René Descartes

Descartes a fyzika (nauka o světě)

Ve svých Pravidlech pro řízení mysli (1628) a Pojednání o metodě (1637) Descartes píše o vědecké metodě, která se zabývá vědeckým přístupem, myšlením, metodou, kterou sám vymyslel. Psal také o tvarech (geometrie), světle (optika) a počasí (meteorologie). Dále vynalezl způsob popisu tvarů, který se dnes nazývá kartézský souřadnicový systém, a teorii o tom, co je to duha. Descartova fyzika byla důležitá pro pozdějšího slavného myslitele, sira Isaaca Newtona, který o něm řekl, a stejně tak James Hook: "Pokud jsem viděl dál, pak jen proto, že jsem stál na ramenou obrů!".

Descartes a filozofie (nauka o abstraktních idejích)

Ve svých Meditacích o první filozofii (1641) Descartes použil svou vědeckou metodu pro zkoumání filozofických otázek. Argumentoval proti skepticismu (názoru, že svět není skutečný a neexistuje).

Zjistil, že on sám musí být skutečný (existovat), protože cítil, že myslí; a pokud myslí, pak musí být skutečný. To proto, že kdyby nebyl skutečný, jak by pak mohl mít tento pocit, že myslí. Tento názor zkrátil a latinsky řekl: "Cogito ergo sum", což znamená "Myslím, tedy jsem".

Myslel si také, že může dokázat, že Bůh existuje, a to stejným způsobem, jakým cítil, že myslí. Descartes tvrdil, že Bůh je totéž co nekonečno a že nekonečno jasně vidí, protože si dokáže představit každý větší předmět, ale žádný největší. Descartes tvrdil, že pokud Bůh existuje, pak musí existovat i svět, protože Bůh je dobrý a nedovolil by nám myslet si, že svět je skutečný (existuje), kdyby nebyl skutečný.

Nakonec se Descartes domníval, že když ví, že myslí, ale může o sobě vědět cokoli jiného (například že má dvě ruce a dvě nohy) jen proto, že ví, že existuje Bůh, pak se musí skládat ze dvou věcí: z mysli, která myslí, a z těla, které je na myšlení nezávislé, a přesto jsou spojeny dohromady. Tomu se říká "karteziánský dualismus".

Descartes používal mnoho myšlenek souvisejících s Platónem, zatímco většina lidí v té době používala myšlenky související s Aristotelem. Často bývá označován za racionalistu, protože odpovědi na své otázky hledal uvnitř své mysli. Přestože Descartes chtěl bojovat proti skepticismu, jeho popis v meditacích se stal velmi známým a často se po něm nazývá karteziánský skepticismus.