Dánské království

Dánsko bylo poprvé sjednoceno v 10. století, v období Vikingů, králem Haraldem Bluetooth (asi 985), který jako první obrátil Dánsko na křesťanství. Vikingové jsou známí tím, že napadali země. V 11. století dánští Vikingové na čas ovládli Anglii (Danelaw). V roce 1397 se Dánsko, Švédsko a Norsko spojily v jeden stát s jednou královnou (tento stát se nazýval Kalmarská unie) Švédsko se v roce 1523 opět stalo samostatným státem. Dánsko a Norsko (nazývané Dánsko-Norsko) zůstaly spojeny, a to až do roku 1814. Dánsko-Norsko ovládalo mnoho ostrovů v Atlantském oceánu, včetně Faerských ostrovů, Islandu a Grónska. Island se stal nezávislým na Dánsku v roce 1944.

Dánsko se stalo konstituční monarchií 5. června 1849, kdy přijalo ústavu, která odebrala králi pravomoci a dala práva obyčejným Dánům. 5. červen je nyní v Dánsku svátkem, který se nazývá "Den ústavy".

V průběhu let ztratilo Dánsko mnoho zemí, které ovládalo, v bitvách. Největší válečnou porážkou Dánska byla druhá šlesvická válka (v roce 1864), kdy Šlesvicko a Holštýnsko dobylo Pruské království (dnes součást Německa). Pro Dánsko to byla velká prohra, a proto po ní zahájilo politiku neutrality, což znamenalo, že se již nebude účastnit žádných válek ani podporovat jiné země. Dánsko se první světové války nezúčastnilo.

9. dubna 1940 bylo Dánsko napadeno nacistickým Německem a nacisté v Dánsku zůstali po celou dobu druhésvětové války. Během války, v roce 1943, pomohli Dánové více než 8 000 Židům uprchnout z Dánska do Švédska poté, co se je nacisté pokusili zatknout.

Po osvobození Dánska jedna část země nebyla. Byl to ostrov Bornholm. Německý velitel von Kamptz, který tam byl umístěn, se odmítl vzdát Sovětům, protože Němci prchali na Bornholm a dále do Švédska. Sověti poté bombardovali dvě největší města Rønne a Nexø. Po zajetí Němců 9. května 1945 sovětská armáda okupovala ostrov až do 6. dubna 1946.

Po druhé světové válce se Dánsko stalo členem NATO a Evropské unie. Grónsko a Faerské ostrovy jsou nyní součástí Dánského království a mají vlastní vládu a omezenou moc.

Dánsko má tři složky moci: soudní (soudy), výkonnou (premiér a vláda) a zákonodárnou (dánský parlament). Současnou dánskou premiérkou je Mette Frederiksenová, která byla zvolena v červnu 2019.

Dánsko je království, což znamená, že má panovníka (krále nebo královnu). Současnou panovnicí je královna Margrethe II. Margrethe II. nemá velkou moc (nepřijímá žádná důležitá rozhodnutí) a má symbolickou roli. Dánsko se stalo konstituční monarchií v roce 1849.

Volby do parlamentu se konají každé čtyři roky a vítězem voleb se stává strana nebo koalice, která získá nejvíce hlasů a křesel v parlamentu. Po skončení voleb se několik stran, které se dohodnou, sdruží do koaliční vlády a předseda největší strany se stane premiérem.

Zde je stručný přehled největších politických stran v Dánsku, řazený zleva doprava na politické ose:

• Rudo-zelená aliance (dánsky Enhedslisten), komunistická strana.
• Alternativa (dánsky Alternativet), zelená progresivní strana.
• Socialistická lidová strana (dánsky Socialistisk Folkeparti), socialistická strana.
• Sociální demokraté (dánsky Socialdemokraterne), levicová strana, která je "sociálně demokratická" (mírně socialistická).
• Venstre, Liberální strana Dánska (dánsky: (Venstre - "levice"), liberální strana.
• Dánská sociálně liberální strana (dánsky Det Radikale Venstre), radikálně levicová/pravicově liberální strana.
• Konzervativní lidová strana (dánsky Det Konservative Folksparti), konzervativní strana.
• Liberální aliance (dánsky: Liberal Alliance), pravicově liberální strana.
• Dánská lidová strana (dánsky Dansk Folkeparti), pravicová politická strana, která nemá ráda imigraci (lidi z jiných zemí, kteří přicházejí žít do Dánska).

Sociální péče

Dánsko je stejně jako ostatní severské země známé jako velký sociální stát. Vláda poskytuje veřejnosti mnoho služeb, například bezplatnou zdravotní péči, bezplatné vzdělání (školní i vysokoškolské) a bezplatné bydlení pro chudé. Dánové platí vysoké daně, z nichž je sociální péče financována.

