René Descartes: francouzský filozof, matematik a otec moderní filozofie
René Descartes — francouzský filozof a matematik, otec moderní filozofie; autor dualismu, průkopník v matematice a fyzice — život, dílo a trvalý intelektuální odkaz.
René Descartes (31. března 1596 – 11. února 1650) byl slavný francouzský filozof a fyzik. Napsal knihy, které jsou velmi důležité v oblasti matematiky, fyziky a zejména filozofie. Jeho výrok o dualismu spojil teorie duše, mysli, těla a prvků do jednoho konceptu; dualistické teorie mysli a hmoty.
Životopis
René Descartes se narodil v La Haye en Touraine (dnešní La Haye-Descartes) v rodině nižší šlechty. Po smrti matky v dětství byl vychováván otcem a příbuznými. V letech 1607–1615 studoval na jezuitském kolegiu v La Flèche, kde získal solidní základy v klasickém vzdělání, matematice a logice. Později vystudoval právo na univerzitě v Poitiers (promoval 1616), ale právnickou praxi nevyužíval; místo toho se stal důstojníkem a mezi lety 1618–1619 sloužil jako žoldnéř v armádě. Jeho zkušenosti z cestování a vojenství přispěly k rozvíjení myšlenek o metodě a vědeckém bádání.
Metodologie a filozofie
Descartes je považován za jednoho z otců moderní filozofie. Prosadil metodu systematického pochybování — pochybovat o všem, co jde pochybovat, až se dospěje k nepochybnému základu poznání. Z tohoto postupu proslulý výrok „Cogito, ergo sum“ (Myslím, tedy jsem) shrnuje jeho závěr, že jistota vlastní existence jako myslící bytosti je první nepominutelná pravda.
Ve filozofii rozlišoval dvě základní substance: res cogitans (mysl, duše) a res extensa (hmota, tělo). Toto dualistické pojetí mysli a těla vedlo k dlouhé diskusi o vztahu mezi mentálními a fyzickými stavy, o svobodné vůli a o povaze vědomí.
Matematika a přírodní vědy
Descartes významně přispěl k matematice: v práci připojené k Discourse on the Method (La Géométrie, 1637) položil základy analytické geometrie propojením algebraických rovnic s geometrickými křivkami — základem souřadnicového systému, který dnes nazýváme kartézským. Jeho práce umožnila algebraické zpracování geometrických problémů a položila předpoklad pro další rozvoj matematiky (včetně vývoje diferenciálního a integrálního počtu).
V přírodních vědách prosazoval mechanistické vysvětlení přírodních jevů — přírodu chápal jako stroj řízený zákony pohybu. Studoval optiku, zkoumal světlo a zrak, přispěl k pochopení lomů a odrazů a formuloval mechanistické principy, které později ovlivnily fyziku 17. století.
Hlavní díla
- Discours de la méthode (Rozprava o metodě, 1637) – obsahuje známé myšlenky o metodě, pochybování a racionalitě a také přílohy věnované geometrii a optice.
- La Géométrie (příloha k Rozpravě, 1637) – základy analytické geometrie.
- Meditationes de prima philosophia (Meditace o první filozofii, 1641) – metafyzika, existence Boha a duše, kritika smyslového poznání.
- Principia Philosophiae (Zásady filozofie, 1644) – souhrn jeho filozofického a přírodovědeckého systému.
- Les Passions de l'âme (Nálady duše / Trpnosti duše, 1649) – psychologické a etologické úvahy o emocích a jejich vztahu k tělu.
Dopad a odkaz
Descartesův důraz na rozum, jasné pojmy a deduktivní metodu silně ovlivnil osvícenství a vývoj moderní vědy. Jeho myšlenky položily základy nového přístupu k filozofii a vědě, který odmítal autoritu a scholastické tradice a místo toho upřednostňoval osobní racionální zkoumání. Jeho práce ovlivnila myslitele jako Spinoza, Leibniz, a později i empiriky a racionalisty.
