Španělsko

Španělsko je země v jižní Evropě. Leží na Pyrenejském poloostrově. Španělsko sousedí s Francií, Portugalskem, Andorrou a Marokem. Na severovýchodě Španělska se rozkládá pohoří Pyreneje.

Obyvatelům Španělska se říká Španělé. Mluví kastilsky nebo španělsky (španělsky "Castellano", od Castilla, nebo "Español" [espa'ɲol]. V některých částech země mluví i jinými jazyky. Jsou to katalánština, baskičtina a galicijština, leónština, aragonština, aranská okcitánština a dokonce i portugalština. Náboženství asi 56 % obyvatel Španělska je římskokatolické.

Od roku 1975 je ve Španělsku konstituční monarchie. Španělským králem je Felipe VI., který dělá pouze to, co mu ústava dovoluje. Parlament se nazývá "Las Cortes Generales" a má dva orgány: "El Congreso" (Kongres) a "El Senado" (Senát) a je volen španělským lidem hlasováním. Předsedou vlády je Pedro Sánchez. Vláda a královský palác sídlí v Madridu, hlavním městě Španělska.

Španělsko má rozlohu více než pět set tisíc kilometrů čtverečních. Je menší než Francie, ale větší než Německo. Ve Španělsku žije téměř padesát milionů lidí. Španělsko je rozděleno na sedmnáct autonomních společenství (to znamená, že o některých záležitostech mohou rozhodovat sama). Každé společenství má svou vlastní vládu.

Jazyky

Nejrozšířenějším jazykem v zemi je španělština, ale na několika územích se mluví i dalšími jazyky, jako je katalánština, baskičtina nebo galicijština.

Jazyky ŠpanělskaZoom
Jazyky Španělska

Náboženství

Starověká náboženství ve Španělsku byla většinou pohanská. Dnes je však nejméně 68 % Španělska římskokatolického vyznání. Významnou osobností katolicismu je španělská mystička Terezie z Ávily. 27 procent Španělů je bez vyznání. 2 procenta vyznávají jiná náboženství, patří sem bahaisté, buddhisté, džinisté, muslimové,unitářský univerzalismus a zoroastrismus.

Geografie Španělska

Uprostřed Španělska se nachází vysoká, suchá a rovinatá země zvaná La Meseta. V La Mesetě může být v létě velmi horko a v zimě chladno nebo velmi chladno. Španělsko má také mnoho horských pásem. Hora Teide (Tenerife, Kanárské ostrovy), nejvyšší hora Španělska a ostrovů v Atlantiku (od základny je to třetí největší sopka na světě). Na severu se nachází pohoří zvané Los Picos de Europa (Evropské vrcholy). V zimě je zde velmi chladno a hodně sněhu, ale léto je mírné a teplé.

Na jihovýchodě země se nachází pohoří La Sierra Nevada (Sněžné hory). V tomto pohoří se nachází nejvyšší hora pevninského Španělska Mulacen (2952 m). La Sierra Nevada je v zimě velmi oblíbená pro zimní sporty, zejména lyžování. Na jejích vrcholcích zůstává sníh po celý rok. Jižní pobřeží, má teplé a mírné podnebí, ani příliš horké, ani příliš chladné. Vzhledem k tomu, že Španělsko leží na jihu Evropy, je zde velmi slunečno. Mnoho lidí ze severní Evropy jezdí do Španělska na dovolenou a užívá si tamní pláže a města.

Španělsko hraničí na západě s Portugalskem a na severu s Francií a Andorrou. Na jihu sousedí s Gibraltarem, britským územím. Španělská území Ceuta a Melilla leží v severní Africe a hraničí s Marokem.

Regiony

Španělsko je rozděleno na autonomní oblasti, což znamená, že mají vlastní regionální vlády. Jsou to Andalusie (hlavní město Sevilla), Aragonie (hlavní město Zaragoza), Asturie (hlavní město Oviedo), Baleárské ostrovy (hlavní město Palma de Mallorca), Baskicko (hlavní město Vitoria), Kanárskéostrovy (hlavní města Santa Cruz de Tenerife a Las Palmas), Kantábrie (hlavní město Santander), Kastilie-La Mancha (hlavní město Toledo), Kastilie a León (hlavní město Valladolid), Katalánsko (hlavní město Barcelona), Extremadura (hlavní město Merida), Galicie (hlavní město Santiago de Compostela), La Rioja (hlavní město Logrono), Madridské společenství (hlavní město Madrid), Murcijské společenství (hlavní město Murcia), Navarra (hlavní město Pamplona) a Valencijské společenství (hlavní město Valencie).

