Baskičtina

Historie a klasifikace

Předkové Basků patří k nejstarším obyvatelům Evropy a jejich původ je neznámý, stejně jako původ jazyka. Mnoho badatelů se pokoušelo spojit baskičtinu s etruštinou, africkými jazyky, kavkazskými jazyky a podobně, ale většina z nich považuje baskičtinu za jazykový izolát. Určitou naději dává souvislost s iberskými jazyky, ale není jasné, zda je podobnost způsobena genetickými vztahy nebo pouhou blízkostí. Mluvilo se jí dávno předtím, než Římané přinesli na Pyrenejský poloostrov latinu.

Geografické rozšíření

Baskičtinou se mluví na území menším než Baskicko (baskicky Euskal Herria). Kdysi se baskičtinou mluvilo na větším území, ale na některých místech převládla latina.

Oficiální status

Historicky byla úředním jazykem latina nebo některý z románských jazyků.

Baskičtina má dnes status spoluúředního jazyka v baskických regionech Španělska: v celém autonomním společenství Baskicko a v některých částech Navarry. Baskičtina nemá žádné oficiální postavení v severní části Baskicka ve Francii a francouzští občané nesmějí používat baskičtinu před francouzským soudem.

Dialekty

Existuje šest hlavních baskických dialektů: biskajský, guipuzský a vysoký navarský (ve Španělsku) a nízký navarský, labardinský a souletinský (ve Francii). Hranice dialektů se však neshodují s politickými hranicemi. Jednu z prvních vědeckých studií baskických nářečí, zejména pomocných slovesných tvarů, provedl Louis-Lucien Bonaparte (synovec Napoleona Bonaparta).

Odvozené jazyky

V současné době existuje jednotná verze, která se nazývá Batua (baskicky "jednotný") a vyučuje se ve školách. Batua je z velké části založena na regionálním dialektu Gipuzkoa.

Procento lidí hovořících plynně baskičtinou.

Gramatika

Baskičtina je ergativně-absolutivní jazyk. Její gramatika je velmi složitá a obsahuje mnoho různých pádů podstatných jmen.

Hláskový systém je stejný jako u většiny španělsky mluvících zemí a má pět čistých samohlásek /i e a o u/.

Slovní zásoba

Při kontaktu s okolními národy si baskičtina vypůjčila slova z latiny, španělštiny, francouzštiny, gaskoňštiny a dalších jazyků, ale přijala jich méně než indoevropské jazyky. Někteří tvrdí, že mnoho jejích slov pochází z latiny, ale fonetický vývoj způsobil, že mnohá z nich dnes vypadají, jako by šlo o domácí slova, např. lore ("květina", z florem), errota ("mlýn", z rotam, "[mlýnské] kolo"), gela ("pokoj", z cellam).

Ukázkové fráze

Baskičtina se píše latinkou. Univerzálním zvláštním písmenem je ñ, které se vyslovuje jako n ve slově cibule, a používají se také ç a ü. Baskičtina nepoužívá písmena c, q, v, w, y s výjimkou výpůjček a nepovažuje je za součást abecedy. Také x se vyslovuje jako š, stejně jako ve slově lesk.

[{
[9273-8565]}]

• Bai = Ano
• Ez = Ne
• Kaixo! , = Ahoj
• Agur! , Adio! = Sbohem!
• Ikusi arte = Uvidíme se!
• Eskerrik asko! = Děkuji!
• Egun on = Dobré ráno (doslova: Dobrý den)
• Egun on, bai = Standardní odpověď na Egun on
• Arratsalde on = Dobrý večer
• Gabon = Dobrou noc
• Mesedez = Prosím
• Barkatu = Promiňte (mi)
• Aizu! = Poslouchej! (Pro upoutání něčí pozornosti, nepříliš zdvořilé, používá se s přáteli)
• Kafe hutsa nahi nuke = Mohu dostat kávu?
• Kafe ebakia nahi nuke = Mohu dostat macchiato?
• Kafesnea nahi nuke = Mohu dostat café latte?
• Garagardoa nahi nuke = Mohu dostat pivo?
• Komunak = Toalety
• Komuna, non dago? = Kde jsou záchody?
• Non dago tren-geltokia? = Kde je vlakové nádraží?
• Non dago autobus-geltokia? = Kde je autobusové nádraží?
• Ba al da hotelik hemen inguruan? = Kde je (nejbližší, jediný) hotel?
• Zorionak = Šťastné svátky (během Vánoc a nového roku), gratulace
• Ez dakit euskaraz= Nemluvím baskicky
• Ba al dakizu ingelesez? = Mluvíte anglicky?
• Nongoa zara? = Odkud jsi?
• Non dago...? = Kde je...?
• Badakizu euskaraz? = Mluvíte baskicky?
• Bai ote? = Opravdu?
• Topa! = Na zdraví!
• Hementxe! = Přepínám / přímo tady!
• Geldi! = Stop
• Lasai= Uklidni se
• Ez dut nahi= Nechci