Nezávislost: definice, druhy a příklady (státy, dějiny, příčiny)
Nezávislost – přehled definice, druhů a příkladů: státy, historické události a příčiny vzniku. Srozumitelně, ilustrované příklady a dějiny.
Nezávislost obecně znamená „nebýt závislý“ – tedy být schopný existovat nebo rozhodovat bez vnějšího ovlivnění. Může se týkat jedince (osobní nezávislost), skupiny, organizace nebo celé země. V politickém smyslu se mluví o suverenitě a samostatnosti, tedy o právu rozhodovat o vnitřních i zahraničních záležitostech bez kontroly jiné moci. Ve vědě, například u nezávislé proměnné, toto slovo popisuje vztah mezi objekty a neříká samo o sobě, zda je situace dobrá či špatná.
Galerie obrázků
7 ObrázkyCo znamená nezávislost státu
Země se stává nezávislou, když přestane být právně nebo fakticky součástí jiného státu. Nezávislý stát disponuje obvykle vlastní vládou, právním řádem, hranicemi a právo vstupovat do mezinárodních vztahů. Rozlišujeme také de facto nezávislost (kdy stát funguje nezávisle v praxi) a de jure nezávislost (kdy je jeho státoprávní postavení uznáno mezinárodním právem).
Druhy nezávislosti
- Politická nezávislost – samostatné rozhodování, vlastní instituce a suverenita.
- Ekonomická nezávislost – schopnost zajistit základní potřeby bez rozsáhlé závislosti na importu nebo finanční kontrole zvenčí.
- Kulturní a jazyková nezávislost – ochrana a svoboda užívání vlastního jazyka, zvyků a vzdělávacího systému.
- Osobní nezávislost – jedinec je soběstačný a má možnost rozhodovat o svém životě.
- Vědecká nezávislost – nezávislost výzkumu a možnost formulovat a testovat hypotézy (viz nezávislá proměnná).
Jak státy získávají nezávislost
Nezávislost může vzniknout různými cestami:
- Válkou nebo ozbrojeným bojem – příkladem je situace, kdy území vytváří ozbrojený odpor proti nadvládě. Tak například Spojené státy získaly nezávislost od britského impéria v americké válce za nezávislost.
- Mírovou cestou a vyjednáním – některé státy se osamostatnily postupně diplomaticky, jako je případ Kanady nebo Norska.
- Referendem nebo vote – lidové hlasování o budoucím statusu území (např. některé plebiscity či odpory za samostatnost).
- Koloniální dekolonizace – proces, kdy bývalé kolonie získávají nezávislost vlnou mezinárodního úsilí ve 20. století.
- Zásahy a osvobození jinými státy – během válek bývá území osvobozeno či znovu obsazeno; za druhé světové války například spojenci osvobodili mnoho území od mocností Osy, někdy však byla situace po válce složitá a přechodná.
Příklady států, které získaly nezávislost
Existuje mnoho historických a moderních příkladů. Ve 20. a 21. století patří mezi nově vzniklé státy například:
- Singapur, který se osamostatnil od Malajsie v roce 1965.
- Bosna a Hercegovina (vyhlášení v roce 1992).
- Eritrea (viz rok 1993).
- Východní Timor (stát vznikl v roce 2002).
- Nejnovější samostatnou zemí je Jižní Súdán, který vyhlásil nezávislost v roce 2011.
Příčiny snahy o nezávislost
- Národní identita – rozdílný jazyk, kultura nebo historie, které vedou ke snaze o vlastní stát.
- Politická nespravedlnost – touha uniknout útlaku, diskriminaci nebo centralizované moci.
- Ekonomické důvody – snaha o kontrolu nad zdroji, daněmi nebo rozpočtem.
- Geopolitické změny – rozpady velkých států, změny mezinárodní rovnováhy po válkách či koloniální dekolonizace.
- Vlivy zvenčí – podpora jiných států, mezinárodní tlak nebo zásahy.
Důsledky a rizika
Získání nezávislosti přináší řadu výzev i příležitostí. Nově vznikající stát se musí postarat o budování institucí, ekonomickou stabilitu, vnitřní bezpečnost a diplomatické uznání. Pokusy o osamostatnění mohou také vést k napětí, občanské válce nebo dlouhodobým konfliktům, pokud nejsou jednotlivé skupiny schopny najít kompromis.
Sporné případy a politické debaty
V mnoha územích po světě nadále probíhají diskuse o budoucím statusu. V některých státech existují politické strany nebo hnutí, která usilují o nezávislost či větší autonomii (v textu zmíněné politické strany, které o tom diskutují). Příklady současných debat zahrnují snahy a referenda, prosazované například Skotskou národní stranou (SNP) nebo postoj Portorické Strany nezávislosti (PIP).
Proces uznání a mezinárodní vztahy
Aby nový stát fungoval mezinárodně, potřebuje nejen vnitřní stabilitu, ale často i uznání od ostatních zemí a členství v organizacích (např. OSN). Bez širšího uznání může mít stát potíže s cestováním, obchodem a zahraničními investicemi.
Nezávislost je tedy vícerozměrný pojem – může znamenat svobodu a seberealizaci, ale také přinést zodpovědnost a nové obtíže. Z historických i současných příkladů plyne, že cesta k nezávislosti je často dlouhá a složitá a výsledky závisí na politických, ekonomických a kulturních podmínkách.
Související stránky
- Prohlášení nezávislosti
- Autonomie
- Nacionalismus
Otázky a odpovědi
Otázka: Co znamená slovo "nezávislost"?
Odpověď: Nezávislost znamená, že nemusíme být na nikom nebo na ničem jiném závislí, že jsme silní a dokážeme přežít sami.
Otázka: Může být něco závislé nebo nezávislé?
Odpověď: Ano, cokoli může být závislé nebo nezávislé.
Otázka: Když lidé mluví o nezávislosti, je to obvykle vnímáno jako dobrá věc?
Odpověď: Ano, když lidé mluví o nezávislosti, je to často vnímáno jako dobrá věc.
Otázka: V jakých souvislostech se slovo "nezávislost" používá?
Odpověď: Slovo nezávislost se používá v souvislosti s lidmi a zeměmi, kde může odkazovat na suverenitu nebo samostatnost. Používá se také ve vědě v souvislosti s nezávislou proměnnou.
Otázka: Znamená výraz "nezávislá proměnná", že je něco buď dobré, nebo špatné?
Odpověď: Ne, když se ve vědě mluví o nezávislé proměnné, neznamená toto slovo, že je něco buď dobré, nebo špatné.
Otázka: Je nezávislost u lidí a míst vždy žádoucí?
Odpověď: Obecně řečeno ano - nezávislost je obvykle považována za žádoucí stav jak pro lidi, tak pro místa.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com Nezávislost: definice, druhy a příklady (státy, dějiny, příčiny) Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/47061