Baskicko (autonomní společenství v severním Španělsku)
Přehled baskického autonomního společenství: názvy, členění, jazyky, historie, instituce a současný význam v oblasti kultury a hospodářství.
Přehled
Baskické autonomní společenství, v baskickém jazyce Euskal Autonomia Erkidegoa a ve španělštině Comunidad Autónoma Vasca, je jedno z 17 autonomních společenství ve severním Španělsku. Obvykle se mu zkráceně říká Baskicko. Území se skládá ze tří provincií: Álava, Biskajsko a Gipuzkoa. Geograficky zasahuje do oblasti Pyrenejí i pobřeží Biskajského zálivu a má značnou heterogenitu – od průmyslových měst až po venkovské oblasti s intenzivní zemědělskou tradicí.
Galerie obrázků
10 Obrázky
Administrativní uspořádání a instituce
Baskické společenství nemá formálně vyhlášené jediné hlavní město, přesto v praxi sídlí většina orgánů v Vitoria‑Gasteiz, kde je parlament, vláda a prezidentské sídlo (palác Ajuria Enea). Nejvyšší soudní instance regionu má své sídlo v Bilbau. Vitoria‑Gasteiz je zároveň správně velkým městem podle rozlohy, zatímco Bilbao je největším městem z hlediska počtu obyvatel a kulturního i ekonomického významu.
Jazyk, kultura a společnost
Baskicko je jazykově dvojjazyčné: vedle španělštiny má významné postavení etiický baskický jazyk, Euskara. Jazyk, tradiční lidová kultura, gastronomie (především známé pintxos) a regionální svátky patří k výrazným identitotvorným prvkům. Baskická kultura je současně součástí širšího kulturního prostoru nazývaného Euskal Herria, kam kromě Baskického společenství patří i další historické oblasti. Sousední Navarra se rozhodla nevstoupit do tohoto autonomního společenství a vystupuje jako samostatné autonomní společenství.
Krátká historie a politický vývoj
Baskickým územím prochází dlouhá historie od starobylých komunit přes střetávání království a pozdější integraci do španělského státu. Po pádu frankistického režimu a přijetí španělské ústavy v roce 1978 bylo Baskicko uznáno jako „národnost“ a získalo široké pravomoci v oblasti samosprávy. Politický život regionu bývá silně ovlivněn otázkami autonomie, identity a v minulosti i konflikty souvisejícími s radikálnějšími snahami o nezávislost.
Hospodářství a význam
Baskicko má tradičně silnou průmyslovou základnu (těžký průmysl, strojírenství), v posledních desetiletích se však ekonomika diverzifikovala směrem ke službám, technologickému sektoru a turistice. Prominentní symbol změny regionu je kulturní a urbanistická revitalizace města Bilbao, kam patří i mezinárodně známé instituce. Region je důležitý také díky vysoce rozvinuté infrastruktuře, vzdělávacím institucím a silné regionální správě.
Známé rysy a rozlišení
- Baskická identita klade důraz na jazyk (Euskara) a místní tradice.
- Administrativně je oblast rozdělena do tří provincií se specifickými kompetencemi.
- Existuje rozdíl mezi administrativním Baskickem a širším kulturně‑historickým pojmem Euskal Herria, který zahrnuje i části mimo autonomní společenství.
- Navarra je příkladem území, které historicky patří k baským oblastem, avšak politicky zvolilo samostatnou cestu (Navarra).
Pro více informací o institucích, dějinách a současných statistikách lze navštívit oficiální stránky regionu a specializované zdroje regionální historie a kultury.
Geografie
Tyto provincie tvoří autonomní společenství:
- Álava (baskicky Araba), hlavní město Vitoria-Gasteiz
- Biskajsko (španělsky Vizcaya, baskicky Bizkaia), hlavní město Bilbao-Bilbo
- Gipuzkoa (španělsky Guipúzcoa), hlavní město Donostia-San Sebastián
Funkce
Baskicko se dotýká Kantábrie a provincie Burgos na západě, Biskajského zálivu na severu, Francie (Nouvelle-Aquitaine) a Navarry na východě a La Rioja (řeka Ebro) na jihu. Území má tři části, které od sebe odděluje Baskicko. Hlavní linie pohoří tvoří rozvodí mezi Atlantskou a Středozemní pánví. Nejvyšším místem pohoří je masiv Aizkorri (1551 m). Jedná se o tři oblasti:
Atlantská pánev
V Atlantické kotlině se nachází mnoho údolí s krátkými řekami, které stékají z hor do Biskajského zálivu, jako jsou Nervión, Urola a Oria. Pobřeží je drsné, s vysokými útesy. Hlavními částmi pobřeží jsou záliv Bilbao Abra a ústí řeky Bilbao, ústí řeky Urdaibai a záliv Bidasoa-Txingudi, který tvoří hranici s Francií.
Střední
Mezi oběma pohořími se rozkládá náhorní plošina zvaná Llanada Alavesa (Pláně Álavy), kde se nachází hlavní město Vitoria-Gasteiz. Řeky tečou z hor na jih do řeky Ebro. Hlavními řekami jsou Zadorra a Bayas.
Údolí Ebro
Ebro je řeka pramenící v Kantábrii a protékající jižní částí Baskicka. Vzniká tak oblast zvaná údolí řeky Ebro. Údolí Ebro je známé díky proslulému vínu.
