Sparta je město v Řecku. Je hlavním městem prefektury Lakónie. Leží na jihu poloostrova Peloponés. Ve starověku byla mimořádně mocná. Dnes je to malé město. Podle sčítání lidu z roku 2001 zde žilo 16 726 obyvatel. Slovem Sparťan se označuje někdo, kdo žije prostým životem, nebo někdo, kdo hodně trpěl, aniž by plakal nebo dával najevo, že trpí. Může také znamenat život v jednoduchosti, bez čehokoli přepychového nebo nákladného.

Sparta se nachází v hornaté oblasti Lakónie. Ta se nachází na jihovýchodě Peloponésu. Starověká Sparta byla postavena na březích řeky Evrotas. Řeka protéká údolím s horami po obou stranách. Na západě se nachází pohoří Taygetus (nejvyšší bod 2407 m) a na východě pohoří Parnon (nejvyšší bod 1935 m). Protože starověcí Sparťané měli tak dobrou přírodní obranu, nepotřebovali městské hradby.

Historie

Sparta vznikla v oblasti Lakónie jako centrum dórských kmenů. Podle tradice zde reformátor jménem Lycurgus vytvořil zvláštní ústroj státního zřízení — směs vojenské disciplíny, kolektivní výchovy a přísné sociální organizace, která se postupně proměnila ve vysoce militarizovaný stát. Ve 6.–5. století př. n. l. se Sparta stala jednou z nejmocnějších polis v Řecku.

Spartští vojáci sehráli klíčovou roli v řecko-perských válkách; nejslavnější je bitva u Thermopyl (480 př. n. l.), kde král Leonidas a jeho muži bránili průsmyk proti perské armádě. V 5. století př. n. l. Sparta porazila Athény v Peloponéské válce (431–404 př. n. l.) a krátce získala hegemonii v Řecku. Postupně však ztratila dominantní postavení — porážky od Théb a rostoucí vliv Makedonie a později Říma vedly k jejímu úpadku. Po staletích osídlení vzniklo v 19. století moderní město Sparti blízko starověkých pozůstatků.

Společenské rozdělení a právní řád

Spartská společnost byla rozdělena na několik základních skupin:

  • Spartiati (plnoprávní občané) — vlastnili půdu, podstupovali tvrdou vojenskou výchovu a měli politická práva.
  • Perioikoi — svobodní obyvatelé okolních měst/vesnic, kteří neměli občanská práva Spartiátů, ale vykonávali obchod, řemesla a sloužili ve vojsku.
  • Heloti — státem vlastněné poddané osoby pracující na půdě Spartiátů; jejich úlohou byla především produkce potravin a služba elitě.

Toto rozdělení a systém přispívaly k udržení spartského způsobu života a vojenské připravenosti.

Výchova a vojenská kultura

Klíčovou institucí byla agoge — přísná státem řízená výchova chlapců, zahajovaná kolem sedmého roku života. Agoge zdůrazňovala fyzickou kondici, disciplínu, schopnost snášet chlad a hlad, bojové dovednosti a loajalitu ke státu. Mladí muži se učili boji v těsných formacích (falanx), nosili těžké štíty a kopií řadících se do jednotného celku.

Spartská armáda byla profesionální a velmi efektivní; její občané byli vychováváni k tomu, aby byli vojáky po celou dobu dospělosti. Existovaly také tajné složky jako krypteia, o nichž se dochovalo jen málo informací, ale které měly dohlížet nad heloty.

Politické instituce

Spartský politický systém byl kombinací monarchie a oligarchie. Nejdůležitější prvky byly:

  • Dvojí království (dva králové z různých rodů) — především vojenská a náboženská funkce.
  • Gerousia — rada starších (včetně králů) připravující návrhy zákonů a rozhodující v záležitostech trestního práva.
  • Eforové — pět volených úředníků s rozsáhlými pravomocemi dohlížejícími na veřejné záležitosti a právní pořádek.
  • Apella — shromáždění občanů, které mělo schvalovat nebo vetovat návrhy Gerousie.

Architektura a památky

Na rozdíl od jiných řeckých měst nebyla Sparta proslulá velkolepými veřejnými budovami — její důraz na praktičnost a vojenskou užitečnost se odrazil i v architektuře. Dodnes jsou zachované spíše skromné zbytky památek. Mezi důležitá archeologická místa a objekty patří naleziště v blízkosti acropole, svatyně (např. Artemidy Orthie) a nálezy vystavené v Archeologickém muzeu Sparty. V okolí se nachází i Menelaion — posvátné místo spojené s hrdiny mýtu o Menelaovi a Heleně.

Poloha, krajina a klima

Sparta leží v úrodném údolí řeky Evrotas, obklopené horami, což jí dávalo přirozenou obranu. Taygetus na západě poskytuje masivní hřeben s vysokými vrcholy; na východě vyvstává pohoří Parnon. Klima je středomořské — horká suchá léta a mírné deštivé zimy — vhodné pro pěstování oliv, vinné révy a obilnin. Díky geografii se Sparta vyvíjela spíše jako zemědělské a vojensky orientované středisko než jako obchodní metropole.

Život ve starověké Spartě

Každodenní život byl silně determinován vojenskými potřebami státu. Spartiati se věnovali výcviku a vojenské službě, zatímco většinu práce na polích i v domácnostech vykonávali heloti. Sparťanská kuchyně byla jednoduchá, jídelní zvyklosti střídmé. Ženy ve Spartě měly ve srovnání s jinými řeckými oblastmi větší svobodu — měly odpovědnost za řízení domácnosti a majetku během nepřítomnosti mužů a tělesnou výchovu svých dcer se ocenila pro pevnost rodu.

Náboženské a společenské slavnosti, jako oběti bohům a vojenské ceremonie, hrály v životě Sparty důležitou roli. Důraz na kolektivní disciplínu a statečnost ovlivnil i spartský jazyk a způsob vyjadřování — vznikl pojem „lakonismus“ pro stručné a výstižné vyjadřování.

Moderní Sparta

Dnešní Sparti (často psaná též Sparti nebo Spárti) je menší administrativní a kulturní centrum regionu Lakónie. V okolí se rozvíjí zemědělství, víno a olivy, a také turistika zaměřená na starověké pozůstatky a blízký byzantský komplex Mystras, významnou turistickou a historickou atrakcí. Archeologická muzea a památky přitahují zájemce o starověké dějiny i běžné návštěvníky.

Sparta zůstává symbolem vojenské disciplíny, odolnosti a jednoduchého života — obraz, který přežil věky a pronikl do jazyků i kulturní paměti mnoha národů.