Myšlení
Myšlení je činnost mozku při vědomé aktivitě. Může, ale nemusí být cílená, zaměřená na řešení konkrétních problémů. Není to jediný způsob, jakým mozek pracuje. Chování může být výsledkem instinktu a adaptivní nevědomí může řešit problémy, aniž by si to člověk uvědomoval.
Jiná zvířata mohou při řešení problémů používat mozek, ale nelze říci, zda tak činí vědomě. Myšlení zkoumá čtyři nebo pět vědních oborů, každý po svém. Mezi tyto disciplíny patří psychologie, filozofie, biologie, fyziologie, psychoanalýza a sociologie.
Filozofie
Filosofie mysli je obor filosofie, který se zabývá povahou mysli, mentálními událostmi, funkcemi, vlastnostmi a vědomím. Problém mysli a těla, tj. vztah mysli a těla, zejména mozku, je ústředním tématem filozofie mysli.
Problém mysli a těla
Problém mysli a těla se týká vysvětlení vztahu, který existuje mezi myslí nebo mentálními procesy a tělesnými stavy nebo procesy. Hlavním cílem filosofů zabývajících se touto oblastí je určit povahu mysli a mentálních stavů/procesů a to, jak - nebo zda vůbec - jsou mysli ovlivňovány tělem a mohou ho ovlivňovat.
Naše vnímání závisí na podnětech, které přicházejí k našim smyslovým orgánům z vnějšího světa, a tyto podněty způsobují změny v našich duševních stavech a nakonec v nás vyvolávají pocity, které mohou být příjemné nebo nepříjemné. Například touha někoho po klobouku bude mít tendenci způsobit, že tento člověk bude pohybovat svým tělem určitým způsobem a určitým směrem, aby získal to, co chce. Otázkou tedy je, jak je možné, že vědomé prožitky vznikají z hroudy šedé hmoty, která není obdařena ničím jiným než elektrochemickými vlastnostmi. Souvisejícím problémem je vysvětlit, jak mohou něčí přesvědčení a touhy způsobit, že neurony tohoto jedince začnou hořet a jeho svaly se budou stahovat přesně tím správným způsobem. To jsou některé z hádanek, s nimiž se potýkají epistemologové a filozofové mysli přinejmenším od dob Reného Descarta.
