Konstantin I. Veliký

Autor: Leandro Alegsa

07-11-2021

Konstantin I. (27. února 272 - 22. května 337 n. l.) byl mocný vojevůdce, který vládl Římské říši jako císař až do své smrti. Z dříve jmenovaného města Byzance (dnešní Istanbul v Turecku) učinil hlavní město celé Římské říše. Jako císař město pojmenoval Konstantinopol, což v řečtině znamená "Konstantinovo město".

Než se Konstantin stal císařem, bojoval o trůn v bitvě u Milvijského mostu přes řeku Tiberu. Když na obloze spatřil kříž se slovy in hoc signo vinces (latinsky "v tomto znamení zvítězíš"), změnil své božstvo z Apollóna na Ježíše a bitvu vyhrál.

V pohanském Římě předtím bylo protizákonné věřit v křesťanství a křesťané byli často mučeni nebo zabíjeni. Konstantin je chránil. Na prvním nicejském koncilu pak zorganizoval celou katolickou církev, i když se sám nechal pokřtít až na sklonku svého života.

Konstantin měl také velký podíl na vzniku východního pravoslavného náboženství poté, co změnil místo, odkud vládl, z Říma na Byzanc.

Náboženská pravidla

Konstantin je pravděpodobně nejznámější jako první křesťanský římský císař. Jeho vláda výrazně změnila církev. V únoru 313 se Konstantin setkal s Liciniem v Miláně, kde vydali Milánský edikt. Edikt říkal, že křesťané mohou věřit, čemu chtějí. To zabránilo lidem trestat křesťany, kteří byli často umučeni nebo zabiti pro svou víru. Vrátil jim také majetek, který jim byl odebrán. Edikt nejenže chránil křesťany, ale poskytoval svobodu vyznání všem, takže každý mohl uctívat, co chtěl. V roce 311 vydal Galerius podobný edikt, který jim však nevracel žádný majetek.

Konstantin nepodporoval pouze křesťanství. Po vítězství v bitvě u Milvijského mostu nechal na oslavu postavit Konstantinův oblouk), který však byl vyzdoben obrazy obětí bohům jako Apollon, Diana nebo Herkules. Neměl žádnou křesťanskou symboliku. V roce 321 Konstantin prohlásil, že by se všichni křesťané i nekřesťané měli připojit ke "dni slunce" (východnímu uctívání slunce, které mu pomohl zavést Aurelián). Také jeho mince měly až do roku 324 symboly slunečního kultu. Ani poté, co z mincí zmizeli pohanští bohové, se na nich nikdy neobjevily symboly křesťanů. Dokonce i když Konstantin vysvětil nové hlavní město Konstantinopol, měl na sobě Apollónův sluneční diadém.

Konstantin Veliký, mozaika v Hagia Sofia, kolem roku 1000

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdo byl Konstantin I.?

A: Konstantin I. byl římský císař od roku 306 do své smrti v roce 337 n. l. Byl nejdéle vládnoucím císařem od dob Augusta, prvním císařem a prvním vládcem Římské říše, který byl křesťan.

Otázka: Co Konstantin udělal s Byzancí?

Odpověď: Konstantin vytvořil z Byzance nové, větší město zvané Konstantinopol (dnes Istanbul v Turecku). Název města znamená v řečtině "Konstantinovo město".

Otázka: Kdo byli členové dynastie Konstantinovců?

Odpověď: Členové dynastie Konstantinovců byli potomci císaře Konstantina I., včetně jeho syna Konstantina I. Říši ovládali až do roku 364.

Otázka: Co se stalo v bitvě u Milvijského mostu?

Odpověď: V bitvě u Milvijského mostu mezi Maxentiem a Konstantinem o vládu nad Římem spatřil Konstantin na obloze kříž se slovy "v tomto znamení zvítězíš". To ho vedlo ke změně božstva z Apollóna na Ježíše a k vítězství v bitvě či válce.

Otázka: Kde se dnes nachází Konstantinopol?

Odpověď: Konstantinopol je dnes známá jako Istanbul v Turecku.

Otázka: Co znamená "in hoc signo vinces"? Odpověď: "In hoc signo vinces" je latinský výraz pro "v tomto znamení zvítězíš". Odkazuje na to, že Konstantin během bitvy proti Maxentiovi u Milvijského mostu uviděl na obloze kříž, který ho dovedl k vítězství.

Otázka: Jak dlouho vládli členové dynastie Konstantinovců? Odpověď: Členové konstantinovské dynastie vládli šest let poté, co se císař Konstantin prohlásil císařem, a to až do roku 364 n. l..