Baskicko (autonomní společenství)

Geografie

Tyto provincie tvoří autonomní společenství:

• Álava (baskicky Araba), hlavní město Vitoria-Gasteiz
• Biskajsko (španělsky Vizcaya, baskicky Bizkaia), hlavní město Bilbao-Bilbo
• Gipuzkoa (španělsky Guipúzcoa), hlavní město Donostia-San Sebastián

Funkce

Baskicko se dotýká Kantábrie a provincie Burgos na západě, Biskajského zálivu na severu, Francie (Nouvelle-Aquitaine) a Navarry na východě a La Rioja (řeka Ebro) na jihu. Území má tři části, které od sebe odděluje Baskicko. Hlavní linie pohoří tvoří rozvodí mezi Atlantskou a Středozemní pánví. Nejvyšším místem pohoří je masiv Aizkorri (1551 m). Jedná se o tři oblasti:

Atlantská pánev

V Atlantické kotlině se nachází mnoho údolí s krátkými řekami, které stékají z hor do Biskajského zálivu, jako jsou Nervión, Urola a Oria. Pobřeží je drsné, s vysokými útesy. Hlavními částmi pobřeží jsou záliv Bilbao Abra a ústí řeky Bilbao, ústí řeky Urdaibai a záliv Bidasoa-Txingudi, který tvoří hranici s Francií.

Střední

Mezi oběma pohořími se rozkládá náhorní plošina zvaná Llanada Alavesa (Pláně Álavy), kde se nachází hlavní město Vitoria-Gasteiz. Řeky tečou z hor na jih do řeky Ebro. Hlavními řekami jsou Zadorra a Bayas.

Údolí Ebro

Ebro je řeka pramenící v Kantábrii a protékající jižní částí Baskicka. Vzniká tak oblast zvaná údolí řeky Ebro. Údolí Ebro je známé díky proslulému vínu.

Klima

V baskickém autonomním společenství řeky obvykle stékají z Baskicka. Hory také oddělují podnebí v autonomním společenství: Údolí na severu Biskajska a Gipuzkoa a údolí Ayala v Álavě jsou součástí zeleného Španělska, kde hodně prší.

Podnebí ve střední části se podobá spíše středu Španělska. To přináší teplá a suchá léta a chladné a zasněžené zimy.

Podnebí v údolí Ebro je stejné jako ve střední části Španělska: zimy jsou chladné a suché, léta velmi teplá a suchá a nejvíce prší na jaře a na podzim. Celkově v této části autonomního společenství příliš neprší.

Vinice Rioja u řeky Ebro


Baskické pobřeží u Mundaka


Hora Txindoki z Lazkaomendi

Demografické údaje

Historická populace
Rok	Obyvatelstvo	±%
1900	603,596	- —
1910	673,788	+11.6%
1920	766,775	+13.8%
1930	891,710	+16.3%
1940	955,764	+7.2%
1950	1,061,240	+11.0%
1960	1,371,654	+29.3%
1970	1,878,636	+37.0%
1981	2,141,969	+14.0%
1991	2,104,041	−1.8%
2001	2,082,587	−1.0%
2011	2,185,393	+4.9%
2017	2,167,707	−0.8%
Zdroj: INE

Téměř polovina z 2 155 546 obyvatel Baskického autonomního společenství žije ve Velkém Bilbau, tedy v oblasti kolem města Bilbao. Z deseti největších měst je šest součástí aglomerace Bilbao (Bilbao, Barakaldo, Getxo, Portugalete, Santurtzi a Basauri). To se také nazývá Velké Bilbao.

Vzhledem k tomu, že 28,2 % baskické populace se narodilo mimo autonomní společenství, je přistěhovalectví pro baskickou demografii důležité. Od roku 1900 pochází většina těchto lidí z jiných částí Španělska, například z Galicie nebo Kastilie a Leónu. V poslední době se mnoho z těchto lidí vrací zpět do míst, kde se narodili. Nyní přichází imigrace z jiných zemí, většinou z Jižní Ameriky.

Římskokatolické náboženství je v Baskicku zdaleka nejrozšířenější. V roce 2012 se 58,6 % Basků hlásilo k římskokatolické církvi, ale mnoho lidí náboženství nevyznává: 24,6 % Basků bylo bez vyznání a 12,3 % Basků bylo ateistů.

Velká města

·         v ·         t ·         e Největší města v Baskicko Instituto Nacional de Estadística (INE)
	Hodnost		Provincie	Pop.	Hodnost		Provincie	Pop.
Bilbao Vitoria-Gasteiz	1	Bilbao	Biscay	351,629	11	Leioa	Biscay	30,626	San Sebastián
	2	Vitoria-Gasteiz	Álava	245,036	12	Galdakao	Biscay	29,130
	3	San Sebastián	Gipuzkoa	186,409	13	Sestao	Biscay	28,831
	4	Barakaldo	Biscay	100,369	14	Durango	Biscay	28,618
	5	Getxo	Biscay	80,026	15	Eibar	Gipuzkoa	27,507
	6	Irun	Gipuzkoa	61,102	16	Erandio	Biscay	24,326
	7	Portugalete	Biscay	47,756	17	Zarautz	Gipuzkoa	22,650
	8	Santurtzi	Biscay	47,129	18	Mondragón	Gipuzkoa	22,027
	9	Basauri	Biscay	41,971	19	Hernani, Gipuzkoa	Gipuzkoa	19,284
	10	Errenteria	Gipuzkoa	39,324	20	Llodio	Álava	18,498