Půda

Půda je sypký materiál, který leží na povrchu půdy. Je to směs mnoha různých látek včetně hornin, minerálů, vody a vzduchu. Půda obsahuje také živé a mrtvé organismy. Živým a mrtvým věcem říkáme "organická hmota". Půda je důležitá pro život na Zemi.

Protože půda zadržuje vodu a živiny, je ideálním místem pro růst rostlin. Půda drží kořeny a umožňuje rostlinám stát nad zemí a sbírat světlo, které potřebují k životu. To pomáhá rostlinám růst. V půdě žijí také houby a bakterie. Živí se odumřelými rostlinami a živočichy. Rozložený materiál se stává potravou pro rostliny (živiny).

Mnoho živočichů se zahrabává do půdy a vytváří si z ní svůj domov. Velcí živočichové si v půdě vytvářejí nory, kde spí a rodí. Malí živočichové žijí v půdě většinu svého života. Žížaly jsou známé tím, že zlepšují půdu. Je to proto, že otvory, které dělají, propouštějí do půdy vzduch. Otvory také propouštějí vodu.

V půdě žije také mnoho mikroorganismů. Mnoho z nich se živí organickým materiálem v půdě. Využívají kyslík a uvolňují oxid uhličitý. Do půdy také uvolňují minerální živiny.

Půda se na různých místech Země liší. Je to proto, že podnebí a horniny na Zemi jsou na různých místech Země odlišné. Půda je obvykle hustší v místech, kde během pleistocénních dob ledových pokrývaly půdu ledovcové příkrovy. Je to proto, že ledové příkrovy při svém pomalém pohybu po povrchu rozemlely horniny na prach.

Loesové pole v Německu (loess je větrem navátý prach, který je tvořen převážně bahnem)

Půdní horizonty jsou způsobeny kombinací biologických, chemických a fyzikálních vlivů.

Z čeho se skládá půda

Půda se skládá ze čtyř složek.

Má kusy hornin a ty jsou tvořeny minerály,
Obsahuje mrtvé a živé látky (organickou hmotu, humus),
Má vodu,
Má vzduch.

Půda obsahuje kousky hornin, které se vlivem větru, deště, slunce a sněhu zmenšily. Horniny jsou tvořeny minerály a ty se rozpouštějí ve vodě. Některé z minerálů rozpuštěných ve vodě mohou rostliny využít jako potravu. Půda obsahuje také odumřelé a živé látky (organickou hmotu). Když rostlina odumře, odumřelé listy jsou v půdě sežrány bakteriemi. Když bakterie skončí s potravou, to, co po nich zůstane, se nazývá humus. Když bakterie zemřou, vrátí rostlinnou potravu (minerály) zpět do půdy. Potrava pro rostliny se nazývá "rostlinná živina". Existuje mnoho druhů rostlinných živin. Půda má mnoho prázdných míst. Polovina půdy je prázdný prostor. Tyto prostory jsou vyplněny vodou a vzduchem. Voda může do půdy pronikat, protože v půdě jsou mezery. Rostliny pijí vodu a minerální látky ve vodě. Kořeny rostlin potřebují k životu vzduch. Pokud kořeny rostlin nemají vzduch, kořeny odumřou. Pokud kořeny rostlin odumřou, rostlina zahyne. Rostlina, která odumře, je sežrána bakteriemi a znovu se stane rostlinnou živinou.

Existuje mnoho druhů půdy. Každý druh půdy obsahuje velké a malé kameny a humus. Pokud jsou kameny v půdě velké jako vaše prsty, říkáme těmto kamenům "štěrk". Menší kameny se nazývají písek. Velmi malé kameny se nazývají bahno. Velmi, velmi malé kameny se nazývají jíl. Písek můžete vidět okem. Písek je mezi prsty na nohou drsný. Horniny bahna jsou velmi malé a k tomu, abyste bahno viděli, musíte použít čočku. Hlinitá hornina je mezi prsty hladká. Jílovitá hornina je příliš malá na to, abyste ji viděli čočkou. Chcete-li vidět ty nejmenší věci, musíte použít velký mikroskop. Abyste viděli i jíl, musíte použít velký mikroskop. Jílovitá hornina je mezi prsty kluzká. Většina půd obsahuje všechny druhy malých hornin. Tři nejlepší horniny pro tvorbu půdy jsou písek, bahno a jíl.