Dánsko je nejmenší ze skandinávských zemí. Sousedí s Německem (na jihu), Švédskem (na východě), Norskem (na severu) a Spojeným královstvím (na západě). Země je obklopena mořem s výjimkou Jutska (Jylland), největší části Dánska. S Německem je spojena po souši. Na jihovýchodě se rozkládá Baltské moře, na západě Severní moře, na severu Skagerrak a na severovýchodě Kattegat.

Západní část Dánska tvoří Jutský poloostrov (dánsky Jylland, vyslovuje se yoo´-land), který sousedí s Německem. Je to jediná část Dánska, která není ostrovem. Zbytek Dánska zahrnuje 76 ostrovů, na kterých žijí lidé, a mnoho malých ostrůvků. Největšími ostrovy jsou Zéland (Sjælland) a Funen (Fyn). Na východě se v Baltském moři nachází ostrov Bornholm, jediné místo v Dánsku, kde je vidět skalní podloží.

Země je poměrně rovinatá. Nejvyšší kopec nebo hora je Møllehøj, který je vysoký 170,86 m (560,56 stop). Je zde mnoho malých kopců, jezer, potoků, lesů a zemědělské půdy. Dánské pobřeží měří 7 314 km. Nikdo v Dánsku nežije dále než 60 km od pobřeží. Nejdelší dánskou řekou je Gudenå.

Klima

Počasí v Dánsku je poměrně větrné a deštivé. V zimě se příliš neochladí, ve většině let je sníh jen několik týdnů. Přibližně jednou za deset let moře kolem ostrovů zamrzne, ale většinu zim nezamrzá. Podnebí a topografie nejsou vhodné pro zimní sporty.

Většina letních období není příliš horká. Lidé se vždy oblékají tak, aby byli připraveni na déšť nebo vítr. Jsou také velmi slunečná období, ale nikdo nemůže dopředu vědět, kdy to bude. Nejlepším obdobím roku pro venkovní aktivity jsou měsíce květen a červen až do poloviny léta.

Regiony a obce

Dánsko je rozděleno do pěti regionů (dánsky regioner nebo region pro jednoho). Regiony nahradily dřívější kraje (amter) v lednu 2007. Regiony mají na starosti nemocnice a zdravotní péči.

Regiony se dále dělí na obce (dánsky kommuner). V současné době existuje 98 obcí, ale před lednem 2007 jich bylo 275. Počet obcí byl snížen, když bylo rozhodnuto, že pro zvýšení efektivity by každá z nich měla mít alespoň 20 000 obyvatel .

Podle statistik z roku 2009 je většina (90,5 %) obyvatel Dánska (necelých 5,4 milionu) dánského původu. Ze zbývajících 8,9 %, kteří jsou přistěhovalci nebo potomky nedávných přistěhovalců, pochází mnoho lidí z jižní Asie nebo Blízkého východu. Jsou zde také malé skupiny Inuitů z Grónska a Faerských ostrovů.

Dánové mluví národním jazykem dánštinou, která je velmi podobná ostatním skandinávským jazykům. Švédština a norština jsou dánštině natolik blízké, že jim většina Dánů rozumí.

Kromě dánštiny mluví většina Dánů také nějakým cizím jazykem, například angličtinou, která je oblíbeným mezinárodním jazykem, nebo němčinou. V jižní části Jutska mluví německy německá menšina. Na Faerských ostrovech se mluví faerštinou a obyvatelé Grónska hovoří inuitsky.

Náboženství nehraje v životě většiny Dánů velkou roli a návštěvnost kostelů je velmi nízká. Přestože je mnoho Dánů ateistů, 80,4 % z nich je členy protestantské "Dánské církve" (dánsky Folkekirke, Národní církev), která je oficiální "státní církví" Dánska. Národní církev je luteránská, což znamená, že se v 16. století oddělila od římskokatolické církve. Mezi další významná náboženství patří judaismus, islám (počet muslimů roste), další protestantské skupiny a katolicismus.

Kvůli velkému počtu ostrovů je v Dánsku mnoho mostů. Hlavní části země a většinu větších ostrovů spojují silnice a železnice. Jeden z nejdelších mostů na světě spojuje východní a západní část země a velký most vede také do Švédska. Most přes Baltské moře do Německa zatím chybí, ale pravděpodobně bude postaven během několika let. Most do Švédska byl drahý, jeho stavba trvala dlouho a vyžadovala mnoho plánování ze strany inženýrů.

Stále existuje mnoho ostrovů bez mostů na pevninu. Lidé se na tyto ostrovy musí dostat lodí nebo letadlem. Na mnoho ostrovů se mosty nikdy nedostanou, protože jsou příliš malé nebo příliš vzdálené. Pokud je na ostrově příliš málo lidí, mosty se často nestaví, protože jejich výstavba je nákladná.