Smrt
V letech 1628–1649 pobýval Descartes převážně v Nizozemsku, kde měl možnost pracovat v relativní svobodě. V roce 1649 byl pozván švédskou královnou Kristinou do Stockholmu, kde přednášel. V chladném klimatu a při nepříznivém režimu přednášek onemocněl a zemřel 11. února 1650—oficiálně na zápal plic. Jeho smrt vyvolala spekulace i spory, ale jeho myšlenky přežily a dál formovaly moderní filozofii a vědu.
René Descartes zůstává klíčovou postavou dějin myšlení: jeho metoda, „Cogito“ a kartézská geometrie jsou dodnes považovány za základní kameny moderní vědy a filozofie.
Descartes a fyzika (nauka o světě)
Ve svých Pravidlech pro řízení mysli (1628) a Pojednání o metodě (1637) Descartes píše o vědecké metodě, která se zabývá vědeckým přístupem, myšlením, metodou, kterou sám vymyslel. Psal také o tvarech (geometrie), světle (optika) a počasí (meteorologie). Dále vynalezl způsob popisu tvarů, který se dnes nazývá kartézský souřadnicový systém, a teorii o tom, co je to duha. Descartova fyzika byla důležitá pro pozdějšího slavného myslitele, sira Isaaca Newtona, který o něm řekl, a stejně tak James Hook: "Pokud jsem viděl dál, pak jen proto, že jsem stál na ramenou obrů!".
Descartes a filozofie (nauka o abstraktních idejích)
Ve svých Meditacích o první filozofii (1641) Descartes použil svou vědeckou metodu pro zkoumání filozofických otázek. Argumentoval proti skepticismu (názoru, že svět není skutečný a neexistuje).
Zjistil, že on sám musí být skutečný (existovat), protože cítil, že myslí; a pokud myslí, pak musí být skutečný. To proto, že kdyby nebyl skutečný, jak by pak mohl mít tento pocit, že myslí. Tento názor zkrátil a latinsky řekl: "Cogito ergo sum", což znamená "Myslím, tedy jsem".
Myslel si také, že může dokázat, že Bůh existuje, a to stejným způsobem, jakým cítil, že myslí. Descartes tvrdil, že Bůh je totéž co nekonečno a že nekonečno jasně vidí, protože si dokáže představit každý větší předmět, ale žádný největší. Descartes tvrdil, že pokud Bůh existuje, pak musí existovat i svět, protože Bůh je dobrý a nedovolil by nám myslet si, že svět je skutečný (existuje), kdyby nebyl skutečný.
Nakonec se Descartes domníval, že když ví, že myslí, ale může o sobě vědět cokoli jiného (například že má dvě ruce a dvě nohy) jen proto, že ví, že existuje Bůh, pak se musí skládat ze dvou věcí: z mysli, která myslí, a z těla, které je na myšlení nezávislé, a přesto jsou spojeny dohromady. Tomu se říká "karteziánský dualismus".
Descartes používal mnoho myšlenek souvisejících s Platónem, zatímco většina lidí v té době používala myšlenky související s Aristotelem. Často bývá označován za racionalistu, protože odpovědi na své otázky hledal uvnitř své mysli. Přestože Descartes chtěl bojovat proti skepticismu, jeho popis v meditacích se stal velmi známým a často se po něm nazývá karteziánský skepticismus.
| Kontrola úřadu |
|
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo byl René Descartes?
Odpověď: René Descartes byl slavný francouzský filozof a fyzik.
Otázka: Co napsal?
Odpověď: Napsal knihy, které jsou velmi důležité v oblasti matematiky, fyziky a zejména filozofie.
Otázka: Jaké je jeho tvrzení o dualismu?
Odpověď: Jeho výrok o dualismu spojoval teorie duše, mysli, těla a prvků do jednoho konceptu; dualistické teorie mysli a hmoty.
Otázka: Kdy se narodil?
Odpověď: Narodil se 31. března 1596.
Otázka: Kdy zemřel?
Odpověď: Zemřel 11. února 1650.
Otázka: Co dělal v mládí? Odpověď: V mládí byl žoldnéřem.
Vyhledávání