Velký pátek
Velký pátek je náboženský svátek, který obvykle slaví křesťané. Říká se mu také Velký pátek, Černý pátek nebo Velký pátek. Připomíná ukřižování Ježíše Krista, jeho smrt a zmrtvýchvstání. Svátek se často slaví ve stejnou dobu jako židovský svátek Pesach.
Dvě různé skupiny odhadují Velký pátek na rok 33 n. l., Isaac Newton jej nejprve odhadl na rok 34 n. l., a to na základě rozdílů mezi biblickým a juliánským kalendářem.
Biblická zpráva
Podle evangelií byl Ježíš zatčen v Getsemanské zahradě chrámovou stráží. Stalo se tak s pomocí jeho učedníka Jidáše Iškariotského. Jidáš dostal za Ježíšovu zradu peníze (30 stříbrných) (Mt 26,14-16). Řekl strážím, že koho políbí, toho mají zatknout. Ježíš byl přiveden do Annášova domu. Annáš byl tchánem tehdejšího velekněze Kaifáše. Tam byl vyslýchán. Bylo to však bez většího výsledku. Svázaného ho poslali k veleknězi Kaifášovi, kde se sešel sanhedrin (Jan 18,1-24).
Přišla spousta lidí a říkala o Ježíši protichůdné věci, aby ho očernila. Když je Ježíš slyšel, neřekl nic. Nakonec velekněz Ježíšovi říká: "Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Pomazaný, Syn Boží?" Ježíš odpověděl ano: "Řekl jsi to, a časem uvidíte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet na nebeských oblacích." Ježíš mu odpověděl, že ano. Velekněz si roztrhl šaty a vykřikl, že se Ježíš rouhá Bohu. Soud skončil rozsudkem smrti (Mt 26,57-66). Zatímco Ježíše vyslýchali, Petr čekal na nádvoří. Také on třikrát řekl kolem stojícím lidem, že Ježíše nezná. Podle Bible Ježíš už věděl, že to Petr řekne.
Ráno přivedl lid Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi Pontskému. Říkali, že znepokojuje národ. Říkali také, že se snažil zabránit lidem, aby platili daně císaři, a chtěl ze sebe udělat krále (Lukáš 23,1-2). Pilát Ježíše vyslechl. Řekl lidem, že Ježíš nemá být za co odsouzen. Když se dozvěděl, že Ježíš pochází z Galileje, Pilát řekl, že Ježíše by měl soudit vládce Galileje, král Herodes. V té době byl Herodes v Jeruzalémě na velikonočních svátcích. Herodes se Ježíše vyptával, ale Ježíš neodpovídal. Herodes poslal Ježíše zpět k Pilátovi. Pilát řekl lidu, že ani on, ani Herodes Ježíše neshledali vinným. Pilát chtěl Ježíše nechat zbičovat a pak ho propustit (Lukáš 23,3-16).
Během svátku Pesach bylo zvykem, že Římané na žádost Židů propustili jednoho vězně na svobodu. Pilát se zeptal zástupu, koho si přejí propustit na svobodu. Dav požádal o Barabáše, dalšího vězně. Ten šel do vězení za vraždu lidí. Pilát se zeptal, co chtějí, aby udělal s Ježíšem. Na to se zeptal: "Ukřižuj ho!" A oni se dožadovali ukřižování. (Marek 15,6-14). Pilátova žena Piláta varovala, aby "s tímto spravedlivým neměl nic společného" (Mt 27,19). Předtím toho dne o něm měla sen.
Pilát nechal Ježíše zbičovat a pak se ho pokusil propustit. Velekněží požadovali, aby byl Ježíš odsouzen k smrti, "protože tvrdil, že je Boží syn". To Piláta naplnilo strachem. Přivedl Ježíše zpět do paláce a požadoval vědět, odkud přišel (Jan 19,1-9).
Pilát naposledy předstoupil před zástup a prohlásil Ježíše za nevinného. Sám si umyl ruce ve vodě, aby ukázal, že se na tom nijak nepodílí. Pilát však Ježíše vydal k ukřižování, aby se dav nerozhněval (Mt 27,24-26) a aby si mohl udržet svou práci. Ježíš nesl svůj kříž místo Lebky, hebrejsky "Golgota". V latině se mu říká "Kalvárie". Tam byl ukřižován spolu se dvěma zločinci (Jan 19,17-22).