Cyklistika je v Dánsku velmi oblíbená, protože země je velmi rovná. Kodaň je město, které je velmi přátelské k cyklistům, s cyklistickými stezkami v délce více než 12 000 km.

Obyvatelé Dánska byli vždy závislí na moři. V dřívějších dobách lidé nemohli nikam cestovat, pokud nejeli lodí. Mnoho Dánů bylo rybáři nebo obchodníky. I dnes tráví mnoho Dánů mnoho času v blízkosti moře nebo u moře.

Zemědělství bylo vždy jedním z hlavních zaměstnání. Dánsko je díky svému podnebí a půdě vhodným místem pro zemědělství. Vývoz potravin do sousedních zemí je pro zemi jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů. Dánské šunky a sušenky se vyvážejí do celého světa.

Asi nejznámějším Dánem je Hamlet, titulní postava slavné hry Williama Shakespeara, která se odehrává na skutečném hradě Kronborg v Helsingoru severně od Kodaně. Hra byla založena na staré dánské báji o vikinském princi Amledovi z Jutska a jeho snaze pomstít se vrahovi svého otce. Dalším široce známým Dánem je Hans Christian Andersen, autor proslulý především pohádkami jako "Malá mořská víla" a "Ošklivé káčátko". Celosvětově známí jsou také Karen Blixenová, Tycho Brahe a filozof Søren Kierkegaard. Je zde mnoho slavných dánských vědců, včetně Nielse Bohra, slavného fyzika, který vytvořil první funkční model atomu, a Oleho Rømera, který objevil rychlost světla. Hans Kirk, ačkoli je mimo Dánsko méně známý, je autorem nejprodávanějšího dánského románu všech dob, Rybáři.

Hudba

Dánové mají rádi mnoho různých druhů hudby, včetně baletu, jazzové hudby, popu a rocku. Nejslavnějším dánským skladatelem klasické hudby je Carl Nielsen. Mezi známé dánské kapely patří popová skupina Aqua a indie rocková skupina The Raveonettes. Nejznámější dánskou rockovou hvězdou je Lars Ulrich ze skupiny Metallica.

Potraviny

Dánská kuchyně se stejně jako kuchyně ostatních severských zemí (Finska, Norska, Islandu a Švédska) a severního Německa skládá především z vepřového masa a ryb. K tradičním dánským jídlům patří frikadeller (smažené masové kuličky, často podávané s brambory a různými druhy omáček). Hojně se konzumují také ryby, zejména na západním pobřeží Jutska.

Dovolená

Vánoce (dánsky Jul) jsou hlavním svátkem roku. Vánoce se tradičně slaví v předvečer 24. prosince, kdy se jí hlavní vánoční jídlo a rozbalují dárky.

V polovině zimy se slaví půst. Děti se oblékají do krojů a chodí od domu k domu a žebrají o peníze. Tento zvyk v posledních letech převzal Halloween a většina lidí nedává peníze, ale sladkosti. Sud naplněný sladkostmi se rozbíjí holemi. Ten, komu cukroví vypadne, je jmenován královnou koček a ten, kdo trefí poslední palici, je jmenován králem koček.

Svatojánská noc se slaví velkým ohněm večer 23. června. Většina Dánů má v červenci nebo srpnu třítýdenní letní dovolenou.

Sport

Nejoblíbenějším sportem v Dánsku je fotbal. Díky dlouhému pobřeží je velmi oblíbené plachtění, plavání a další vodní sporty. Dalším rozšířeným sportem je cyklistika (Kodani se kvůli oblibě jízdních kol pro přesuny po městě přezdívá "město cyklistů"), která se v Dánsku stala populární částečně díky rovinatému terénu po celé zemi. Během dlouhých zim jsou oblíbené také halové sporty, jako je badminton a házená.

Monarcha je slovo, které znamená král nebo královna. Dánsko je nejstarší monarchií v Evropě. Současnou panovnicí je královna Margrethe II, která je královnou od roku 1972. Dánsko v současné době nemá krále. Manžel Margrethe byl nazýván princem, protože byl zetěm, nikoliv synem předchozího krále. Zemřel 13. února 2018 ve věku 83 let. Královský pár má dvě děti:

• Korunní princ Frederik, který se oženil s Australankou Mary a má s ní 4 děti:
• Princ Christian
• Princezna Isabella
• Princ Vincent a princezna Josephine (dvojčata)
• Joachim se oženil s Britkou z Hongkongu, ale po deseti letech manželství se v roce 2005 rozvedl. Má dva syny:
• Kníže Nikolaj
• Princ Felix

V roce 2008 se princ Joachim podruhé oženil. Jeho nová manželka pochází z Francie a jmenuje se Marie, s níž má syna a dceru.

·          

• Princ Henrik
• Princezna Athéna

• Dánsko na olympijských hrách
• Dánský národní fotbalový tým
• Seznam řek Dánska