Nezávislost: definice, druhy a příklady (státy, dějiny, příčiny)

Nezávislost – přehled definice, druhů a příkladů: státy, historické události a příčiny vzniku. Srozumitelně, ilustrované příklady a dějiny.

Nezávislost obecně znamená „nebýt závislý“ – tedy být schopný existovat nebo rozhodovat bez vnějšího ovlivnění. Může se týkat jedince (osobní nezávislost), skupiny, organizace nebo celé země. V politickém smyslu se mluví o suverenitě a samostatnosti, tedy o právu rozhodovat o vnitřních i zahraničních záležitostech bez kontroly jiné moci. Ve vědě, například u nezávislé proměnné, toto slovo popisuje vztah mezi objekty a neříká samo o sobě, zda je situace dobrá či špatná.

Co znamená nezávislost státu

Země se stává nezávislou, když přestane být právně nebo fakticky součástí jiného státu. Nezávislý stát disponuje obvykle vlastní vládou, právním řádem, hranicemi a právo vstupovat do mezinárodních vztahů. Rozlišujeme také de facto nezávislost (kdy stát funguje nezávisle v praxi) a de jure nezávislost (kdy je jeho státoprávní postavení uznáno mezinárodním právem).

Druhy nezávislosti

• Politická nezávislost – samostatné rozhodování, vlastní instituce a suverenita.
• Ekonomická nezávislost – schopnost zajistit základní potřeby bez rozsáhlé závislosti na importu nebo finanční kontrole zvenčí.
• Kulturní a jazyková nezávislost – ochrana a svoboda užívání vlastního jazyka, zvyků a vzdělávacího systému.
• Osobní nezávislost – jedinec je soběstačný a má možnost rozhodovat o svém životě.
• Vědecká nezávislost – nezávislost výzkumu a možnost formulovat a testovat hypotézy (viz nezávislá proměnná).

Jak státy získávají nezávislost

Nezávislost může vzniknout různými cestami:

• Válkou nebo ozbrojeným bojem – příkladem je situace, kdy území vytváří ozbrojený odpor proti nadvládě. Tak například Spojené státy získaly nezávislost od britského impéria v americké válce za nezávislost.
• Mírovou cestou a vyjednáním – některé státy se osamostatnily postupně diplomaticky, jako je případ Kanady nebo Norska.
• Referendem nebo vote – lidové hlasování o budoucím statusu území (např. některé plebiscity či odpory za samostatnost).
• Koloniální dekolonizace – proces, kdy bývalé kolonie získávají nezávislost vlnou mezinárodního úsilí ve 20. století.
• Zásahy a osvobození jinými státy – během válek bývá území osvobozeno či znovu obsazeno; za druhé světové války například spojenci osvobodili mnoho území od mocností Osy, někdy však byla situace po válce složitá a přechodná.

Příklady států, které získaly nezávislost

Existuje mnoho historických a moderních příkladů. Ve 20. a 21. století patří mezi nově vzniklé státy například:

• Singapur, který se osamostatnil od Malajsie v roce 1965.
• Bosna a Hercegovina (vyhlášení v roce 1992).
• Eritrea (viz rok 1993).
• Východní Timor (stát vznikl v roce 2002).
• Nejnovější samostatnou zemí je Jižní Súdán, který vyhlásil nezávislost v roce 2011.

Příčiny snahy o nezávislost

• Národní identita – rozdílný jazyk, kultura nebo historie, které vedou ke snaze o vlastní stát.
• Politická nespravedlnost – touha uniknout útlaku, diskriminaci nebo centralizované moci.
• Ekonomické důvody – snaha o kontrolu nad zdroji, daněmi nebo rozpočtem.
• Geopolitické změny – rozpady velkých států, změny mezinárodní rovnováhy po válkách či koloniální dekolonizace.
• Vlivy zvenčí – podpora jiných států, mezinárodní tlak nebo zásahy.

Důsledky a rizika

Získání nezávislosti přináší řadu výzev i příležitostí. Nově vznikající stát se musí postarat o budování institucí, ekonomickou stabilitu, vnitřní bezpečnost a diplomatické uznání. Pokusy o osamostatnění mohou také vést k napětí, občanské válce nebo dlouhodobým konfliktům, pokud nejsou jednotlivé skupiny schopny najít kompromis.

Sporné případy a politické debaty

V mnoha územích po světě nadále probíhají diskuse o budoucím statusu. V některých státech existují politické strany nebo hnutí, která usilují o nezávislost či větší autonomii (v textu zmíněné politické strany, které o tom diskutují). Příklady současných debat zahrnují snahy a referenda, prosazované například Skotskou národní stranou (SNP) nebo postoj Portorické Strany nezávislosti (PIP).

Proces uznání a mezinárodní vztahy

Aby nový stát fungoval mezinárodně, potřebuje nejen vnitřní stabilitu, ale často i uznání od ostatních zemí a členství v organizacích (např. OSN). Bez širšího uznání může mít stát potíže s cestováním, obchodem a zahraničními investicemi.

Nezávislost je tedy vícerozměrný pojem – může znamenat svobodu a seberealizaci, ale také přinést zodpovědnost a nové obtíže. Z historických i současných příkladů plyne, že cesta k nezávislosti je často dlouhá a složitá a výsledky závisí na politických, ekonomických a kulturních podmínkách.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co znamená slovo "nezávislost"?

Otázka: Může být něco závislé nebo nezávislé?

Otázka: Když lidé mluví o nezávislosti, je to obvykle vnímáno jako dobrá věc?

Otázka: V jakých souvislostech se slovo "nezávislost" používá?

Otázka: Znamená výraz "nezávislá proměnná", že je něco buď dobré, nebo špatné?

Otázka: Je nezávislost u lidí a míst vždy žádoucí?

Hledání podle dopisu