Dějiny islámu

Po Mohamedově smrti převzal vedení muslimů Abú Bakr. Po něm následovali Umar, Uthmán ibn Affan a poté Alí. Tito čtyři se nazývají Rašídunští chalífové, což znamená Spravedliví chalífové. Slovo chalífa znamená náboženský a duchovní vůdce. Za vlády těchto chalífů se islám stal jedním z nejdůležitějších náboženství Středního východu. Byly zřízeny správní úřady muslimského národa. Za Umara dobyli muslimové více než dvě třetiny východořímské říše. Umar také zavedl muslimský kalendář.

První Fitna

První občanská válka v islámu, známá také jako první fitna, vypukla v islámu za vlády čtvrtého chalífy Alího a trvala po celou dobu jeho chalífátu. Třetí chalífa Uthmán ibn Affan byl zavražděn vzbouřenými muslimskými skupinami, které měly politické motivy. Poté, co se Alí ujal vlády, stál před nejdůležitějším problémem, jak potrestat ty, kdo jsou za vraždu zodpovědní. Mnoho lidí se však domnívalo, že Alí měl před přijetím chalífovy funkce zaměřit svou pozornost na nalezení a potrestání vrahů. Skupina lidí v čele s Muhammadovou manželkou Aišou, jejími švagry Talhou a Zubairem ibn al-Awamem odmítla uznat Alího chalífát. Místo toho sestavili armádu, která se setkala s Alího vojskem v Basře v Iráku, původně za účelem vyjednávání. V noci se rozpoutaly boje, pravděpodobně ze zmatku nebo kvůli povstaleckým skupinám, které se podílely na nechvalně proslulé vraždě. To vedlo k bitvě u Bassory (známé také jako bitva u velblouda), z níž vyšla Alího strana vítězně. Aiša byla po bitvě Alím se ctí doprovozena zpět do Medíny.

Tato bitva však napětí v muslimské říši zcela neukončila. Alího brzy napadl Muávija, správce muslimských provincií v Sýrii. I on nastolil otázku potrestání Uthmánových vrahů a odmítl uznat Alího za chalífu, dokud tato otázka nebude vyřešena. Muawiyah byl Uthmanův příbuzný a jeho armáda se zavázala postavit před soud vrahy a ty, kteří je ukrývali. Tato zmínka o lidech, kteří vrahy ukrývají, směřovala k Alímu a jeho stoupencům. V souladu s tím se obě skupiny setkaly a svedly bitvu, nazvanou bitva u Siffinu. Tato bitva skončila nerozhodně, a tak se obě skupiny rozhodly pro arbitráž, která rovněž nevedla k žádnému konkrétnímu rozhodnutí. Další skupina muslimů, Cháridžovci, kteří byli dříve s Alím, ho mezitím odmítli, protože měli pocit, že se neřídí pravým islámem a vede obchody nad chalífátem, jako by to byl jeho vlastní majetek.

V následujících letech Alího guvernéři nedokázali zabránit ztrátě provincií ve prospěch Muavíji, který svou sílu ještě zvýšil dalším rozšířením armády. V roce 656 Alí přesunul hlavní město chalífátu z Medíny do Kufy. V roce 661 byl v Kufě zabit chardžijským vrahem.