Grónsko: poloautonomní arktický ostrov – fakta, geografie a obyvatelstvo

Objevte Grónsko: poloautonomní arktický ostrov — fakta, geografie, klima a unikátní nízké obyvatelstvo. Největší ne-kontinentální ostrov s drsnou přírodou a zajímavou historií.

Grónsko je poloautonomní území Dánského království. Jeho místní název je Kalaallit Nunaat („Země lidí Kalaallit“). Zaujímá rozlohu přibližně 2 166 000 km² a je největším ostrovem světa, který není považován za samostatný kontinent. Přesto je zhruba 80 % jeho plochy pokryto ledovým příkrovem. Počet obyvatel se pohybuje kolem kolem 56 000 (řádově desítky tisíc), většina žije v malých pobřežních sídlech; hustota zalidnění je proto velmi nízká (řádově nízké setiny obyvatel na km²). Oficiálními jazyky jsou grónština (Kalaallisut) a dánština. Hlavním městem je Nuuk, mezi další větší města patří Sisimiut, Ilulissat nebo Qaqortoq. Grónsko má vlastní vládu a rozsáhlou autonomii – domluva o sebevládě vstoupila v platnost v roce 2009, přičemž obrana a zahraniční záležitosti zůstávají v kompetenci Dánska.

Geografie a klima

Grónsko leží poblíž Islandu na východě a Kanady na západě. Pobřeží je silně členité, s četnými fjordy, ostrými skalními hřebeny a řadou menších ostrovů. Vnitrozemí tvoří převážně rozsáhlý ledový příkrov, zatímco trvale obyvatelné pásmo je omezené na úzké pobřežní oblasti, zejména na jihozápadě a západě. Klima se pohybuje od subarktického na jihozápadě až po arktické podnebí na severu; zimy jsou dlouhé a extrémně chladné, léta krátká a chladná.

Ledový příkrov a geologie

Od 50. let 20. století se vědci domnívají, že ledový příkrov, který pokrývá Grónsko, může skrývat tři samostatné ostrovy, které jsou od poslední geologické doby ledové spojeny ledovci. Ledový příkrov dosahuje místy tloušťky až 3 km a obsahuje obrovské množství sladké vody – úplným roztátím by hladina světového oceánu stoupla přibližně o 7 metrů. Vědecký výzkum v Grónsku sleduje změny tloušťky ledu, proudění ledovců a dopady oteplování na úbytek masy ledu; tyto procesy mají celosvětový význam kvůli možnému přispění ke stoupání mořské hladiny.

Flóra a fauna

V Grónsku nejsou žádné rozsáhlé lesy. Na jihu, v pobřežní oblasti, se vyskytují pouze některé zakrslé stromy a keře (např. trpasličí bříza či vrba), lišejníky, mechy a tundrová vegetace. Fauna zahrnuje typické arktické druhy: lední medvědi, pižmoni (musk-ox), sobi, lišky, velké množství mořských ptáků, tuleně a velryby. Pobřežní vody jsou bohaté na ryby a korýše, které jsou základem místního rybolovu.

Obyvatelstvo a kultura

Většina obyvatel jsou Inuité (v Grónsku často označovaní jako Kalaallit) s bohatou kulturní tradicí založenou na lovecké a rybářské ekonomice. Existuje také menší populace lidí evropského původu. Sídla jsou převážně menší (často několik set až několik tisíc obyvatel). Nábožensky je rozšířeno evangelicko-luteránské vyznání. Tradiční hodnoty a lovy (tuleň, ryby, sob) zůstávají důležité, zároveň roste urbanizace, školství a zapojení do moderní ekonomiky.

Ekonomika a strategický význam

Ekonomika Grónska je založena především na rybolovu (zejména krevety a ryby), chovu sobů, lovu a rostoucím cestovním ruchu. Probíhá průzkum nerostných surovin (např. nikl, zinek, vzácné kovy) a potenciální výzkum ropy a zemního plynu; rozvoj těchto odvětví je však komplikován drsnými podmínkami a environmentálními obavami. Grónsko má také strategickou polohu v Arktidě, kde působí vojenské a vědecké základny (např. americká základna v Thule).

Hrozby a výzvy

Největší současnou výzvou je změna klimatu: oteplování vede k rychlejšímu tání ledovců, což ovlivňuje místní ekosystémy, tradiční způsoby obživy a mezinárodní otázky spojené se stoupající hladinou moří. Dalšími problémy jsou izolace, vysoké životní náklady, omezené hospodářské možnosti a potřeba udržitelného rozvoje.

Grónsko tedy kombinuje extrémní přírodní podmínky, bohaté arktické ekosystémy a významné vědecké a strategické postavení, přičemž jeho obyvatelstvo udržuje tradiční kulturu vedle moderních institucí a autonomie v rámci Dánského království.

Obyvatelstvo

Ostrov obývají převážně Inuité a Skandinávci, kteří mluví grónštinou, eskymácko-aleutským jazykem. Většina obyvatel hovoří také dánsky. Grónskou státní hymnou je Nunarput utoqqarsuanngoravit.

Správní rozdělení

Do roku 2009 bylo v Grónsku 20 obcí. Pokud není uvedeno jinak, jsou v okrese Kitaa:

• Nanortalik
• Qaqortoq
• Narsaq
• Ivittuut
• Paamiut
• Nuuk
• Maniitsoq
• Sisimiut
• Kangaatsiaq
• Aasiaat
• Qasigiannguit
• Ilulissat
• Qeqertarsuaq
• Uummannaq
• Upernavik
• Ammassalik (okres Tunu)
• Ittoqqortoormiit (okres Tunu)
• Qaanaaq (okres Avannaa).

To se změnilo 1. ledna 2009, kdy byly sloučeny do čtyř velkých obcí:

• obec Kujalleq (7 755 obyvatel)
• Qaasuitsup Kommunia (17.867)
• Qeqqata Kommunia (9.627) und
• Komunitní služba Sermersooq (20.998).

Některé části Grónska se navíc nacházejí mimo území obce, konkrétně:

• Národní park Severovýchodní Grónsko
• Letecká základna Thule

K 1. lednu 2008 zde žilo 218 lidí.

Správní rozdělení Grónska

Otázky a odpovědi

Otázka: Jaký je největší ostrov na světě?

Otázka: Kdo je hlavou státu Grónsko?

Otázka: Kolik lidí žije v Grónsku?

Otázka: Jaké je hlavní město Grónska?

Otázka: Je na ostrově vojenská základna?

Otázka: Jaká je hustota obyvatelstva v Grónsku?

Hledání podle dopisu