První světová válka

Začátek

V roce 1914 začaly v Evropě narůstat problémy. Mnoho zemí se obávalo invaze z druhé strany. Například Německo bylo stále silnější a Britové v tom viděli hrozbu pro britské impérium. Země vytvářely aliance na svou ochranu, což je však rozdělilo na dvě skupiny. Německo a Rakousko-Uhersko byly spojenci od roku 1879. V roce 1882 pak vytvořily Trojspolek s Itálií. Francie a Rusko se staly spojenci v roce 1894. Poté se spojily s Velkou Británií a vytvořily Trojspolek.

V roce 1908 Rakousko-Uhersko obsadilo Bosnu, oblast sousedící se Srbskem. Někteří lidé žijící v Bosně byli Srbové a chtěli, aby tato oblast byla součástí Srbska. Jednou z nich byla organizace Černá ruka. Ta vyslala své muže, aby zabili rakouskéhoarcivévodu Františka Ferdinanda, když navštívil Sarajevo, hlavní město Bosny. Všichni neuspěli a zabili ho granáty, když procházel velkým davem. Jeden z nich, srbský student Gavrilo Princip, však zastřelil jeho i jeho těhotnou manželku pistolí.

Rakousko-Uhersko z atentátu obvinilo Srbsko. Německo Rakousko-Uhersko podpořilo a slíbilo mu plnou podporu, pokud by došlo k válce. Rakousko-Uhersko zaslalo Srbsku červencové ultimátum, v němž uvedlo deset velmi přísných pravidel, na něž Srbsko muselo přistoupit. Mnozí historici se domnívají, že Rakousko-Uhersko si válku se Srbskem přálo již dříve. Srbsko souhlasilo s většinou z deseti pravidel uvedených na seznamu, ale ne se všemi. Rakousko-Uhersko poté vyhlásilo Srbsku válku. To rychle vedlo k válce v plném rozsahu. Do války se během několika dní zapojili spojenci obou zemí.

Rusko se do války zapojilo na straně Srbska, protože obyvatelé Srbska byli Slované, například Rusko, a slovanské země se dohodly, že si v případě napadení vzájemně pomohou. Protože Rusko je velká země, muselo přesunout vojáky blíže k válce, ale Německo se obávalo, že ruští vojáci napadnou i Německo. Rusko nemělo Německo rádo kvůli věcem, které Německo v minulosti udělalo, aby se stalo silnějším. Německo vyhlásilo Rusku válku a začalo uskutečňovat dávno předtím vytvořený plán na vedení války v Evropě. Protože Německo leží uprostřed Evropy, nemohlo zaútočit na východě směrem k Rusku, aniž by se oslabilo na západě, směrem k Francii. Plán Německa zahrnoval rychlou porážku Francie na západě dříve, než bude Rusko připraveno k boji, a poté přesunutí jeho armád na východ, aby čelily Rusku. Německo nemohlo rychle napadnout Francii přímo, protože Francie postavila na hranicích spoustu pevností, a tak Německo napadlo sousední zemi Belgii, aby pak přes nechráněnou francouzsko-belgickou hranici vpadlo do Francie. Velká Británie se poté zapojila do války s tím, že chce chránit Belgii. Někteří historici se domnívají, že i kdyby Německo zůstalo mimo Belgii, Britové by se do války stejně zapojili, aby pomohli Francii.

Brzy se zapojila většina Evropy. Osmanská říše (dnešní Turecko) se zapojila do války na straně Německa a Rakouska-Uherska. Není jasné, proč do ní vstoupili nebo se rozhodli bojovat na jejich straně, ale spřátelili se s Německem. Itálie byla sice spojencem Německa a Rakouska-Uherska, ale s bojem souhlasila pouze v případě, že tyto země budou napadeny jako první. Itálie prohlásila, že protože Rakousko-Uhersko napadlo Srbsko jako první, nemusí bojovat. Rakousko-Uhersko se jim také nelíbilo. Itálie vstoupila do války v roce 1915 na straně spojeneckých mocností.

Evropská spojenectví před válkou

Německo vs Rusko

Německo bylo spojencem Rakouska-Uherska. Rusko bylo spojencem Srbska. Německá vláda se obávala, že protože Rakousko-Uhersko napadlo Srbsko, Rusko napadne Rakousko-Uhersko, aby Srbsku pomohlo. Z tohoto důvodu Německo cítilo, že musí Rakousku-Uhersku pomoci tím, že nejprve zaútočí na Rusko, a teprve poté na Rakousko-Uhersko.