Textura půdy

Každá půda obsahuje jiné množství písku, bahna a jílu. Směs písku, bahna a jílu tvoří "strukturu" půdy. Můžeme také říci, že směs má "strukturu půdy". Půda s velkým množstvím písku se nazývá "písčitá struktura půdy". Půda s velkým množstvím bahna se nazývá "bahnitá struktura půdy". Půda s velkým množstvím jílu se nazývá "jílovitá půdní struktura". Zemědělci rádi pěstují potraviny na nejlepší půdě. Nejlepší půda je z poloviny písčitá, z části hlinitá a z části jílovitá. Organická hmota, která se v půdě nachází, se do půdní textury nezapočítává. Při zjišťování textury půdy se počítají pouze horniny. Struktura půdy je velmi důležitá.

Jíl a humus jsou zvláštní součásti půdy. Pomáhají udržet vodu a rostlinné živiny v půdě. Voda a rostlinné živiny se drží na jílu a humusu. Voda ulpívá na všech horninách v půdě. Voda se však nejlépe drží na hlíně. Voda se do humusu vstřebává (absorbuje) podobně jako houba absorbuje vodu. Humus zadržuje velké množství vody a rostlinných živin. Jíl a humus udržují vodu a rostlinné živiny v půdě. Písek udrží v půdě jen málo vody. Pokud je v půdě příliš mnoho písku, voda stéká do země. Voda, která stéká dolů, odnáší dolů i živiny pro rostliny. Pokud se kořeny rostlin dostanou příliš hluboko, nemohou se k vodě a rostlinným živinám dostat. Pro pěstování rostlin je nejlepší, když půda obsahuje trochu hlíny a humusu.

Struktura půdy (shluky)

Nejmenšími částmi půdy jsou písek, bahno a jíl. Tyto malé části se spojují do větších částí, které nazýváme "hrudky" nebo "agregáty". Hrudky vznikají, když se písek, bahno a jíl slepí dohromady. Humus, jíl a minerály v půdě jsou jako lepidlo. Lepidlo slepuje písek, bahno a jíl dohromady a vytváří shluky. Hrudky samy vytvářejí tvary. Některé půdy mají malé kulaté hrudky. Jiné půdy mají velké, tvrdé a ploché hrudky. Půda s malými kulatými hrudkami je nejlepší, protože propouští vzduch a vodu. Nejlépe se hodí malé množství lepidla. Pokud má půda jen málo slepence, bude v ní prostor pro vodu a vzduch a půda bude měkká. Pokud má půda příliš mnoho lepidla, bude tvrdá. Pokud půda nemá žádné lepidlo, není v ní žádný prostor pro vzduch a vodu. Půda bez prostoru není zdravá. Červi v půdě vytvářejí kluzké lepidlo. Když červi udělají v půdě díry, zanechají v půdě trochu lepidla. Kořeny rostlin také vytvářejí v půdě mezery. Když kořeny odumřou, zanechají v půdě díry.

Půdní horizonty (vrstvy)

Půda má "půdní strukturu" (písek, bahno a jíl) a jsou v ní přimíchány organické látky. Půda se však mění vlivem počasí. V blízkosti severního a jižního pólu Země je chladno. V blízkosti zemského rovníku je horko. Na některých místech na Zemi hodně prší a na některých místech neprší vůbec. Horké a vlhké počasí vytváří jeden druh půdy. Chladné a suché počasí vytváří jiný druh půdy. Dešťová voda způsobuje, že se drobné věci v půdě pohybují spolu s vodou dolů. Když se věci ve vodě zaseknou v půdě, vytvoří v ní vrstvu. Pokud se do půdy prokopete, můžete v ní najít mnoho vrstev. Vrstvy mohou mít různé barvy. Vrstvy mohou mít různou "strukturu půdy". Ve vrchní části půdy může být hodně humusu a písku. Pod touto vrstvou může být vrstva bahna. Pod touto vrstvou může být vrstva hlíny. Písek zůstává nahoře, protože je velký. Hlína klesá s vodou trochu dolů a tvoří vrstvu, protože je malá. Hlína je menší než některé prostory v půdě. Jíl může s vodou klesnout ještě níže, protože je nejmenší. Písek vytvoří jednu vrstvu, bahno vytvoří další vrstvu a jíl vytvoří další vrstvu. Humus se může s vodou posunout dolů a vytvořit také jednu vrstvu. Hlína, jíl a humus se mohou pohybovat dolů, protože v půdě jsou mezery. Ale bahno, jíl a humus vyplní prostory v půdě. Když jsou prostory v půdě uzavřeny, ztěžuje to přístup vzduchu do půdy. Kořeny rostlin se nedostanou tam, kde není vzduch. Když kopeme do hloubky, najdeme v půdě vrstvy.

