Umajjovský chalífát
Umajjovský chalífát byl druhým ze čtyř hlavních islámských chalífátů, které vznikly po Mohamedově smrti.
V té době to byla největší říše na světě. Je pátou největší říší v dějinách.
Vládla mu dynastie Umajjovců (arabsky: بنو أمية, Banu Umajja), kteří pocházeli z Mekky v dnešní Saúdské Arábii. V letech 661-744 byl hlavním městem Damašek, v letech 744-750 Harrrán a v exilu byla jejich hlavním městem Córdoba (756-1031).
Původ
Podle tradice mají Umajjovci (známí také jako Banu Abd-Šams) a islámský prorok Mohamed společného předka Abd Manafa ibn Kusaj. Mohamed pocházel z Abd Munafa prostřednictvím jeho syna Hášima, Umajjovci pocházeli z Abd Munafa prostřednictvím jiného syna, Abd-Šamse. Oba rody jsou proto považovány za různé klany (Hášimův a Umajjovců) téhož arabského kmene (kmene Kurajšovců).
Umajjovci a hášimovci byli úhlavními rivaly. Tato rivalita pramenila z počátečního odporu Abú Sufjána ibn Harba, Umajjovova vnuka, vůči Mohamedovi a islámu. Snažil se zbavit nového náboženství vedením řady bitev. Nakonec však islám přijal, stejně jako jeho syn (budoucí chalífa Muávija I.), a oba poskytli tolik potřebné politické a diplomatické schopnosti pro řízení rychle se rozšiřující islámské říše.
Počátky vlády Umajjovců sahají až k zavraždění Uthmána v roce 656. Tehdy se chalífou stal Alí, člen rodu Hášimovců a bratranec proroka Mohameda. Brzy se setkal s odporem několika frakcí a přesunul své hlavní město z Medíny do Kufy. Vzniklý konflikt, který trval od roku 656 do roku 661, je znám jako první fitna ("doba zkoušky").
Proti Alímu se nejprve postavilo spojenectví vedené Aišou, vdovou po Muhammadovi, a Talhou a Al-Zubajrem, dvěma Prorokovými společníky. Obě strany se střetly v bitvě u Velblouda v roce 656, kde Alí rozhodujícím způsobem zvítězil.
Když byl Alí v roce 661 zavražděn, Muávija táhl do Kufy. Tam přesvědčil řadu Alího stoupenců, aby ho přijali za chalífu místo Alího syna Hasana. Poté přesunul hlavní město chalífátu do Damašku. Sýrie zůstala základnou umajjovské moci až do konce dynastie.
Vstup do modlitebního sálu Velké mešity v Damašku, kterou nechal postavit chalífa Al-Valíd I.
Rozšíření chalífátu za vlády Umajjovců. Expanze za proroka Mohameda, 622-632 Expanze za patriarchálního chalífátu, 632-661 Expanze za umajjovského chalífátu, 661-750
Související stránky
Otázky a odpovědi
Otázka: Co byl Umajjovský chalífát?
Odpověď: Umajjovský chalífát byl druhým ze čtyř hlavních islámských chalífátů, které vznikly po Mohamedově smrti. V té době byl největší říší na světě a je považován za jednu z pěti největších říší v dějinách.
Otázka: Kdo jí vládl?
Odpověď: Vládla jí dynastie Umajjovců (arabsky بنو أمية, Banu Umajja). Pocházeli z Mekky, která se nachází v dnešní Saúdské Arábii.
Otázka: Kde se nacházelo její hlavní město?
Odpověď: Její hlavní město se nacházelo v Damašku v letech 661-744, v Harrránu v letech 744-750 a v Cَrdobě (756-1031), když byli ve vyhnanství.
Otázka: Jak dlouho tento chalífát trval?
Odpověď: Tento chalífát trval přibližně 370 let až do roku 1031 n. l.
Otázka: Jaké další chalífáty existovaly před tímto chalífátem?
Odpověď: Před tímto chalífátem existovaly tři další významné islámské chalífáty, které vznikly po Mohamedově smrti - Rašídúnský chalífát, Umajjovský chalífát a Abbásovský chalífát.
Otázka: Jakým jazykem se v tomto období mluvilo? Odpověď: V tomto období mluvili lidé žijící v říši především arabsky.
Otázka: Jaké náboženství v tomto období vyznávali? Odpověď: V tomto období vyznávali obyvatelé říše islám.