Problém spočíval v tom, že Rusko se přátelilo také s Francií a Němci se domnívali, že by je Francouzi mohli napadnout, aby pomohli Rusku. Němci se tedy rozhodli, že válku vyhrají, pokud zaútočí na Francii jako první, a to rychle. Mohli totiž velmi rychle mobilizovat. Měli seznam všech mužů, kteří museli vstoupit do armády, a míst, kam tito muži museli jít, a časy všech vlaků, které tyto muže vezly na místo, kde měli bojovat. Francie dělala totéž, ale nemohla to dělat tak rychle. Němci si mysleli, že když zaútočí na Francii jako první, mohou ji "vyřadit" z války dříve, než na ně zaútočí Rusko.

Rusko mělo velkou armádu, ale Německo se domnívalo, že mobilizace potrvá šest týdnů a dlouho, než bude moci zaútočit na Centrální mocnosti. To nebyla pravda, protože ruská armáda mobilizovala za deset dní. Také Rusové vjeli hluboko do Rakouska.

Británie vs Německo

Británie byla spojencem Belgie a rychle se zapojila do války. Británie slíbila, že bude chránit belgickou neutralitu. Německo prošlo Belgií, aby se dostalo do Paříže dříve, než Rusko stihne mobilizovat a otevřít proti němu druhou frontu. Dne 4. srpna 1914 vyhlásila Británie Německu válku na podporu Belgie. Británie měla největší impérium (ovládala čtvrtinu světa). Pokud by Německo dobylo Francii, mohlo by se zmocnit britských a francouzských kolonií a stát se nejmocnější a největší říší na světě.

Británie se také obávala rostoucí vojenské síly Německa. Německo rozvíjelo svou velkou armádu, která se stala jednou z nejsilnějších na světě. Britská armáda byla poměrně malá. Britské královské námořnictvo bylo největší a nejlepší na světě a v 19. století to stačilo k tomu, aby zabránilo ostatním námořním mocnostem v útoku. Německo bylo pozemní mocností a Británie námořní mocností. Nyní však Němci budovali velké námořnictvo. To bylo považováno za hrozbu pro Británii. Rozhodnutí o vyhlášení války však bylo přijato v rámci jejího spojenectví s Belgií v Londýnské smlouvě (1839). Vláda mohla rozhodnout jinak. Nikdo nepředpokládal, jak dlouho bude válka trvat a jaké budou její strašlivé náklady.

Turecko

Osmanská říše (Turecko) vstoupila do války, protože byla tajným spojencem Německa a dvě turecké válečné lodě s posádkou z německého námořnictva bombardovaly ruská města.

Británie bojovala proti Turecku také proto, že Osmanská říše podporovala Německo. Británie neměla vůči Turkům žádné nepřátelství. Nicméně díky boji proti Turkům v oblasti Mezopotámie (v dnešním Iráku), na Arabském poloostrově a na dalších místech je Británie dokázala s pomocí britské indické armády porazit. Později, po skončení války, se Británii podařilo získat některé oblasti ze staré turecké říše, která se rozpadala, a připojit je k britskému impériu.

Řecko vstoupilo do války, protože jeho vůdce podporoval spojeneckou věc. Řecko a Srbsko se osamostatnily, ale mnoho Řeků stále žilo v zemích, které byly kdysi řecké, ale nyní patřily k turecké Osmanské říši. Po nedávném vítězství v balkánských válkách chtěli Řekové zejména ovládnout další území na severu, které bylo pod bulharskou a tureckou nadvládou, a proto vyhlásili válku. Turecko většinu řecké armády pobilo, když se Řekové snažili získat zpět části Turecka. Další válka začala, když Řekové bombardovali vlak. Turecko smetlo Řecko zpět na své území. Od té doby Řekové již nikdy nevyhlásili válku, zatímco Turecko mělo jednu z největších armád na světě.

Bulharsko vs Srbsko a Řecko

Bulharsko, stejně jako Řecko a Srbsko, patřilo Turecku, než se od něj odtrhlo. Bulharsko prohlašovalo, že mu patří mnoho turecké půdy. Srbové a Řekové se cítili podvedeni, protože měli pocit, že tato půda patří Řecku nebo Srbsku. Řekové a Srbové si vzali půdu zpět, což Bulharsko rozzlobilo a vedlo k tomu, že se stalo spojencem Turecka. Vyhlásilo Srbsku a Řecku válku,Bulharsko však tuto válku prohrálo.

Ruská revoluce

Ruská revoluce nutí Rusko bojovat proti Německu a bolševikům zároveň. A Rusko se vzdalo Německu kvůli tomu, že bojovalo proti Sovětům. Potřebovalo se dostat z války, zaplatit Německu spoustu německých marek.