Španělsko, Tapas

·        

Palo Santo Cafe, Aranda de Duero, Španělsko, Jamón serrano

·        

Jamón serrano podávaný v kavárně Palo Santo, Aranda de Duero

·        

Ančovičky ve španělském olivovém oleji

·        

(Španělská tortilla)

Oblasti měst

Ve Španělsku žije mnoho lidí ve městech nebo v jejich blízkosti. Mezi deset největších městských oblastí patří:

Poz.

Oblast města

Region

Prov.

počet obyvatel (město + oblast)

1

Madrid

Madrid

Madrid

5,263,000

2

Barcelona

Katalánsko

Barcelona

4,251,000

3

Valencia

Valencijské společenství

Valencia

1,499,000

4

Sevilla

Andalusie

Sevilla

1,262,000

5

Bilbao

Baskicko

Biscay

947,000

6

Málaga

Andalusie

Málaga

844,000

7

Oviedo-Gijón

Asturias

Asturias

844,000

8

Alicante-Elche

Valencijské společenství

Alicante

793,000

9

Las Palmas de Gran Canaria

Canarias

Las Palmas de Gran Canaria

640,000

10

Zaragoza

Aragon

Zaragoza

639,000

Národní park Teide, TenerifeZoom
Národní park Teide, Tenerife

Dějiny Španělska

Raná historie

Ve Španělsku žijí lidé již od doby kamenné. Později Španělsko asi pět set let ovládala Římská říše, po jejímž rozpadu se sem nastěhovaly skupiny Germánů včetně Vizigótů a převzaly nad ním kontrolu.

Maurská okupace

V roce 711 se vlády ujali Umajjovci a později skupiny ze severní Afriky, zvané Maurové. Maurové zpočátku ovládali většinu Španělska, ale reconquista je během sedmi století pomalu vytlačila. Svou zemi nazývali Al-Andalus. Byli to muslimové a muslimské Španělsko bylo nejzazším západním bodem islámské civilizace. Kordóbský chalífát se na počátku 11. století rozpadl a muslimští vládci, když zrovna nebojovali s křesťany, občas bojovali mezi sebou. Muslimské Španělsko bylo zaměřeno na vzdělanost. Nacházel se zde také největší systém knihoven mimo Bagdád.

Leónské království

Leónské království, nejvýznamnější v raném španělském středověku, vzniklo v roce 910. Toto království vytvořilo v roce 1188 první demokratický parlament (Cortes de Llión) v Evropě. Po roce 1301 měl León stejného krále jako Kastilské království v personální unii. Jednotlivá království zůstala nezávislými územími až do roku 1833, kdy bylo Španělsko rozděleno na regiony a provincie.

V roce 1492 obsadili křesťané poslední část Španělska, která ještě patřila Maurům, Granadu. Boabdil, poslední maurský král Granady, se 2. ledna 1492 vzdal aragonskému králi Ferdinandovi II. a kastilské Isabele I. Ferdinand a Isabela pak vládli celému Španělsku.

Předtím existovala na území dnešního Španělska řada křesťanských zemí. Dvě z těchto zemí, Kastilie a Aragonie, se spojily, když se Ferdinand II. z Aragonie oženil s královnou IsabelouKastilskou. Král vládl stejně jako královna.

V témže roce 1492 vyslali Kryštofa Kolumba, aby se plavil přes Atlantický oceán. Kolumbus objevil ostrovy v Karibském moři.

Když další Evropané, jako Hernán Cortés a Francisco Pizarro, objevovali Severní a Jižní Ameriku, zjistili, že tam jsou dva kontinenty. Španělští conquistadoři obsadili velmi rozsáhlé části těchto dvou kontinentů. Toto impérium neudělalo ze Španělska bohatou zemi, protože většinu peněz muselo vynaložit na války v Itálii a jinde. Některé z těchto válek byly vedeny proti jiným evropským zemím, které se snažily ovládnout části Ameriky.

