Jazyk (lingvistika)

Univerzálie jazyka

Všechny jazyky mají určité společné rysy, které je odlišují od všech ostatních druhů komunikace.

1. Jazyk má pravidla, která jsou společná pro celou komunitu.
2. Všechny lidské jazyky jsou založeny na zvuku a sluchu, v případě znakové řeči na zraku. Všechny základní zvukové jednotky neboli fonémy mají společné to, že je lze vyslovit lidským hlasem a slyšet lidským uchem.
3. Zvuky se ozývají postupně, ne všechny najednou. To se napodobuje při psaní, kdy se značky na papír nebo obrazovku zapisují ve stejném pořadí.
4. Proud zvuků má mezi sebou malé mezery a přichází ve větších baleních. Větším balíkům říkáme věty, otázky, odpovědi nebo komentáře.
5. Ve většině jazyků, mezi něž patří i angličtina, může syntax nebo pořadí slov změnit význam: "Kočka si sedla na muže a muž si sedl na kočku.
6. Slova (která mohou být tvořena více než jedním fonémem) se dělí do dvou tříd: obsahová a bezobsahová. Obsahová slova mají význam: podstatná jména, slovesa, přídavná jména atd.. Neobsahová slova slouží k tomu, aby jazyk fungoval: a, ne, in, out, co atd. Gramatika spočívá ve studiu toho, jak do sebe slova zapadají, aby něco znamenala.
7. Všechny jazyky mají:
1. věty se dvěma typy výrazů: podstatnými jmény a slovesy: Jill je tady.
2. přídavná jména k úpravě podstatných jmen: dobré jídlo.
3. způsoby propojení: potopit se nebo plavat.
4. fiktivní prvky: Jill ráda plave, já také.
5. zařízení objednat nebo se na něco zeptat: Vstaňte! Jste nemocní?
8. Většina jazyků má psanou podobu. Před vynálezem zvukového záznamu bylo písmo jediným způsobem, jak zaznamenávat mluvené informace.
9. Všechny jazyky se neustále vyvíjejí. Objevují se nová slova, nové formy vyjadřování, nové přízvuky.

Společných znaků mezi jazyky je mnohem více.

Dědictví

Schopnost učit se a používat jazyk je dědičná. Za normálních okolností se všichni lidé s touto schopností rodí. Který jazyk se dítě naučí, závisí na tom, jakým jazykem mluví jeho okolí. Schopnost se dědí, ale konkrétní jazyk se učí.

Děti mají zvláštní období, přibližně od 18 měsíců do čtyř let, které je pro učení jazyka rozhodující. Pokud je toto období vážně narušeno, jejich jazykové schopnosti jsou poškozeny. Starší lidé se učí jinak, takže se málokdy naučí druhý jazyk stejně dobře jako svůj mateřský jazyk.

Typy jazyka

Matematika a informatika používají vytvořené jazyky, které se nazývají formální jazyky (podobně jako počítačové programovací jazyky), ale ty mohou, ale nemusí být "pravými" jazyky. Matematiku samotnou mnozí považují za jazyk. Někteří lidé považují hudební notaci za způsob zápisu hudebního jazyka.

Čínština je jazykem s největším počtem rodilých mluvčích na světě, ale čínština ve skutečnosti není jazykem. Je to úzká rodina dialektů, z nichž některé se od sebe liší stejně jako románské jazyky.

Angličtina je často nazývána "mezinárodním jazykem" nebo lingua franca. Je hlavním druhým světovým jazykem a mezinárodním jazykem vědy, cestování, techniky, obchodu, diplomacie a zábavy. Podobný status měla až do 20. století francouzština a v jiných obdobích i jiné jazyky.

·         Angličtina jako první jazyk: 380 milionů. ^p108

·         Angličtina jako druhý úřední jazyk: až 300 milionů.

·         Angličtina vyučovaná jako druhý jazyk, ale bez oficiálního statusu: odhaduje se, že až 1000 milionů/1 miliarda.

·         Čínština (mandarínština): 390 milionů rodilých mluvčích. ^p96

Některé jazyky jsou vytvořeny tak, aby se je mohlo učit mnoho lidí na celém světě, aniž by byly vázány na konkrétní zemi nebo místo. Těmto jazykům se říká konstruované jazyky. Jedním z nejoblíbenějších takových jazyků je esperanto, kterému se někdy říká "La Internacia Lingvo" neboli "Mezinárodní jazyk". Další z těchto jazyků se nazývá Volapük, který byl populární zhruba před sto lety, ale nyní je mnohem méně populární. Většinou jej nahradily jazyky jako esperanto, interlingua a ido.

Důvodem, proč se Volapük stal nepopulárním, je mimo jiné to, že některé hlásky jsou pro lidi, kteří mluví španělsky nebo anglicky, což jsou dva nejrozšířenější jazyky na světě, těžko vyslovitelné.

Související stránky

• Abeceda
• Základy angličtiny
• Angličtina jako cizí jazyk
• Anglický jazyk
• Historická lingvistika
• Jazykové vzdělávání
• Jazykové rodiny a jazyky
• Lingvistika
• Seznam jazyků
• Pravopis
• Fonologie
• Druhý jazyk
• Sémantika
• Logopedie