Ježíš visí na kříži šest hodin v nesmírných bolestech. Během jeho posledních tří hodin na kříži je nad celou zemí tma (Mt 27,45; Mk 15,13; L 23,44). Nakonec Ježíš zvolá: "Dokonáno jest". Poté "vydal svého ducha". Nastává zemětřesení. Hroby se rozpadají a opona v chrámu se trhá odshora dolů. Setník na stráži u ukřižování prohlásí: "Věru, to byl Boží Syn!" (Mt 27,45-54).
Josef z Arimatie, člen Sanhedrinu a tajný Ježíšův stoupenec, který nesouhlasil s jeho smrtí, šel za Pilátem. Požádal o Ježíšovo tělo (Lukáš 23,50-52). Jiný tajný Ježíšův stoupenec a člen Sanhedrinu jménem Nikodém přinesl směs koření a pomohl zabalit Kristovo tělo (Jan 19,39-40). Pilát požádal setníka, aby se ujistil, že Ježíš je mrtvý (Mk 15,44). Voják probodl Ježíšův bok, což způsobilo, že z něj vytékala krev a voda (Jan 19,34). Na to setník řekl Pilátovi, že Ježíš je mrtvý (Mk 15,45).
Josef z Arimatie vzal Ježíšovo tělo, zabalil je do čistého plátna a uložil do svého nového hrobu vytesaného ve skále (Mt 27,59-60). Hrob se nacházel v zahradě. Přišel také Nikodém (Jan 3,1), který přinesl 75 liber myrhy a aloe a podle židovských pohřebních zvyklostí je vložil do plátna k Ježíšovu tělu (Jan 19,39-40). Přes vchod do hrobu přivalili velký kámen (Mt 27,60). Pak se vrátili domů a odpočívali, protože při západu slunce začínal šabat (L 23,54-56). Podle Bible třetího dne, v neděli, která je dnes známá jako Velikonoční neděle (neboli Pascha), Ježíš vstal z mrtvých.
"Jidášův polibek", Gustave Doré, 1866
Vyobrazení Ecce Homo Antonia Ciseriho s Ježíšem a Pilátem Pontským, 19. století.
Oslava
V tento den se obvykle konají zvláštní bohoslužby se čtením z evangelií o událostech předcházejících ukřižování. Hlavní křesťanské církve říkají, že Kristovo ukřižování bylo dobrovolným činem, který vykonal pro všechny, kdo v něj uvěřili, a také činem, jímž byla spolu se vzkříšením třetího dne potlačena samotná smrt.
Související stránky
- Velikonoce
- Vzestup
- Letnice
- Valladolid
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo dodržuje Velký pátek?
A: Velký pátek obvykle dodržují křesťané.
Otázka: Jaké jsou další názvy Velkého pátku?
Odpověď: Velký pátek se také nazývá Svatý pátek, Černý pátek nebo Velký pátek.
Otázka: Proč se Velký pátek slaví?
Odpověď: Velký pátek se slaví na památku ukřižování Ježíše Krista, jeho smrti a zmrtvýchvstání.
Otázka: Kdy se Velký pátek obvykle slaví?
Odpověď: Velký pátek se často slaví ve stejnou dobu jako židovský svátek Pesach.
Otázka: Ve kterém roce se odhaduje, že Velký pátek nastal?
Odpověď: Dvě různé skupiny odhadují, že Velký pátek nastal v roce 33 n. l., a Isaac Newton nejprve jako rok 34 n. l. na základě rozdílů mezi biblickým a juliánským kalendářem.
Otázka: Proč je Velký pátek pro křesťany důležitý?
Odpověď: Velký pátek je pro křesťany důležitý, protože je připomínkou oběti, kterou za ně Ježíš přinesl, a jeho vzkříšení z mrtvých, které je základem jejich víry.
Otázka: Jak křesťané slaví Velký pátek?
Odpověď: Křesťané mohou Velký pátek slavit půstem, bohoslužbami a modlitbami, aby se zamysleli nad poselstvím tohoto svátku.