Čingischán

Raný život

Rodokmen

Temüdžin byl z otcovy strany příbuzný s Chabul-chánem, Ambaghajem a chánem Kutulou, kteří stáli v čele mongolské konfederace. Když čínská dynastie Ťin přešla v roce 1161 od Mongolů k Tatarům, Chabul chána zničila. Do čela vládnoucího klanu Mongolů se postavil Čingischánův otec Jesügej (vůdce Boržiginů a synovec Ambaghaje a Qutula chána), ale o tuto pozici se ucházel konkurenční klan Tajiči'ud, který pocházel přímo z Ambaghaje. Když se po roce 1161 Tataři stali příliš mocnými, přešli Ťinové od podpory Tatarů ke Keraitům. Když byl Jesügei otráven, stal se vůdcem teprve třináctiletý Temüjin.

Narození

Vzhledem k nedostatku záznamů je o Temüdžinově raném životě velmi málo informací. Těch několik málo pramenů, které poskytují vhled do tohoto období, si často protiřečí.

Temüdžin se narodil v roce 1162 ve vlivné rodině, která patřila k mongolskému kmeni poblíž hory Burchan Chaldun a řek Onon a Kherlen v dnešním Mongolsku, nedaleko současného hlavního města Ulánbátaru. Tajné dějiny Mongolů uvádějí, že se Temüdžin narodil s krevní sraženinou sevřenou v pěsti, což bylo znamení, že je předurčen stát se velkým vůdcem. Byl druhým nejstarším synem svého otce Jesükheje, menšího kmenového náčelníka Kijádů a spojence Ong chána z kmene Keraitů, a nejstarším synem své matky Hoelun. Podle Tajné historie dostal Temüdžin jméno po tatarském náčelníkovi, kterého jeho otec právě zajal. Jméno také naznačuje, že možná pocházel z rodu kovářů.

Yesükheiův rod se jmenoval Borjigin (Боржигин) a Hoelun pocházel z Olkhunutů, podrodu kmene Onggirat. Stejně jako ostatní kmeny byli kočovníci. Protože jeho otec byl náčelníkem, pocházel Temüdžin ze vznešeného rodu. Po jeho smrti po něm nastoupil jeho třetí syn Ogodej. Měl čtyři královny a Ogodei se narodil z jeho první manželky.

Řeka Onon v Mongolsku na podzim, v oblasti, kde se Temüdžin narodil a vyrůstal.

Reputace

Jako vládce Čingischán snížil daně a zbavil se poplatků pro lékaře, učitele a kněze. Vytvořil první mezinárodní poštovní systém. Jeho říše nebyla známá tím, že by hrabivě nakládala s kořistí; místo toho rozděloval bohatství mezi dobývající Mongoly. Temüdžin vymýtil mučení a nedržel žádné zajatce; místo toho pouze zabíjel své nepřátele. Tím si získal respekt. Zcela přetvořil feudální systém, aby nebral ohled na etnický původ lidí a místo toho ho založil na loajalitě a úspěších. Svému lidu poskytl náboženskou svobodu, na rozdíl od říší, které omezovaly svůj lid na jedno náboženství.

Těchto výhod mohli využívat ti, kteří se mongolským nájezdníkům okamžitě vzdali. Obyvatelé, kteří se postavili na odpor, byli pro výstrahu ostatním městům zmasakrováni. Tyto masakry byly metodou psychologické války, která měla zastrašit ty, kteří ještě nebyli podrobeni. Tento teror přetrval a pomohl vybarvit historický obraz Mongolů.

Fyzický vzhled

Neexistují žádné přesné portréty Čingischána a všechna jeho dochovaná vyobrazení jsou považována za umělecké interpretace. Perský historik Rašíd al-Dín ve svých "Kronikách" zaznamenal, že legendární "třpytivý" Čingischánův předek byl vysoký, dlouhovlasý, zrzavý a zelenooký. Rašíd al-Dín také popsal první setkání Čingischána a Kublajchána, kdy Čingischána šokovalo zjištění, že Kublaj nezdědil jeho zrzavé vlasy. Také podle al-Dína měl Čingischánův klan Boržigidů legendu zahrnující jejich původ: začal jako výsledek románku mezi Alan-ko a cizincem v její zemi, třpytivým mužem, který měl shodou okolností zrzavé vlasy a modrozelené oči. Moderní historik Paul Ratchnevsky ve svém Čingischánově životopise vyslovil domněnku, že "třpytivý muž" mohl pocházet z kyrgyzského národa, který historicky vykazoval stejné vlastnosti. Odhlédneme-li od sporů, nejbližším vyobrazením, které většina historiků obecně uznává, je portrét, který se v současnosti nachází v Národním palácovém muzeu v Tchaj-peji na Tchaj-wanu (viz obrázek výše).