Důležité události ve válce

Většina lidí si myslela, že válka bude krátká. Mysleli si, že armády se budou rychle přesouvat a útočit na sebe a jedna porazí druhou, aniž by zahynulo příliš mnoho lidí. Mysleli si, že válka bude o statečných vojácích - nechápali, jak se válka změnila. Jen několik lidí, například lord Kitchener, tvrdilo, že válka bude trvat dlouho.

Němečtí generálové se rozhodli, že nejlepší způsob, jak porazit Francii, je projít Belgií podle plánu zvaného Schlieffenův plán. Ten vymyslel náčelník generálního štábu německé armády Alfred von Schlieffen. Mohli tak zaútočit na francouzskou armádu na severní i jižní straně současně. Německá armáda vstoupila do Belgie 4. srpna. Ve stejný den zahájila Velká Británie válku proti Německu, protože Británie byla přítelem Belgie. Britové již před časem, v roce 1839, řekli, že nenechají nikoho ovládnout Belgii, a svůj slib dodrželi.

Když se Němci dostali k belgickému městu Liège, Belgičané se jim velice usilovně snažili zabránit ve vstupu do města. Němci nakonec Belgičany z města vytlačili, ale trvalo to déle, než němečtí generálové plánovali. Poté Němci zaútočili na severní stranu francouzské armády. Francouzi a Britové přesunuli své muže do boje proti Němcům. Mohli to udělat, protože Belgičané bojovali u Liège tak dlouho. Němci však zatlačili Francouze zpět na hranice a Britové zadrželi Němce u Mons, ale poté také ustoupili, aby se spojili s ustupující francouzskou armádou, až byli zastaveni u řeky Marny. To byla první bitva na Marně neboli Zázrak na Marně.

Na východě zaútočili Rusové na Němce. Rusové Němce zatlačili, ale pak Němci Rusy porazili v bitvě u Tannenbergu.

Britští vojáci v ukořistěném německém zákopu

Zákopová válka

V zákopové válce zahynulo velké množství vojáků. Nové zbraně, například kulomety a dalekonosné dělostřelectvo, měly zvýšenou rychlost palby, která během hromadných útoků kosila obrovské množství vojáků, což byla taktika, která zůstala ze starších válek. Muži na obou stranách si brali rýče a kopali jámy, protože nechtěli být zabiti. Díry se spojovaly v zákopy, až se linie zákopů táhly od Švýcarska až k Severnímu moři. Před zákopy byl ostnatý drát, který přeřezal každého, kdo se ho pokusil přelézt, a nášlapné miny, které vyhodily do povětří každého, kdo se je pokusil přejít. Na konci války byl důležitou zbraní také jedovatý plyn.

Nové kulomety, dělostřelectvo, zákopy a miny velmi ztěžovaly útok. Generálové vedli mnoho válek i bez nich, a tak nařídili svým armádám útočit starým stylem, pochodovat v řadách - což umožnilo nepříteli je snadno rozstřílet. V bitvě na Sommě v roce 1916 padlo za jediný den 60 000 britských mužů. Byl to jeden z nejkrvavějších dnů v historii britské armády. Na konci války Britové a Francouzi vynalezli tanky a použili je k útoku na zakopané Němce, ale nedokázali jich vyrobit tolik, aby to mělo velký význam. Němci vynalezli speciální taktiku Sturmabteilungu, aby pronikli do nepřátelských pozic, ale i na ně bylo příliš málo a příliš pozdě.

Britové používali píšťalky ke komunikaci s ostatními vojáky, takže než ostřelovali německé zákopy, zapískali na píšťalku. Němci se však této taktiky po chvíli chytili, takže když po ostřelování přišli britští vojáci dorazit německé vojáky, Němci měli připravené kulomety, protože věděli, že Britové přicházejí.

Letadla

Letadla byla poprvé ve velké míře použita v první světové válce.Před první světovou válkou se letadla v bojích příliš nepoužívala. Letadla byla poprvé použita k průzkumu, k fotografování nepřátelské země a k navádění dělostřelectva. Generálové, vojenští velitelé, používali letadla jako důležitou součást svých útočných plánů na konci války. První světová válka ukázala, že letadla mohou být důležitou válečnou zbraní.

