První bitva na Marně byla bitvou první světové války, která probíhala od 5. do 12. září 1914. Odehrála se mezi Německým císařstvím na jedné straně a Francouzi společně s Brity na straně druhé. Bitva skončila taktickým ústupem německé armády a pro mnoho současníků představovala zlom – zaznamenala, že Schlieffenův plán k rychlému rozhodujícímu vítězství nevedl. Bitva zároveň předznamenala přechod k zákopové válce, která po zbytek konfliktu formovala podobu boje na západní frontě.

Kontext

Na počátku války Německo uskutečnilo rychlý postup přes Belgii a severní Francii podle Schlieffenova plánu, jehož cílem byl rychlý obrat proti Francii a následné přesunutí sil na východ proti Rusku. Po sérii střetů známých jako bitvy front (Battle of the Frontiers) se německé armádě podařilo postupovat hluboko do francouzského území, ale její armádní skupiny byly vyčerpané a logisticky napjaté. Francouzské velení pod generálem Josephem Joffrem a britské expediční síly (BEF) vyčkaly a připravily protiútok.

Průběh bitvy

Od 5. září zaútočily spojenecké síly do zranitelného prostoru mezi německými 1. a 2. armádou. Spojenci využili rychlé přesuny vlaků a i symbolicky známý přesun vojáků do Paříže tzv. „taxis de la Marne“ pomohl dopravit posily na frontu. Německé velení, poté co rozpoznalo nebezpečí protržení svých linií a obavu z obklíčení, nařídilo ústup směrem k řece Aisne, kde se vojska zakopala a začala organizovat obranné linie. Ústup z Marne zastavil německý průlom do středu Francie, ale nepřinesl rozhodující porážku jedné ze stran.

Důsledky

  • Strategický zlom – Germanický plán rychlého vítězství nevyšel, Němci ztratili iniciativu v rozhodujícím manévru na západě.
  • Stabilizace fronty – po bitvě se fronta výrazně zpomalila a obě strany začaly budovat rozsáhlé obranné systémy a zákopy.
  • Vojensko-politické následky – bitva zvýšila morálku spojenců a ukázala, že německý postup není neomezený; zároveň ukázala i cenu moderní industrializované války.

Ztráty a odhady

Bitva byla krvavá a vyžádala si velké ztráty obou stran. Přesné údaje se liší podle zdrojů, protože do statistik vstupují mrtví, ranění i nezvěstní. Obecně přijímané odhady hovoří o řádu stovek tisíc obětí: spojenecké (francouzské a britské) ztráty se odhadují přibližně na 250–300 tisíc (z toho britské ztráty jsou několika desítek tisíc), německé na zhruba 200–250 tisíc, což dává souhrnně okolo 500 000 zasažených vojáků. Některé prameny ovšem uvádějí i výrazně vyšší čísla – například starší nebo méně spolehlivé odhady někdy mluví o více než milion či o stovkách tisíc vojáků na jedné či druhé straně – tyto extrémní údaje by se však měly číst s rezervou.

Význam

První bitva na Marně se často označuje za rozhodující moment roku 1914: zastavila rychlý německý postup a přiměla strany k dlouhodobé, vyčerpávající zákopové válce. Její průběh i následky ovlivnily další roky konfliktu a způsobily, že první světová válka nabyla podobu vleklého a krvavého střetu s masivními ztrátami.