Mezitím byly doma muslimské rukopisy buď spáleny, nebo odvezeny do jiných zemí. Ze Španělska byli také vyhoštěni Židé. Někteří Židé zůstali, ale museli se stát křesťany. Mezi několik málo starých věcí, které se ve Španělsku udržely a byly respektovány, patřila hudba: harmonie a strunné nástroje. Byly zachovány budovy, které postavili Maurové, a mnoho muslimských náboženských staveb (mešit) bylo přeměněno na kostely. Také některé židovské náboženské stavby byly přeměněny na kostely. Mnoho arabských slov se stalo součástí španělského jazyka.

16. a 17. století

Vnukem Ferdinanda a Isabely byl Karel. Po smrti svého dědečka zdědil Kastílii a Aragonii. Po smrti svého druhého dědečka, Maxmiliána I. Rakouského, zdědil také mnohá území. Karel získal od Maxmiliána rakouský stát a území Burgundska. Ve Španělsku se jmenoval Karel I., ale byl zvolen císařem Svaté říše římské a byl nazýván Karel V., císař Svaté říše římské. Tím se říše stala větší než kdykoli předtím. Nebyla to však jednotná země, ale personální unie mnoha nezávislých zemí s jediným králem. Mnozí Španělé zpočátku Karla za svého krále nechtěli, a proto proti němu bojovali. On však zvítězil.

Karlovi se protestantská reformace nelíbila a bojoval proti ní.

18. století

V 18. století se některé části tohoto velkého impéria staly samostatnými zeměmi nebo byly převzaty novými zeměmi, například Spojenými státy americkými.

19. století

Napoleon napadl Španělsko (a další evropské země). Británie vyslala na obranu poloostrova vojska, protože byl velmi slabý. Většina španělského impéria se v následujících desetiletích osamostatnila.

20. století

V první polovině 20. století nebyl ve Španělsku klid. Někteří Španělé se snažili nastolit vládu volenou lidem (demokracii) a donutili Alfonse XIII. opustit zemi. V roce 1936 se však ve španělské občanské válce dvě různé skupiny Španělů pustily do války o to, zda má být vláda demokratická (i když ti na straně republiky byli převážně socialisté nebo anarchisté), nebo zda má přijímat příkazy od jedné osoby. V roce 1939 byli ti, kteří chtěli demokracii, poraženi a vlády se ujal nacionalistický diktátor Francisco Franco.

Francisco Franco zemřel 20. listopadu 1975. Rozhodl se, že Španělsko bude mít opět monarchii, a za krále vybral Juana Carlose, vnuka Juana Bourbonského, který musel zemi opustit, a za prvního premiéra Adolfa Suáreze. Král a Suárez však nevládli jako diktátoři, ale rozhodli se zavést demokracii.

23. února 1981 se skupina lidí, kteří podporovali dnes již mrtvého generála Franca, pokusila násilím ovládnout demokratický španělský parlament, vnikla do budovy a střílela do vzduchu. To bylo v přímém přenosu sledováno španělskou televizí a všeobecně panovaly obavy, že by to mohl být začátek další občanské války. Juan Carlos I. však rychle vystoupil v televizi a vyzval národ, aby zachoval klid. Osoby odpovědné za pokus o převzetí moci v zemi byly zatčeny.

Španělsko je dnes moderní demokratickou zemí a obchoduje s mnoha zeměmi po celém světě. Je osmou největší ekonomikou na světě a je důležitou součástí Evropské unie.

21. století

Dne 2. června 2014 Juan Carlos I. oznámil, že abdikuje ve prospěch svého syna Felipeho VI. K abdikaci a předání moci Felipemu došlo 19. června 2014. On i jeho manželka si ponechali své tituly.

Uvnitř Mezquity v Córdobě, muslimské mešity, která se stala křesťanskou katedrálou.Zoom
Uvnitř Mezquity v Córdobě, muslimské mešity, která se stala křesťanskou katedrálou.

Dáma z Elche vyrobená IberyZoom
Dáma z Elche vyrobená Ibery


AlegsaOnline.com - 2020 / 2022 - License CC3