Těmto vrstvám říkáme "půdní horizonty". Vrchní horizont může mít tloušťku až 25 mm. Této vrstvě říkáme horizont "O" nebo někdy "ornice". Další vrstvu (horizont) nazýváme horizont "B". Další nižší vrstvu půdy nazýváme horizont "C". Ve spodní vrstvě se nachází mnoho hornin a tuto vrstvu můžeme nazývat horninovým podložím nebo horizontem "R", což znamená "skála". Hluboko dole se vždy nachází skalní podloží. Možná však budete muset kopat v hloubce jedné míle (kilometru) nebo i více. Když půda vyschne, může se smrštit a v půdě se vytvoří trhliny. Půda ve svrchní vrstvě se může propadnout do puklin. To způsobí, že se vrstvy půdy změní, protože se promíchají. V místě, kde žijete, může být mnoho typů půdy nebo jen jeden typ půdy. Různé horniny vytvářejí různou strukturu půdy. Různé počasí způsobuje, že se různé struktury půdy liší. A tak se na celém světě vyskytují různé půdy.

Složky hlinité půdy v objemových procentech Voda (25 %) Plyny (25 %) Písek (18 %) Hlína (18 %) Jíl (9 %) Organické látky (5 %)

Související stránky

Agronomie

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to půda?

Odpověď: Půda je sypký materiál, který leží na povrchu země. Je v ní mnoho věcí, například drobná zrnka hornin, minerály, voda a vzduch. V půdě jsou také živé a mrtvé věci: "Organická hmota".

Otázka: Proč je půda důležitá pro život na Zemi?

Odpověď: Půda je pro život na Zemi důležitá, protože zadržuje vodu a živiny, takže je ideálním místem pro růst rostlin. Udržuje také kořeny rostlin, aby mohly stát nad zemí a sbírat světlo, které potřebují k životu. Houby také pomáhají stromům růst tím, že rozkládají odumřelý organický materiál na hlavní zdroj živin pro rostliny.

Otázka: Jak využívají půdu živočichové?

Odpověď: Mnoho živočichů se do půdy zahrabává a dělá si z ní svůj domov. Velcí živočichové si v půdě vytvářejí doupata, kde spí a rodí, zatímco malí živočichové v ní žijí většinu svého života. Žížaly jsou známé tím, že zlepšují půdu tím, že v ní dělají otvory, kterými se do půdy dostává vzduch a také voda.

Otázka: Jaké mikroorganismy žijí v půdě?

Odpověď: V půdě žije mnoho mikroorganismů, které se živí organickým materiálem a uvolňují do půdy kyslík a oxid uhličitý a také minerální živiny.

Otázka: Jak ovlivňuje klima půdu?

Odpověď: Půdy jsou obvykle hustší v místech, kde v pleistocénních dobách ledových pokrývaly půdu ledovce, protože při pomalém pohybu po povrchu rozmělňovaly horniny na prach. Podnebí ovlivňuje půdy různě v závislosti na lokalitě, protože podnebí se na povrchu Země liší.

Otázka: Co pomáhá stromům růst?

Odpověď: Houby pomáhají stromům růst tím, že prorůstají do kořenů rostlin a vytvářejí symbiózu známou jako mykorhiza, která rozkládá odumřelý organický materiál na hlavní zdroj rostlinných živin, které rostliny přijímají z půdy.