Klima
V baskickém autonomním společenství řeky obvykle stékají z Baskicka. Hory také oddělují podnebí v autonomním společenství: Údolí na severu Biskajska a Gipuzkoa a údolí Ayala v Álavě jsou součástí zeleného Španělska, kde hodně prší.
Podnebí ve střední části se podobá spíše středu Španělska. To přináší teplá a suchá léta a chladné a zasněžené zimy.
Podnebí v údolí Ebro je stejné jako ve střední části Španělska: zimy jsou chladné a suché, léta velmi teplá a suchá a nejvíce prší na jaře a na podzim. Celkově v této části autonomního společenství příliš neprší.
Demografické údaje
| Historická populace | ||
| Rok | Obyvatelstvo | ±% |
| 1900 | 603,596 | - — |
| 1910 | 673,788 | +11.6% |
| 1920 | 766,775 | +13.8% |
| 1930 | 891,710 | +16.3% |
| 1940 | 955,764 | +7.2% |
| 1950 | 1,061,240 | +11.0% |
| 1960 | 1,371,654 | +29.3% |
| 1970 | 1,878,636 | +37.0% |
| 1981 | 2,141,969 | +14.0% |
| 1991 | 2,104,041 | −1.8% |
| 2001 | 2,082,587 | −1.0% |
| 2011 | 2,185,393 | +4.9% |
| 2017 | 2,167,707 | −0.8% |
| Zdroj: INE | ||
Téměř polovina z 2 155 546 obyvatel Baskického autonomního společenství žije ve Velkém Bilbau, tedy v oblasti kolem města Bilbao. Z deseti největších měst je šest součástí aglomerace Bilbao (Bilbao, Barakaldo, Getxo, Portugalete, Santurtzi a Basauri). To se také nazývá Velké Bilbao.
Vzhledem k tomu, že 28,2 % baskické populace se narodilo mimo autonomní společenství, je přistěhovalectví pro baskickou demografii důležité. Od roku 1900 pochází většina těchto lidí z jiných částí Španělska, například z Galicie nebo Kastilie a Leónu. V poslední době se mnoho z těchto lidí vrací zpět do míst, kde se narodili. Nyní přichází imigrace z jiných zemí, většinou z Jižní Ameriky.
Římskokatolické náboženství je v Baskicku zdaleka nejrozšířenější. V roce 2012 se 58,6 % Basků hlásilo k římskokatolické církvi, ale mnoho lidí náboženství nevyznává: 24,6 % Basků bylo bez vyznání a 12,3 % Basků bylo ateistů.
Velká města
|
· v · t · e Největší města v Baskicko | |||||||||
| Hodnost | Provincie | Pop. | Hodnost | Provincie | Pop. | ||||
|
| 1 | Bilbao | Biscay | 351,629 | 11 | Leioa | Biscay | 30,626 | |
| 2 | Vitoria-Gasteiz | 245,036 | 12 | Galdakao | Biscay | 29,130 | |||
| 3 | Gipuzkoa | 186,409 | 13 | Sestao | Biscay | 28,831 | |||
| 4 | Barakaldo | Biscay | 100,369 | 14 | Durango | Biscay | 28,618 | ||
| 5 | Getxo | Biscay | 80,026 | 15 | Eibar | Gipuzkoa | 27,507 | ||
| 6 | Irun | Gipuzkoa | 61,102 | 16 | Erandio | Biscay | 24,326 | ||
| 7 | Portugalete | Biscay | 47,756 | 17 | Zarautz | Gipuzkoa | 22,650 | ||
| 8 | Santurtzi | Biscay | 47,129 | 18 | Mondragón | Gipuzkoa | 22,027 | ||
| 9 | Basauri | Biscay | 41,971 | 19 | Hernani, Gipuzkoa | Gipuzkoa | 19,284 | ||
| 10 | Errenteria | Gipuzkoa | 39,324 | 20 | Llodio | 18,498 | |||
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Baskické autonomní společenství?
Odpověď: Baskické autonomní společenství je autonomní společenství v severním Španělsku, které se skládá z provincií ءlava, Biskajsko a Gipuzkoa. Označuje se také jako "Baskicko".
Otázka: Jak se ve španělské ústavě z roku 1978 nazývá Baskicko nebo Baskické autonomní společenství?
Odpověď: Španělská ústava z roku 1978 nazývá Baskicko nebo Baskické autonomní společenství národností.
Otázka: Proč se Navarra rozhodla nebýt součástí Baskicka?
Odpověď: Navarra se rozhodla nebýt součástí Baskicka a místo toho se stala jiným autonomním společenstvím.
Otázka: Existuje nyní v autonomním společenství hlavní město?
Odpověď: Ne, v autonomním společenství nyní není žádné hlavní město.
Otázka: Kde se nacházejí některé důležité instituce v tomto regionu?
Odpověď: Ve městě Vitoria-Gasteiz se nacházejí důležité instituce, jako je baskický parlament, baskická vláda a palác Ajuria Enea (dům pro prezidenta baskického autonomního společenství). Kromě toho v Bilbau sídlí Nejvyšší soudní dvůr pro tento region.
Otázka: Které město má v tomto regionu nejvíce půdy?
Odpověď: Nejvíce půdy má Vitoria-Gasteiz s rozlohou 277 km2 (107 mil čtverečních).
Otázka: Které město má v tomto regionu nejvíce obyvatel?
Odpověď: Nejvíce obyvatel má Bilbao s 353 187 obyvateli.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com Baskicko (autonomní společenství v severním Španělsku) Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/9270