Letadla za první světové války byla vyrobena ze dřeva a plátna, což byl druh hrubé látky. Neměla dlouhou životnost. Na začátku války nemohla létat příliš rychle. Mohly letět pouze rychlostí 116 kilometrů za hodinu, tedy 72 mil za hodinu. Na konci války mohly letět rychlostí až 222 kilometrů za hodinu (138 mil za hodinu). Neuměly však létat tak rychle jako dnešní letadla. Během války byly na letadla poprvé namontovány zbraně. Piloti, lidé, kteří letadlo řídili, používali zbraně k sestřelování nepřátelských letadel. Jeden pilot použil k pancéřování svého letadla plechy, kusy kovu. Plechy začali používat i další piloti. Piloti také vylepšili svá letadla kulomety, zbraněmi, které střílejí kulky mnohem rychleji. Díky kulometům byly boje mezi letadly těžší a nebezpečnější.

Piloti museli za první světové války nosit určité oblečení, protože létali vysoko, kde je studený vzduch. Oblečení pilota zahřívalo a chránilo ho před větrem a chladem. Piloti nosili kožený kabát, který chránil jejich tělo. Na hlavu a obličej si nasazovali polstrovanou přilbu a brýle, velké brýle se speciálními skly, které chránily jejich hlavu a obličej. Kolem krku nosili šátek. Šála bránila větru, aby jim foukal do krku, když otáčeli hlavou.

USA vs Německo

Němečtí představitelé se rozhodli použít ponorky. Tyto ponorky byly pojmenovány U-boats, z německého slova Unterseeboot (což znamená podvodní člun). U-booty útočily na osobní lodě, jako byla například RMS Lusitania převážející civilisty do Velké Británie. Nedodržovaly přitom válečné zákony, protože v takovém případě by je Britové dokázali zničit. Amerika prodávala zbraně nepřátelům Německa, ale neprodávala je Německu, nebyla tedy neutrální. "Neutrální" znamená, že se země neúčastní války. Mnoho amerických a britských nebojujících osob bylo zabito ponorkami.

Německo také napsalo tajný telegram do Mexika v šifrovaném znění, v němž navrhovalo, aby obě země spolupracovaly při útoku na Spojené státy. Tato nóta se nazývá Zimmermanův telegram, protože ji odeslal Arthur Zimmerman. Nabízel Mexiku půdu na jihozápadě Spojených států, kterou Spojené státy zabraly v předchozích válkách. Špioni ze Spojeného království se o vzkazu dozvěděli a informovali o něm Spojené státy. Američané se rozzlobili a mnozí se rozhodli, že chtějí, aby jejich země vstoupila do války proti Německu. Z těchto a dalších důvodů vyhlásily Spojené státy 6. dubna 1917 válku Německu a staly se součástí Spojenců.

Rusko

Porážka Ruska na východní frontě vyvolala uvnitř říše nepokoje.

První ruská revoluce

V roce 1917 proběhla v Rusku revoluce. Car Mikuláš II. musel prohlásit, že už nebude carem a že moc má mít lid. Zpočátku se myslelo, že Rusko teď bude bojovat tvrději, když je car pryč. Ruský lid však již nechtěl bojovat, protože neměl dostatek potravin, vhodnou výzbroj ani vhodné silnice pro zásobování své armády. Válka je zatěžovala a mnozí z nich byli chudí a hladoví. Začali svou novou vládu nenávidět, protože nechtěla válku zastavit.

Druhá ruská revoluce

Pak přišla Říjnová revoluce. O vládu v Rusku bojovaly dvě frakce. Menševici prohráli s bolševiky. Vůdcem bolševiků byl Vladimír Lenin (1870-1924), komunista, který se řídil myšlenkami Karla Marxe. Nová vláda požádala Němce o mír a v březnu 1918 ve městě Brest-Litevsk podepsala s Centrálními mocnostmi mírovou smlouvu nazvanou Brest-Litevsk. Němci a Rusové přestali bojovat. Německo tak získalo území ve východní Evropě a Baltské moře.

Následky

Po válce museli Němci přistoupit na Versailleskou smlouvu. Německo muselo zaplatit přibližně 31,5 miliardy dolarů na reparacích. Kč a muselo také převzít odpovědnost za válku. Součástí smlouvy bylo, že by se země světa měly spojit a vytvořit mezinárodní organizaci, která by zabránila válkám. Tato organizace se nazývala Společnost národů. Senát Spojených států s tím nesouhlasil, přestože to byl nápad amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Woodrow Wilson se snažil americkému lidu namluvit, že by měl souhlasit, ale Spojené státy se ke Společnosti národů nikdy nepřipojily. Problémy se smlouvou v Německu později vedly ke druhé světové válce.

Mapa Evropy před válkou a po ní.

Související stránky

• Liga národů
• Den vzpomínek
• Druhá světová válka