Balkánské války (1912–1913)

Příčiny a hlavní účastníci

Hlavní příčinou byl rozklad Osmanské říše a vzrůst národního uvědomění na Balkáně, doprovázený snahou státních elit o získání území obývaných příbuznými etnickými skupinami. V roce 1912 vznikla tzv. Balkánská liga, která v první fázi spojila státy usilující o vymáhání práv a územních zisků:

• Řecko
• Srbsko
• Černá Hora
• Bulharsko

Protivníkem bylo především Osmanské impérium, které v Evropě ztrácelo kontrolu nad svými provinciemi. Do druhého konfliktu vstoupila i Rumunsko a též opět některé osmanské síly, které usilovaly o navrácení částí ztraceného území.

Průběh válek

První balkánská válka (1912–1913) byla zahájena útoky členů Balkánské ligy proti osmanským vojskům v Evropě. Spojenecké armády rychle postupovaly a vytlačily Osmané z většiny evropských provincií, včetně Makedonie a většiny Thrákie. Po příměří následovala jednání, která však neshodla trvalé hranice. Rozdílné ambice a neshody o rozdělení nově dobytých území vedly v roce 1913 k druhé válce.

Druhá balkánská válka (léto 1913) vypukla, když se Bulharsko střetlo s bývalými spolubojovníky Srbskem a Řeckem kvůli sporným územním nárokům. Konflikt se rychle rozšířil: Rumunsko a zbytky osmanských sil využily situace a zaútočily proti Bulharsku. Bulharské zisky z první války byly v této druhé fázi do značné míry ztraceny.

Výsledky, smlouvy a důsledky

Konflikty byly ukončeny sérií dohod a mírových smluv, které upravily nové hranice a postavení států na Balkáně. Mezi důležité právní akty patřily mezinárodní dohody podepsané po obou válkách. Hlavní důsledky zahrnovaly výrazné přesuny hranic, velký počet uprchlíků a zvýšení napětí mezi státy regionu. Tyto změny přispěly k další eskalaci rivalit, které se později promítly do širšího konfliktu v Evropě.

• Významná územní přeskupení mezi Bulharskem, Srbskem a Řeckem.
• Vstup Rumunska do konfliktu jako důsledek regionálních ambicí: Rumunsko.
• Částečné obnovení osmanské přítomnosti v západní Thrákii: Osmanská říše.

Význam a pozoruhodnosti

Balkánské války měly několik zvláštností: šlo o krátké, ale intenzivní srážky moderních armád, v nichž sehrály roli železnice, mobilizace a mezinárodních intervencí. Konflikty dále prohloubily národnostní spory a vedly k rozsáhlým přesunům civilního obyvatelstva. Mnohé dnešní hranice a etnické rozložení v oblasti mají kořeny právě v těchto bojích. Pro bližší statistické nebo regionální studie lze využít zdroje věnované jednotlivým účastníkům, například Řecku, Srbsku nebo Bulharsku, a rovněž přehledy o evropských územích bývalého osmanského impéria: evropská území.

Další čtení

• Zprávy o dějinách Černé Hory
• Shrnutí událostí 1912–1913
• Kontext Osmanské říše