto náboženství je "Dobré myšlenky, dobrá slova, dobré skutky".
Otázka: Kdy Persie přijala zoroastrismus jako své státní náboženství?
Odpověď: Persie přijala zoroastrismus jako své státní náboženství od 6. století př. n. l., a to i za dynastie Sásánovců.
Otázka: Kolik lidí dnes praktikuje tuto víru?
Odpověď: Tuto víru dnes vyznává asi 2,6 milionu lidí, z nichž většina žije v Íránu, Pákistánu nebo Indii, kde se nazývají Parsíové.
Vyhledávání